Pohádky naruby (Perníkový mrakodrap, Modelka na bulváru, Jak se Český Honza vydal do Evropy)

23. února 2007 v 13:58 | DENI |  Moje tvorba

PERNÍKOVÝ MRAKODRAP

-pohádky naruby1-
Mišinová Denisa

Žili jednou dvě děti: dvanáctiletá dívenka Mařenka a její postižený bratříček Jeníček. Mařenka měla moc ráda šneky, nejlépe se sýrem. Bydlela ve městě, kde moc šneků nebylo, přesto se každé ráno vydávala svou pochoutku hledat.
Toto ráno to nebylo jinak. Mařenka si oblékla šatičky,vzala Coca Colu a láhev na šneky, Jeníček se jí zakousl do nohy a mohli jít. Sbírali šneky do flaštičky dlouho, ani si neuvědomili, že se ztratili. Zastavili se až u mrakodrapu, který byl celý z perníku. Perník byl měkký a dobře se po něm šplhalo. Děti se dostali až na střechu mrakodrapu, tam začali loupat perníček.
Vtom dole uviděli podivnou postavu. Stará žena měla růžové vlasy, piercing v nose, růžově namalované nehty a růžovou noční košili. Mařenka se zděsila: ,,To je babička!" Babička byla známou ochránkyní zvířat a nelíbilo se jí, že Mařenka ubližuje šnekům, proto jim chce ublížit, navíc jí ještě loupe perníček! No není to pošetilé? ,,Jak to,že mi loupete můj perníček?" řvala po nich babička a už lezla nahoru. Mařenka použila Coca Colu jako vrhací láhev a hodila ji po babičce, ta se však flašce hbitě vyhnula. Nebýt Mařenčiny vychytralosti, tak by je baba dohnala a shodila z mrakodrapu. Ale jelikož byla Mařenka hodná holčička a dávala ve škole při tělocviku pozor, když studovali parašutismus, dokázala tedy sebe i Jeníčka bez problému dostat dolů a ještě k tomu ani nepotřebovali padák!
Jen co dopadli na zem, už uháněli domů. Babička chtěla skok taky vyzkoušet, bohužel neměla na skákání nadání a tak se rozplácla na silnici, kde ji našli policisté, které Mařenka zavolala a zatkli ji za pokus o vraždu a skákání bez parašutistického průkazu. A Mařenku s Jeníčkem poslali do polepšovny za týrání šneků, pokus o sebevraždu, skákání bez průkazu a navádění staré osoby k sebevraždě. Za všechno sice děti nemůžou, ale policisté jim nevěřili. Následně byli policisté také zatčeni a zavřeni spolu s rodiči Jeníčka a Mařenky, neboť se ukázalo, že rodiče policii podplatili, aby se nezničitelných dětí konečně zbavili. Jenže to se jim moc nepodařilo, po několika požárech,které děti založili se dospělí sourozenci ocitli ve stejné cele s policisty a jejími rodiči.
KONEC DOBRÝ VŠECHNO DOBRÉ... ;)


MODELKA NA BULVÁRU

-pohádky naruby 2-
Mišinová Denisa

V dalekém luxusním pětihvězdičkovém hotelu žil ředitel, jeho žena modelka a jeho jediný syn. Protože už byl ředitel hotelu starý a unavený z věčného komandování a urážení svých pracovníků, rozhodl se hotel předat synovi a odjet i s manželkou do své luxusní vily na Bahamách. Jenže ve zdejším hotelu platilo pravidlo, že ředitel hotelu musí být ženatý s tou nejopravdovější a nejkrásnější modelkou.
Během několika dní se o plánované svatbě dozvědělo celé okolí a do hotelu proudily zástupy dívek. Všechny tvrdily, že jsou modelky ze stránek všech módních časopisů. Ale protože ředitel ani jeho syn nečetly módní časopisy, nevěděli, která dívka je ta pravá. Bývalá modelka - ředitelova žena - uchopila věc do svých rukou a sama dívky vítala a kladla jim jednoduché otázky. Zeptala se třeba na to, jaké barvy jsou nejoblíbenější trenky Brada Pitta (to musí vědět každá správná modelka!), když některá slečinka odpověděla správně, postoupila do dalšího kola. Po třech kolech zaklaply dveře hotelu za poslední dívkou.
Po několika dnech, v jeden velmi deštivý večer, zaklepal opět někdo na dveře hotelu. Byla to krásná dívka v drahém topu a ještě dražší minisukni. Boty měla na velkém podpatku, ve výstřihu měla těsno, přes rameno značkovou kabelku se slzným sprejem, dlouhé blonďaté vlasy sleptané vodou, namyšlený výraz ve tváři a vzhled jako zmoklá slepice. "Chci to nejdražší apartmá s bublinkovou koupelí, šampaňským a nejměkčí postelí v celém hotelu!" přikázala si hned u dveří. Ředitelova žena se podivila a hned se zeptala, s kým má tu čest. "Já jsem přeci světoznámá modelka Nataša Katting!" zaječela na tu ženu a už dusala po schodech nahoru.
"Však se přesvědčíme..." zabroukala si ředitelka pod nos a sama dohlížela na přípravu postele. Nechala přivléct spoustu matrací, polštářů, prostěradel a peřin. Pod tu nejspodnější matraci zastrčila bulvár, protože jak je známo, každá celebrita vyčmuchá bulvár na míle daleko. Když byla práce hotová, nechala přivést dívku do pokoje. Ta se hned vrhla k hromadě časopisů o módě u televize. Ředitelova žena se šla spokojeně vyspat.
Ředitel se svou ženou zrovna radostně komandovali uklízečku, když k nim doběhla ona dívka. Byla pobledlá a měla kruhy pod očima. "Celou noc jsem oka nezamhouřila!" zařvala vztekle. "Ta postel byla děsně nepohodlná i se všemi těmi polštáři, něco mě pod nimi pořádně tlačilo!" "Teď už ti věřím, že svoje povolání nepředstíráš!" zaradovala se ředitelova žena... "jsi ta pravá pro našeho syna!" Jenže modelka tak nadšená nebyla. Obžalovala hotel z propagace bulváru modelkovitým občanům a s pomocí svých kontaktů ředitele, jeho ženu i syna poslala do vězení na hodně dlouho a sama se ujala hotelu. Po pár letech ji také zatkli za kšefty s mafií a poslali do cely s ředitelem a jeho rodinou, kde se do jejich syna bláznivě zamilovala a měli spoustu dětí, které posílali do jednoho moc krásného sirotčince...
ZATROUBIL KLAKSON A POHÁDKY JE KONEC :)


JAK SE ČESKÝ HONZA VYDAL DO EVROPY

-pohádky naruby 3-
Mišinová Denisa
(tato povídka mi vyhrála 3. místo v celostátní literární soutěži - projekt ,,Evropa ve škole")

Přímo v srdci Evropy leží jedna malá země,ze všech stran chráněná překrásnými horami. V té zemi jsou třpytivé řeky plné ryb,lesy plné zvěře,úrodná pole i malebná městečka,v nichž žijí důvěřiví lidé. Jsou to Čechy.
Každý človíček v této zemi má své tajné přání. Jak už je zvykem-touží vždy po tom,co nemá a málo si váží toho,co má. V jedné kouzelné vesničce,ležící na úpatí jižního pohoří,bydlí hoch jménem Honza. Je to velmi milý a důvěřivý mladík s pihatou tváří,šibalským úsměvem a v očích mu vždy září dvě drobné jiskřičky.
Zemička je malá, a proto peníze z nebe zrovna neprší. Když se Honza doslechl,že v cizině je skvěle a prý tam létají pečení holubi přímo do pusy,neváhal sbalit si svých pět švestek, přidal oblíbené olomoucké tvarůžky a vydal se na cestu do světa. Na zkušenou. Nastoupil do autobusu nadšený, že na konci cesty určitě najde zemi zaslíbenou. Ale co to? Z okna autobusu se krajina nezdá tak jiná, ba ani lidé se moc neliší. Když autobus konečně zastaví v cizím městě, zahlédne Honza na náměstí hejno holubů sbírající pohozené zbytky jídla. Tito ptáci jsou však stejní jako ti v Čechách. Honza vzhlédne k jasně modré obloze,ale ani tam žádný pečený holub neletí. Tak kde tedy jsou?!
I vydá se je hledat. Putuje krajem, ptá se lidí - ti mu však vůbec nerozumí. Po cestě mu vyhládlo. V dáli uviděl obchůdek. Už zdaleka cítil líbeznou vůni, byl to krámek plný dobrot. Honza si chtěl koupit alespoň rohlík. Se zdejším obchodníkem se ale nedomluvil o nic víc, než předchozími kolem jdoucími. Když už Honza hlady šilhal, vzpomněl si, že v batůžku má přibalenou dobrotu - syrečky vonící domovem v dálce. Jak se mu zastesklo!
Vedle obchodu stála opuštěná lavička. Honza se tedy posadil a s chutí se pustil do lahůdky. Všude se začala linout, pro Honzu známá, vůně. Ovšem cizincům tak příjemná nebyla. Rychle se rozutekli a přivolali policejní hlídku v domnění, že zde byl vypuštěn nějaký neznámý a škodlivý plyn. I zde však Honza narazil kosou na kámen, neboť ani policisté mu nerozuměli. Honza to nechápal - v televizi slýchával, že nás přeci čekají všude v Evropě s otevřenou náručí! Před vězením ho zachránily jen nohy a ruce,kterými se snažil vysvětlit, že se jedná o českou pochoutku, nikoliv o teroristický útok.

Honzo, honem se vrať zpátky domů!
Příště se nejprve nauč jazyky,
až potom hledej poklad veliký!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kesin kesin | Web | 24. února 2007 v 12:24 | Reagovat

peknyy :D:D

2 dinobboy dinobboy | E-mail | 18. srpna 2008 v 18:35 | Reagovat

tak to je mordička:-D luxusni konec takova kriminalka:-D dobre ja ciiip:-D:-)))

3 DENI - majitelka blogu DENI - majitelka blogu | 18. srpna 2008 v 20:29 | Reagovat

Děkuji - taková pochvala vždy potěší! Víš, tohle jsem psala jako slohovku do školy... ☺

4 rainorchid rainorchid | Web | 9. června 2017 v 22:36 | Reagovat

:D :D čítala som teda len Perníkový mrakodrap - je to strašná blbosť! som sa na tom dobre bavila :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama