Datel versus Veverka, Pracant a Lenoch

4. dubna 2012 v 13:24 | DENI |  Články

DATEL versus VEVERKA

(kdo je větší borec?)

Vrcholí sezona žaludů a ptačí umělec přilétá k obrovské mozaice, aby přispěl dalším kouskem skládačky. Pečlivě vybírá místo pro upevnění žaludu do obrovského kmene stromu a jakmile jej upevní, ihned spěchá pro další. DATEL SBĚRAČ - tak se tomuto vytrvalci říká. Tento ptáček i se svou rodinou pracuje až do zimy na jednom jediném obrovském stromě. Vyťukává do kmene další a další dolíky pro další a další žaludy. Navíc každý žalud je jinak velký, najít místečko zrovna pro ten, může být těžká práce. Jakmile se žalud objeví v dolíku, datel do něj ještě párkrát klovne (je to jako se zaťukáváním hřebíku).

Na jednom stromě může být až 50000 žaludů! A mozaika není nikdy dokončena, hloubají se stále nové díry a nosí nové žaludy, navíc žalud se časem vysuší a zmenší se, proto ho datel musí přesunout do menší komůrky a znovu upevnit. Datli se po celou dobu stavění živí různými semínky, hmyzem a dokonce i mízou stromů. Když je sezona u konce, celé dílo je snězeno, aby další rok mohlo být vytvořeno znovu.

VEVERKY KAROLÍNSKÉ (které žijí ve Virginii) taky papají žaludy. Ale nejdůležitější jsou pro ně žaludy jako zásoba na zimu. Samozřejmě nic není snadné a v dubových lesích, kde veverky žijí rostou dva druhy žaludů: červený a bílý. Bílý vyklíčí hned po tom, co se dostane do půdy a žalud dubu červeného vydrží dva roky do vyklíčení. Oba žaludy mají téměř stejnou barvu (ten červený je o kapičku tmavší). Jenže veverky jsou barvoslepé, takže rozdíl mezi žaludy zrakem nepoznají. To co jim pomáhá odhalit bílý žalud od červeného, je jejich čich. Veverka proto bílý žalud hned spapá, ale narazí-li na červený, utíká ho honem zahrabat na zimu.

Občas se ale stane, že bílých žaludů je hromada, ale úroda dubů červených stojí za pendrek. Ale i tenhle problém dokáží veverky vyřešit... opatrně odkousnou špičku žaludu bílého (pod kterou se schovává nevyklíčené semínko) a teprve pak běží žalud zahrabat. Ukousnutím špičky mají jistotu, že žalud nevyklíčí a ony mají zásobu potravy na zimu.



Zajímavé informace použity z filmů BBC ŽIVOT SAVCŮ a ZAJÍMAVÝ SVĚT ZVÍŘAT-PTÁCI.

PRACANT a LENOCH

(co mají společného?)

Dvě na první pohled naprosto odlišná zvířátka. Nejen vzhledově, ale také povahově. PIŠŤUCHY jsou hlodavcovití tvorečkové malého vzrůstu. Jsou rychlé a hbité. Kdežto LENOCHOD je středně velké, podivné a líné zvířátko, které většinou jí nebo spí. Mají vůbec něco společného? Ale ano mají! Oba dva jsou býložravci a oba dva kvůli svému oblíbenému jídlu změnila svůj život. Jeden zlenivěl a druhý se stal velkým běžcem...

PIŠŤUCHA si jako mnoho jiných zvířátek tvoří zásoby na zimu. Ale aby přežila, musí si vytvořit stoh rostlin vysoký více než 1 metr! Je tu jeden malý problém: většina rostlin by pišťuše zvadla, proto tito chytří tvorečkové sbírají i jedovaté rostliny. Tyto jedy (alkaloidy) působí jako přrodní konzerační látka, listy proto vydrží čerstvé delší dobu. Pišťuchy hledají různé druhy rostlin, některé obsahují jen trošičku jedu - proto je může pišťucha spořádat dřív. Listy s vysokým množstvím toxinů jim zase vydrží čerstvé a šťavnaté až do konce zimy. Každá pišťucha absolvuje několik SET váprav za potravou denně (páni!)!!!

Malá zajímavost: název PIŠŤUCHA toto malé zvířátko dostalo proto, že když uvidí nebezpečí, začne vydávat vysoké pískavé zvuky.

LENOCHOD je pravý opak pišťuchy. Ať už jste fanouškem tohoto leocha nebo se ho štítíte, není na škodu si o něm něco zajímavého přečíst. A třeba vás mile překvapí. Lenochod je napůl slepý, napůl hluchý (chudák!) živočich, který se živí pouze listím. Listy jsou tuhé a nejsou moc výživné, proto musí lenochod hodně jíst, hodně spát a málo se hýbyt. Dolů téměř neslézá. Vlastně: jediný důvod aby slezl dolů je... (a teď se podržte!) když chce jít na záchod. Na záchod chodí jednou týdně a nikdo neví, proč kvůli tomu slézá ani proč chodí stále na stejné místo...

Proč dostal jméno LENOCHOD je asi všem jasné. :-)

Pokud se kvůli potravě mění i tato malá zvířátka ve velké pracanty či hrozivé lenochy, jak mění potrava nás, lidi? Stejně tak jako tato zvířátka se i někteří lidé kvůli potravě mění. Ať už vzhledově nebo i psychicky. Jen si dávejme pozor ať neskončíme jako ten lenochod...

Informace použity ze zajímavého filmu BBC ŽIVOT SAVCŮ.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama