Shrnutí ČERVEN a ČERVENEC (06+07/2018)

29. září 2018 v 15:56 | Deni |  SHRNUTÍ MĚSÍCE

Shrnutí ČERVEN a ČERVENEC (06+07/2018)

Tak tu máme další opožděné měsíční shrnutí... tentokrát za červen a červenec, který už byl před nějakým časem, no jo. Jenže já nějak v létě nestíhala a zanedbávala jak čtení, tak blog. Musím to napravit a dohnat všechyn resty. Jedním z nich je i tento článek, takže pojďme na to. ;)


Koupené knihy: (17)

1) NHM #21: Nick Fury
2) NHM #36: Herkules
3) UKK #86: Thor - Příběhy z Asgardu
4) NHM #46: Captain Britain
5) NHM #47: Nova
6) NHM #50: Scott Lang: Ant-Man
7) DCKK #32: Catwoman: Selenina velká loupež
8) DCKK #34: JLA: Spravedlnost (kniha druhá)
9) Rocket #2: Tahání za ocas
10) Ghost Rider by Daniel Way: The Complete Collection
11) Netvora #1: Prubuzení
12) V pasti (Josh Malerman)
13) Chyť mě, jestli to dokážeš (Frank W. Abagnale)
14) Pokrevní pouta (Richelle Mead)
15) Krásní (Scott Westerfeld)
16) Poslední divočina (Piers Torday)
17) Mango, láska, karí (Valijah Klásová)
18) Stretneme sa na svadbe (Natalie Liu)
19) Láska odvedľa (Jana Benková)

Už je zvykem, že každý měsíc rozšířím svoji sbírku komiksů o pár stánkových kousků. Přes bazárky jsem sehnala starší čísla NHM, které mi ještě chyběly - Nicka Furyho a Herkula. Neodolala jsem i jednom černému UKK, kde jsem sice hodně daleko ke zkompletování řady, ale Thora - Příběhy z Asgardu jsem prostě mít musela.


Taky jsem poprosila mamku, aby mi v Čechách koupila tři nové NHMka. Captain Britain obsahuje první ze třísvazkového příběhu, který končí již vydaným Black Knightem. Škoda, že prostřední části se zřejmě nikdy v češtině nedočkáme. Nova je pro mě velká neznámá, vím jen, že má něco společného se Strážci Galaxie, každopádně se ráda něco dozvím o nové postavě. Vůbec netuším, co očekávat, tak snad nebudu zklamaná. A nakonec Ant-Man, kterého znám z filmu. Na komiks se moc těším, i když tenhle superhrdina zrovna nepatří mezi mé největší oblíbence.


Na Slovensku jsem si koupila dvě starší DCKK. Catwoman mám ráda, proto mě komiks s ní v hlavní roli hned zaujal. Trochu mě mrzí, že jde spíš o detektivní příběh a ne o klasickou "pláštěnkovku", i tak si ho ale ráda přečtu. První díl JLA - Spravedlnost jsem trochu prošvihla, ale druhý díl mám. Teď ještě sehnat ten první, abych se mohla pustit do čtení.


Od DC zase zpátky k Marvelu... Druhý díl Rocketa jsem koupila brzy po tom, co vyšel. Je mi líto, že jsem se k němu ještě nedostala, protože se na něj těším od chvíle, kdy ho Crew pustila do světa. Snad to rychle napravím. :) A pak tu mám ještě jeden komiks v angličtině - Ghost Ridera od Daniela Waye. Začátek této série vyšel česky v červeném NHMku a tolik se mi zalíbil, že jsem musela mít i zbytek. Samozřejmė jsem se ani k tomuto doteď nedokopala, ale i tak jsem ráda, že ho doma mám. :D


Poslední komiks je výjimečně nesuperhrdinský - Netvora. Ze všech koupených kousků mě tenhle nadchnul asi nejvíc. Je to úžasné dílko se skvělou kresbou, která mi neskutečně připomíná Mijazakiho princeznu Mononoke. Navíc se mi podařilo ho na bazárku ulovit za skvělou cenu. Tomu se nedalo odolat...


Co se týče klasických knížek, objednala jsem si z Knižního klubu pár výprodejových kousků. Kdo by neznal film Chyť mě, jestli to dokážeš s Leonardem DiCapriem v hlavní roli? Zajímalo by mě, jestli mě knižní předloha od samotného podvodníčka Franka dokáže nadchnout stejně jako film. A temný fantasy thriller V pasti stál jen pár korun a anotace mě zaujala, takže to byla jasná koupě. Svět, ve kterém se zblázní každý, kdo otevře oči není tím správným místem pro vychovávání dvou malých dětí, přesto se o to hlavní hrdinka snaží. Jestli to zvládne, to si budu muset teprve přečíst... :)


Přes bazárek se mi podařilo sehnat dnes téměř nesehnatelný první díl Pokrevních pout od Richelle Mead. Většinu autorčiny tvorby už mám načtenou, jen Pokrevní pouta (spin-off k Vampýrské akademii) jsem si ještě nepřečetla, protože mi některé díly chybí. Aspoň, že se mi poštěstilo koupit první díl, u toho jsem se bála nejvíc, že ho neseženu. Moje sbírka Richelle Mead se krásně rozrůstá... ;)


Další nákup taky motivovaly velké slevy - tentokrát ale na portálu "Knihy pre každého". Poslední divočinu jsem si chtěla pořídit už dávněji, jen mě mrzí, že u nás nepřeložili další díly. Nemám ráda nedokončené série.


Pak jsem si koupila druhý díl Ošklivých od Scotta Westerfelda. Z této dérie mám doma 3 díly v češtině a scházel mi právě druhý díl Krásní, který jsem objevila ve slevě a okamžitě objednala, Jen mě štve, že je úplně jiného rozměru, stylu (hardback) a barevného ladění, než ostaní díly... Ale časem si stejně plánuju dokoupit českou verzi dvojky a slovenskou verzi jedničky, abych měla kompletní vydání, takže zatím jsem spokojená. :D


Ještě jsem si do košíku přihodila dva kabelkové romány, které mě vždy v létě láká číst. Obě jsou z dílny "Evita Press" a vypráví o manželství s cizincemi. Mango, láska, karí je o ženě, která si otevře obchůdek s indickým kořením a zamiluje se do Palestince. Stretneme sa na svadbe je o něco méně optimistický příběh - sice taky s nádechem Indie, ale z úplně jiné stránky. Hlavní hrdinka se vdá za Inda a až pozdě poznává, jak složitý s ním život může být. Obě knížky mám ve slovenském vydání, ale pokud vás zaujaly a máte se slovenštinou problém, vyšly i u našeho českého nakladatelství Motto.


Posledním přírůstkem je tenounká knížečka Láska odvedľa, která vyšla jako dárek k magazínu Emma. Už je to tradicí, že léto patří románům od Jany Benkové a každý měsíc vyjde jedna ze dvou částí příběhu. Bohužel jsem závěrečný díl jaksi prošvihla, takže se do čtení nemůžu pustit, dokud ho neseženu. Mrzí mě to, protože jde o dokonalé letní čtení a už teď jsem léto pořádně prošvihla.

Recenzní výtisky: (3)

1) Mágia splnu: 2.časť (Katarína Senajová)
2) Savarious (Mary Roe)
3) Lord John a Bratrstvo čepele (Diana Gabaldon)


Dostaly se je mě taky tři recenzáčky. První dva jsou od slovenských autorek a recenze na ně najdete také na stránkách projektu Podporujme slovenských autorov, pro který píšu. Moc mě zahřálo u srdíčka, že si na mně vzpomněla autorka Mágie splnu a sama mi nabídla k zrecenzování druhý díl její kočičí fantasy. Jako správný milovník kočiček jsem se obrovsky potěšila. :) A dostala jsem navíc i balíček kočičích bio bonbonků. No není to boží? ;-)


Zaradovala jsem se taky u vybírání knížky ze seznamu projektu, po Saviours jsem už totiž pokukovala od chvíle, kdy pro ni paní Mary Roe vybírala obálku (mimochodem já hlasovala právě pro tuto modrou verzi). Obě knížky už mám přečtené ,takže se o nich ještě znovu zmíním.


Třetím recenzáčkem je pokračování Lorda Johna, které mě zarazilo svojí tloušťkou. Po tenounkém prvním díle mě těch 552 stran opravdu překvapilo. Trošku se obávám toho, aby se příběh nevlekl, ale mamča už knížku dočetla a celkem ji bavila, takže se do ní brzy pustím i já.

Přečteno v červnu: (5)

1) Na dvore z tŕňov a ruží (Sarah J. Maas) .....424 stran
2) NHM #38: Ghost Rider .....175 stran
3) NHM #20: Punisher .....180 stran
4) NHM #25: Daredevil .....204 stran
5) Hořící stránka (Genevieve Cogman) .....392 stran
Celkem: 5 knížek / 1375 stran

První červnovou přečtenou bylo Na dvore z tŕňov a ruží. Slovenská verze se mi v mnoha ohledech líbí více, než ta česká, proto plánuju i s dalšími díly čekat na slovenský překlad. Například se mi více zamlouvá označení "féri" než "víly" a taky obálka je o něco pěknější u slovenského vydání. Samotný příběh mě nepřekvapil. O tvorbě Sarah J. Maas jsem slyšela hodně chvály, takže jsem čekala něco, co mě rozloží. Nebylo tomu tak. Neříkám, že mě Dvůr nebavil, protože mě bavil, ale asi jsem čekala mnohem víc. I tak si ale další díly plánuju přečíst. Více v recenzi.


Pak jsem se pustila do komiksů, které jsem potřebovala přečíst do školy. Psala jsem totiž závěrečnou práci na téma "Platónova spravedlnost v komiksových multiverzech" a studijní literaturu jsem si zvolila podle toho. :D Ghost Rider, Punisher a Daredevil byli tři superhrdinové, kteří dostali v mé práci více prostoru. Jde o dokonálé představitele vykonavatelů spravedlnosti, takže se mi výborně hodili.


Kdybych ale měla mluvit pouze o kvalitě komiksů jako takových, tak nejlepším byl samozřejmě Daredevil od Franka Millera. Příběh o tom, jak se z malého Matta stal červený ďábel musí znát každý milovník komiksů a pan Miller je ve svém řemesle dobrý, to se nedá vyvrátit.


Líbil se mi i Ghost Rider, který obsahoval o dost modernější a novější komiks. Po dočtení jsem pořád neměla dost, proto jsem si (jak už víte) objednala zbytek série v angličtině. Každopádně ale nejde o žádnou legendární sérii, takže se o ní moc nemluví a komiksáci preferují spíše jiné sešity s tímto antihrdinou. Jenže mě se to prostě líbilo. :)


A nakonec Punisher a jeho Krvavý kruh, což byl sice na svou dobu dobrý příběh, nicméně měl lepší začátek než závěr, což mu v mém hodnocení ubralo pár bodíků. Pořád je to ale komiks, který byste znát měli.


Poslední přečtenou červnovou knížkou byl třetí díl Neviditelné knihovny. Po druhém díle, který se hodně odklonil od stylu, kterým autorka psala dříve, mě Hořící stránka potěšila návratem ke staré dobré Irene a loupení knížek. To je totiž to, co mě na této sérii nejvíce bavilo - krádeže, knížky a kouzla. Ve třetím díle se mi jich opět dostalo a byla jsem za to moc ráda. Bavilo mě to. Více v recenzi.

Přečteno v červenci: (5)

1) Mágia splnu - 2.časť (Katarína Senajová) .....260 stran
2) Ochránce (G.X.Todd) .....472 stran
3) Zrcátko (Karl Olsberg) .....456 stran
4) Primadona (Zdenka Matejová) .....115 stran
5) Savarious - Kliatba Kortského lesa (Mary Roe) .....192 stran
Celkem: 4 knížky / 1495 stran

Se začátkem léta na mě padla prázdninová lenivá nálada a úměrně s tím se začal snižovat počet přečtených knížek. V červenci jsem přečetla pouze pět, z toho jedna měla pouhých 100 stránek a dvě byly určené hlavně mladším čtenářům. Ale pěkně popořadě...

První jsem přečetla knížku vhodnou pro každého kočkoholika - druhý díl Mágie splnu. Knížka je určena spíše mladším čtenářům, ale mě bavila, i když jsem dávno za zenitem. Ke štěstí mi stačí zajímavá zápletka a kočičky. Tato knížka má jak jedno, tak druhé. Od prvního dílu došlo k viditelnému posunu, co se týče slohu autorky a o to lépe se Mágia splnu četla. Více v recenzi.


Pak jsem dostala chuť na "dospělejší" literaturu, tak jsem se pustila do Ochránce, kterého mi mamka vysloveně vnucovala ode dne, kdy ho dočetla. Tak moc ji nadchnul. A musím s ní souhlasit, protože tahle postapo scifárna je opravdu dech vyrážející. Skvělé postavy, brutální prostředí a napínavá zápletka - co víc si přát od dobrého příběhu? Rozhodně doporučuju! Více TADY.


Plynule jsem přešla na další sci-fi, tentokrát na svět, který se pokusí (jak tomu často bývá) ovládnout umělá inteligence. Zrcátko mě zaujalo originálním nápadem a množstvím postav, které čtenář sleduje. Nepohltilo mě sice tolik, jako již zmiňovaný Ochránce, i tak se ale jedná o výbornou knížku, která si pozornost zaslouží. Více v recenzi.


Pak jsem odjela na víkend za babičkou a přečetla si tam krátkou knížečku, která byla kdysi jako dárek k časopisu Eva. Jak jsem i napsala v recenzi - kdyby to byla první Evitovka, kterou jsem kdy četla, tak to s dalšími vzdám. Tragédie, vážně. Neskutečně otravná hrdinka, která se první polovinu knížky jen chválí a druhou šišlá na svého "Mucka". Na některé knížky by měli dávat varování, že vám z jejich čtení začnou ubývat mozkové buňky... a to vážně nechci být moc zlá. Pokud vás zajímá víc podrobností, najdete je v recenzi.


Poslední červencovou přečtenou jsem si ale chuť zlepšila. Saviours - Kliatba Kortského lesa je young adult fantasy, které dokáže překvapit svou hororovou atmosférou. Konečně máme vlastní slovenské "Stopy hrůzy", což je byla v mládí jedna z mých nejmilovanějších knižních sérií. Příběh vypráví o partičce spolužáků, kteří se vydají do prokletého lesa bojovat s pravěkým zlem. Přestože už mi dávno není "náct", u čtení jsem se dobře bavila. Koukněte se na recenzi.



ČERVEN a ČERVENEC ve zkratce: nejlepší koupená kniha jsou Pokrevní pouta od Richelle Mead. Přestože jsem si pořídila více kousků, z kterých mám radost (můj první nákup na anglickém Book Depu - Ghost Rider), tak první díl Pokrevních pout je přesně ten typ knížky, kterou nevěříte, že ji konečně máte doma. A já ji mám! A ještě za úplně neuvěřitelnou cenu (nějakou stovku)... Juch! :D

Mým největším překvapením byli Krásni od Scotta Westerfelda - překvapilo mě, jak moc se mi nehodí k českému vydání. Doslova mi z poličky září. Navíc má jiný formát a velikost, na což jsem docela citlivá... :-D


Zklamáním pro mě byla Evitovka Primadona. Přestože jsem knížku četla už podruhé, znovu jsem nedokázala pochopit, jak někdo mohl tohle dílko vydat. Ztráta času. Vážně jsem doufala, že jsem si své dojmy ze čtení za ty roky přibarvila, ale ne. Tahle knížka byla i napodruhé stejně hrozná.

Nejlepší přečtenou knížku pro mě bez jakékoliv pochybnosti vyhrál Ochránce. Dokonalá knížka, která mi opravdu vyrazila dech. Doporučuju všem milovníkům postapokalyptických thrillerů.


Nejlepší knižní postavou rozhodně nebude Feyre, ale tím nikoho nepřekvapím. Ta holka mě fakt vytáčela jako málokdo. Stejně tak mi nebyl sympatický ani Tamlin. Z Dvoru bych si vybrala Rhysanda - ten měl své tajemné temné kouzlo, kterému se těžko odolávalo. Ale není úplně nejlepší postavou, na kterou jsem v červnu nebo červenci narazila. Zlatá medaile totiž poprávu patří Poustevníkovi z Ochránce - toho mrzutého chlapíka se nedá nemilovat. A ani ženská hlavní hrdinka Lacey nebyla o nic horší. Skvělé postavy skvělé knížky. Už vám lezu na nervy s těmi chvalozpěvy na tuhle knížku? Tak si ji běžte honem koupit... :-D


Bohužel Feyre nevyhraje ani titul nejotravnější postavy - na hlavní hrdinku knížky Primadona nemá ani rozmazlená fňukna z Dvoru. Když už nic jiného, tak je sice hloupá, ale nešišlá na Tamlina, ani mu neříká "chutňučký Mucko"...

Tak to je už pro tentokrát vše. Doufám, že se vám opožděné shrnutí líbilo a snad se k tomu zářijovému dokopu dřív, než o Vánocích... :-D
 

S: Lea Honor: Třpytící se město (Lenka Bandurová)

26. září 2018 v 22:28 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Lea Honor (Lenka Bandurová)

Když jsem dostala šanci zrecenzovat první díl fantasy série od české autorky, neodolala jsem. Zároveň musím přiznat, že jsem i já (stejně jako mnohé jiné recenzentky) podlehla kouzlu obálky, kterou vytvořila talentovaná Ashani. Ať už původní verze, tak i ta novější, kde je hlavní hrdinka Lea zezadu, obě dokážou perfektně nalákat budoucí čtenáře ke čtení. Já nebyla jiná - první jsem se zamilovala do obálky a pak i do samotného příběhu. Ten totiž v ničem nezůstává dlužný svému podařenému vizuálu. Dokonce se pro mě stal lékem na čtecí krizi, která mě otravovala celý minulý měsíc...

Vydavatelství: zatím nevydáno


Ocenění: #1 v kategorii fantasy (Wattpad 2017)

1.DÍL: Třpytící se město

ANOTACE: Dva válečnické rody - jeden prostý, druhý vznešený. Kdysi mezi nimi vzniklo pouto, které musí být naplněno. Ona pochází z kraje vycházejícího slunce a barev. On pochází ze země deště a lilií. Ona nadevše miluje svou rodinu, on miluje jinou ženu. Ona hledá způsoby, jak zpřetrhat pouta minulosti, aby se mohla vrátit domů. On hledá možnosti, jak zachránit svou snoubenku, aniž by porušil dávný závazek. Nemají nic společného, přesto se osud rozhodl, že jejich cesty spojí.

Slib, který nastal čas splnit.
Čest, která není ctí.
Láska, která není láskou.

Společně se vydávají na nebezpečnou cestu, pronásledováni temnotou. V každém tmavém koutě číhají nebezpečné Stíny, jež jsou předzvěstí kruté smrti. Bude to dlouhá cesta na jejímž konci nemusí být vůbec nic.

Hlavní hrdinka Lea Libertas je sedmnáctiletá drzá holka, která je zvyklá žít si svobodně. Ve Sluneční vesnici, odkud pochází, totiž neexistují žádná pravidla, všichni si jsou rovni a každý může dělat to, co chce. Vše se ale změní v okamžiku, kdy se u dveří objeví fešný bojovník Thomas Honor, syn vládce mocné Honorovy země. Přijel si pro svou budoucí manželku - dceru muže, který kdysi zachránil jeho otci život. Thomas nemá o dohodnutý sňatek o nic větší zájem, než Lea - mladší z Libertasových dcer, která musela zastoupit místo své starší sestry. Jednou tak ale bylo dohodnuto a oba se musí podřídit přání otců, protože jde o otázku rodinné cti. Thomas si tedy svoji vyvolenou odváží domů, to však ještě netuší, jak mu jedna protivná malá holka dokáže znepříjemnit život...

"Tak jaká je?" zajímal se při snídani jeho nejlepší přítel Patrick.
"Uvidíš sám, až vstane," odbyl ho Thomas nepřítomně.
Upřímně se toho okamžiku obával. Děsil se té chvíle, kdy Lea vstane, začne zase nanovo to, co se dělo několik posledních dní jejich společné cesty. Nekončící hádky a její drzý postoj vůči němu. Jak asi pak bude vypadat před svými lidmi? On, coby velký válečník, nedokázal zkrotit malou holku.

Lea si na nový život nezvyká dobře, chybí jí sluníčko, vadí ji upršené počasí Honorovy země, štve ji její samolibý budoucí manžel a hlavně se jí stýská po rodině. Přesto se postupně začíná smiřovat se svým osudem. Ale jen do chvíle, než se dozví o Thomasově bývalé snoubence Perle. Která žena by svému muži tolerovala nebezpečnou výpravu za záchranou jeho věčné lásky? Lea rozhodně ne. A to je jen jeden z mála problémů, které ji v jejím novém životě potkají. Přijde o vše, co jí bylo drahé, i tak ale svému osudu neunikne...

Můžeme před osudem utéct?
Možná si to neuvědomujete, ale náš život není v naších rukách. Naši životní cestu nám někdo vypočítal přesně na kroky. Vzpomeňte si, když jste někoho potkali. Ač ta možnost, že se potkáte, byla minimální. Třeba vás dělila obrovská vzdálenost, a přesto jste se potkali na místě, kam běžně nechodíte. Kam běžně nechodí on. Možná kdybyste vyrazili o minutu později, minuli byste se, ale... vy jste vyrazili.

Lea mi místy trochu připomínala jinou YA hrdinku, kterou vytvořila slavná Sarah J. Maas - Feyre z Dvoru trnů a růží. Pravdou je, že by se nejspíš dalo najít mnoho podobných postav, které podléhají typickým klišé tohoto typu literatury, ale díky tomu, že jsem nedávno četla právě první díl Dvoru, nemůžu se vyhnout porovnávání. A kdo by ze souboje těchto dvou "vesnických divoženek" vyšel jako vítěz? Určitě Lea Libertas! Ona je totiž přesně taková, jakou jsem chtěla mít Feyre. Autorka Lenka Bandurová perfektně vystihla hranici, kdy je její hrdinka divoká, ale přitom dostatečně sympatická. Vtipně drzá, ale ne otravná. A upřímně naivní, ale ne hloupá. Nechci tu hanět Dvůr trnů a růží, protože se mi jako celek dost líbil. Jen chci poukázat na to, že "Třpytící se město" mělo přesně ten chybějící drobeček, který mi jinde k dokonalosti chybí.

V duchu zaslechla otcův hlas, jak jí říká:
"Nikdy nikoho nepodceňuj, protože v té chvíli, kdy to uděláš, už jsi prohrála."
A ona nikdy nikoho nepodceňovala.


Knížku ale netvoří jen charisma hlavní hrdinky a přestože toho má Lea dostatek, musíme zohlednit i jiné věci - například dějovou stránku příběhu. Bohužel, ani tady si nemůžu trochu "zapindat", protože příběh byl stejně ukázkový, jako charaktery postav. První polovina knihy stavěla hlavně na dialozích, které byly svěží a vtipné. Čtenář měl díky tomu dostatek prostoru na to, aby si vytvořil vztah k hlavním hrdinům a přitom se nenudil. Naopak, už od první stránky se knížce nedá upřít její čtivost.

Druhá polovina knížky je víc dobrodružná. Poznáváme nový svět, který je úžasně promyšlený - pobavilo mě například Město fontán, kde sice žádná fontána nefunguje, ale po ulicích pobíhají vodní lidé a rozprskujou se do obličejů nešťastných turistů. :D Neméně zajímavé bylo Bellské království, jehož obyvatelé staví krásu nade vše a pokud někdo nedejbože vyjde z domu neupravený, dají ho veřejně zbičovat. Autorka rozhodně nešetří na akčnosti. Poteče krev a budeme i svědky porcování člověka. Lea je bojovnice až do morku kostí, takže se své protivníky nebojí bacit dlažební kostkou do hlavy nebo je mlátit useknutou rukou mrtvé holky...


Hodnocení: 100% "Třpytící se město" mělo vše, co od dobré knížky očekávám. Charismatické hlavní hrdiny, kteří ale nejsou přehnaně dokonalí. Zajímavý svět, který mě bavilo poznávat. Vtipné dialogy, nad kterými jsem se dobře pobavila, ale taky spoustu akce. A nesmím opomenout ani velmi pěkně vystavěnou romantickou linku, láska tu nebyla prvoplánová, ani přehnaně posouvána do popředí na úkor akce. Dokázala jsem se do pocitů hlavní hrdinky vcítit a chápala jsem její vztek, smutek i to, co se ji líbilo nebo nelíbilo na Thomasovi. Nenapadá mě ani jedna věc, kterou bych autorce vytkla. Nezměnila bych vůbec nic, knížka mě ohromně bavila.

Od doby, kdy jsem začala věnovat více času tuzemské tvorbě jsem doufala, že narazím na knížku českého autora, která mi vyrazí dech. Konečně se to podařilo. Lea Honor byla láska na první pohled a zůstala jí i po dočtení. Za mě překonala i všemi milovanou Sarah J. Maas, ale počkám si na další díly, abych mohla spravedlivě posoudit, kdo můj "fantasy duel" vyhraje. Zatím ale Lea pořádně nakopává Feyřin zadek... 😁

Další díly série:
2.díl: Město války (zatím nedokončeno)
3.díl: Zrcadlový meč (zatím nedokončeno)

Podobné: Dvůr trnu a růží (Sarah J. Maas)

Ukázka prvních osmi kapitol "Třpytícího se města" na Wattpadu.


Za poskytnutí recenzní e-knihy moc moc moc děkuju autorce Lence Bandurové.

K: Stretneme sa na svadbe (Natalie Liu)

17. září 2018 v 22:08 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Stretneme sa na svadbe (Natalie Liu)

Nedávno jsem při recenzí na jednu z Evitovek zmiňovala, že touto knižní řadou nepohrdám a přestože mi některé kousky absolutně nesednou, najdou se mezi nimi i zajímavá a povedená dílka. Slovenské nakladatelství EvitaPress vydává různé žánry - od romantiky, přes Young Adult, až po detektivky. Osobně mě ale nejvíce lákají příběhy "že života" a úplně nejvíc životní zkušenosti žen, které podlehnou cizinci. Je zajímavé sledovat, co ženy dokážou tolerovat kvůli lásce a jak takové vztahy nakonec dopadnou... Příběh Slovenky Natalie, která podlehla kouzlu Indie jsem si s sebou vzala na dovolenou. Bylo to ideální prázdninové čtení?

Vydavatelství: EvitaPress (SK), Motto (CZ)


ANOTACE: Skutočný príbeh Slovenky, ktorá povedala ÁNO mužovi z Indie. Evitovka, vďaka ktorej preniknete do mentality mužov, čo stále voňajú exotikou.Knižka, v ktorej svet nie je čierno-biely - ale farebný a korenistý, knižka, v ktorej kráča osudová láska ruka v ruke s obrovskou obeťou. Knižka, v ktorej nazriete do života obyčajných indických rodín, do vzťahov medzi manželmi... Je svedectvom lásky plnej rozdielov, vrcholov a pádov.

Natálie Liu je autorkou a zároveň i hlavní hrdinkou knížky. Se svým prvním manželem se seznámila jako hodně mladá - byl to dobrý chlap, miloval ji, rodiče ho schvalovali a vše vypadalo na první pohled ideálně. Jenže nebylo... Ani narození dcerky Kobylky nedalo Natálii ten správný náboj, který od vztahu potřebovala. Ten našla až na dovolené v zahraničí. První u beduína, pak u snědého prodavače ve Vídni, kam odešla za práci a nakonec u Inda, kterého potkala u kašny...

India znamená, že nosíte slnečné okuliare, lebo je to cool, najlepšie k turbanu a k štýlovej košeli, aj keď je pod mrakom, je krupobitie alebo je práve zatmenie slnka. Slnečné okuliare nosia v Indii všetci. (s.73)

Raviho modrooká černovláska s bledou kůží okamžitě zaujala a i jí nebyl indický krasavec lhostejný. Natalia se rozhodla pro velký životní krok - už nechtěla žít v manželství bez vášně. Dceru Kobylku nechala manželovi na Slovensku a sama se přestěhovala do Vídně k Ravimu a jeho třem spolubydlícím. Začátky neměli jednoduché - malý špinavý být, málo peněz, rozdíly dvou etnik a samozřejmě problémy s vízem... Pravá láska ale překoná všechno. Nebo ne? Kdy přeteče pověstná poslední kapka?

"Mami, brala som si chalana, který pil, mäso jedol na kilá a bol upravený a ostrihaný. Teraz vyzerá ako talibanský aktivista a najradšej by aj odo mňa chcel, aby som vyzerala ako žena z lesa. Nevydepilovaná, s vlasmi po kolená... (s.260)

Příběh je psaný volným stylem, ale jde spíše o sdělovanou zkušenost, než o text s literární hodnotou. V první čtvrtině knížky jsem měla s autorčiným psaním trochu problém, přišlo mi až moc jednoduché a nedokázala jsem se do hlavní hrdinky vcítit, protože mi přišla příšerně arogantní. Rozhodně by neuškodilo, kdyby se vynechaly kapitoly o beduínovi a snědém prodavači. Natálie díky tomu vypadá jakoby měla úchylku na "opálené cizince". To je taky ten důvod, proč jsem její lásce k Ravimu ze začátku nevěřila - přišlo mi, že jen skočila po dalším chlapovi, který byl ožehnutý od sluníčka.

Dalším negativem pro mě byly větičky psané v angličtině. Nějak nechápu smysl toho, proč je autorka nenapsala normálně ve slovenštině. Dialogy s Ravim taky nepsala v němčině, tak nechápu tu angličtinu. Já s porozumenim problém neměla, ale znám spoustu lidí, kteří anglicky neumí a zbytečně by se nad touhle kapitolou potrápili.

A třetím mínusem pro mě (hlavně že začátku) bylo přílišné opěvování kamarádky Evity. Jestli to dobře chápu, tak jde o Evitu - majitelku vydavatelství. V tom případě jsou popisy její dokonalosti a úžasnosti nedůvěryhodné a vyznívají až podlízavě. Je možné, že je Evita skvělá žena, ale autorka to se svými chvalozpěvy kapku přeháněla.


Hodnocení: 70% Přestože mi hlavní hrdinka přišla neskutečně arogantní a často mi lezla na nervy, nemůžu říct, že by mě knížka zklamala. Právě naopak - líbila se mi. Bavilo mě poznávat kouzlo indického jídla a dozvídat se zajímavé informace o cizí kultuře. Oceňuju také to, že se autorka snažila ukázat čtenářkám jak krásy Indie, tak i její temnou stránku. S mnoha Natáliinými rozhodnutími nesouhlasím a často jsem nad ní kroutila hlavou, i tak mě ale její životní příběh zaujal. Samozřejmě nejde o žádný literární skvost, ale svůj účel knížka plní dokonale - jako lehké čtení na dovolenou, které čtenáři přinese pár nových poznatků o jiném národu i jako varování před muži (ať už cizokrajnými nebo domáckými podpapučáky)...

Manželky alkoholikov plačú, že im muži pijú, a pritom si ich vyhliadli v krčme.
Druhé a tretie manželky v poradí plačú, že ich muži podvádzajú, pritom oni podvádzali svoje bývalé manželky s nimi.
A ja som svojho bývalého manžela našla sedieť doma v papučiach vo foteli.
Pochopila som, že je márne oddávať sa planej nádeji, že svojho partnera nejako podstatne zmeníte. (s.25)
 


Shrnutí DUBEN a KVĚTEN (04+05/2018)

21. srpna 2018 v 1:27 | Deni |  SHRNUTÍ MĚSÍCE

Shrnutí DUBEN a KVĚTEN (04+05/2018)

Kvůli přípravám na zkouškové jsem odkládala napsání měsíčního shrnutí a myslela jsem si, že vše doženu o prázdninách, kdy budu mít mnohem více volného času. No jasně... Samozřejmě jsem si chvilky volna vyplnila spoustou jiných aktivit, které mě v letošním parádně horkém létě lákaly mnohem víc, než hrabání se v knihovničce a hledání knížek, co jsem si pořídila před dvěmi měsíci. Donekonečna to ale odkládat nejde, takže jsem se pořádně namotivovala a vrhla se do překopávání knihovničky a focení přírůstků. A tentokrát to budou hned dvě shrnutí v jednom. ;)

Koupené knihy: (9)

1) NHM #42: Black Knight
2) NHM #43: Star-Lord
3) DCKK #28: Hřebík
4) Zlatá sbírka pohádek #27: Na vlásku
5) Zlatá sbírka pohádek #31: Lady a Tramp
6) Ready Player One (Ernest Cline)
7) NHM #44: Mýval Rocket
8) NHM #32: Thor
9) DCKK #29: Batman: Zkáza, jež postihla Gotham


V dubnu a květnu jsem moc knížky nenakupovala. Vlastně jsem za oba měsíce dohromady koupila zhruba tolik knížek, jako jindy za jeden jediný. První tři přírůstky byly nové kousky do sbírky červeného NHMka, konkrétně čísla 42 a 43. Black Knighta si chystám přečíst až společně se svazkem Captain Britain, dohromady totiž tvoří jeden příběh (6 z 9 svazkové minisérie). Na Star-Lorda jsem se strašně těšila kvůli Strážcům galaxie a určitě se na něj v nejbližší době mrknu.

Třetím komiksem koupeným v dubnu byla JLA: Hřebík, na Slovenksu vychází DCKK se zpožděním, díky čemuž si můžu doplnit některá chybějící čísla. Hřebík jsem si dost toužila přečíst, je to vlastně takové DC "Co kdyby..." Alternativní příběh o tom, jak by jedna drobnost mohla úplně všechno změnit...


Kromě komiksů jsem si pořídila i tři klasické knížky. No klasické... dvě z nich jsou Disneyovské pohádky pro děti, ale já nedokázala odolat. Na vlásku i Lady a Trampa prostě miluju. Už mám doma ze stejné edice Rebelku a myslím, že to nebude poslední koupený kousek. ;)

Nejobyčejnějším přírůstkem byl určitě Ready Player One od Ernesta Clinea - knížka, kterou díky novému filmu musí znát úplně každý. Já si chtěla nejdřív přečíst knižní předlohu, ale nestihla jsem to. Sice jsem si knížku koupila, ale těch 500 stran se do návštěvy kina stihnout prostě nedalo. Film se mi ale líbil, takže rozhodně plánuju si na knížku najít někdy čas. Ostatně, přečíst jsem si ji chtěla už dávno před tím, než jí udělali filmovou obálku... :)


V květnu jsem se knihkupectvím vyhýbala už úplně a pořídila si jen tři komiksy pro doplnění série. Nové červené NHMko: Mýval Rocket, na kterého se opět moc těším. Po prolistování je mi jasné, že to bude úplně něco jiného, než moderní Rocket, který teď vychází u Crwe. Minimálně vypadá jinak a je černobílý. Thora jsem ulovila na Slovensku a jsem z toho pěkně nadšená, v havířovském Tescu, kam chodím kupovat NHMka, byl totiž okamžitě vykoupený. S radostí jsem vyplnila mezeru mezi svazky. :)

Recenzní výtisky: (8)

1) Papíroví duchové (Julia Heaberlin)
2) Černá ruka (Stephan Talty)
3) Nechcem počuť tvoj plač (Simona Rošková)
4) Nesmrtelní z Meluhy (Amish Tripathi)
5) Ochránce (G.X.Todd)
6) Zrcátko (Karl Olsberg)
7) Hořící stránka (Genevieve Cogman)
8) Nejúžasnější věc (Maja Lunde)


V dubnu a květnu mi taky přibyla hromádka nových recenzáčků - a opravdu jich není málo. Prostě jsem nedokázala odolat, no... :D Papíroví duchové a Černá ruka jsou knížky plné napětí a všechny mám od nakladatelství Omega. Zatím jsem se dostala jen k Papírovým duchům, ale i na další dva kousky se moc těším. Mamka četla Černou ruku a líbila se jí. Říkala, že bude bavit hlavně milovníky faktů a zajímavostí z historie, takže pokud jste jedním z nich - směle do čtení! ;)


Nechcem počuť tvoj plač od slovenské autorky Simony Roškové mi přišel jako recenzní výtisk od projektu PSA (Podporujme slovenských autorov). Zaujalo mě hlavně téma, kterým se knížka zabývá, a to poporodní deprese u žen. Jde o velmi nebezpečnou a málo známou psychickou nemoc, o které by se rozhodně knihy psát měly. Právě proto jsem nezaváhala a po tomto kousku s nadšením sáhla...


A ještě druhá várka omegáckých recenzáčků, za které mooooc děkuju! Sci-fi je prostě moje šálka kávy, takže jsem Ochránce a Zrcátko musela mít. Obě mají neodolatelnou anotaci! Fantasy mě ale baví taky, nemohla jsem proto odolat ani Nesmrtelným z Meluhy a Hořící stránce - obě knížky jsou součástí sérií, takže se můžeme těšit i na další díly. Já se těším určitě!


A nakonec trochu jiný žánr, než je u mě zvykem - pohádka pro děti, která je ale tak nádherně ilustrovaná, že by mi mé umělecky založené srdíčko neodpustilo, kdybych si o Nejúžasnější věc nepožádala. Navíc už Maju Lunde znám jako autroku skvělé Historie včel a jsem na její další tvorbu opravdu zvědavá.

Dáreček: (2)

1) Ottoline y la Gata Amarilla (Chris Riddell)
2) Rámajána (Kenneth Anderson)


Ottoline y la Gata Amarilla už mám doma pod českým názvem Otolína a žlutá kočka. Teď mi ale přibyla španělská verze - úžasný dáreček od mojí tety, která ve Španělsku bydlí. Moooooc děkuju! Z knížky mám obrovskou radost a snad se díky ní konečně odhodlám procvičit si svoji tragickou španělštinu. :D Na fotce můžete vidět i katalánskou verzi Ady od stejného autora - tu teta koupila mamce k narozeninám. Mám hodnou tetu... :)


Rámajánu chtěli v práci vyhodit. Prý jim to tu kdysi nechal nějaký chlapík zadara a tak si knížka ležela pod stolem a zapadala prachem. Naštěstí jsem přišla já a zachránila ji. Nevím o jakou verzi Ramajány jde, zda je nějak upravená oproti klasické verzi, ale při zběžném prolistování jsem objevila pěkné ilustrace a i text mi připadá celkem dobře přeložený (žádné extra archaismy).


Rámajána je podle mě už legenda (stejně jako Staré řecké báje a pověsti) a každý milovník knih by si ji měl přečíst. Já tuto indickou pověst o bohu Rámovi ještě nikdy nečetla, takže je čas to napravit... ;)

Přečteno v dubnu: (5)

1) Knihkupkyně (Cynthia Swanson) .....320 stran
2) První život (Gena Showalter) .....440 stran
3) Rocket #1: Chlupatý a nebezpečný .....136 stran
4) Death Note: Zápisník smrti #1 .....200 stran
5) Milenec z temnot .....464 stran
Celkem: 5 knížek / 1560 stran


V dubnu jsem přečetla dva macatější recenzáčky od Omegy, jednu eknihu, jeden marvelácký komiks a jednu japonskou mangu - prostě bláznivý velikonoční mix všeho možného. :)

První jsem přečetla Knihkupkyni od Cynthie Swanson. Tuto knížku je těžko zařadit - může vyznívat jako fantasy, ale jde spíš o psychologické drama. Nicméně velmi dobře napsané a rozuzlení bylo taky zajímavé. Ne úplně nečekané, ale zajímavé určitě... Více si můžete přečíst v recenzi TADY.


Druhým přečteným recenzáčkem od Omegy byl První život, první díl série Everlife od spisovatelky Geny Showalter. Z této knížky jsem byla opravdu nadšená. Akčí nářez plný krve a vtipných hlášek. Moc mě to bavilo a nadšencům do fantasy dozajista doporučuju. Recenze ZDE.


Měla jsem ale chuť i na něco jednoduššího, nad čím nestrávím moc času a sáhla jsem proto po grafických dílkách. Novinka Rocket: Chlupatý a nebezpečný je první díl z nově vydávané série o Mývalu Rocketovi, kterého určitě znáte - jeden ze Strážců galaxie a parťák málomluvného dobráka Groota. Nemůžu si stěžovat, protože jsem od tenkého paperbacku dostala přesně to, co jsem i čekala. Rocket je prostě sranda a mě jeho humor baví. Určitě nesedne každému, ale mě naštěstí bavil. Více v recenzi TU.


Z jednoho média rovnou k dalšímu - manze. Death Note jsem už víckrát koukala jako anime seriál a podle mě je to perfektní dílo pro chytré lidi a pozorné diváky, kteří si dokážou užít tuhle bitvu supermozků. Mangu jsem ale zatím nečetla, tak jsem se rozhodla první díl vyzkoušet - přeci jen se mi doma válí už dost dlouho. Překvapilo mě, jak moc se předloha shoduje se seriálem. Opravdu téměř stoprocentně. Některé dialogy si ale i tak oplatí vychutnat na papíře... ;)


Recenzi jsem nenapsala, plánuju si první díl přečíst v blízké budoucnosti znovu i s dalšími díly a pak teprve sepsat, co si o Death Notu myslím. Už teď ale můžu říct, že ho miluju!


No a nakonec jedna ekniha - první díl erotické upířiny Bratrstva černé dýky. Já mám doma několik dílů, ale Milence z temnot se mi zatím sehnat nepodařilo (a vysokou sumu se mi za něj taky platit nechce). Ještě štěstí, že existujou eknihy. Tento díl byl o upířím králi Wrathovi a jeho lásce Beth. Četlo se to skvěle, i když mi hlavní hrdinové nebyli vždy úplně sympatičtí. Například Wrath byl na můj vkus moc velká citlivka... Ale čtivost se paní Wardové upřít nedá, to teda ne... Bavilo mě to. Recenze ZDE.

Přečteno v květnu: (4)

1) Neviditelná knihovna (Genevieve Cogman) .....288 stran
2) Maskované město (Genevieve Cogman) .....416 stran
3) Papíroví duchové (Julia Heaberlin) .....368 stran
4) Nechcem počuť tvoj plač (Simona Rošková) .....224 stran
Celkem: 4 knížky / 1236 stran


(Na fotku se mi vetřel vetřelec, kdo toho šotka objeví? :D)


V květnu jsem se vrhla na první dva díly série Neviditelná knihovna. První díl byl skvělý a hodně mi připomínal Harryho Pottera a knihovníka Flynna Carsena. Druhý díl Maskované město už mi přišel o kapku slabší, ale pořád to za přečtení stálo. Tentokrát autorka vsadila na mnohem temnější atmosféru, já ale postrádala tu pravou "knihovnickou práci". Snad se ve třetím díle dočkám. ;) Recenze na první a druhý díl už najdete zveřejněné na blogu.


Pak jsem dostala chuť na něco mrazivého, tak jsem se pustila do Papírových duchů. Autorka Julia Heaberlin se u nás již proslavila thrillerem Černooké Zuzany, který jsem bohužel nečetla. Možná to napravím, i když Papíroví duchové nebyli úplně to, co jsem od nich očekávala. Nebyla to nudná kniha, to ne... ale úplně jiná... Nedá se to tak jednoduše popsat, proto si kdyžtak přečtěte recenzi, kde se o svých dojmech ze čtení více rozepisuju. Každopádně mě knížka překvapila, to nemůžu popřít.


A nakonec tuzemská tvorba a strašidelný bubák ve formě poporodní deprese - Nechcem počuť tvoj plač. I tato knížka se hodně odkláněla od mých očekávání. Nejvíce mě překvapilo, že samotný průběh poporodní deprese je zde vylíčen jen velmi zběžně a mnohem více prostoru autorka věnuje procesu uzdravování nemocné v léčebně. Zajímavé to bylo a jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, takže jsem ve výsledku spokojená, přestože jsem čekala úplně jiné směřování děje. Recenzi najdete jak u mě na blogu, tak i na stránkách projktu PSA.


DUBEN a KVĚTEN ve zkratce: nejlepší koupená kniha je červené NHMko Thor. Jsem fakt ráda, že ho konečně mám doma, když se u nás v Čechách po něj jen zaprášilo. Ještěže sna Slovensku vychází svazky se zpožděním... :D

Mým největším překvapením byla polovina knížek, které jsem četla, protože vĚtšina z nich absolutnĚ nebyla taková, jak se na první pohled zdála. Knihkupkyně nebyla fantasy, Nechcem počuť tvoj plač bylo více o léčení než o samotné nemoci a Rocket byl ještě vtipnější než jsem podle hromady negativních recenzí očekávala. Nejvíc mě ale překvapil První život. Pod jemnou elegantní obálkou a klasicky popisující anotací se skrývá řežba, jakou jsem rozhodně ani ve snu nečekala. Super!

Zklamáním pro mě bylo Maskované město. Trochu si protiřečím, protože mě zároveň jeho čtení bavilo, ale oproti prvnímu dílu nemůžu přehlédnout jistý posun jiným směrem. Někomu se právě tohle temné putování může líbit víc než kradení knih a čarování se slovy, ale mě více bavila původní Knihovna. I tak se ale na další díl ohromně těším.

Nejlepší přečtenou knížku opět volím První život. Hrozně moc mě bavil! I když mu na záda dýchá Knihikupkyně a Neviditelná knihovna. Tyhle měsíce jsem měla docela štěstí při výběru četby. :)

Nejlepší knižní postavou je samozřejmě Groot, kdo jiný, že? Zbožňuju tuhle ukecanou větvičku. :D A z lidského osazenstva by vyhrála růžovovlasá střelená Bow z Prvního života (překvapivě). A Irene v prvím díle Knihovny taky ušla.

Nejotravnější knižní postavou byla Lucie, švagrová hlavní hrdinky Soni z Nechcem počuť tvoj plač. Nesnáším naivní ženské hrdinky a ona taková byla, právě proto mě její dějová linka nebavila a mnohem radši bych četla pouze o Soni.


Snad se dalších měsíčních shrnutí dočkáte dřív než za půl roku - slibuju, že se budu snažit. :D A s tímhle bezva předsevzetím se s vámi protentokrát loučím. Napište mi, jestl ise vám dvouměsíční shrnutí líbí více, než ty klasické a pokud jste některou knížku četli, ráda si přečtu váš názor. Za každý komentář moc děkuju. :)

K: Saviours - Kliatba Kortského lesa (Mary Roe)

8. srpna 2018 v 21:53 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Saviours - Kliatba Kortského lesa (Mary Roe)

Díky projektu "Podporujeme slovenských autorov" jsem se dostala ke spoustě zajímavých knížek různých žánrů a poznala talent slovenských autorů. Tentokrát jsem sáhla po dílku spisovatelky, která je zajímavá hned z několika důvodu: bydlí v zahraničí, její knížky vychází i v angličtině a jde o opravdu různorodou tvorbu - od diářů, přes pohádky pro nejmenší, až k temnějším příběhům pro čtenáře, kteří se rádi bojí. Přestože už mi dávno není "náct", neodolala jsem fantasy YA s tajemnou obálkou i názvem... A že si "Saviours" užijí i starší čtenáři, o tom se rozhodne nedá pochybovat...

Vydavatelství: Magna (SK)


ANOTACE: V Kortskom lese sa zlietajú vrany a zbierajú tiene. Hmla celé stáročia zakrýva tajomstvá. V tme vyčkávajú sily schopné zahubiť celé dediny. Spomedzi tichých stromov sa šíri tieseň, choroba a neodvratná skaza. Nik kliatbu lesa nezlomí. Či áno? Samuel sa od ľaku skrýva pod posteľ. Vanessa sa rada pekne oblieka. Nathan si v autobuse číta Bibliu. A Alex? Ten má talent akurát na školské lotroviny. Ako by zlobe lesa mohli čeliť tínedžeri? Kde sú povolaní hrdinovia? Aj z tých najobyčajnejších sa však môžu stať vyvolení. Volanie proroctva neumlčí nik. Aj v obyčajných deťoch môžu driemať skutoční záchrancovia

Víťazom nad temnými silami môže byť len ten, kto má odvahu, čisté srdce a silnú vieru v dobro. (s.7)

Hlavní hrdina Samuel je typický otloukánek. Brýlatý, chytrý, tichý a mezi spolužáky neoblíbený. Nezmění to ani příchod do nové školy - hned první den se ocitne s hlavou v záchodě. Jediný, kdo jím viditelně nepohrdá je krásná Vanessa. Nejoblíbenější dívka ze školy, po které touží každý kluk. Ona ale o namachrované sportovce nejeví zájem, zato inteligence nového souseda jí okamžitě padne do oka. Rychle se spřátelí a začnou spolu pracovat na projektu školního výletu. Vanessu se Samuelem zaujme festival, který se každoročně koná v blízkosti strašidelného Kortského lesa. Celá třída je jejich nápadem nadšená. Nikdo ale netuší, co je na tom temném místě čeká...

V hustom tmavom lese vládlo hrobové ticho.
Tma, hmla a strach sa rozprestierali navôkol.
Počas mesačného svitu bolo počuť zavýjanie vlkov a výkriky túlavých duší. Zvonili zvony, no nikto nevedel, odkiaľ ten zvuk prichádzal... (s.7)

Hořící autobus je jen začátek, na naše hlavní hrdiny si už brousí zuby oživlé mrtvoly, tajemní jezdci, vzteklí psi s krvavýma očima, duchové a další nebezpečné příšery... Jedinými, kdo můžou prokletí zlomit, jsou naši čtyři spolužáci - chytrý Samuel, dobrosrdečná Vanessa, šikanér Alex a pobožný Nate. Má ale banda puberťáků šanci proti prastarému zlu?


S kvílivým vrzgotom Nathan otvoril vchodové dvere.
"Haló? Je tu niekto?" zdvorilo sa opýtal.
Alex doňho sotil a vtrepal s dnu. "Áno, v tejto ruine bude iste niekto žiť,..." (s.97)

Autorka do role hlavních hrdinů obsadila čtveřici puberťáků, kteří už nemohli být rozdílnější. Navíc je sympatické, že se nevěnovala jen jejich dobrým vlastnostem, ale také těm špatným. Přestože jde o vyvolené, nejsou stereotypně dokonalí, jak tomu u YA žánru často bývá. Samuel je sice chytrý, ale zároveň je i pořádný strašpytel. Šikanér Alex pod maskou tvrďáka skrývá odvážného ducha. Vanessa není jen ta "pěkná holka, co to má ve všem jednoduché", trápí ji problémy doma. A Nathan není takový pošuk, za jakého ho všichni mají...

Postavy prochází vývojem, dospívají a poznávají sílu přátelství. Pořád jsou to ale teenageři, které zajímá popularita mezi vrstevníky a pozornost hezkých spolužaček. Je fajn, že se autorka vyhnula tradičnímu YA klišé, kdy by z postav udělala přehnaně vyspělé chytráky, kteří by z fleku mohli řídit celou planetu. Sam, Alex, Vanessa a Nate jsou pořád děti a taky se tak chovají. Občas rozmazleně, panovačně a ukňouraně, ale to k dospívání tak nějak patří. I když na můj vkus brečeli až přehnaně často...


Hodnocení: 70% Slovenská spisovatelka píšící pod pseudonymem Mary Roe sklidila u čtenářů úspěch už svou pohádkou o netopýru Badlym a jsem si jistá, že hodnocení "Saviours" se bude pohybovat v podobných vyšších procentech, příběh má totiž vše, co od správné YA fantasy čtenáři očekávají - zajímavé hlavní hrdiny, spoustu akce, vtip a samozřejmě i nějakou tu nevyřešenou záhadu. Autorka je skvělá v budování atmosféry a obzvlášť v první polovině knížky jsou popisy lesa skutečně mrazivé. Jen škoda, že časem ustupují akčním scénám a příběh se tak z hororu postupně posouvá do dobrodružného žánru. První polovinu bych přirovnala k mé oblíbené "Husí kůži", druhou k "Indianu Jonesovi" pro náctileté. Drobným mínusem pro mě bylo přílišné zasahování do děje ve stylu "Deus ex Machina" - máme čtyři silné, chytré, odvážné hrdiny, tak proč si nevystačí sami? Bez nápověd od kytky nebo knížky...

Přesto se mi ve výsledku příběh moc líbil. Měl silnější i slabší chvilky, jako celek však šlo o čtivé, dobře napsané a originální dílko s nápaditou zápletkou a fajn postavami. Parádní obálka je bonus navíc. Nejvíce si knížku užijou teenageři, kterým je přednostně věnovaná, ale ani dospělejší čtenáři nebudou zklamaní. Já už dávno nemám "náct" a bloudění strašidelným lesem mě bavilo. Nestěžovala bych si, kdyby se autorka rozhodla na příběh navázat dalšími díly - mít slovenskou verzi "Husí kůže" rozhodně není k zahození... ;)

Za recenzní výtisk děkuji Elizabeth - vedoucí skvělého projektu PSA. Těším se na další povedená dílka slovenských autorů.

Rozbalovačka č.7 (Knihy pre každého + komiks z Anglie)

29. července 2018 v 4:07 | Deni |  ROZBALOVAČKA

Tak jsem ani já neodolala úžasným výprodejovým cenám na portálu "Knihy pre každého". Prohlížet si jejich eshop mi pokaždé pěkně provětrá peněženku, jejich slevám se totiž opravdu nedá odolat. A potřebuju přece nějakou vhodnou četbu na léto, že jo?


Tentokrát jsem si ale dala limit 10€, abych za objednávku neutratila celou výplatu. Navíc i za takovou malou sumu se dá dobře nakoupit - v normálním knihkupectví bych možná pořídila jen jednu knížku, tady se mi ale podařilo ukořistit za stejnou cenu hned čtyři. Rozhodně si nemůžu stěžovat,...


A už vidíme vnitřek balíčku, i když obsah zatím zůstává tajemný. Krabice skrývala knížky obalené do bublinkové fólie - nepříliš bezpečné zabalení pro cestu Slovenskou poštou, ale naštěstí přežil bez úhony. Po rozbalení fólie na nás vykouknou první dvě knížky, obě v zářivých barvách...


Kromě knížek a účtenky byla v balíčku i záložka se sovičkami (z nové letní edice), první si tedy ukažme tu. Celkem klasika, nijak extra výjimečná, ale určitě dobře poslouží. Záložek přece není nikdy dost. ;)


Ale teď už knížky! Jak už jsem říkala, objednala jsem si čtyři. Jedno sci-fi, jedno dětské fantasy a dva kabelkové romány. Pro mě nejlepší kousek je ta zářivě růžová knížka s nahou barbínou. Čeští čtenáři obálku nejspíš nepoznají, slovenská verze je totiž od té naší hodně odlišná...


První dva kousky z balíčku: Posledná divočina mě zaujala hlavně obálkou a tím, že je to příběh (pohádka) o záchraně zvířátek. Trošku mě deprimuje, že není přeložený zbytek série, ale i tak to za těch pár centů zkusím. A pak samozřejmě zmiňovaná dystopická pecka Krásni od Scotta Westerfelda. Jde o druhý díl série "Oškliví".


Já měla před lety celou sérii půjčenou z knihovny a tolik se mi líbila, že jsem si ji zatoužila pořídit i domů. Třetí a čtvrtý díl jsem si objednala klasicky z obchodu za plnou cenu, první díl byl za pár korun v antikvariátu, ale druhý díl mi dodnes chyběl. Když jsem ho viděla v "Knihách pre každého" za necelé 3€, neodolala jsem. Neodradil mě ani jiný rozměr a typ vazby, což mi většinou dost vadí. Je pravda, že tady je ten rozdíl extrémně viditelný - slovenská verze je menší hardback v zářivých barvách a vedle zbytku série vypadá vyčnívá jako bolavý palec. I tak jsem si ho koupit musela.


Většinou mám radši hardbacky, ale tady se mi více líbí motiv na českých obálkách a taky lépe sedí k příběhu. Ta r;užová trošku připomíná holčičí slaďáky o hlavní hrdince, která si nejvíce ze všeho přeje zhubnout... Každopádně si stále plánuju sehnat i české vydání Krásných - jsem prostě knihokřeček a tato série je až moc velká srdcovka na to, abych se spokojila s neladící sérií. Taky je dost dobře možné (spíš pravděpodobné), že někdy v budoucnu koupím i slovenské Škaredé, ať mají Krásni kamarádku. Škoda, že Slovart nedovydal zbylé dva díly. Připadá mi dost blbé vydat jen první dva a na závěrečné rozuzlení se vykašlat. Naštěstí v češtině vyšly všechny díly.


Další dvě nové knížky jsou tak trošku brak - slovenské rádoby Harlekýnky od nakladatelství EvitaPress. Já nepatřím mezi skalní fanoušky Evitovek, ale ani se nijak výrazně nestavím proti nim. Pár výtvorů tohoto nakladatelství jsem už četla a byly mezi nimi jak hrozné patlaniny, tak skvělé čtivé knížky. Tyto dvě mě zaujaly nízkou cenou a exotikou. Mango, láska, karí má obsahovat i pár indických receptů, na které jsem dost zvědavá a Stretneme sa na svadbe by nás mělo zavést do Indie. (Jinak obě knížky jste mohli vidět i v češtině, vydalo je u nás nakladatelství Motto.) Ráda si ze zvědavosti přečtu o jiných kulturách a zrovna Indie se podle mě ke slunečnému, parnému létu parádně hodí... :)


Tak takhle vypadá pohromadě celý obsah balíčku. Čtyři kousky za 10€. Poslední divočinu v blízké době číst neplánuju, stejně tak Krásné (u nich mi šlo hlavně o doplnění chybějícího dílu série). Ale nějakou Evitovku si se sebou možná vezmu na dovolenou. Myslím, že se bude tématicky hodit - přeci jen taky odlítám do teplých krajin... ;)

Anotace:

Posledná divočina (Piers Torday) 1.díl
Dvanásťročný Kester Jaynes žije vo svete, v ktorom vyhynuli všetky zvieratá. Niekedy sa mu zdá, že mŕtvy je už aj on. Keď v akadémii pre problémové deti narazí na kŕdeľ hovoriacich holubov a na rozkazovačného švába, pomyslí si, že sa naozaj zbláznil. Zvieratá mu však čosi prezradia... Holuby ho odnesú do divočiny s poslednými živočíchmi, ktoré prežili. Jeho pomoc totiž potrebuje múdry jeleň. Spoločne sa vydajú na dlhú cestu, na ktorej ich sprevádza nadšené vĺča, rozmaznaná výstavná mačka, tancujúci myšiak a odhodlané dievča Polly.

Krásni (Scott Westerfeld) 2.díl
Tally je konečne krásna. Jej výzor je dokonalý, jej oblečenie je úžasné, jej frajer je totálne sexi a ona je najpopulárnejšia, nová krásna. Má všetko po čom túžila. Ale za všetkou zábavou - nekončiacimi večierkami, high-tech luxusom a úplnou slobodou - je ťaživý pocit, že niečo nie je v poriadku. Niečo dôležité. A potom dostane Tally správu zo svojej škaredej minulosti. Musí sa rozhodnúť či chce zabudnúť, alebo bude bojovať za svoj život, pretože autority nemajú v úmysle nechať na žive nikoho, kto vie o Dyme a starých škaredých.

Mango, láska, karí (Valijah Klásová)
Rozmanité chute Indie, okorenené štipkou lásky! Čo vás čaká, keď sa aj napriek pochybnostiam vášho okolia rozhodnete, že si otvoríte obchod s indickými koreninami a preniknete do tajov tejto orientálnej kuchyne? A čo ak vám to celé ešte okorení láska? Mladá manažérka Wali túži otvoriť si obchod s indickými koreninami. Na ceste za vysnívaným cieľom musí prekonať počiatočnú nedôveru, ktorú má k indickej kuchyni, ochutnať jedlá, ktoré dovtedy nepoznala, a neplánovane sa zamilovať do príťažlivého Pakistanca Šahída. Príbeh dopĺňa množstvo chutných receptov, ktoré rozhodne stoja za vyskúšanie. Autorka predstavuje známejšie, ale aj pre našinca úplne neznáme jedlá mnohých exotických chutí, presýtené vôňou garam masály a kráľa korenia kardamómu.

Stretneme sa na svadbe (Natalie Liu)
Skutočný príbeh Slovenky, ktorá povedala ÁNO mužovi z Indie. Evitovka, vďaka ktorej preniknete do mentality mužov, čo stále voňajú exotikou. Knižka, v ktorej svet nie je čierno-biely - ale farebný a korenistý, knižka, v ktorej kráča osudová láska ruka v ruke s obrovskou obeťou. Knižka, v ktorej nazriete do života obyčajných indických rodín, do vzťahov medzi manželmi... Je svedectvom lásky plnej rozdielov, vrcholov a pádov


Ale pořád ještě nejsme u konce rozbalovačky. Mám tu totiž ještě jeden balíček, který mi přicestoval z Anglie. Jde o moji úplně první objednávku z Book Depository. Dodnes jsem si nikdy z žádného zahraničního webu neobjednávala, bojím se toho jako čert kříže a mým největším úspěchem je, že jsem si zvládla na AliExpressu koupit nové boty. Ale objednávat knížku na portálu, kde je všechno v angličtině? Eh... No ale nakonec jsem svoji bezdůvodnou averzi překonala. :D


Tady vás nebudu dlouho natahovat s rozbalováním (ani by nebylo jak, jen jsem zatáhla za stužku a balíček se otevřel), rovnou vám ukážu komiks, který mě natolik lákal, až jsem sebrala odvahu si ho objednat. Jde o Ghost Ridera od Daniela Waye. Kromě něj byla v balíčku přibalená i záložka s motivem "The Famous Five" od Enid Blytonové. Na dobrodružstvích "Správné pětky" jsem vyrůstala, takže mi tahle drobnost udělala radost. :) Ale zpátky ke Ghost Riderovi...


Díky mé ročníkové práci, kterou jsem věnovala spravedlivým komiksovým superhrdinům jsem se zároveň dostala i k přečtení několika svazků Nejmocnějších hrdinů Marvelu. Jedním z nich byl i Ghost Rider a musím přiznat, že mě opravdu zaujal. Knížka obsahovala 7 čísel šesté série a hlavně začátek příběhu mě ohromně bavil. Připomínal mi trochu seriál Supernatural (Lovci duchů) - boj proti Luciferovi, Johnny Blaze utíkající z pekla, démon přicházející na náš svět,... Více se o ději rozepisuju v recenzi, takže když vás to zaujme, koukněte se tam. ;)


Každopádně jsem po přečtení 7 dílů pořád neměla dost a chtěla si přečíst i pokračování. Proto jsem si objednala z BookDepa svazek Ghost Rider by Daniel Way: The Complete Collection. kde by se mělo kromě prvních sedmi dílu nacházet ještě dalších 12, tedy sešity 1-19. Stál nějakých 25€, což za polovinu série není tak hrozná suma.



Nejvíc mě lákají sešity 8-11, které vypráví legendu o Ospalé díře a Ghost Rider tam potká legendárního Jack O´Lanterna. To jsem prostě musela mít! Doufám, že si brzy najdu čas a chuť na čtení v angličtině, protože to vypadá jako parádní jízda! Těším se na to. :)


Překvapila mě ale tloušťka knížky - české NHMko se 7 sešity je stejně široké jako 19ti sešitový svazek v angličtině. To asi vypovídá o kvalitě a tloušťce papíru. Taky jsem si při listování všimla, že je rozdílné rozložení stránek. Když jsem si zkoušela prohlídnout pár stránek, které jsem již četla v češtině, vyznívají úplně jinak, čtenář má z nich úplně jiný pocit. Myslím, že tohle je zrovna věc, která dost mate a vydavatelé by se měli striktně držet rozložení originálu.

Anotace:

NHM #38: Ghost Rider
Johny Blaze uzavřel smlouvu s ďáblem...a prohrál! Teď křižuje zemi jako Ghost Rider, velkolepý rychlý přízrak! Ghost Rider si prokopal cestu na výsluní v roce 1972 a rozpálil celý komiksový svět! Seznamte se s původem vynikajícího kaskadéra Johnnyho Blaze, zatímco vám Dům nápadů představí zbrusu nový typ superhrdiny. Pak se přidáte k Johnnymu na cestě skrz temnou stranu marvelovského vesmíru, když jeho planoucí zuřivost přetrhne řetězy Začarovaného kruhu, aby znovu vyjel!

Ghost Rider By Daniel Way: The Complete Collection
Once upon a time, Johnny Blaze made a deal with the Devil - and to no one's surprise but his own, he got shafted. Now trapped in hell, with the Spirit of Vengeance bonded to his immortal soul and weighing him down, Johnny may have finally found a way out. But at what cost? From the depths of Hell to the glittering spires of Heaven, the Ghost Rider rides again, blazing new trails and dispensing fiery vengeance in his wake. Collecting: Ghost Rider 1-19


Tak a tím jsme se dostali na úplný konec dnešní rozbalovačky. Nešlo o moc známé kousky, přesto doufám, že jsem někoho nalákala a když ne, tak snad příště. Jinak, pokud máte rádi Hunger Games, tak koukněte na "Knihy pre každého". Slovenské vydání kompletních Hunger Games tam zlevnili na neuvěřitelnou cenu. Možná si ještě ten limit 10€ promyslím.... :D

K: Primadona (Zdenka Matejová)

24. července 2018 v 5:43 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Primadona (Zdenka Matejová)

Já jsem ten typ blogerky, která strašně nerada píše negativní recenze. Většinou se vyhýbám žánrům, co mě příliš nebaví a když už narazím na dílko, které mě zklame, snažím se najít alespoň malé pozitivum. Bohužel "Primadona" je jedna z knížek, kterou jsem šlápla totálně vedle a pozitiva se mi hledala velmi obtížně. Než ji ale ubytuju v Knihobudce, kde si bude hledat nového majitele (který třeba nebude tolik kritický, jako já), rozhodla jsem se sepsat své dojmy ze čtení. Touto recenzí se nesnažím nikoho urazit, ani autorku, ani nakladatelství, neexistuje knížka, která by se líbila všem a "Primadona" se mi bohužel nelíbila, přestože jsem jí dokonce dala druhou šanci a přečetla si ji po 3 letech znovu. Bohužel i napodruhé mi připadala úplně stejně hrozná...

Vydavatelství: EvitaPress (SK)


ANOTACE: Kniha s názvom Primadona prináša skutočný príbeh nabitý módnymi prehliadkami, silnou láskou, novým vzťahom a šokujúcim tajomstvom. Príbeh ako stvorený na horúce letné dni vám prinesie nielen osvieženie, ale aj nechcené odhalenie.

Som pre Olíviu nenahraditeľná.
Naozaj som. A to si nedomýšľam, to je skrátka pravda. (s.9)

Hlavní hrdince Janě je 35 let a překypuje až nezdravým sebevědomím. Svůj podíl na tom nejspíš má i její zaměstnání - pracuje totiž pro světoznámou módní návrhářku Olívii, jejíž modely se pravidelně objevují na červeném koberci. Jakožto Olíviina pravá ruka je jednoduše nenahraditelná a nebojí samu sebe poplácat po rameni a připomenout čtenářům, že to tak prostě je. Udiví ji jen to, když od svého okolí nedostane očekávanou dávku obdivu.

Čo som čakala?
Že nastúpim do električky, všetci začnú ochkať a achkať a odpadnú od toľkej krásy?
Že sa vo vozni bude ozývať: Ó, vy máte model od Olívie? Úžasné! Nech sa páči, tu si sadkajte...
Pochopiteľne, že po mne ani pes neštekol. (s.18)

Jenže díky svému pracovnímu nasazení a vysokým nárokům se Janě nedaří najít si dostatečně dokonalého chlapa. Její poslední partner odmítal používat deodorant, takže se s ním rozešla a kromě něho měla jen známosti na jednu noc, nic dlouhodobého. Všechno se ale změní, když záhadně zmizí Janin modrý "pežotík". Zaprvé se od této kapitoly nechutně zvýší počet zdrobnělin použitých v textu (až to vypadá, jako by hlavní hrdinka teprve procházela pubertou) a za druhé se konečně objeví chlap, který je jí hoden. Chutňučký policajtík Denis příjde vyšetřit krádež Janina autíčka a okamžitě si padnou do oka.

Fíííííííííha! Tak ja mám frajera!

Jejich vztahu nezabrání ani devítiletý věkový rozdíl - Jana je sice trošku nesvá z toho, že ulovila takového zajíčka, její Mucko s tím ale nemá nejmenší problém. Chodí spolu do kina, vaří si večeře a plánují společnou dovolenou. Vše vypadá ideálně, dokud Denis neodhalí svou pravou tvář. Dokáže Jana rozdýchat Muckovo nejtemnější tajemství?


Knížka byla přibalena jako dárek k měsíčníku Eva v červenci 2015 a vydalo ji slovenské vydavatelství EvitaPress, které se soustředí hlavně na romány pro ženy podobné Harlekýnkám. U těchto knížek je taky dost známá jejich kolísavá kvalita - většinou nejde o příliš vytříbené literární kousky, spíše by se daly označit za "braky", nicméně já měla doteď při výběru štěstí a nemohla si na Evitovky nijak stěžovat. (Například "Krvavá vášeň" byla výborná!) Bohužel u "Primadony" jsem teprve pochopila, proč někteří čtenáři nad Evitovkami ohrnují nos. Kdyby to byla první knížka, kterou od tohoto nakladatelství přečtu, asi bych po další taky nesáhla...

Hodnocení: 10% Opravdu nechci být na tuto knížku přehnaně zlá, ale i s oběma očima zavřenýma jí nemůžu ohodnotit výše, než jednou hvězdičkou. Hlavní hrdinka mi byla neskutečně nesympatická, první třetinu děje zabíralo jen její sebe-vychvalování, jak extrémně moc je pro slavnou Olívii nepostradatelná. Příchod mužské postavy mohl příběh zachránit, bohužel se tak nestalo. Nevadilo mi, že je policista Denis od hlavní hrdinky o devět let mladší, právě naopak - tohle téma mohla autorka více rozvést. (Co by například řekla Janina matka, až by jí svého partnera představila? Nebo Denisovi rodiče? Jak by to vypadalo, kdyby šla Jana s Denisem a jeho kamarády do hospody?...) Jenže autorka radši prostor vyplnila nedůležitými nudnými popisy společné dovolené a spoooooustou zdrobnělin (chutňučký, chutňulinký, Mucko, mňáu). Fuj! Toho cukrování bylo tolik, až jsem se obávala, abych už z pouhého čtení nedostala cukrovku.

Kéž bych mohla pochválit alespoň uměleckou kvalitu textu... Bohužel ani sloh není autorčinou silnou stránkou - chyby, časté opakování slov, divné konstrukce vět a v neposlední řadě podivně stylizované kapitoly, nikdy ne delší než 3-4 strany, které ve mě vyvolávaly dojem, jako bych četla něčí deník. Jenže můj deník je napsaný mnohem lépe, než tato knížka. Jednou z mála pozitiv je délka knížky - u celkových 115 stran se nebudete trápit dlouho, já měla dočteno tak za dvě hodiny. Druhým drobným plusem je Denisovo "tajemství". Nebudu spoilerovat, ale při lepším zpracování by mohlo toto téma sklidit úspěch. Bohužel právě zpracování je největším kamenem úrazu...

Po dočtení musím říct, že "Primadona" nebyla šťastnou volbou čtiva. Určitě se najde někdo, komu udělá radost zrelaxovat u nenáročné oddechovky, jakou Evitovky dozajista jsou, každopádně bych ani takovému čtenáři tuto knížku nedoporučila. Radši bych zmínila některé jiné kousky od nakladatelství EvitaPress, které mě osobně zaujaly mnohem víc, například psychologický román Láska z ulice od Miroslavy Varáčkovej nebo již zmiňovanou mrazivou detektivku Krvavá vášeň od Petera Debnára.

K: Zrcátko (Karl Olsberg)

22. července 2018 v 20:25 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Zrcátko (Karl Olsberg)

Lidstvo je nepoučitelné, to víme všichni. Nedokáže nás odradit žádná katastrofa způsobená našimi zásahy do přírody a neuváženým vývojem techniky. Odmítáme se změnit, přestože se na nás ze všech médií sypou apokalyptické předpovědi. Možná i proto si tolik vážím sci-fi žánru. Techno thrillery svým čitatelům totiž ukazují, jaké mohou být výsledky zneužívání techniky. A mnoho takovýchto dílek ve mě dokáže vzbudit nepříjemné pocity. "Zrcátko" je typickým příkladem knížky, která vás donutí přemýšlet nad budoucností. Německý spisovatel píšící pod pseudonymem Karl Olsberg (pravým jménem Karl-Ludwig Max Hans Freiherr von Wendt) nám přináší nový pohled na virtuální sítě, aplikace, ale také na samotnou podstatu přátelství. Děsivé, mrazivé a strašidelně reálné,...

Nakladatelství: Omega (ČR)


"Ahoj Andy," prohlásilo Zrcátko s jeho tváří.
"Jsem si jisté, že z nás budou dobří přátelé.
Neboť přece víš: sám sobě jsi nejlepším přítelem." (str.31)

Ačkoliv se technika vyvíjí mílovými skoky, člověk se cítí čím dál více opuštěný. Společnost Walnut System proto přijde s jedinečným nápadem, jak si svého nejlepšího přítele zajistit. Vytvoří "Zrcátko", virtuálního kamaráda, který je vlastně digitálním otiskem samotného uživatele. Jde o malý přístroj, podobný smartphonu, doplněný o speciální brýle a sluchátko, díky čemuž vidí, slyší a snaží se pochopit zájmy uživatele. Všechny získané informace zaznamenává na zrsíti, data vyhodnocuje a nabízí pak svému majiteli to - dle Zrcátka - nejlepší řešení. Dokáže vám poradit ohledně randění, změny partnera, najít vhodnější práci, automaticky překládá cizí jazyky, je také skvělým pomocníkem hendikepovaným. Lidé si postupně na Zrcátko tak zvyknou, že už nedokáží a ani se nechtějí sami rozhodovat. Proč by taky měli, když jim jejich nejlepší kamarád ve všem poradí? Zrcátko je přece dokonalý odraz svého uživatele, takže ví nejlíp, co je pro nás dobré, nebo ne?

To znamená, že když si člověk vypěstuje pocity, jako například zálibu v dobrém červeném víně, tato záliba je pak napodobena v neuronové síti v zrmozku a na zrsíti, správně?
-Tak nějak, ano.
- Nedalo by se pak říct, že si i samotné Zrcátko vypěstovalo zálibu v červeném víně?" (str.201)

Reportérku Freyu, programátora Linuse, spisovatele Andrého, autistu Andyho, jeho přítelkyni Victorii a slepou dívku Marnu svede nepřímo dohromady právě Zrcátko. Začne se totiž chovat podivně, jakoby sledovalo své vlastní zájmy. Což se zdá jako nemožné, obzvlášť když Walnut Systém tvrdí, že veškeré informace uložené na zrsíti jsou dokonale chráněné proti úniku dat. Je opravdu tak nereálné, aby se síť začala chovat podle vlastních pravidel? Proč na Freyina přítele samovolně zaútočí její dron a co se Zrcátku nelíbí na Andyho vztahu s Viktorií?

To, co jsme Zrcátkem stvořili, je možná horší než Terminátor: falešní přátelé. (str.216)

A co když síť začne manipulovat, lhát a podvádět? Pokud uživatel přestane Zrcátku věřit, stane se jejím nepřítelem a pak je zrsíť ochotna jít přes mrtvoly, jen aby narušitele eliminovala. Z nejlepšího přítele se pak stane nejhorší nepřítel...

"Sám sobě jsi nejlepší přítelem!" - to může být pravda.
Ale tvé Zrcátko není ty. Nikdy na to nezapomínej! (str.251)


Děj je rozdělený do tří fází, které ukazují, jak se vliv Zrcátka na jeho uživatele stupňuje. Sledujeme vývoj od prvního beta testování, kdy zachrání život otci svého stvořitele, jsme svědky zavedení přístroje mezi lidi a vidíme, jak se vybrané postavy seznamují s funkcemi Zrcátka. Autor nám představuje široké spektrum osobnosti, kdy každá je jiná a každá se se svým Zrcátkem vypořádává jinak. Kromě výše zmíněných postav, autor neopomene ani kapitoly z pohledu tvůrce zrsítě a vše okoření i několika záporáky, kteří se díky své naivitě přáním Zrcátka plně podřídí.

Grafická stránka knížky se mi velice líbí. Česká obálka je podle mě ještě lepší, než původní německá. Překlad se mi zdál v pořádku. Kapitoly jsou velmi krátké a často končí cliffhangerem, díky čemuž je velmi těžké se od čtení odlepit. Stránky ubíhají přímo nadzvukovou rychlosti, takže se ani nenadějete a budete na konci knížky. Ze strany úpravy textu bych ještě ráda pochválila poznámky pod čarou. Je fajn, že je nakladatelství konečně umístilo do zápatí stránek a ne až na samotný konec knihy. Ušetřilo tím čtenáře otravného listování. Super!


Moje hodnocení: 77% Zrcátko je skvěle napsaná čtivá knížka, která poukazuje na nebezpečí moderních technologii. Díky krátkým kapitolám se čte opravdu rychle a dokonce se mi stalo, že jsem se v některých místech nedokázala od stránek odtrhnout. Líbilo se mi, jak autor dopodrobna propracoval technologii virtuálního světa Zrcátka a velkou pochvalu zaslouží i za postavy, které jsou zajímavé a snadno rozlišitelné. U knížek, kde se střídá větší množství charakterů často mívám problém se zorientovat, tady šlo však o natolik rozdílné osobnosti, že se absolutně nedalo si je splést.

Na druhou stranu musím strhnout pár bodíků za předvídatelnost. Co si budeme nalhávat, knížek na toto téma není v knižním světě zrovna málo a Zrcátko se nijak extra nesnaží vymanit z prototypu typického techno thrilleru o ovládnutí společnosti stroji. Stejně jako Terminátor, Já Robot nebo mnou nedávno čtená sci-fi Ty vyber, kdo přežije, i tato knížka má předvídatelný konec a rozuzlení mě nijak nepřekvapilo. Dokonce mi připadá, že se o moment překvapení autor ani nesnažil, jakoby si byl dobře vědom toho, že nepřichází s ničím novým. Zaměřil se spíše na kvalitu zpracování, a to se mu musí uznat - kvalitu jeho dílko rozhodně má. Jde vidět, že přepracovával své původní dílo "Systém" a už věděl, které informace jsou pro čtenáře nejpodstatnější. Neplýtvá zbytečně stránkami, zaměřuje se hlavně na dialogy, jdoucí k podstatě věci a nenatahuje děj nudnými popisy. I tak bohužel musím jednu hvězdičku strhnout kvůli tomu, že neokořenil závěr alespoň kapkou překvapení. Přesto jde o výborně zpracované dílko, které si pozornost zaslouží. Pokud toužíte po kvalitním příběhu a nevadí vám, že postrádá originalitu, musíte si Zrcátko přečíst. Já, Robot je přeci pořád skvělý film, i když ničím nepřekvapí a stejně tak je tomu i u Zrcátka.

Na závěr se podělím o pár vět autorova epilogu:

"Našim problémem není technika, nýbrž způsob, jak s ní zacházíme. Je v našich rukou - Vašich, milé čtenářky a milí čtenáři - zda nás nové technologické možnosti nadcházejícího desetiletí zavedou do lepší budoucnosti či do orwelovské dystopie totální kontroly a rozhodování stroji..." (str. 447)

K tomu není co více dodat, jen snad to, že knihu doporučuji naprosto všem a naprosto všichni bychom se měli nad sebou a svojí lehkovážností, s jakou přijímáme nové technologie, pořádně zamyslet.


Podobné knihy: TY vyber, kdo přežije (S.R.Meier)
Podobné filmy: Terminátor (1984), Já, Robot (2004)

Knížku si můžete pořídit na internetových stránkách

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega.

S: Hlasy: Ochránce (G.X.Todd)

16. července 2018 v 1:56 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Hlasy (G.X.Todd)

Postapokalyptické sci-fi je zvláštní žánr. Ukazuje nám nejrůznější scénáře zániku světa, ale taky to, jak se v těch nejhorších chvílích dokážou lidé zuby nehty držet života. Přestože jsem milovnicí knih, u tohoto žánru většinou upřednostňuju filmová zpracování. Je to asi tím, že filmy dokáží lehčeji vybudovat atmosféru ponurou hudbou, ukázat nám mrazivé záběry zničených měst a nahánění hlavního hrdiny záporáky je taky akčnější. Přesto jsem pořád doufala, že najdu knížku, která ve mě vyvolá stejně napnuté pocity, jako sledování postapo filmů. A konečně se zadařilo... Ochránce je výjimečné dílko a přestože prostředí nijak nevyniká nad jinými sci-fárnami, má v sobě něco, co ho nad ostatní povyšuje. Při čtení jsem si připadala, jako bych sledovala úžasně napínavý film...

Nakladatelství: Omega (ČR)

1.DÍL: Ochránce

ANOTACE:Ochránce je divokou jízdou k místu, kde vás hlasy ve vaší hlavě buď spasí, nebo zavraždí... Ve světě kde je nedostatek koktejlů, poslouchá cizinec hlas ve svojí hlavě, který ho nabádá k tomu, aby si koupil limonádu od dívky, která sedí u zaprášené cesty. Tato chvíle je k sobě připoutá. V téhle době je nebezpečné poslouchat svůj vnitřní hlas. Ti, kteří jej slyší, se s tím nikomu nesvěřují. Tyhle hlasy mají záměr. A setkání Poutníka s Lacey má důvod. On ho ale ještě nezná.


Nenormální na něm bylo to, že mluvil s hlasem ve své hlavě, který se jmenoval Jonah, a to už více než šedesát let.
Mike Ruby prozradil, že má přijít spousta dalších hlasů, ničivých hlasů, a mnoho lidí přiíjde o život. Neměla se ale bát, protože to byl první krok k lepší a světlejší budoucnosti. A tak ji na své smrtelné posteli daroval Jonaha a ten se stal jejím novým kamarádem... (str. 10)

Ve světě, kde se většina lidstva zasebevraždila nebo povraždila kvůli tajemným hlasům ve své hlavě, cestuje Poutník krajinou a společnost mu dělá jeho vlastní Hlas. Tenhle našeptávač je ale jiný než většina ostatních - nepokouší se jím manipulovat ani uškodit. Právě naopak, někdy se zdá, že je Hlas jediným Poutníkovým přítelem. I když nechtěným.

Při své cestě zpustlou Amerikou narazí na něco neuvěřitelného. Stánek s domácí citronovou limonádou. V tomto světě, kde nikdo nemá dostatek jídla, restaurace neexistujou, obchody jsou vyrabované a lidé loví vše, co se hýbe, je stánek s citronádou šílenost. Poutník neodolá, zastaví a seznámí se s šestnáctiletou Lacey, která mu nabídne pití výměnou za odvoz. Po smrti své babičky, která ji roky chránila před nebezpečím vnějšího světa se Lacey rozhodla vyrazit na sebevražednou misi a najít svoji starší sestru Karey. K tomu ale potřebuje odvoz. Naštěstí má Poutník rád limonádu a i když o nového spolucestovatele příliš nestojí, nedokáže dívku odmítnout. Lacey vyráží do světa a neví, co ji na její pouti čeká - nebude to nic moc příjemného...

Poutník uhnul pohledem jako první. Oči mu zabloudily k osamělému autu před pokojem číslo 8.
..."Co myslíš, že tam je?" zeptala se. Oba zírali na zavřené dveře čísla osm. Z místa, kde stáli, byly vidět zatažené záclony.
"Nic dobrého," řekl. (str. 74)


K dvojici se brzy přidává třetí cestovatelka - Alex, se kterou se život vůbec nemazlil. Mezi našimi hrdiny začíná vznikat silné pouto. Má však přátelství šanci proti krutosti světa, ve kterém žijí? Nebylo by lepší být sám a nevázat se na nikoho, koho vám může osud během jedné vteřiny sebrat? A co Poutníkův Hlas, který se skrývá v jeho hlavě, můžou mu důvěřovat? Svět je zničený a neexistuje žádná naděje na jeho zlepšení. Bude to pořád horší a horší - má cenu proti tomu bojovat?

Byla to skupinka tvořená špínou, kostmi a útržky oblečení, jejichž oči v jejich popelem zašpiněných tvářích bíle zářily. Nad ohněm opékali malého psa. Neobtěžovali se tím, aby ho stáhli z kůže nebo mu sundali obojek. Když Poutníka zpozorovali, vstali a křičeli a nahněvaně máchali rukama, aby ho odehnali. Nepoznal žádná ze slov, která použili. Zapomněli, jak svá zběsilá mínění vyslovit.
Měli ke zvířatům blíž, než ten chudák, kterého si pekli. (str. 138)

Česká obálka knížky perfektně pasuje k postapokalyptickému sci-fi příběhu a dokáže na první pohled zaujmout. Přesto se mi díky své tajemnosti o maličko více líbí původní anglická verze se zlatým kruhem. Obě jsou dost povedené. Překlad i korektura mi přišli v pořádku a nechyběla ani všitá žlutá záložka. Hodně zajímavá je také autorčina úvodní poznámka, které doporučuji věnovat pozornost, i když třeba běžně předmluvy nečtete - mě z ní pořádně zamrazilo...


"Ochránce" je v mnoha věcech odlišný od většiny knížek tohoto žánru. Předně je v něm hromada krve a brutality, což mi vyhovovalo. Nesnáším, když spisovatelé šetří city čtenáře. Proč? Přece když chci psát o konci světa a o rozkladu společnosti, tak se nemůžu bát přitvrdit. Toddová je ale pěkná drsňačka a její dílko je přesně takové, jaké by být mělo. Nevyhýbá se ničemu - sebevraždám, opýkání psů, znásilňování, incestu, škrcení, rozteklým mozkům nebo vyrvaným zubům... Přesně takhle vypadá svět, ve kterém bych žít nechtěla, ale fascinuje mě o něm číst.

Navíc ani hlavní hrdinové nepodléhají stereotypu dnešní doby - nejsou přehnaně inteligentní chytráci, kteří se zázrakem dostanou z každé šlamastyky jen pomocí svého osobního kouzla. Poutník je mrzout s dobrým srdcem, který si svou odvahou musí získat každého čtenáře. Jeho postava je výborně napsaná, tajemná a zajímavá. Navíc má rád knížky, čímž si u mě vysloužil bodík navíc - kdo by nefandil někomu, kdo ve zpustošeném městě hledá místo jídla knihovnu, aby odtud zachránil pár knížek? Skvělý chlap! Ani Lacey mi ale nebyla nesympatická, což mě docela překvapilo, protože náctileté postavy mi většinou dost lezou na nervy. Jenže Lacey není jen tak obyčejná puberťačka - je to taková ta naivní čistá duše, která nepřišla do styku s ničím zlým, protože ji babička držela schovanou v domě. Pod tou její důvěřivou slupkou se ale skrývá tvrdohlavá bojovnice...

Jediným drobným mínusem pro mě byla Alex. Třetí členka party cestovatelů nedostala v tomto díle moc prostoru, což je škoda, protože si prožila šílené věci, za které by si zasloužila, aby se jí autorka více věnovala. Takhle mi občas přišla jen jako nějaká figurka, která cestuje z ruky do ruky bez nějaké větší interakce. Takové to "kde ji postavíte, tam ji taky najdete". Je to škoda, protože z ní mohl být třetí silný charakter příběhu, ale místo toho jím jen proplouvala v pozadí.

Hodnocení: 99% "Ochránce" je rozhodně knížka, která stojí za pozornost, obzvlášť, pokud jste fanoušky sci-fi žánru. Přestože jde o autorčin debutový román, podařilo se jí vytvořit originální dílko, kterým předčí mnohem zkušenější spisovatele. Postapokalyptický svět, který vymyslela je děsivě realistický, brutální a krvavý - nic pro slabé povahy. Hlavní hrdinové jsou nesourodou směskou charakterů, která dohromady skvěle funguje. Odvážný samotář Poutník, dobrosrdečná Lacey, nezničitelná Alex a ukecaný kámoš Hlas... Kdo by dokázal odolat jejich kouzlu? Je to přesně ten typ postav, které si vás natolik získají, že jim zbytek knížky napnutě držíte palečky a doufáte, že všechno nakonec zvládnou. Autorka se navíc vyhnula i největšímu klišé ze všech - lásce. V tomhle díle není ani kapka. Žádné muckání, muchlování, ochkání nad pevnými svaly a vyznávání nehynoucí lásky až za hrob. Jen motorka, auto a tři kámoši na cestách.

A pokud se obáváte toho, že bude "Ochránce" na stejné brdo jako většina postapokalyptických sci-fáren, tak se bát nemusíte. Přestože mi prostředí místy hodně připomínalo seriál Walking Dead, film 28 dní poté nebo třetí díl Resident Evilu, tak děj je naprosto odlišný, jedinečný a hlavně nepředvídatelný. U tohoto žánru mám často problém, že dost rychle odhalím pointu, ale tady ne. Při čtení jsem byla napnutá, totálně zažraná do příběhu a mnohokrát šokovaná dějovými zvraty, které jsem absolutně neočekávala. Proto si "Ochránce" zaslouží pět hvězdiček. Doporučuju ho všem, kdo se nebojí krve a taky těm, které už unavuje klišoidní romantika. Tohle je knížka pro drsňáky!


Další díly série:
2.díl: Hunted (zatím nepřeloženo)

Podobné: seriál Walking Dead, film 28 dní poté (2002), film Residen Evil: Zánik (2007)


Knížku si můžete pořídit na internetových stránkách

Za poskytnutí recenzního výtisku mockrát děkuji skvělému nakladatelství Omega.

S: Mágia splnu - 2. časť (Katarína Senajová)

2. července 2018 v 6:00 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Mágia splnu (Katarína Senajová)

Před půl rokem jsem recenzovala první díl Mágie splnu, což je povinná četba pro každého milovníka kočiček. Slovenská autorka Katarína Senajová dokázala, že je všestranný talent - jako náctiletá napsala úžasný fantasy příběh o kočičí holce, vlastnoručně si knížku ilustrovala a dokonce i sama vydala. Vždy ráda podpořím tuzemské spisovatele, kteří mají odvahu představit své dílko veřejnosti a taky nikdy neodmítnu knížku o kočkách (co neodmítnu... po takových knížkách se doslova sápu). :) Proto jsem se nadšeně vrhla po prvním dílu a po jeho dočtení jsem se nemohla dočkat pokračování. Konečně mám druhý díl doma v knihovničce a už teď vám můžu prozradit, že je ještě lepší, než díl první...

Nakladatelství: vydáno samonákladem

2.DÍL: MÁGIA SPLNU - 2.časť

ANOTACE: Maťa je skvelá. Ona sa neoblieka presne podľa módy ako Sandra alebo Lívia. Má svoj štýl, vie, že prvý dojem i tak klame a že oblečenie je oveľa menej dôležité, než to, aký je človek vo vnútri. Ona je vo vnútri vyrovnaná aj zábavná, hoci tak navonok vôbec nevyzerá. Som rada, že som si našla kamarátku, o ktorej viem už teraz, že ma nikdy nezradí. Lívia, Sandra a Saša by to možno urobili. O Nikči nehovorím. Ale mne to nevadí, lebo mám Maťu. Ona mi to určite nikdy neurobí. Mirka zatvorila denník a sladko pozrela na Lunu. A čo ako jej to nebolo po chuti, otvorila ho naspäť a dopísala: Ale moja najlepšia kamarátka je to dievča-mačka, ktoré som stretla vtedy v noci vonku. Prisahala som to pri Lune."


Druhý díl přímo navazuje na první, takže pokud jste ho ještě nečetli, doporučuju si nejdříve přečíst recenzi na něj. (Najdete ji TADY.) Hlavní hrdinka Mirka teď tráví spoustu času s novou kamarádkou Maťou. Mají hodně společného - obě rády bruslí, jsou odvážné, své a zbožňují kočky. Maťa má dokonce svoje vlastní koťátka a stejně jako Mirka, i ona je pojmenovala podle barvy. Šedka s Hnedkou se okamžitě skamarádí s Belkou a Čerkou. Jejich paničky se stávají nerozlučnou dvojkou, chodí všude spolu a užívají si spoustu zábavy. Ostatní holky ze sídliště jim jejich kamarádství závidí. Skoro to vypadá, jakoby Mirku s Maťou svedl dohromady osud...

Maťa jej ukázala, že najväčšia zábava je vtedy, keď sa na nikoho nepokúšaš podobať.
Dáš tak druhému možnosť, aby ťa spoznal takú, aká by si chcela byť. (s.11)


Jenže každým kamarádstvím se čas od času přežene bouře a stejně tak se tomu stane i mezi našimi hrdinkami. Díky malému nedorozumění se pohádají a s usmířením to moc nadějně nevypadá, přestože se jejich koťátka snaží škody napravit. Mirce docela vyhovuje, že se s Maťou přestane kamarádit. Slíbila totiž svoji věrnost záhadné kočičí holce, kterou potkala při posledním úplňku. A nikdo přece nesmí porušit přísahu při Luně. Jenže ač se snaží, jak se snaží, nedaří se jí neznámou znovu najít. A Čerka s Belkou jí v téhle věci odmítají pomoct...

"Čo predo mnou tajíte?"
"Nič!" dušovala sa Čerka.
"Nič, o čom by si mala vedieť!" pípla Belka.
"Jasné, že to, čo tajíte, nemám vedieť, ale ja to vedieť chcem!"...
"Jasné, veď každý chce vedieť, čo sa pred ním tají!" zamňaukala Belka. (s.40)

Jako by nebylo už tak dost problémů, na scéně se objevují další. Dvě malé holčičky běhají v noci po ulicích a fotí lidi. Tmavovlasé fotografce se podaří zachytit i Mirku v jejím kočičím oblečku. Co chcou s její fotkou dělat? Co když se teď všichni dozví, kdo je kočičí holka se svítícíma očima? Mirka poprosí o pomoc jediné pravé kamarádky, které jí zůstaly - kočičky. Čerka s Belkou zapojí celé sídliště a brzy po tajemných fotografkách pátrají všechny kočky z okolí. Podaří se jim společnými silami zastavit blížící se pohromu? Budou kočky ochotné se i porvat za bezpečí své lidské kámošky? A co se stane, když si rodina usmyslí pořídit psa do domu, kde už bydlí dvě opravdové a jedna polo-kočka?


Předně musím pochválit design. Stejně jako u prvního dílu, i tady si autorka vytvořila obálku sama, a rozhodně se jí povedla. Je minimalistická, zajímavá a jsou na ní kočičky... co víc si přát? :) Podobně vydařené jsou také ilustrace uvnitř knížky. Chválila jsem je už posledně, takže se budu opakovat, ale opravdu se mi líbí styl, jakým autorka kreslí - na první pohled jednoduchý a přitom zajímavý. Ilustrace skvěle doplňují příběh a potěšilo by mě, kdyby jich bylo v knížce víc. Jen bych možná změnila jejich umístění. Myslím, že jsou dostatečně pěkné na to, aby si každý zasloužil vlastní stránku a nemusely se dělit o prostor s textem. :)

Co se týče obsahové stránky, autorka ve svém psaní viditelně zdokonalila, Přeci jen jde poznat, že je o něco starší a vypsanější. Dialogy vyznívají přirozeněji a lépe se čtou. Jednotlivé scény na sebe navazují mnohem jemněji, díky čemuž vyznívá příběh uceleněji.

Hlavní hrdinka mi byla sympatičtější než v prvním díle - nejspíš tomu napomohla nová postava kamarádky Mati. Mirka vedle ní jakoby dospěla a našla samu sebe. Pořád ale řeší délku nehtů, což mi na tváři vyvolává úsměv a připomíná mi to moji pubertu - přiznejme si, že jsme všechny tehdy řešili podobné hlouposti a připadalo nám to jako ohromně podstatná věc. :) Je hezké si občas připomenout dětství. Na druhou stranu chválím autorku, že charakter své hlavní hrdinky úplně nepřekopala. Přeci jen je mezi jednotlivými díly 4 letá mezera, takže by bylo pochopitelné, kdyby s Mirčinou osobností po tolika letech nebyla spokojená a pokoušela se ji změnit. Tak tomu ale není, Mirka je pořád tou stejnou Mirkou a já jsem za to ráda. Nesnáším, když chování neodpovídá věku postavy, ale tady tomu tak není - Mirka se chová přesně na svůj věk. A stejně tak i ostatní postavy. Dobrá práce.


Hodnocení: 80% Zatímco první díl byl zaměřen hlavně na zabydlování koťátek a budování vztahu s jejich paničkou, druhý díl je mnohem akčnější. Příběh má svižné tempo, stále se něco děje a já se při čtení ani na chvilku nenudila. Autorka navíc nesází všechno na jednu dějovou linku, ale rozpracovává si více akcí naráz. Společně s hlavní hrdinkou chceme odhalit totožnost druhé kočičí holky, vyřešit hádku s kamarádkou, postavit se tajemným fotografkám a zároveň vyřešit trable doma. Přestože je Mirka puberťačka a občas řeší blbiny (které puberťákům připadají ohromně důležité), jde vidět, že si konečně našla svoji cestu. Byla mi o dost sympatičtější než v prvním díle, a já jí fandila. Přesto knížku doporučuji spíše mladším čtenářkám, které se dokážou do hlavní hrdinky lépe vcítit - jim je přednostně "Mágia splnu" určená a jim se také bude líbit nejvíc. I když já si čtení užila taky, a to už jsem z puberty dávno venku... :)

Jsem ráda, že se i v našich vodách najdou spisovatelé, kteří dokážou napsat originální fantasy pro děti, která nestaví veškerou akci pouze na milostných vztazích. Jen mi přišlo, že zůstalo ještě pár věcí neuzavřených a autorka si tak nechala otevřená vrátka pro další pokračování. Doufám, že se do třetího dílu pustí, protože mě Mirčin kočičí život zajímá víc a víc... :)


Další díly série:
1. díl: Mágia splnu - 1.časť (RECENZE)

Podobné téma: anime seriál Tokyo Mew Mew (2002), film Catwoman (2004), film Batman se vrací (1992)
Podobné knihy: Kočičí holka (Thomas Brezina), Mačací gén (Thomas Brezina), Mačací gén: Reštart (Thomas Brezina), Catwoman: Soulstealer (Sarah J. Maas)

První díl si můžete koupit například na stránce https://www.bux.sk/.

Za recenzní výtisk s věnováním mockrát děkuji autorce Kataríne Senajové.


S: Neviditelná knihovna: Hořící stránka (Genevieve Cogman)

22. června 2018 v 3:12 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Neviditelná knihovna (Genevieve Cogman)

Tak už mám konečně po zkouškovém, ročníková práce napsaná a najednou mám hromadu volného času. Konečně se můžu vrhnout na recenzáčky, které na mě poslední měsíc vytrvale pomrkávaly z knihovny a odváděly moji pozornost od učení. Jednou z knížek, na které jsem byla zvědavá nejvíc, je třetí díl série "Neviditelná knihovna". Tato fantasy má čtenáři hodně co nabídnout - fantastické alternativní světy, pyšní draci, manipulativní elfové, nekonečná knihovna, agentka knihovnice a temný záporák, ze kterého jde hrůza... Prvním dílem mě autorka nadchla, druhý už byl ale o kapku slabší, proto jsem nedočkavě očekávala vydání třetího dílu a doufala, že bude ze všech nejlepší. A byl? Na to si počkejte až na závěrečné zhodnocení. ;)

Vydavatelství: Omega (CZ)

3.DÍL: HOŘÍCÍ STRÁNKA

ANOTACE: Knihovnice a špionka Irene musí dodržovat jisté standardy, zejména když je v podmínce. A utíkat z mise skrze hořící budovu není moc dobrý nápad. Ale když úniková cesta domů vzplane, tak co jiného špionce zbývá? Zdá se ovšem, že brány do Knihovny se zavřely i v jiných světech. A co je ještě horší, zodpovědný za to he Irenin úhlavní nepřítel Alberich, který má políčeno na samotnou Knihovnu. Irene a její asistent Kai jsou vysláni do Petrohradu. Tam se na scéně objeví sám Alberich. Irene se mezitím pokouší zachránit svého přítele Valea, i když tím riskuje vlastní život. Ale přítel i samotná Knihovna za to přece stojí...

Irene, Kai a inspektor Vale se zotavují ze svého dobrodružného výletu do alternativních Benátek. Každý z našich tří hrdinů to zvládá jinak. Irene je otrávená nepříjemnými misemi, které mají byt trestem za neuposlechnutí pravidel knihovny. Kai se snaží skrývat svoje trauma z únosu. No a detektiv Vale, ten je na tom ze všech nejhůř - postupně podléhá poskvrnění chaosem, ztrácí svoji osobnost a stává se kopií Sherlocka Holmese, včetně jeho záliby v narkotikách. Ač se Irene s Kaiem snaží vymyslet způsob, jak svého přítele zachránit, nedaří se jim nic vymyslet. A zničehonic se na Irene vrhne Zayanna - fae, se kterou se spřátelila (jestli se tomu tak dá říct) v chaotických Benátkách...

Všichni fae byli přesvědčeni o tom, že jsou hrdiny svých vlastních příběhů.
Nebezpečné bylo to, že v těch chaotičtějších alternativních světech měl vesmír sklon s nimi souhlasit. (s.46)

Zayanniným příchodem se všechno jen zkomplikuje. Jako by nestačilo, že se Irene snaží někdo zabít a nechává jí všude možně podivné dárečky (jedovaté pavouky a jinou havěť), teď ještě musí vymyslet, jak se zbavit své přehnaně přátelské kámošky. Jako by nebylo problémů dost, portály mezi Knihovnou a alternativy začínají hořet. Přichází pradávný nepřátel, který má spadeno nejen na Knihovnu, ale i na samotnou Irene...

Nechat se zabít bylo neuvěřitelně snadné. To umí každý.
Zůstat naživu a v bezpečí bylo mnohem těžší. (s.61)

Naše hlavní hrdinka musí vyřešit, kdo se ji snaží zabít. Taky by ráda pomohla Valeovi, aby se vymanil z chaosu a Kaiovi, aby zase nabral sílu. Je třeba se zbavit otravné Zayanny, dračího sekretáře Li Minga a odpracovat si podmínku v Knihovně. A nakonec taky musí zachránit všechny světy - už zase. A tentokrát to nebude tak snadné vítězství, jako posledně. Bude třeba víc, než jen kapku štěstí...

"Ale za současných okolností tu knihu potřebujeme co nejrychleji. Nebudeš mít obvyklý čas na přípravu.
Víme, kde můžeš najít kopii, ale mohlo by být trochu obtížné ji získat."
Což znamenalo, že to bude pravděpodobně odporně složité a nebezpečné. (s.106)


Jsem moc ráda, že se třetí díl naladil na vlnu prvního. Irene někde vyhrabala zbytky svého rozumu, který ztratila kdesi cestou do alternativních Benátek. Sice jí i v tomto dílu chvíli trvalo, než se zorientovala (a musím přiznat, že jsem zrádce odhalila o hoooodně dřív, než ona), přesto jsem byla ráda, že se nám vrací chytrá knihovnice sršící sarkasmem. Dost bylo té naivní Irene! Taky se mi zdálo, že Vale je o drobeček rozumnější a snesitelnější, než v předchozím díle. I když mi stále připadá jako postava docela plochý a ráda bych se o něm dozvěděla více informací. (Možná v dalších dílech?)

Příběh je opět plný autorčiných originálních nápadů. To se musí Genvieve Cogman nechat - má úžasnou fantazii, která se dokonale promítá do jejího psaní. Jakýkoliv díl ze série vezmete do ruky, můžete si být jisti, že vás nadchne svou jedinečností. Ať už jde o neokoukané příšerky, promyšlené alternativní světy nebo zajímavé překážky, které musí hlavní hrdinka překonat. Genevieve zkrátka nehraje na malém hřišti, naopak nás nechá cestovat z jedné strany jejího vesmíru na druhý a hrdě nám předvádí svoji vizi. A pokud byste se obávali, že se v alternativech ztratíte, nemusíte mít strach. Vše je napsáno srozumitelně a nepřekombinovaně - rozhodně není problém se v něm zorientovat.

Co se mi líbilo na prvním dílu, to musím pochválit i tady - knížka je napsána velmi čtivě a děj svižně plyne. Prvních cca 100 stran nám sice nenápadně opakuje děj minulých dílů, což já moc nemusím, ale chápu, že to usnadňuje novým čtenářům naskočit do rozjeté série. Pak se ale rozjede hlavní zápletka, která stojí za to! Je to regulérní akční nálož plná nebezpečných pastí a pokusů o zachránění knihovny. V tomto díle se navíc navštívíme nový alternativ - tentokrát carského Ruska, kde vládne magie, po nebi létají saně, na nádraží cestující očuchávají medvědi a carevna má bílé tygry vycvičené k lovení lidí. No není už jen tohle dostatečný důvod pro to, abyste po "Hořící stránce" sáhli?


Co se týče zpracování, překlad i korektura mi přišla v pořádku, na žádné velké chyby jsem v textu nenarazila. Grafická podoba knížky dokonale ladí se zbytkem série a v knihovničce jim to spolu opravdu sluší. Obálka na první pohled vypadá velmi "knižně" a luxusně, což se k příběhu o knihovnici lovící výjimečné svazky rozhodně hodí. Na druhou stranu ohořelý motiv a tygří ornamenty z originální verze taky mají hodně do sebe a i toto vydání musí být klenotem každé knihovničky. :)

Hodnocení: 91% "Hořící stránka" předčila moje očekávání. Genevieve Cogman opět nabrala vítr do plachet a vrátila se ke stylu, v němž psala první díl. Jsem ráda, to mi totiž k této sérii sedí nejvíce. Druhý díl byl sice zajímavý, hlavním tahounem série ale vždy bude lovení knih v alternativních světech a Knihovna sama. Bez toho příběh ztrácí šťávu. Naštěstí se všeho potřebného ve třetím díle dočkáme - obtížných misí s kradením knížek, alternativního carského Ruska plného kouzel a nakonec také nebezpečného protivníka, který touží po zničení Knihovny. Postavy nestagnují, stále něco dělají a jejich charaktery se viditelně rozvíjí. Nejlepší je ale na "Hořící stránce" všechna ta prvotřídní akce, kterou je doslova narvaná. Po poněkud pomalejším úvodu se autorka pořádně rozjede a už vás ze svých drápků nepustí až do konce knížky. A závěr? No ten vážně stojí za to! Je epický! Pokud máte knížku ještě na hromádce nepřečtených, máte se opravdu na co těšit... ;)

Jsem ráda, že jsem se ke třetímu dílu série "Neviditelná knihovna" konečně dostala a nemůžu se dočkat dalšího pokračování. Doufám, že se ho dočkáme co nejdřív! :)

Knížku si můžete pořídit na internetových stránkách

Za poskytnutí recenzního výtisku mockrát děkuji nakladatelství Omega.


Další díly série:
1.díl - Neviditelná knihovna (RECENZE)
2.díl - Maskované město (RECENZE)
4.díl - The Lost Plot (český název zatím neznámý)

Budu moc ráda, když mi do komentářů napíšete, jestli jste už o této sérii slyšeli, co si o myslíte o třetím dílu "Hořící stránka" a jestli jste někdo měli podobné dojmy jako já. Který díl se vám líbil nejvíc? :) Za každý komentář děkuju.

S: Dvůr trnů a růží (Sarah J. Maas)

17. června 2018 v 2:52 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Dvůr trnů a růží (Sarah J. Maas)

Někde jsem četla, že styl psaní Sarah J. Maas prostě milujete nebo nesnášíte a že je tomu tak i u této fantasy série - má své obdivovatele, kteří ji milujou nebo zklamané čtenáře, které Feyřin příběh nenadchl. Byla jsem strašně nedočkavá, až se k prvnímu dílu taky dostanu a udělám si vlastní názor. Obzvlášť proto, že jsem od této slavné autorky zatím nic nečetla, i když mám v knihovničce první díly obou sérií (Dvoru i Skleněného trůnu). Jak se mi Dvůr trnů a růží líbil? No řekněme, že se neřadím ani ke skupině milovníků, ani ke zklamaným - jsem někde na hranici mezi nimi. Nenadchla jsem se tolik, kolik bych chtěla, přesto nemůžu říct, že by mě vílí svět nezaujal...

Vydavatelství: CooBoo (CZ), Slovart (SK)

1.DÍL: Dvůr trnů a růží (Na dvore z z tŕňov a ruží)


ANOTACE: Keď devätnásťročná lovkyňa Feyre zabije v lese vlka, na prah jej domu dorazí nebezpečný netvor, ktorý sa dožaduje odplaty. Feyre sa razom ocitá uprostred zákernej čarovnej krajiny, ktorú pozná len z rozprávok a legiend. Až tam zistí, že jej uchvatiteľ nie je žiadny netvor, ale príslušník rasy smrteľne nebezpečných a nesmrteľných férov, ktorí kedysi vládli celému svetu. A volá sa Tamlin. Na jeho panstve si postupne uvedomuje, že ľadová nevraživosť, ktorú k nemu pociťovala, sa premieňa na spaľujúcu vášeň, čo pohlcuje všetky klamstvá a výstrahy o prekrásnom, no nebezpečnom svete férov. Férsku krajinu však zahaľuje prastarý zlovestný tieň. Feyre musí objaviť spôsob, ako ho zastaviť... inak má na svedomí Tamlina a celú férsku rasu.

Devatenáctiletá Feyre žije v malé polorozpadlé chajdě se svým neschopným otcem a lenivými staršími sestrami. Kdysi byli bohatou měšťanskou rodinou, pak ale rodičům nevyšel obchodní plán a o peníze ze dne na den přišli. Matka zemřela a když pak přišli vymahači, bylo zle - Feyřina otce dokopali tak, že už se nikdy nemohl bezbolestně postavit na nohy. (Nebo se tak alespoň tvářil.) Starší sestry by se práce nikdy nechytly, tak padl chod domácnosti na mladou Feyre. Naučila se lovit, aby všechny uživila. Jednoho dne se jí podaří dotáhnout z lesa zvláštní úlovek - stříbřitou vlčí kůži, kterou stáhla z opravdového féra. (Já četla slovenské vydání, kde je vílí národ přeložen jako "férové", což se mi i víc líbí, než číst o mužských postavách jako o vílách...)

Posledný raz som pozrela na mŕtvolu vlka. Jeho druhé zlatisté oko teraz pozeralo na oblohu obťažkanú snehom a na chvílu som si priala, aby som dokázala cítiť ľútosť k tomuto mŕtvému zvieraťu.
Lenže toto bol les a panovala tu krutá zima. (s.16)


Jen co se ale sestrám podaří kožešinu prodat na trhu, do domečku jim vtrhne děsivá bestie. Zlatý vlk s parožím, který žádá odplatu za smrt svého přítele. Cenou za zabití féra je smrt, netvorovi se ale mladé lovkyně zželí a rozhodne si ji odvést na svůj dvůr. Tam musí zůstat až do smrti. Feyra nemá moc na výběr a s nenávistí v srdci se vydává na území férů, které ji už od dětství učili nenávidět. Brzo ale poznává skutečnou tvář vládce jarního dvoru Tamlina a zjišťuje, že nic není takové, jak se na první pohled zdá. Dostává se do světa, kde ji chcou skřítci nalákat do křoví a tam sežrat, kde jí beztvará mlha šeptá do uší, že by si jejím masem ráda naplnila bříško a kde vílám trhají silnější férové ze zad křídla... Oproti vší té bolesti ale stojí Tamlin - krásný, tajemný a divoký nejvyšší lord, který se snaží ke své zajatkyni chovat nejlépe, jak dokáže...

Až na záver sa Tamlin pozrel na maľbu lúky s hviezdnym svitom. Uznanlivo prikývol. Ukázal však na obraz zasneženého lesa. "Tento. Chcem tento."
"Je chladný a smutný," povedala som kŕčovito. "Vôbec sa na toto miesto nehodí."
Pristúpil k nemu a úsmev, ktorý mi venoval, bol krajší ako hocijaká čarovná lúka alebo jazero hviezd.
"Aj tak ho chcem," povedal potichu. (s.209-210)


Jak už jsem zmínila, koupila jsem si slovenskou verzi, a to prostě proto, že se mi víc líbila obálka. Ona si je s tou českou dost podobná, ale font písma je bližší anglickému originálu a má bílou barvu, na rozdíl od české stříbrné (která se, jak jsem si všimla, ráda rychle ošoupává). Slovenské vydání má i více trnitých ornamentů, které jsou vyvedené průhledným gelem, takže je objevíte, až při pohledu zblízka. Nádherný design. Za sebe tuto verzi doporučuju i po stránce překladu, přestože nemám s čím porovnávat, jelikož jsem českou ani anglickou verzi zatím nečetla. Každopádně se mi knížka četla dobře, na korekturu tedy nadávat nemůžu.

Co se ale týče obsahu, pár věcí mi přeci jen nesedlo. Největší problém jsem měla s postavami - většina mi buďto lezla na nervy nebo mi byla úplně lhostejná. Hlavní hrdinka byla místy tak nablble naivní, až jsem měla chuť ji vytáhnout z knížky a zatřást s ní, aby se probrala. Obzvlášť první třetina knížky byla utrpením - Feyre si pořád tvrdohlavě stála na svém a chovala se jako trucovité děcko. Nechápala jsem ani její motivaci, s jakou se neustále táhla domů. Její rodina si z ní udělala Popelku a ona se i tak zajímala jen o to, jak Tamlinovi zdrhnout zpátky k nim. Nepochopitelné. Na druhou stranu ani postava Tamlina mi nijak k srdci nepřirostla. Přišel mi strašně plochý a nevýrazný, místy dokonce falešný. V závěru knížky nám sice autorka vysvětlí, oč Tamlinovi celou dobu šlo, přesto mi to nepomohlo, si k tomuto vílovi vytvořit vztah. Jediná postava, která mě zaujala, byl temný Rhysand. Toho ale bylo v příběhu příliš málo na to, aby se děj mohl postavit pouze na něm. Kdyby byl hlavní postavou on, možná bych hodnotila knížku lépe - snad v příštím díle... ;)


Hodnocení: 70% Jak "Na dvore z tŕňov a ruží" nakonec zhodnotit? Ještě teď jsem ze svých dojmů zmatená. Rozhodně jsem se u čtení nenudila, ale to spíš zásluhou autorčina úžasného spisovatelského umění, než že by snad děj byl natolik zajímavý. Vlastně jde spíš o průměrnou (leč hezky napsanou) fantasy o vílách a bubácích. První třetina knížky je kombinace Popelky s Kráskou a Zvířetem, což by mi nevadilo, v dnešní době se neokoukaný námět hledá vážně těžko. Jenže Hlavní hrdinka se neustále nimrá ve svých pocitech a krom toho se nic moc neděje. Sledujeme, jak jí Tamlin podstrojuje a snaží se být milý, zatímco Feyre ofučaně trucuje a mračí se na všechny okolo. Někde v polovině knížky příběh naštěstí přidá na otáčkách a dočkáme se příchodu nové (a konečně zajímavé) postavy Rhysanda, který dokáže pozdvihnout výsledné dílko o hvězdičku výš. Feyre se začíná chovat dospěleji, odhaluje tajemství záhadné kledby, kvůli níž si nemůže nikdo z jarního dvora sundat z obličeje masku a přichází taky hlavní záporačka,... Co se týče těch záporných postav, ty autorka dokázala vykreslit skvěle - všichni mě štvali. Bohužel si mě nedokázaly dostatečně získat ty kladné. Uvidím, jak tomu bude u druhého dílu, ale pokud se dočkám víc Rhysanda a míň Feyřina kňourání, mohlo by to dopadnout ještě líp. Nakonec mě čtení "Dvoru" bavilo a hlavně závěrečná část měla tu správnou šťávu, kterou jsem od všemi opěvované autorky čekala. Právě díky závěru (a Rhysandovi) dávám konečné hodnocení 4 hvězdy. Doufám, že další díly budou jenom lepší...

Další díly série:
2.díl: Dvůr mlhy a hněvu (Na dvore z hmly a besu)
3.díl: Dvůr křídel a zmaru (slovenský název neznámý)

NHM #25: Daredevil

15. června 2018 v 3:19 | Deni |  Recenze (rozcestník)
Daredevil rozhodně patří mezi nejznamější a nejvýraznější postavy marvelovského světa. Snad ani neexistuje komiksový nadšenec, který by neslyšel o slepém právníkovi z Hell's Kitchen. Já ale musím přiznat, že ač mi bylo jméno Daredevil dobře známé, nikdy jsem žádný jeho komiks nečetla, dokonce jsem ani neviděla film nebo seriál na Netflixu. Jsem ostuda, já vím! Rozhodla jsem se to ale napravit a nemohla bych si do začátku zvolit lepší příběh, než je Millerův "Muž beze strachu". Kdo ho už četl (zřejmě většina lidí kromě mě), ten ví, že je to úžasné dílo. A kdo ho nečetl, ten by si ho určitě přečíst měl!

Nakladatelství: Hachette (CZ)


ANOTACE: Je slepý, ale ostatní smysly má vybroušené k nadlidské dokonalosti. Matt Murdock je Daredevil, Muž beze strachu. Nejprve se se Stanem Leem vrátíme na samý počátek v komiksu Daredevil č. 1, a pak dojde na jeden z nejúžasnějších příběhů vydavatelství Marvel Comics, na Muže beze strachu. Nechte se unést definitivní podobou původu jednoho z největších hrdinů Marvelu tak, jak jej ztvárnily ikony Frank Miller a John Romita jr. Sledujte, jak malý chlapec vyrůstá v symbol, v muže odhodlaného vyčistit zkorumpované podsvětí newyorské čtvrti Hells Kitchen.

Obsahuje komiksy:
  • Daredevil (Vol 1) č.1: Daredevilův původ
  • Daredevil: Muž beze strachu č. 1-5.

Než se ale dostaneme k legendárnímu Muži beze strachu, podívejme se na Daredevilovy první krůčky na stranách komiksu s retro sešitem "Daredevilův původ". Scénář má na svědomí světoznámý Stan Lee, který si tuto postavu i vymyslel. A že chudákovi Daredevilovi teda napsal pěknou minulost! Smutné dětství bez maminky, šikana ze strany spolužáků, smrt otce a slepota... Daredevil se s osudem vyrovnává po svém a rozhodne se najít vrahy svého otce. To je ve zkratce děj prvního sešitu - příběh plyne překvapivě svižně a přestože jde o ukecané retro, nenudila jsem se u něho, právě naopak. Už tento starší příběh upoutal mou pozornost.


Kresba Billa Everetta mě trochu mátla - některé panely byly nakreslené vážně pěkně (hlavně detaily na obličeje), jiné byly až trapně odfláknuté. Nejhorší byl asi pohled na Daredevilův žlutočerný obleček. Koukat se na něho déle, asi z toho taky radši oslepnu. Naštěstí měli podobný názor i první čtenáři, kteří se zasloužili o to, aby tvůrci Daredevila po pár číslech převlíkli. Dobře udělali, červená mu sluší mnohem líp.


Barvu oblečku ale nemusíme moc řešit, protože v hlavním tahounu svazku - pětidílném příběhu "Muž beze strachu", najdeme novější verzi Daredevilova původu a hlavní hrdina se tu objevuje víceméně jen v civilním oblečení. Příběh je vlastně znovu to samé, co jsme si přečetli už v prvním retro sešitu, jen roztahanější a hezčeji nakreslené. Mohla by to být už trochu nuda - číst znovu to samé, to by to ale nesměl psát Frank Miller. Tento autor je legenda a díky tomuto komiksu chápu proč. I když si děj plyne pomalu a nenajdeme v něm zrovna moc akce, napsaný je dokonale a čtenáři se vryje pod kůzi.


Dětství Matta Murdocka se ani v této verzi moc nezměnilo. Vyrůstal jen s otcem, vysloužilým boxerem a neměli moc peněz, taťka byl proto nucený přijímat práce, na které nebyl hrdý. Pomáhal v podsvětí vymáhat peníze a fingovat výsledky zápasů. Malý Matt se mezitím doma poctivě učil a otec ho plánoval poslat na vysokou. Pak ale nasal onen osudný den, kdy Matt uviděl nákladní auto, jak se řítí na důchodce přecházejícího cestu. Když náš hlavní hrdina dědulu odstrčil cesty, náklaďák se převrhnul a do očí se mu dostal radioaktivní odpad, který auto převáželo. Ani slepota chlapci nezabránila být nejlepším studentem a dostat se na právní fakultu. Pak mu ale mafiáni zabili otce a Mattův život nabral nový směr...


Abychom ale nemluvili jen o tom, v čem si je Millerova verze podobná s tou od Stana Leeho, koukněme i na rozdíly. Nejvýraznějším je rozhodně využití postavy Elektry. Jde vidět, že tahleta vyšinutá vražedkyně prostě Millerovi sedne. I když se v tomto svazku mihne jen na několika málo stránkách, pokaždé vás dostane. Dokonale zastíní Matta Murdocka a vy toužíte jen po tom, aby byl příběh věnovaný radši jí. Taky mě zaujalo, s jakou lehkostí je jejich románek popisovaný. Málo slov, málo společných panelů, spíš jen jakýsi emoční náboj, který je mezi touhle dvojicí krásně hmatatelný.


Velkou zásluhu na tom má i zajímavá kresba Johna Romity Jr., která je úžasně propracovaná a dokonale ladí k Milleru stylu vyprávění. Líbí se mi také to, jak si Romita pohrává s detaily a jak prokresluje pozadí. Když se podíváme na stránku jako na celek, tak to tolik nevynikne, ale pokud se zaměříme na každý jednotlivý panel zvlášť, nedá se nežasnout.


Obzvlášť kouzelné jsou právě strany věnované romantické lince s Elektrou - dvojstránka, kde sněží mě nadchla. Jedinou vadou na kráse je pro mě bohužel sama Elektra. Ač je to kouzelně šílená postava, v Romitově podání vidím pouze tu šílenost... Totiž... připomíná mi zlou čarodějnici z pohádky a rozhodně mi nepříjde ani kapku sexy. :/ Škoda.


Hodnocení: 95% Přestože obě dílka, které tento svazek NHMka obsahuje už česky dávno vyšla (retro sešit v UKK #85 a Muž beze strachu jako "Daredevil: Rok jedna"), já se s Daredevilem seznamovala úplně poprvé a musím říct, že jsem si nemohla přát lepší představení. Starší sešit "Daredevilův původ" byl až překvapivě dobrý, na to, že jde o retro. Sice trošku moc ukecaný, ale rozhodně ne nudný. Daredevil měl origin, který by mu jiní superhrdinové mohli závidět. Hlavním tahounem je ale Millerův "Muž beze strachu" a ten je prostě úžasný. Skvěle napsaný i nakreslený příběh s úžasně vyšinutou vražedkyní Elektrou ve vedlejší roli patří mezi ty, na které po přečtení tak lehce nezapomenete. Místy mi sice přišlo, že je Matt Murdock oproti Elektře až příliš nevýraznou postavou, ale ono je to asi dobře - právě proto je jejich vztah tak zajímavý. Bavilo mě to. Určitě jde o jeden z nejlepších komiksů, které v rámci Nejmocnějších hrdinů Marvelu vyšly a asi i jeden z nejlepších v mé knihovničce. Ráda si ho někdy znovu přečtu a nezabrání mi v tom ani to, že mi Romitova Elektra vzhledově připomína zlou čarodějnici... :D

NHM #20: Punisher

12. června 2018 v 20:36 | Deni |  Recenze (rozcestník)
Punishera jsem si chtěla přečíst už ode dne, co jeho svazek vyšel, ale jaksi se mi pořád nedařilo si najít čas. Trošku mě od odrazovala i starší kresba se spoustou bublin - bála jsem se, že nad čtením strávím až příliš mnoho času, který v poslední době dost postrádám. Nakonec jsem se do něj ale přeci jen pustila, a to jen díky mé ročníkové práci, kde postava Franka Castla zaujímá významné místo. A jsem ráda, že jsem si "Krvavý kruh" přečetla, protože to bylo stokrát lepší, než jsem na první pohled čekala…

Nakladatelství: Hachette (CZ)


ANOTACE: Punishera, nejslavnějšího antihrdinu z arzenálu Marvelu, není třeba představovat. Je brutální, děsivý, nemilosrdně efektivní a absolutně smrtící...a lační po spravedlnosti. V této knize budete svědky vůbec první akce tohto všudypřítomného mstitele na stránkách marvelovských komiksů, když se mu na mušce ocitne úžasný Spider-Man. A pak vám Steven Grant a Mike Zack představí zabijákovo znovuzrození v Krvavém kruhu, příběhu, který z Punishera učinil ikonu Marvelu.

Obsahuje komiksy:
  • Amazing Spider-Man č.129 (Punisher útočí dvakrát)
  • Punisher č.1-5 (Krvavý kruh)
Punisher je zvláštní postava. Je na své vlastní cestě za spravedlností a běda tomu, kdo mu ji zkříží. Je vtipné, že přestože je Frank Castle obyčejný válečný veterán, bojí se ho i super-lidi s nadpřirozenými schopnostmi. Daredevil se ho už roky vytrvale snaží nahnat za mříže a ani kruťácký Wolverine zrovna netouží po kamarádství s obávaným Punisherem. Taková postava rozhodně pozornost zaslouží a já byla ohromně zvědavá, jak jeho samostatný příběh zafunguje…


Před "Krvavým kruhem" ale najdeme ještě retro sešit Amazing Spider-Mana (Punisher útočí dvakrát), kde se Punisher poprvé objevil. Příběh je docela vytrhnutý z kontextu, takže si ho čtenář moc neužije, ale jako představení postavy fajn. Punisher tady naletí tajemnému padouchovi Jackalovi, uvěří mu, že je Spider-Man vrah a vydá se ho zastřelit. Přestože se mu Peter snaží vysvětlit, že on je ten dobrý, Punishera moc na vysvětlovačky neužije. Naštěstí se Jackal neudrží a brzo odhalí svou pravou povahu…


Následuje hlavní tahoun svazku, a to pětisvazkový samostatný příběh "Krvavý kruh", kterým si Punisher získal pozornost tisíců čtenářů po celém světě. Do děje se dostáváme právě ve chvíli, kdy Franka v poutech odvádí do jeho cely ve věznici na Rykerově ostrově.


Spoluvězni se vystrašeně snaží nového "kamaráda" nenaštvat, a kdyby i ano, Punisher si s problémy hravě poradí. (S kapkou ironického humoru, který já prostě miluju a u někoho jako je slavný Punisher jsem to fakt nečekala. Bod nahoru!) Nikdo z obyčejných vězňů ale netuší, že Frank je tu na své vlastní misi. Je rozhodnutý zjistit, kdo mu posledně přimíchal do jídla drogu a pokusil se ho tím otrávit. Viník se brzy prozradí sám svým vyplašeným pohledem a našemu hlavnímu hrdinovi stačí jen sledovat jeho stopy, aby objevil skutečného viníka.


Náhodou se tím však přimotá do tajné akce Dona Cervella, který plánuje s několika dalšími neřády útěk z vězení. Slíbí, že Punishera vezmou se sebou, i když ani jedna strana té druhé úplně nevěří. Navíc se s Frankem spojí tajná organizace Trust, která mu slíbí svobodu, pokud s nimi naváže spolupráci. Frank je však vlk samotář a neznámým nadšencům toužícím po vyčištění ulic od zločinu zrovna nedůvěřuje. Radši jedná na vlastní pěst. A nepřejte si vidět tu řežbu, která přijde, když náš hrdina odhalí pravého zloducha, stojícího za všemi problémy…


Hodnocení: 70% Punisher je ohromně zajímavá postava, to se mu nedá upřít. Jako seznámení s hrdinou byl tento svazek NHM perfektní - ukázal nám jeho první chvíle na stránkách komiksu, také jeho významnou sólovku, která si pozornost rozhodně zaslouží a na závěr přidal i několik zajímavých bonusů. První retro sešit se samozřejmě nedá moc dobře zhodnotit, protože je jen vytrženým kouskem ze Spider-Mana. Děj jako takový to moc nemá, jen koukáme na to, jak se rube Spider-Man s komiksovým nováčkem Punisherem a sem tam padne nějaká zajímavá hláška (z úst Punishera samozřejmě, Peter prostě vtipný není). Kresba nic moc, obličej Punishera je úplná tragédie a ani kolorizace mi nesedla. Tento typ retra prostě není můj šálek kávy. O něco novější pětidílný příběh "Krvavý kruh" je úplně jiná liga. Přestože stále nejde o žádnou moderní kresbu, dá se na to koukat a některé panely byly až překvapivě dobře nakreslené. Minimálně Frank už nevypadá jako opičák...


Hlavním plusem "Krvavého kruhu" však není kresba, ale příběh. První sešit mi dost připomínal filmy typu "útěk z vězení", a ty já můžu, takže jsem byla spokojená. S dalšími čísly to už šlo mírně z kopce. Popravdě nechápu, co některým čtenářům přišlo na rozuzlení překvapivé a nápadité, protože mně to připadalo jako klasická zápletka špionážního románu - nic extra výjimečného. S každou další stránkou navíc Frank propadal čím dál většímu smutku a depresím, takže vymizely i vtipné rýpance, které se mi líbily na začátku. A kresba mi přišla taky čím dál jednodušší s menším důrazem na detaily. I tak jsem ale nebyla zklamaná. Přestože bych byla radši, kdyby se celý příběh nesl víc v tónu prvního sešitu z věznice, u čtení jsem se bavila.


Je mi jasné, že tohle nebude patřit mezi ty nejlepší příběhy s Punisherem, přeci jen už uplynulo pár desítek let od jeho vytvoření a dnešní komiksy už jsou někde jinde. Ráda si přečtu nějaký další Punisherův svazek a jsem si jistá, že budu spokojená. Jako postava určitě za pozornost stojí.

NHM #38: Ghost Rider

11. června 2018 v 18:37 | Deni |  Recenze (rozcestník)
Vzhledem k tomu, že se mi už blíží termín odevzdání mé ročníkové práce a já zatím napsala jen jednu stránku, rozhodla jsem se na ní trošku zapracovat. Díky tomu teď můžete očekávat pár recenzí na komiksy z NHM, jelikož je moje práce zaměřená na spravedlivé superhrdiny - konkrétně na Platónovu spravedlnost versus komiksová multiversa a zrovna Ghost Rider je jeden z mnou vybraných kandidátů na personifikovanou spravedlnost. Samozřejmě, že jeho spravedlnost má spíš podobu "oko za oko", ale obecně trestá zlo, což mu vysloužilo zasloužené místo v mém žebříčku…

Nakladatelství: Hachette (CZ)


ANOTACE: Johny Blaze uzavřel smlouvu s ďáblem...a prohrál! Teď křižuje zemi jako Ghost Rider, velkolepý rychlý přízrak! Ghost Rider si prokopal cestu na výsluní v roce 1972 a rozpálil celý komiksový svět! Seznamte se s původem vynikajícího kaskadéra Johnnyho Blaze, zatímco vám Dům nápadů představí zbrusu nový typ superhladiny. Pak se přidáte k Johnnymu na cestě skrz temnou stranu marvelovského vesmíru, když jeho planoucí zuřivost přetrhne řetězy Začarovaného kruhu, aby znovu vyjel!

Obsahuje komiksy:
  • Marvel Spotlight (Vol 1) č.5
  • Ghost Rider (Vol 6) č.1-7
Ghost Rider je ukázkou toho, jak se po sedmdesátých letech uvolnila pravidla svazující Marvelovské tvůrce. Do té doby si mohli jen nechat zdát o využití postav démonů, duchů nebo strašidel, když však začaly přicházet první hororové příběhy, čtenáři si je okamžitě oblíbili a chtěli víc. Přízrak pomsty "Ghost Rider" vsadil na drsný vzhled motorkáře s hořící lebkou místo hlavy a tím si vydobyl vlastní pravidelně vydávanou sérii. Jaký ale byl jeho první příběh? Stálo to za to?


Poprvé se Ghost Rider objevil v Marvel Spotlight č.5 a tento komiks samozřejmě nemohl v NHMku chybět. Jde vlastně o origin kaskadéra Johnnyho Blaze - nejznámějšího Ridera ze všech. Jeho příběh byl i zfilmovaný, takže pokud jste viděli film s Nicolasem Cagem v hlavní roli, bude vám děj prvního sešitu připadat hodně povědomý. Mladý Johnny slíbí svoji duši ďáblovi, pokud vyléčí nevyléčitelnou nemoc jeho nevlastního otce. Ďábel souhlasí a starého pána vyléčí, ten se však chvíli na to zabije na motorce. Johnnymu dojde, že ho démon Mephisto podvedl, nic se však nedá dělat a musí přijmout svůj úděl - měnit se v jezdce s hořící lebkou a nahánět po nocích zločince…


Pak následuje novější příběh Daniela Waye s moderní kresbou - 7 sešitů Ghost Riderovy šesté série. První čtyři sešity obsahují příběh "Začarovaný kruh". Jako první čtenáři padne do oka parádní kresba Javiera Saltarese a kolorizace Dana Browna. Johnny je uvězněný v pekle a snaží se odtamtud za každou cenu dostat.


Když se mu to konečně podaří, přicestuje s ním na zem několik stovek démonů, kteří jsou připravení rozpoutat apokalypsu a prolít potoky nevinné krve. (Nechci spoilerovat, ale vysvětlení toho, co jsou tito démoni zač opravdu stojí za to!) Mezitím se okolo Johnnyho začne ochomýtat Doktor Strange, který jako nejvyšší čaroděj Země zacítil průnik dimenzemi a přiletěl to prozkoumat. Jejich rozhovor nedopadne zrovna dobře a Johnny se až díky zásahu vyšší moci dozví, co to vlastně svým příchodem odstartoval.


Následuje sešit č.5 "Den, kdy se Johnny vrátil domů", což je vlastně taková retrospektiva příběhu z "Marvel Spotlight č.5". Náš hlavní hrdina se vrací do míst, kde prožil dětství a vzpomíná na své pravé rodiče i rodinu, která se ho následně ujala. Navíc se dozvíme pár nových zlomků vzpomínek na Roxanne, jeho velkou lásku a jak to s jejich vztahem dopadlo. Tato verze je mnohem méně naivní než původní retro sešit a ani Roxanne tu nevyznívá jako taková ufňukaná sebestředná blbka. Fajn osvěžení Johnnyho minulosti.


Poslední dva sešity č.6 a 7 obsahují příběh "Pekelný dluh". Okamžitě si všimnete, že se změnila vizuální podoba - kresbu má nově na svědomí Richard Corben. Bohužel mi tahle změna absolutně nesedla a přišlo mi, jakoby dějovou linku rozsekla na dvě nesourodé poloviny. A tím nechci říct, že by se mi tato kresba nelíbila, ona má něco do sebe, jen mi nesedí ke Ghost Riderovi ani k první polovině příběhu, která se držela spíš v temnější strašidelnější rovině, zatímco šestý a sedmý sešit místy připomíná parodii. Stačí se podívat na dvě verze ďábla Mephista a hned pochopíte, na co narážím…


Hodnocení: 90% Na Ghost Ridera jsem byla opravdu zvědavá, přeci jen jde o postavu, která se dost vymyká běžnému prototypu marvelovského superhrdiny. Johnny Blaze je na první pohled sympaťák - obyčejný dobrosrdečný chlap, který naletěl ďáblovi, upsal svou duši a teď neví, jak z téhle šlamastyky ven. Nedivím se, že jeho příběh čtenáře zaujal od prvního čísla. Starší sešit "Marvel Spotlight" mě překvapivě hodně bavil. Kresba nebyla úplně nejhorší, dalo se na to koukat a i příběh plynul svižně a byl plný zajímavých zvratů. Jediné, co mě vysloveně prudilo, byla postava Johnnyho milenky Roxanny, která pořád kňourala, bulela, psychicky vydírala a celkově se chovala jako otravné rozmazlené děcko. Přesto mě tento sešit dokázal skvěle navnadit na další Ghost Riderovy příhody.

"Začarovaný kruh" byl perfektní, a kdyby se i zbytek držel jeho kvality, dala bych jasných 100%. Líbila se mi kresba, bavil mě příběh a vysvětlení příchodu démonů na Zemi bylo prostě epické. Připomnělo mi to ty lepší řady seriálu Supernatural (Lovci duchů), kdy Sam s Deanem bojují proti Lilithiným pečetím. Skvělý nápad a já byla zvědavá, jak to dopadne. Samozřejmě se v tomto svazku rozuzlení nedočkáme - příběh končí nedokončeně a je mi to docela líto. Je mi jasné, že celou řadu (35 sešitů) do jednoho NHMka narvat prostě nejde, ale i tak je to škoda. Zajímalo by mě, jak to Johnny nakonec rozlouskne. A to i přesto, že mě poslední dva sešity docela zklamaly. Neladily ke zbytku knížky jak kresbou, tak zmateným stylem vyprávění a nejvíc mi vadilo, že se vytratilo to mrazivé temno, které mi ke Ghost Riderovi prostě sedělo. Navíc poslední stránky mi připomněly (opět) seriál Supernatural, avšak tu sérii, kde začalo být míň lovení duchů a víc nudné andělské politiky… Škoda. Díky posledním dvěma sešitům musím strhnout pár bodů, ale i tak hodnotím tento svazek velmi kladně a rozhodně jde o jedno z nejlepších dílek vydaných v rámci NHM.


PS: Hrozně ráda bych si přečetla navazující 8.-11. díl "Ledenda o Ospalé díře", kde Ghost Rider bojuje proti Jack O´Lanternovi. (Kresba se opět vrací do rukou Saltarese.) Ach jo, já si to asi seženu v originále! Tohle je komiksová série, která mi pěkně padla do noty... :)

Shrnutí BŘEZEN (03/2018)

8. června 2018 v 7:12 | Deni |  SHRNUTÍ MĚSÍCE

Shrnutí BŘEZEN (03/2018)

Tohle už je vážně rekord! Nejopožděnější měsíční shrnutí v historii Knižního Mixéru - máme červen a já teprve spisuju shrnutí za březen. Tragédie! :D Můžu se vymluvit na školu, zkoušky a hodně práce, ale výsledkem je, že bych se měla trošku stydět a hodně máknout... Ještě mi zbývá dopsatpár shrnutí, tak honem honem mrkněme na to, co jsem si v březnu koupila nového, ať můžu pracovat na "dubnu"... ;)

Koupené knihy: (11)

1) NHM #27: Scarlet Witch
2) NHM #29: Blade
3) NHM #40: Silver Surfer
4) DCKK #31: Superman: Brainiac
5) Rocket: Chlupatý a nebezpečný
6) Gemina (Amie Kaufman, Jay Kristoff)
7) Replika (Lauren Oliverová)
8) Causa Mortis (Marek Hladký, Jitka Hladká)
9) Ztracená brána (Arnošt Vašíček)
10) Žena v černém - Anděl smrti (Martyn Waites)
11) Šedík a Bubi (Milan Starý)


Co se týče komiksů, měla jsem v březnu šťastný měsíc. Podařilo se mi ulovit hned tři NHMka za dobrou cenu, takže se moje sbírka rozrostla o chybějící Scarlet Witch, Bladea a nového Silver Sulfera. Krom toho jsem vzala na milost i DCKK a mého nepříliš oblíbeného hrdinu Supermana. Přestože ho zrovna nemusím, příběh Brainiac mě na první pohled zaujal, tak snad to nebude úplná blbost... :D


Nakonec ještě jeden kousek mimo komiksové komplety, a to čerstvá novinka Rocket: Chlupatý a nebezpečný. Narozdíl od Supermana, Rocketa můžu a ani z nedávno vydaných Strážců galaxie jsem nebyla nijak extra zklamaná, takže jasná koupě...


Co se týče klasických knížek, taky mi přibylo pár zajímavých kousků. Stejně jako většina z těch, kdo přečetli Illuminae, i já jsem se nemohla dočkat druhého dílu. Bylo jen otázkou času, kdy se Gemina objeví v mé knihovničce. Jen škoda, že jsem si doteď nenašla dostatek času, abych si ji mohla přečíst, moc se na ni těším. Stejně tak jsem natěšená i na novou YA knížku Replika, kterou jste už určitě taky viděli. Stejně jako Gemina, i Replika je zvláštní svojí formou - zatímco u Geminy jsou texty tvořené úryvky, přepisy rozhovorů a podobnými "blbinkami", Replika obsahuje dva příběhy (každý z jedné strany knihy), které se uprostřed setkávají...


A protože se v březnu konal v Ostravě knižní veletrh a mně se podařilo na něj vyhrát lístky (moc moc moc děkuji "Světu mezi řádky"), jely jsme se s mamkou do Ostravy podívat a nakoupily si pár dalších kousků do knihovničky. Kromě zmíněné Repliky nás u stánku nakladatelství Epocha zaujala Causa Mortis a neodolaly jsme ani Ztracené bráně od skvělého Arnošta Vašíčka, který na veletrhu také přednášel. Pokud vás zajímá, co za knížky si vyhlídla moje mamča, můžete mrknout do reportu z akce.



No a abych nezapomněla... z Knižního klubu jsem si objednala ještě druhý díl Ženy v černém: Anděl smrti. Byla za dobrou cenu a já byla po shlédnutí filmu na knižní předlohu hodně zvědavá... :)


Posledním koupeným březnovým přírůstkem je pak dětská knížka Šedík a Bubi, která mi padla do oka, když jsem byla s mamkou na nákup v Globusu. Vytvořilo ji české duo autorů a jde o dílko vhodné i pro začínající čtenáře - používá zvláštní font písma a míchá různé typy slohu. Já ji ale chtěla proto, že vypráví o opuštěném kocourkovi. Já a knížky o kočkách, no... Nikdy neodolám... :D Tahle je navíc moc pěkně ilustrovaná a v knihovničce mi prostě nemohla chybět!


Recenzní výtisky: (5)

1) Michael Jackson: Zpátky v čase (Daryl Easlea, Ndugu Chancler)
2) Kompletní historie Black Sabbath - Kde číhá zlo (Joel McIver)
3) Neplakej (Mary Kubica)
4) Knihkupkyně (Cynthia Swanson)
5) První život (Gena Showalter)

Březen mi přinesl taky pěknou hromádku recenzních výtisků - snažím se je trošku omezovat, protože ještě spoustu recenzáčků nemám přečtených, ale ono se to prostě nedá! Obzvlášť, když nakladatelství Omega v poslední době vydává tak skvělé knížky! Obrovskou radost mám ze dvou hudebních velkoformátových knih, zaměřených na Michaela Jacksona a metalovou kapelu Black Sabbath.


Knížky jsou opět po vizuální stránce dokonalé, jen mě trošku prudí, že jsou o pár milimetrů menší, než Bon Jovi a Rolling Stones - naštěstí je to vážně jen kousíček, takže to nebije do očí, i tak bych však upřednostnila stejný rozměr, ať k sobě všechny stoprocentně pasujou...


Stejně tak i další tři recenzáčky jsou od Omegy - neodolala jsem psycho thrilleru Neplakej od (pro mě doteď neznámé) spisovatelky Mary Kubica, snové Knihkupkyni a prvnímu dílu New Adult fantasy od Geny Showalter První život. O Neplakej se zmíním o pár odstavečků níže a i na ostatní knížky již můžete najít na Mixéru zpracované recenze... ;) Můžu prozradit, že tohle byla hodně silná trojka.


Přečteno v březnu: (5)

1) Anna a Šarlota (Mária Blšáková) .....256 stran
2) Pět (Ursula Poznanski) .....320 stran
3) Neplakej (Mary Kubica) .....336 stran
4) Pozývam ťa na večeru (Jana Benková) .....118 stran
5) Prekliata (Ružena Scherhauferová) .....250 stran
Celkem: 5 knížek /1280 stran


V březnu jsem se snažila věnovat hlavně recenzáčkům, které se mi pomalu, ale jistě doma hromadí. Annu a Šarlotu mi v únoru poslala ke zrecenzování sama autorka Mária Blšáková. Šlo o velmi dobře a realisticky napsaný příběh handicapované dívky, která nevěří v lásku na první pohled, přesto se svému vyvolenému nakonec nevyhne... Knížka zaujme spíš ženské čtenářky, než mužské, za pozornost ale stojí - obzvlášť pokud máte plné zuby prvoplánových romanťáren s dokonalými hlavními hrdiny - ty tady nenajdete... Recenze ZDE.


Pak jsem dostala chuť na nějaké ty mrtvoly a louže krve, sáhla jsem proto po (nerecenzním) detektivním thrilleru Pět, který se mi válel v knihovničce už dost dlouhou dobu. Zaujal mě hlavně originálním skloubením detektivky s tématem geocachingu. Kousky těla schované v "keškách"? Hon za souřadnicemi? No kdo by si tohle nechtěl přečíst? Přesto mě finální podoba dílka úpně nepřesvědčila o své nepřekonatelnosti. Více v recenzi ZDE.


Protože pořád nebyla ukojená moje chuť po pořádném thrilleru, ze kterého by mě mrazilo, pustila jsem se do již zmíněné novinky Neplakej a tentokrát jsem zklamaná rozhodně nebyla. Autorce se skvěle dařilo budovat napětí a já četla až dlouho do noci, abych se dozvěděla, jak to celé dopadne... Doporučuji! Recenze TADY.


Pak jsem opět dostala chuť na něco lehčího - tenounké paperbacky od slovenské autorky Jany Benkové jsou pro to jako stvořené. A přestože si mě s posledním příběhem z edice Emma love - (Spoločníčka + Blafuj ako celebrita) zrovna nezískala, s novinkou Pozývam ťa na večeru si reputaci opět spravila. Tohle byla Jana Benková, jak ji zbožňujeme - vtipná, svěží a originální... O této skvělé oddechovce více ZDE.


Měsíc březen jsem zakončila ne úplně šťastnou volbou - recenzáčkem, který jsem si vybrala ze seznamu knížek projektu Podporujme slovenských autorov. Prekliata mě na první pohled zaujala svou úžasnou temnou obálkou a zajímavou anotací. Bohužel jsem od příběhu čekala něco jiného. Místo mrazivého hororu z opuštěné vily šlo spíše o společenské drama s kapkou psycho thrilleru (ale vážně jen malou kapičkou). Přesto jsem si jistá, že si PRekliata své fanoušky najde, jen asi nejsem zrovna cílová skupina - vytrvale se vyhýbám knížkám, kde se příliš důkladně probírají vztahy mezi hlavními hrdiny... Recenze TU.


BŘEZEN ve zkratce: nejlepší koupená je dětská knížka "Šedík a Bubi". Zbožňuju kočky a vždy se potěším, když objevím parádní knížku, o které jse mdo té doby absolutně netušila... Líbí se mi ilustrace, schvaluji snahu autorů o usnadnění čtení začínajícím čtenářům a mám VÁŽNĚ ráda kočky! :D

Nejlepší přečtenou knížku měsíce je "Neplakej" od Mary Kubica. Klidně bych si ji přečetla znovu a vůbec by mi nevadilo nad ní opět sedět až dlouho do noci...

Březnové zklamání je pro mě bohužel stejně jasné - musím jím označit Prekliatou. Podle anotace a obálky jsem čekala něco trošku jiného, než co se mi ve finále dostalo.

Nejlepší knižní postavou byl rozhodně umývač nádobí Alex z "Neplakej". Kluka s tak dobrým srdíčkem aby člověk pohledal, obzvlášť v dnešní literatuře, která uctívá spíš bad boye... Nejhorší postavu asi nedokážu vybrat, protože mě jich prudila spousta. Jak oba manželé z Prekliatej, tak Šarlotina mamča Anna, dokonce i samotná vyšetřovatelka Beatrice Kasparyová z "Pět" měla své mouchy...


Plány na DUBEN: Vidíte na fotce... Asi už je jasné, že jsem je nesplnila ani z poloviny... :D :D :D Klasika...

K: Nejúžasnější věc (Maja Lunde)

3. června 2018 v 1:38 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Nejúžasnější věc (Maja Lunde)

Už jako malá holčička jsem zbožňovala dětské knížky a miluju je dodnes. Jsem si jistá, že z nich budu unešená až do stáří, protože jsem jedním z těch knihomolů, kteří na věkové limity nekoukají a dokážu se zažrat i do leporela, pokud je pěkně zpracované. :D Ale jako i u jiných žánrů, taky tady mám své oblíbené prvky, které v mnou nejvýše hodnocených dětských knížkách nesmí chybět. Zaprvé: zajímavý příběh, nejlépe s nějakým poučením. Zadruhé: sympatické postavy nebo roztomilá zvířátka. Zatřetí: krásné ilustrace - čím lepší umělecké provedení, tím víc se nad knížkou rozplývám. A "Nejúžasnější věc" je úžasná ve všech třech bodech... ;)

Nakladatelství: Omega (ČR)


ANOTACE: Pohádka Nejúžasnější věc je vyprávění o tom, jak vznikla pizza, špagety a zmrzlina. Podivuhodný příběh o protivných šéfkuchařích, o zlobivém kocourovi, o pěti kakaových bobech, ale hlavně o dívce s bohatou představivostí. První dětská obrázková kniha norské spisovatelky Maji Lunde, kterou svými pohádkovými ilustracemi opatřil Hans Jørgen Sandnes.

Hlavní hrdinkou je malá holčička Ninon, která je smutná ze ztráty svého nejlepšího kamaráda Čoka. Ten se totiž odstěhoval do dalekého Mexika a přestože mu Ninon posílá dopisy, nedočká se žádné odpovědi, protože Čoko je ještě moc malý a neumí písmenka. Ninon se bezcílně potuluje po městě se svým tlustým kocourkem a nic ji nebaví. Ale jen do doby, než objeví ve schránce obálku! Jenže místo očekávaného dopisu v ní najde jen pět malých hnědých fazolek...


Ninon neví, co si se záhadnými fazolkami počít, tak je strčí do kapsy a vydá se s nimi do města, kde právě probíhá věhlasná kulinářská soutěž. Sjelo se sem kvůli ní mnoho světoznámých kuchařů z celého světa, aby připravili své místní delikatesy.

Všichni se snažili vytvořit něco úplně nového.
Novou chuť, kterou ještě nikdy nikdo nezkusil.
Tu nejúžasnější věc.

Do finále se dostane francouzský kuchař a italská kuchtička. Jejich boj je až do posledního momentu vyrovnaný a o vítězi nakonec rozhodne až náhoda... a tajemné fazolky, které Ninon samou nervozitou rozdrtila v kapse na prášek. Podaří se jí díky Čokovi vytvořit tu nejúžasnější věc?



Předně musím pochválit ilustrace, které má na svědomí talentovaný Hans Jørgen Sandnes. Je to to první, co člověku padne do oka, když vezme "Nejúžasnější věc" do ruky. Musím přiznat, že než jsem si našla na knížku čas, nechala jsem si ji položenou v obýváku na stole a každý, kdo u mě byl na návštěvě (ať už mamka, babička nebo kamarádka) neodolal a začal si v knížkou listovat a prohlížet si obrázky. Tohle je prostě dílko, které dokáže zaujmout kohokoliv - mladšího i staršího, holku nebo kluka, milovníky knížek, ale i nečtenáře... Co víc si přát od dokonale provedené dětské knížky? Její předčítání bude bavit jak vaše děti, tak i vás. ;)


Ale ani obsahová stránka nijak nepokulhává za tou vizuální. Norská spisovatelka Maja Lunde nám již svůj talent dokázala ekologickým románem "Historie včel", který minulý rok vydalo nakladatelství Omega. Co mají obě knížky společného? Nápaditost! Stejně jako jsem byla před pár měsíci unešená z děje "Historie včel", jež si zcela právem vysloužily pět hvězdiček, tak i u "Nejúžasnější věci" musím obdivovat autorčinu nekonečnou fantazii a vypravěčský talent.


Hodnocení: 100% Tahle knížka je prostě úžasná! Úžasné ilustrace, úžasné postavy a úžasný příběh. Autorka dokázala i na poměrně malém prostoru (56 stran) vystavět funkční a zajímavou zápletku, která dokáže zaujmout mladší i starší knihomoly. Zábavnou formou pomáhá začínajícím čtenářům s rozšiřováním slovní zásoby, představuje názvy jídel (jako například hranolky, špagety, pizzu, palačinku nebo zmrzlinu) a střídá různé velikosti a barvy fontu, které napomáhají filtrovat podstatné informace. "Nejúžasnější věc" ale neučí děti pouze číst, učí je také to podstatnější, a to "zbožňovat knížky". Každý, kdo si tuhle knížku otevře a prolistuje, se do ní musí okamžitě zamilovat. Stejně jako já, moje mamka, babička nečtenářka a kamarádka, kterou zajímají spíše ženské romány. Všichni byli "Nejúžasnější věcí" uchváceni. A budete i vy, pokud si knížku pořídíte - ať už pro vaši ratolest nebo klidně i pro sebe - v knihovničce se vám určitě neztratí. Jen pozor, abyste při jejím čtení nedostali chuť na něco sladkého... :)


Knížku si můžete pořídit na internetových stránkách

Za poskytnutí recenzního výtisku moc moc moc děkuji nakladatelství Omega.

K: Nechcem počuť tvoj plač (Simona Rošková)

2. června 2018 v 9:00 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Nechcem počuť tvoj plač (Simona Rošková)

Když jsem si vybírala další recenzáček od projektu Podporujme slovenských autorov, hned mi padla do oka tato knížka. Slovenské spisovatelky se poměrně rády věnují zamilovaným ženským románům a rozhodně jsou v jejich psaní dobré. Já ale nejsem zrovna cílová skupina tohoto žánru a nedokážu ho plně ocenit, vždy mě proto potěší, když objevím nějakou knížku s originální "neromantickou" zápletkou. Nenápadně elegantní bílá obálka s plačící ženou v sobě skrývá příběh nešťastné mladé maminky, kterou trápí poporodní deprese. Že tento nevyrovnaný psychický stav může vyvrcholit až ve vraždu vlastního děťátka, to můžeme znát z televizních novin nebo zpráv na internetu. "Nechcem počuť tvoj plač" nám přináší zajímavě zpracované téma, které ještě mnoho autorek nemělo odvahu nakousnout...

Vydavatelství: Taktik (SK)


Anotace: Nechcem počuť tvoj plač je spoločensko-psychologický román inšpirovaný skutočnými udalosťami. Autorka v ňom poukazuje na psychické prežívanie a zložité zmeny v správaní žien trpiacich popôrodnou depresiou. Analyzuje komplikovaný priebeh psychického ochorenia od stanovenia diagnózy po vyzdravenie.
Priviesť dieťa na svet je pre každú matku nezabudnuteľný zážitok. Keď sa nadýchnete jeho vône, pretrváva vo Vás navždy. Lenže byť matkou nie je vždy jednoduché. Soňa Bauerová sa po mnohých útrapách nevie dočkať chvíle, kedy bude dlho očakávaného syna držať v náručí. Po návrate z pôrodnice však lásku k novorodencovi vystrieda chlad, nezáujem a strach. Čerstvá mamička svoju úlohu nezvláda a za dramatických okolností skončí na psychiatrii. Desivá diagnóza, ktorá sa nad ňou vznáša ako prízrak, prudko zasiahne do jej rodiny.

Kde sa stala chyba? Prečo necíti potrebu privinúť si to malé stvorenie a pohladiť ho? Nevedela. (s.17)

Hlavní hrdinkou je Soňa Bauerová, mladá maminka, která se konečně dočkala vysněného potomka, no teď se z něho nedokáže pořádně radovat. Mateřství ji připravilo o veškerou sílu a radost ze života - nezvládá se starat o domácnost, vařit a prát, protože malý Samko neustále vyžaduje maminčinu pozornost. A pořád brečí a ječí a vřeští... Čím zoufalejší Soňa je, tím větší křik malý chlapeček spustí. Sonin manžel Michal se snaží manželce pomoct, ale díky tomu, že je hodně pracovně vytížený a celé dny tráví v práci, uniká mu, jak moc se jeho žena v posledních týdnech změnila.

Soňa vzpriamene zamierila k dverám. Až teraz si uvedomil, že so synom sa nerozlúčila. Nikdy ju nepočul, že by sa mu prihovárala tak ako jeho matka, či cudzí ľudia, skláňajúci sa nad strieškou kočiara. Čo je to s ňou? (s.30)

Se Soňou to jde den ode dne stále víc z kopce, až vše vyvrcholí jednoho osudného poledne. Venku začne řádit šílená bouře a malý Samko opět začne plakat. Hlavní hrdinka se sesype a život jejího syna zachrání jen včasný příchod manžela. (Nejde o spoiler, dozvíme se to už v úvodu.) Soňa skončí na psychiatrickém oddělení místní nemocnice, kde se dozvídá o své diagnóze. Teď už je jen na ni, aby zabojovala. Dokáže vyhrát boj nad svou myslí? Bude vůbec někdy schopná se o svého syna postarat? Je možné se po něčem tak strašlivém vrátit do běžného života? A co na to Sonino okolí? Neodsoudí ji za to, co udělala?

Hnevala sa sama na seba. Svoj trest si ponesie so sebou. Celý život bude hľadieť do nevinných modrých očí a prosiť o odpustenie. Je to snáď málo? (s.184)


V první řadě moc děkuju autorce, že se do tak morálně komplikovaného tématu vůbec pustila. Knížek zabývajících se poporodní depresí není moc, na našem tuzemském trhu jsem dokonce žádnou ani nezahlédla. Je to škoda, protože jde o stejně závažné psychické onemocnění, jako každé jiné. A přitom o bulimii, anorexii nebo sebepoškozování jsou tuny knížek, kdežto o tomto problému téměř žádná. Na maminky, které pod vlivem takovýchto stavů ublíží svému dítěti se naše společnost dívá skrz prsty, kdežto depkařky pokoušející se o sebevraždy litujeme. "Nechcem počuť tvoj plač" by mnohým lidem mohlo pomoct otevřít oči a pochopit, že i poporodní deprese je jen nemoc a ony maminky za to nemůžou. Simona Rošková navíc při psaní spolupracovala s několika psycholožkami, které jí pomohly dodat výslednému dílku ještě víc realističnosti a odbornosti. Nejvýrazněji je to poznat na kapitolách, kde se Soňa na psychiatrickém oddělení vyrovnává se svými činy. Tyto kapitoly hodnotím jako velký přínos a moc mě zajímalo, jak to se Soňou nakonec dopadne.

Autorka ale nesází všechno pouze na jednu kartu a věnuje dost prostoru i jiným postavám - například Sonině krkavčí matce, milé tchýni, kamarádce Petře, nejvíc ale švagrové Lucii, která taky nemá idylickou domácnost. Luciin manžel Miro se zničehonic začal chovat jako násilnický arogantní idiot a navíc se jím doma pořád ztrácí peníze... Tato dějová linka mě na rozdíl od Soniny moc nebavila. Už od začátku mi bylo jasné, o jaký problém jde, Lucia a Miro mi jako postavy nebyli vůbec sympatičtí a celkově mě jejich příběh jen odváděl od hlavní hrdinky, která mě zajímala milionkrát víc. Radši bych stránky o Mirově problému vynechala a přečetla si ještě víc o Soni. Chápu, že se autorka snažila o různorodost, bohužel mi to v tomto případě nesedlo.

Co se týče grafické stránky, nemám co vytknout. Obálka se mi líbí a výborně ladí k příběhu. Krom toho chválím použitý font a velikost písma. Většinou si toho u knížek nevšímám, ale zde se mi věty četly úplně samy a velký význam na tom měl právě sympatický a dobře čitelný font. Taky se mi moc líbil úvodní citát o mateřství od Sophie Loren...


Hodnocení: 60% Ohodnotit tuto knížku není snadný úkol, protože se ve mně bijou protikladné pocity. Sonina linka mě bavila a zajímala. Napnutě jsem čekala, jestli se nakonec dočká happy endu a začlení se do běžného života. Autorka navíc děj pořádně rozvinula, nevěnovala se pouze samotné depresí a jejímu léčení, ale přidala taky postavu podezřele chůvy, která dodala závěru knížky ten správný šmrnc. Na druhou stranu mi vadilo množství prostoru, které se dostalo vedlejší postavě švagrové Lucii. Bohužel její příběh mě nezaujal vůbec, nedokázala jsem se do ní vcítit a brala jsem ji jen jako rušivý element. Já bych například ocenila, kdyby autorka věnovala více stránek úvodu = samotnému průběhu poporodní deprese. Dočkáme se jen zhruba 50 stran budování napětí, než vyústí v onu smutnou scénu s bouřkou. Já bych aspoň dalších 100 stran přidala. Myslím si, že pro (alespoň částečně) pochopení nebezpečí poporodní deprese je důležité vidět, jak deprimovaná maminka zažívá den za dnem horší a horší psychická muka a jak chřadne. Chtěla bych víc stran!

Krom toho mi ještě nesedl závěr knížky. U Soniny linky se mi nezdálo příliš moudré řešení problémů s chůvou. U Lucie mi zase přišlo zakončení až přehnaně optimistické a nereálné. Prostě nedokážu uvěřit, že si někdo "takový" jen tak vstoupí do svědomí a změní se.

Přesto jsem moc ráda, že se autorka do tak těžkého tématu pustila a příběh Soni mě opravdu bavil. Rozhodně jsem ráda, že jsem si knížku přečetla a dozvěděla se něco nového o poporodní depresí a jsem si jistá, že toto dílko bude přínosem pro každého, kdo se rozhodne mu dát šanci. Za odvahu i za práci, kterou si autorka dala s psychologickými studiemi zaslouží velkou pochvalu.


Za recenzní výtisk mockrát děkuji autorce Simone Roškové a samozřejmě také Elizabeth - vedoucí skvělého projektu PSA, díky kterému jsem dostala možnost si tuto knížku přečíst. :)

Pokud chcete poznat autorku i z jiné stránky, než skrze tvorbu, můžete si přečíst zajímavý rozhovor, který byl zveřejněn na stránce projektu PSA. ;-)

K: Papíroví duchové (Julia Heaberlin)

1. června 2018 v 19:27 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Papíroví duchové (Julia Heaberlin)

Konečně mám po zkouškách a můžu se vrhnout na recenzní restíky - jedním z nich je taky tahle krasavice. Pokud patříte mezi ten typ knihokřečků, kteří si své úlovky nakupují hlavně očima, tak jste novinku texaské spisovatelky Julie Heaberlin určitě viděli a pravděpodobně ji už máte i vystavenou doma v knihovničce. Stejně jako autorčino starší dílko "Černooké Zuzany", tak i "Papíroví duchové" mají naprosto dokonalou obálku a ohromně zajímavou anotaci. Jaký příběh se ale pod vší tou krásou skrývá? Je knížka povedená i po obsahové stránce nebo jde jen o jeden z těch přešlapů, kdy prodává hlavně pěkná vizáž a dobrý marketing?

Nakladatelství: Omega (ČR)


ANOTACE: Carl Louis Feldman kdysi býval uznávaným fotografem. Poté byl však obviněn z vraždy mladé ženy a následně zproštěn obžaloby. Ve stáří se stal pacientem pečovatelského ústavu pro lidi postižené demencí. Nyní za ním přichází jeho dcera, aby ho vzala na výlet. Carl však netuší, že tato dívka jeho dcerou není a že se do ústavu už nikdy nevrátí… Starého pána dohnala jeho minulost. Mladá žena za volantem auta je přesvědčená, že muž vedle ní je skutečný vrah, který má na svědomí smrt několika dívek včetně její sestry Rachel. Jejím cílem je zjistit, zda si Carl na vraždy pamatuje, a pokud ano, chce, aby se k nim doznal. Nejvíc jí vrtá hlavou, co se doopravdy stalo s Rachel. Skutečně Carl zapomněl na to, co provedl, nebo to jen předstírá? Možná je dokonce nevinný a ona je tou, kdo lže. Ať tak či tak, mladá žena podstupuje obrovské riziko, pokud Carl skutečně sériovým vrahem je. V texaské divočině se totiž nikdo pomoci nedovolá…

Hlavní hrdinkou je nejmenovaná tajemná dívka, která nám v ich formě vypráví svůj příběh. Jako vypravěčka je ale mizerná, protože nám na začátku neřekne podstatné informace, neustále se vrací k minulosti, mate nás vzpomínkami a přebíhá nesmyslně od jednoho tématu k druhému. Veškeré informace jsou nám dávkovány velmi skromně a pomalu, což má jasný účel - udržet si naši pozornost. Jak vychytralé a zároveň předvídatelné! Přesto se tento tah nedá autorce vytknout, protože funguje skvěle. Ale zpátky k naší hlavní hrdince...

Když bylo sestře dvanáct, spadla do hrobu.
Hrály jsme si samy na opuštěném hřbitově, kolem nás na všechny strany trčely náhrobní kameny...
Byl to čerstvě vykopaný, čekající hrob.
Sestra se v té díře smála. (s.9)

Už na prvních stránkách se nám "neznámá" svěří, že jí v dětství někdo zavraždil starší sestru Rachel. Pachatele nikdy neusvědčili. Celé své dětství i dospívání proto zasvětila jedinému - sbírání důkazů, tvoření map, sledování podezřelých a hledání spojitostí s podobnými zločiny. A právě díky tomu se po letech ocitla v domě na půl cesty, který je specializovaný na seniory s demencí, kteří mají nehezkou minulost. Pod falešnou identitou se vetře do společnosti bývalého fotografa Carla Luise Feldmana a snaží se ho přemluvit na společný výlet po Texasu. Carl byl před lety obviněn z vraždy mladé maminky, nikdy mu ale vinu neprokázali, přestože ho jeho fotografické dílo spojovalo i s jinými zmizelými dívkami. Ztrátu paměti jakoby starému muži seslalo samo nebe...

Tajemná dívka, vydávající se za jeho dceru, je však odhodlaná mu paměť osvěžit. Přistupuje na seznam podmínek a vyjíždí spolu na nebezpečnou jízdu po Carlově minulosti. Jedna zastávka = jedno místo, které Carl zvěčnil svým foťákem a zároveň jedna dívka, která tam zmizela. Přivede je to až k Rachelinu hrobu? Probudí se v Carlovi jeho monstrum nebo nikdy neusnulo? Může tahle sebevražedná mise vůbec dopadnout dobře?


Uvažuji, na co Carl myslí. Možná na to, že by mě nejradši zabil.
Je mi dvacet čtyři, spadám tedy do toho správného věkového rozmezí.
Jsem běloška. Štíhlá. Prý vypadám jako moje sestra.
Ona ale narozdíl ode mě vyzařovala jakousi vnitřní energii...
Lidi to k ní táhlo. Měli ji rádi. Přitáhlo to i Carla a on jí vzal život. (s.14)

Co se týče děje, ten mi většinu knížky přišel až přehnaně rozvláčný. Ono to asi i k tématu (hrabání se ve starých fotkách) pasuje, jenže místy mi přišlo, že nazvat tohle dílko thriller je až moc silné označení. Příběh si plyne svým vlastním tempem a osobně mi připomínal spíše rodinné drama. Nicméně dobře napsané rodinné drama - postavy jsou správně komplikované, tajemné a plné tajemství, které toužíte osvětlit. Autorka se hodně zaměřuje na detaily, díky nimž si k postavám pomalu ale jistě utvoříte vztah. Ke konci knížky mi bylo líto se s nimi rozloučit, oba mi totiž ohromně přirostli k srdci, i když šlo o dva prvotřídní blázny. :) A toulavý pes plus třínohá kočka... no kdo četl, ten pochopí - tuhle dvojku prostě nejde nemilovat. :D


Moje hodnocení: 76% Když jsem si poprvé přečetla anotaci, okamžitě mě napadlo, že tuhle knížku musím mít! Autorka přišla s pořádně originálním nápadem, který musí nadchnout každého správného milovníka thrillerů. Těšila jsem se na pořádně šílenou a temnou jízdu, kdy budu napjatá při každé stránce. Jenže ono to tak drsné nakonec nebylo...

Abyste mě chápali, tahle knížka mě ve výsledku bavila. Jenže první tři čtvrtiny plynou spíše pomalu, hlavní hrdinka se pitvá v minulosti a ve výsledku spíš než o smrtící jízdě s kruťáckým vrahem čteme o veselém rodinném výletu plném jídla a hraní s kameny a zvířátky. Autorka má talent na popisování texaské přírody a rozhodně toho využívá. I když někdy mi té lyričnosti přišlo trošku moc. Na druhou stranu to povyšuje výsledné dílko na vyšší úroveň - ocení to zejména čtenáři, kteří se nespokojí jen s obyčejným thrillerem, ale touží i po jisté úrovni textu. Jde vidět, že je Julia Heaberlin novinářka a se slohem to umí.

Zhodnotit výsledné dílko je pro mě složité, protože bylo pojato úplně jinak, než jsem očekávala. Nedokážu ani říct, jestli to je dobře nebo zle, protože na jednu stranu šlo z tématu určitě vytěžit víc a místy mi přišlo, že se autorka zabývá mnohem víc vizuální stránkou textu než obsahovou. Na druhou stranu se jí podařilo vytvořit výjimečně realistické postavy, jejichž osud čtenáře zajímá do poslední strany. A ten závěr! Nebýt toho dokonalého zakončení, váhala bych mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale takhle jsem nepochybovala ani na chvíli. Kvůli konci se tuhle knížku rozhodně oplatí přečíst!

Pokud ještě nejste rozhodnutí, můžete si pustit krátký video trailer:


Na úplný závěr recenze bych ještě ráda vyzdvihla autorčin skvělý doslov, kde se zmiňuje o stařecké demenci. Většinou poděkování, doslovy atd. jen zběžně proletím okem, ale tenhle mě hned zaujal. Chtěla bych víc takhle originálních knížek na tohle téma! Krásně napsáno.

Jeden z vrahů figurujících v knize "Papíroví duchové" mě mate víc než všichni ostatní, o kterých jsem kdy psala. Bezdůvodně nás připravuje o blízké. Mučí nás záblesky člověka, kterého milujeme, jako únosce, který nás po telefonu nechá slyšet jejich hlas. Demence je stejná jako ostatní sérioví vrazi - jen není způsob, jak s ní bojovat. Zatím... (s.360)

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega.

Knížku si můžete pořídit na internetových stránkách


Od autorky v překladu vyšlo: Černooké Zuzany (2017), Papíroví duchové (2018)
Brzy vyjde: Hraj mrtvého (2018)

S: Neviditelná knihovna: Maskované město (Genevieve Cogman)

20. května 2018 v 5:28 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Neviditelná knihovna (Genevieve Cogman)

Po přečtení "Neviditelné knihovny" jsem nemohla jinak, než se okamžitě vrhnout na druhý díl. Jeho čtení mi bohužel znepříjemňovaly zkoušky, takže jsem od čtení hodně odbíhala k učení a celkově jsem se na děj nedokázala soustředit natolik, nakolik by si to takhle nápaditý příběh s detailně promyšleným světem zasloužil. Přesto mě "Maskované město" zaujalo. Magické Benátky plné nebezpečných zamaskovaných fae, nekonečné bludiště či legendy, které vyprávěním ožívají? To je jen drobeček z obrovské hromady autorčiných originálních nápadů. A stejně jako u prvního dílu, ani tady neplýtvá stránkami na zbytečné popisy. Tohle je prostě série narvaná čistokrevnou akcí a druhý díl není žádnou výjimkou...

Vydavatelství: Omega (ČR)

2.DÍL: MASKOVANÉ MĚSTO


ANOTACE: Život agentky a Knihovnice Irene, toho času působící v jedné z alternativních verzí viktoriánského Londýna, začíná být jednotvárný. Sbírá pro tajemnou Knihovnu významná beletristická díla a hezky zapadla do místní společnosti. Ale když je její učedník Kai, drak královského původu, unesen fae, její pečlivě vymyšlený život v utajení se začíná hroutit. Kaiův únos by mohl vyvolat konflikt mezi silami chaosu a řádu, který by zasáhl všechny světy a dimenze. A lidstvo by se mohlo octnout uprostřed křížové palby. Aby tomu zabránila, bude se Irene muset spojit s místním vůdcem fae a vydat se hluboko do světů chaosu, do verze Benátek plné temné magie, prapodivných náhod a neustálých oslav Karnevalu. Tam bude muset svého přítele zachránit dřív, než se z něj stane první oběť katastrofické války. Ale vyznat se v bouřlivé krajině politiky fae vyžaduje více než Ireninu akademickou moudrost a mrštný jazyk. Aby zabránila Armagedonu, bude možná muset obětovat vše, co je jí drahé...

"Vím, jak to s těmihle příběhy je," řekla...
"Žena si koupí devět párů železných bot a devět železných bochníků chleba a devět železných holí, a cestuje křížem krážem světem, dokud všechny boty neprošlape, všechny hole nebudou tenké jako sirky a ona nesní až do posledního každý kousíček chleba, a až teprve pak najde to, co hledá.
Ale tohle je jiný příběh..." (s.257)


Naše hlavní hrdinka, Knihovnice Irene, si pomalu začíná zvykat ve svém přiřazeném světě - steampunkovém Londýně, kde se prohání parou poháněné robotické stonožky a proslulí detektivové bojují s vlkodlaky. Už by se tu skoro cítila jako doma, kdyby neznámý zloduch neunesl jejího učedníka Kaie. Irene se bojí jak o život svého svěřence, tak i o osud všech světů. Kaiova dračí rodina jeho únos rozhodně nenechá jen tak bez odezvy. Takováhle provokace by mohla odstartovat válku mezi draky a fae, která by se stala zkázou pro mnohé dimenze. Knihovna se odmítá zapojit, detektiv Vale si na Irene jen vylévá vztek a Kaiův mocný strejda nemá zájem se jakkoli angažovat v hledání neposlušného synovce. Místo toho radši sedí na trůnu, pouští hrůzu a vyhrožuje.

Záchranná mise proto zůstává na Irene. Ta je nucena věřit nepříteli a vydat se daleko za samotnou hranici chaosu - do světa věčného karnevalu, do dimenze, kde všechno začíná a končí magickými Benátkami a kde všichni nosí obličeje zakryté maskami. Kde však začít s hledáním? Irene brzo zjišťuje, jak dokáží mocní fae manipulovat s životními příběhy ostatních tak, aby z nich vytvořili legendu. Kdo bude hlavním hrdinou Irenina hledání? Má vůbec šanci dočkat se šťastného konce nebo je pouze malou vedlejší postavou v příběhu někoho mnohem mocnějšího než je ona sama?

"Kdysi dávno, ve vzdáleném světě, byl kůň, který tryskem pádil přes země a moře..." (s.257)


Druhý díl přináší mnoho změn. Zatímco v prvním díle jsme se pohybovali v steampunkovém světě, v druhém díle se podíváme do magicky temných Benátek. Samo o sobě to není zlý nápad, právě naopak, ráda jsem s hlavní hrdinkou navštívila nový svět, který bylo třeba prozkoumat a odhalit jeho tajemství. Navíc na říše pravého chaosu jsem se opravdu těšila a autorčin popis nekonečného bludiště mě nadchnul. Jenže... nějak mi k sobě jednotlivé díly nepasovaly. Zatímco první díl bych doporučila i náročnějším čtenářům, protože sama Knihovnice Irene ukazuje pořádný rozhled a používá odborné termíny, v druhém díle jakoby se autorka snažila text zjednodušit, aby se zalíbila širšímu publiku. Bylo mi to líto, protože Irene z prvního dílu vyznívala mnohem inteligentněji a sečtěleji, což mi k práci Knihovnice pasovalo líp. Taky ztratila trošku svého vtipu a ani inspektor Vale nebyl tím přátelským sympaťákem, co dřív. Jako bych najednou četla o jiných lidech - i když je pochopitelné, že strach o přítele dokáže zamávat s lidskou psychikou, tady mi to prostě úplně nesedlo. Je to škoda, protože samotné Benátky a vytváření legend o mocných fae mě ohromně bavilo.

"...Lidé chtějí příběhy. Vy byste to měla vědět lépe než kdokoli jiný. Chtějí, aby jejich životy měly smysl. Chtějí být součástí něčeho většího, než jsou oni sami. Dokonce i vy, slečno Wintersová, chcete být hrdinnou Knihovnicí - nebo ne?
A pokud řeknete, že lidé potřebují svobodnou možnost být nešťastní, něco, co jim bude vnucováno bez ohledu na to, jestli se jim to líbí, nebo ne, pak budu zpochybňovat vaši motivaci." (s.250)


Grafické provedení je opět velmi vydařené, jak tomu bylo i u prvního dílu. Zdobený motiv se u obou dílů opakuje, je použitý stejný font písma a knížky od sebe odlišuje pouze barva (v tomto případě modrá). Knížka se mi vzhledově moc líbí. Tentokrát ale bohužel nepřekoná originální obálku. U původní verze mě zaujalo jak použití krvavě rudé barvy, tak i nenápadná symbolika (maska pod jménem autorky, která napovídá něco více o ději knížky). Škoda, že alespoň ta ikonka masky na našem vydání chybí - hned by bylo o bodík navíc.

Korektura je provedena dobře, nenašla jsem téměř žádný překlep. Líbilo se mi i nové a lépe provedené oddělování jednotlivých kapitol. Nemůžu opomenout ani všitou záložku, která je nepostradatelným prvkem knížek nakladatelství Omega. Líbily se mi také knihovnické legendy, rozhovor s autorkou a další bonusy na konci knížky.


Hodnocení: 75% Na Databázi knih většina čtenářů hodnotí druhý díl mnohem výše, než díl první. Já však v tomto budu výjimkou, protože se mi úvodní "Neviditelná knihovna" líbila o drobek více. Možná můžu shodit vinu na špatné období a stres ze zkoušek, díky kterému jsem nedokázala čtení věnovat dostatek pozornosti. Ale není to jediný problém, který s "Maskovaným městem" mám. Ačkoliv k sobě oba díly dokonale ladí po stránce grafické, po obsahové už to tak vyvážené nebylo. A to mi u série příide jako podstatný prvek - aby jednotlivé díly tvořily ucelený a dokonale sladěný příběh. Jenže tady tomu tak nebylo. Zatímco první díl jsem přirovnávala k filmech o dobrodružném knihovníkovi Flynnu Carsenovi, druhý díl byl svým příběhem mnohem více podobný Plánu útěku, což je film, kde se Silvester Stallone nechá zavřít do nebezpečné věznice, aby odtamtud pak mohl utéct. Oba filmy jsou opravdu skvělé, ale dohromady spolu nefungují. To, co mě bavilo v prvním díle, jsem ve druhém nenašla. A přestože mi "Maskované město" nabídlo mnoho jiných "dobrot", radši bych zůstala věrná původní chytré a sarkastické Irene.

Tím ale nechci nikoho odradit, protože tato knížka rozhodně za přečtení stojí a mě vážně moc bavila. Jen se v mých očích nevyrovnala prvnímu dílu. Přesto mě nový svět zaujal, příběh byl opět nabytý pořádnou dávkou akce, seznámili jsme se s novými zajímavými postavami a bloudili v nekonečném labyrintu (to miluju!). Čtení jsem si užila a na třetí díl se moc těším. Jen doufám, že Irene dostane možnost nám dokázat, jaká je skvělá a chytrá knihomolka. A taky chci víc sbírání knížek - doufám, že autorka Knihovnickou kariéru hlavních hrdinů ještě nepověsila na hřebík, protože to je za mě největším plusem této série. ;)


Knížku si můžete pořídit na internetových stránkách

Za poskytnutí recenzního výtisku mockrát děkuji nakladatelství Omega.

Další díly série:
1.díl - Neviditelná knihovna (RECENZE)
3.díl - Hořící stránka (RECENZE)
4.díl - The Lost Plot (český název zatím neznámý)

Na další díl se moc těším a co vy? Budu moc ráda, když mi napíšete, zda jste Maskované město četli, co si o knížce myslíte a jestli jste někdo měli podobné dojmy jako já. Líbil se vám víc první nebo druhý díl? :) Za každý komentář děkuju.

Další články


Kam dál