VYMÍRÁNÍ ŽIVOČICHŮ (Vakovlk, Dronte)

23. července 2008 v 1:05 | DENI |  Články
Život na naší planetě byl vždy ve znamení vývoje. Objevy i zániky druhů v živočišné říši byly přirozené. Zaniklý druh byl nahrazen několika novými, vývojově pokročilými. Dnes však většina zaniklých druhů nezanechává za sebou náhradu, žádný nový druh nepokračuje v linii. Do tohoto přirozeného procesu obměny začal totiž zasahovat stále více člověk. Kácení lesů, rozšiřování měst, znečišťování prostředí, klimatické změny ... toto vše vymírání druhů urychluje.
V roce 2007 vedla červená kniha ohrožených druhů seznam více než 41 000 živočichů, přičemž nejméně 16 000 z nich hrozí vyhubení!!!

STOJÍ ČLOVĚK I ZA VYHYNUTÍM MAMUTA SRSTNATÉHO?

- podle posledních výzkumů měl člověk na vyhynutí mamuta nezanedbatelný podíl.
- mamuti obývali stepi a tundry. Změna klimatu však způsobila i změnu vegetace, lesy ustoupily a stepi téměř zanikly. Radikální zmenšení mamutího prostoru způsobilo ohromné snížení jeho populace. Příroda připravila chudákům mamutům opravdové peklo. V době, kdy se musely vyrovnávat se stíženými prodmínkami přišel na jejich území ČLOVĚK-LOVEC. Vědci odhadují, že kvůli klimatickým podmínkám byla mamutí populace tak malá, že k jejich vyhynutí stačilo, aby lidé ulovili jednoho mamuta za tři roky!

ZVÍŘATA VYMÍRAJÍ STÁLE RYCHLEJI:

- mnohé druhy stačily zaniknout dříve, než je vůbec stačil člověk zaznamenat a popsat. Celou řadu vyhubených druhů známe pouze z ojedinělých nálezů pozůstatků, někdy dokonce jen z neumělých kreseb lidí, kteří se s těmito zvířaty setkali dříve, než byla vyhubená
- rychlost, s jakou tyto druhy vymírají je závratná. Vědce odhadují, že ročně zmizí z povrchu zemského více než tisíc druhů živočichů a rostlin
To, co člověk již zničil jen stěží spočítáme. Ovšem ani dosud přeživší druhy nemají své jisté. Vždyť ze všech současných druhů lze dvě třetiny považovat za ohrožené, z mnohých přežívají jen stovky či desítky kusů. vyhynutí jednoho jediného druhu má za následek ohrožení a vyhynutí dalších, na něm vázaných druhů!!!

TI, KTEŘÍ TU JIŽ NEJSOU:

* VAKOVLK - poslední uhynul v roce 1936
* slípka PORPHYRIO ALBUS- vyhynula roce 1834 dříve než byla vědci popsána, její existenci dokazují dvě dochováné kůže, vyhubena zřejmě nadměrným lovem
* SMĚJÍCÍ SE SOVA (sceloglaux albifacies) - vyhubena v roce 1914 díky zavleční nepůvodního druhu (lasiček)
* DRONTE MAURICIJSKÝ - vyhuben člověkem roku 1681 - necelé stolení po jeho objevení
* HOLUB STĚHOVAVÝ - poslední holub tohoto druhu zemřel roku 1914 (jeho vybíjení je obzvlášť odporné, více ZDE)
*CHOCHOLATÝ ŠPAČEK (Fregilupus varius) - tento velice krotký pták vyhynul v letech 1850-60 následkem odlesnění a zavlečení nepůvodních druhů
a v tomto seznamu by se dalo dlouho pokračovat...

Je nesmírně důležité, aby si každý z nás uvědomil, jak obrovskou ztrátu představuje vyhynutí byť jediného druhu. Vždyť hlavní podmínkou zachování života na Zemi je co největší genetická rozmanitost druhů. O mnohých rostlinách i živočiších toho v současné době víme velice málo, ovšem může se stát, že jednoho dne budou pro náš život nepostradatelní !

Záhada jménem VAKOVLK

Tasmánie tvořila kdysi s Austrálii jednu pevninu. A právě díky tomu, žijí na těchto dvou místech podobná zvířata - například vačnatci. Ovšem, i zde člověk nepřiměřeně zasáhl do přírody a má na svědomí vyhubení tajemného tvora - vakovlka - největšího dravého vačnatce.vakovlk
Vakovlk, v kohoutku dosahoval výšky až jednoho metru, své jméno získal na základě podobnosti s vlkem. Ovšem se šelmami nemá nic společného, pouze se vyvinul podobně. Na rozdíl od vlka měl svalnatý ocas, se kterým dokázal vrtět. Při podrobném srovnání jeho lebky s lebkou vlka vyšly najevo rozdíly v rozdílné velikosti mozku i stavbě zubů. Avšak to, co bylo podkladem proto, že se mu začalo říkat "tasmánský tygr" byly tmavé příčné pruhy.
vakovlk
Původně obýval Austrálii, odkud byl vytlačen psem dingem. I v Tasmánii přišel o svá přirozená loviště - odsud jej ale vytlačili farmáři, kteří potřebovali pastviny pro ovce. Poté, co se vakovlk do svých lovišť vrátil, farmáři na něj začali kvůli napadání dobytka pořádat hon. Tvrdilo se dokonce, že má na svědomí i lidské životy, až po jeho vyhubení se ukázalo, že šlo o pouhé dvě lidské oběti, které vakovlk zabil v sebeobraně.

NÁHLÝ KONEC DRUHU:

- vakovlk byl plaché noční zvíře, díky čemuž byl přírodovědci popsán až v roce 1808. Již pár let po té jistý biolog J. Gould prohlásil, že pokud bude ostrov plně osídlen a křížem krážem jej protnou silnice, pak počet těchto podivuhodných zvířat bude rychle klesat. Že měl pravdu, to se ukázalo o půl století později, kdy se vakovlci náhle, jakoby propadly do země.
* Teprve, až když v roce 1936 zemřel poslední vakovlk žijící v zoo v Horbatu se lidstvo začalo divit, jak je možné během tak krátké doby vyhubit živočišný druh!!!

VRÁTÍ SE JEŠTĚ ?

- v roce 1999 začal profesor Archer s klonováním vakovlka. Bezúspěšně - DNA, kterou měl k dispozice totiž nakonec nešla použít
- již od osudného roku 1936 byla vypravena řada expedic, jejichž úkolem bylo zjistit, zda vakovlk ještě někde přežil - bezvýsledně - jediné, co se podařilo nalézt, bylo pár stop a chomáče chlupů
- občas však na veřejnost prosáknou informace o jeho existenci, ovšem bez řádných důkazů. Nicméně, naděje umírá poslední
vakovlk

VĚDĚLI JSTE, ŽE:

  • vakovlk měl v tlamě 46 zubů a dokázal ji rozevřít do 170 stupňů
  • dosahoval výšky jednoho metru ( v kohoutku), ale díky silným končetinám dokázal přeskočit i dvoumetrovou překážku
  • v jednom vrhu porodila samice nanejvýš čtyři mláďata
  • vak byl v podstatě jen kožním záhybem - tudíž, aby mláďátka nevypadla, musela být neustále přisáta
  • vakovlk se živil hlavně klokany, plazy a hlodavci
  • ovšem největší zajímavostí - nebo spíše raritou - je, že chráněným živočichem byl tento druh prohlášen teprve v roce 1938, jenže to již vakovlci nežili!!!
snímek pořízen v roce 1964
je to vakovlk?
Tento snímek byl pořízen v australském státě Victoria, druh zvířete nebyl zoology dosud určen, pruhování sice příliš vakovlka nepřipomíná, nicméně v případě jeho přežití je jistá variabilnost zabarvení možná.

DRONTE MAURICIJSKÝ aneb KDO JE NEJVĚTŠÍ BLBOUN?

O tom, čeho všeho je člověk schopen, jsem se již zmiňovala v několika článcích - ať už v souvislosti s týráním zvířat či s jejich vyhubením. I dnes chci představit jednu lidskou oběť - je jím pták DRONTE MAURICIJSKÝ alias DODO, u nás známý spíše pod jménem "blboun nejapný". Osud tohoto ptáka zpečetil koncem sedmnáctého století daleko větší blboun - a to člověk.
dodo

- Dronte mauricijský, patřil do čeledi drontovitých. Tento velký nelétavý pták obýval pouhé tři ostrovy ležící na východě od Madagaskaru a to - Mauritius, Réunion a Rodriguez. Velká hnízda si budoval na zemi a kladl jen jedno vejce.

►PROČ "DODO"?

- aby jsme si objasnili důvod tohoto jména, musíme pátrat v historii. A informací o tomto podivném ptákovi je skutečně málo, vždyť vyhynul během pouhých třiaosmdesáti let po té, co se na ostrově Mauritius vylodili první kolonisté !!!
Již v roce 1505 podali námořníci plavící se jako první ve vodách nedaleko ostrova Madagaskar informaci o podivném zavalitém ptáku, který neuměl létat ani se bránit. A právě pro onu neschopnost bránit se si vysloužil jméno Dodo - tedy "hlupák"

►NEVÝHODA IZOLACE:

- smůlou tohoto druhu bylo, že se vyvinul na ostrově bez přirozených nepřátel. Bránit se nepotřeboval do chvíle, kdy se na ostrově objevil první člověk a s ním i dovezená zvířata.
Rok 1598 byl pro tento druh osudový. Tehdy zastavila na ostrově holandská výprava, která se rozhodla podat důkaz o naprosté důvěřivosti Doda - a hádejte , jak ... během jednoho !!! dne údajně tři muži pochytali přes 150 ptáků. A tak začalo hubení. Dronte byl pobíjen klacky kvůli masu . Byli mu vybírány vejce z hnízda a sloužil jako živá zásobárna masa před delší plavbou.
O další se postarala zvířata dovezená kolonisty na ostrov. Vepři, kočky, psi a také ochočené opice zkázu bezbranných ptáků završili tím, že jim ničili jejich hnízda.
dodo

►JAK VLASTNĚ DRONTE VYPADAL?

- z dobových vyobrazení a popisu námořníků lze soudit, že byl asi metr vysoký, měl modrošedé peří, žluté nohy, velký zahnutý zobák , místo křídel měl jen několik per a místo ocasu měl prý jen chomáč chmýří. Námořníci jej popsali jako " tlustou labuť s velkou hlavou a zobákem".
Přesto, že bylo několik jedinců dovezeno i do Evropy, o jeho způsobu života se ví velice málo - a to, že se živil ovocem
- vědcům se podařilo zjistit, že jeho nejbližším příbuzným byl holub

►NÁHLÝ KONEC...

- v roce 1681, necelé století poté, co se na ostrově vylodili kolonisté zahynul poslední Dronte. Podobný konec potkal brzy i jeho dva nejbližší příbuzné - Dronte samotářského z ostrova Réunion a holuba Doda samotářského z ostrova Rodriguez.
dodo
*********
holub
* Obdobně skončila celá řada zástupců ptačí říše. Avšak nejotřesnější je asi historie vyhubení HOLUBA STĚHOVAVÉHO v Severní Americe. Tento pták byl nejpočetnějším opeřencem východní části Severní Ameriky. Jejich množství se zdálo nevyčerpatelné. Kolem roku 1810 se odhadovalo, že jedno hejno může mít více než dvě miliardy ptáků. Jen ve Wisconsinu bylo do roku 1871 v koloniích napočítáno více než 136 miliónů!!! ptáků. Již na začátku 17. století začali evropští přistěhovalci s masovým vražděním těchto ptáků. V místech, kde holubi nocovali a hnízdili se pořádala neuvěřitelná jatka. Poté se do "bojiště" vypustila prasata, která dokončila započatou lidskou "práci" tím, že sbírala mrtvolky ptáků a ptáčata vypadlá z hnízd.

Zdá se vám to odporné? Čtěte dál, to odporné teprve přijde...
V roce 1881 posloužilo dvacet tisíc měsíčních holoubat jako živé terče pro zábavu v newyorském parku. Ovšem jen pouhých deset let poté, se holub stěhovavý objevil jen vzácně.
Poslední svobodně žijící holub tohoto druhu byl zabit roku 1899 a poslední na světě žijící holub stěhovavý zemřel v zoo roku 1914. Jediné, co po tomto opeřenci zůstalo, je pamětní deska v jednom wisconsinském parku: " Památce posledního stěhovaného holuba, zabitého v září 1899. Tento druh vyhynul pro lidskou chamtivost a lehkomyslnost."
holub stěhovavý
Že se lidé nepoučili je více než jasné, stačí připomenout vyhubení VAKOVLKA - tak kdo je tedy skutečný "blboun" ?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 šuli buli šuli buli | 23. června 2010 v 9:45 | Reagovat

fajné..teď to použiju na prezentaci do zemáku:-) díky moc..

2 jana jana | 23. června 2010 v 9:48 | Reagovat

[1]: jo? fákt? já taky dělám teď prezentaci do zemáku :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama