K: Touhy (Táňa Keleová-Vasilková)

18. listopadu 2016 v 20:36 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Touhy (Táňa Keleová-Vasilková)

V říjnu jsem přes Knihománii vyhrála jeden výtisk románu Touhy (Túžby) od uznávané slovenské spisovatelky Táni Keleové-Vasilkové. Knížky od této spisovatelky jsem si už párkrát prohlížela v Tescu na Slovensku, protože ty designy nových obálek jsou působivé. Slovenské se mi líbí ještě o kapičku víc, protože jméno autorky je vyvydeno zlatou barvou. Konečně jsem se do knížky pustila, abych zjistila, jestli se pod pěknou obálkou skrývá i pěkný příběh. Je to moje první seznámení s autorčinou tvorbou a taky jsem zvědavá na práci překladatele, protože někdy jsou slovenské podklady lepší než dodatečný překlad. Každopádně jsem se moc těšila, až se začtu...


Vydavatelství: NOXI pro ČR / Ikar pro SR

"Kdepak život, to ty sama ses o to zasloužila. Mnohem víc než kdokoliv jiný. Prožila sis bolest, poznala samotu, zakusila zradu… To ale muselo jednou skončit. Protože všechno má svůj čas, to zlé i to dobré… A pak, nemysli si, že jsi na konci. Pořád bude něco, po čem budeš toužit…"

...Lucka je svobodná matka, které osud v podobě nespolehlivého partnera uštědřil kruté ponaučení. Má radost ze svého synka, dobré vztahy na pracovišti, jenom doma trpí v područí despotické nemocné matky, která jako by jí nechtěla dopřát žádnou radost ze života. Lucku ubíjejí problémy všedních, jednotvárných dní a už ani nedoufá, že by ji mohlo ještě potkat něco hezkého. Až jednohodne odjede na lyžovačku a její život se úplně změní…


Lucka to neměla v životě jednoduché. Její mamča se po prodělané nemoci změnila z krásné milé ženy na zákeřnou čarodějnici, která svou dceru jen využívá a ponižuje. Tatínek je pro změnu muž, který nenávidí hádky a nerad řeší problémy. Napětí doma vyřešil útěkem k jiné ženě, takže Lucka zůstala na jízlovou maminku sama. Vlastně ne úplně sama, protože nedostatek lásky se pokusila najít u prvního muže, který jí věnoval více pozornosti než ostatní. Strávili spolu pár společných nocí, ale zbylo jí po něm jen falešné telefonní číslo obkreslené srdíčky a těhotenské bříško. Mamka se ani nesnažila o slepení zlomeného srdíčka své dcery. Naopak to využila pro další příval nadávek, urážení a citového vydírání. Několik let to naše hlavní hrdinka potichu trpěla, my se ale dostáváme do děje právě v moment, kdy se rozhodne začít si své touhy pomalu plnit. První nezávazný polibek od ženatého kolegy, diskotéka s kamarádkou, dokonce i dovolená na horách. Z kulaté ztrápené šedé myšky se Lucka před očima čtenáře mění v hubenou krásnou sebevědomou ženu. Bohužel život není jen dobrý, musíme ho přijímat i s tím špatným. Hory ji vženou do nefungujícího vztahu, ve kterém si s krásným instruktorem Stanom nemá o čem povídat. Ve chvíli, kdy už to nečeká, konečně potká otce svého synka Martínka, jenže už mu vlastně nemá co říct. Při návratu z chaty, kde byla s kamarádkou, najde svou mamču přiotrávenou tabletkami... A potom se objeví anděl v mužské podobě, který dokáže rozehřát smutné srdíčko. Lukáš je ale ke vší smůle nejlepší kamarád Lucčina přítele Stana. Co bude dělat? Rozhodne se pokleknout před tíhou zlého osudu nebo bude dál bojovat za naplnění všech svých tajných tužeb?

Co se mi líbilo: Uvěřitelnost. Celý ten příběh i pocity hlavní postavy Lucky byly napsány tak dokonale, že mi připadalo, jako by autorka popisovala svůj život. Ne každý spisovatel se dokáže takhle stoprocentně vcítit do postavy, jejíž život zformovává do slov. Lucka se rozhodovala přesně tak, jak bych se nejspíš rozhodovala i já v podobné situaci. Všechny drobnosti do sebe zapadaly a její charakter se v průběhu měnil tak, jako i skutečné osobě. Také mě nadchly vedlejší postavy kamarádů, kamarádek, macechy Lenky a dalších, které nebyly do příběhu vložené jen jako povinné vycpávky, ale opravdu děj ovlivňovaly a posouvaly vpřed. Oceňuju, že si paní Keleová-Vasilková dala záležet na osobnostech všech postav a nezaměřila se pouze na rozvádění hlavních postav.

Co se mi nelíbilo: Celý příběh je psaný z pohledu třetí osoby v přítomném čase. (v minulém, když šlo o vzpomínky) Ten přítomný mi přišel trošku tvrdý. Nemohla jsem si na to zvyknout a pořádně se začíst. Zajímavý příběh sice nad tímto mínusem zvítězil, ale i tak bych ocenila jiný čas nebo alespoň první osobu přítomného.
Také mi vadilo, že ve vzpomínkách hlavní hrdinky editoři vynechali u přímé řeči všechny uvozovky. Když šlo o rozhovor více lidí, opravdu jsem se v textu ztrácela. Chápu, že šlo nejspíš o vzhled textu... aby čtenář viděl rozdíl mezi vzpomínkami a skutečností, no i přesto jsem byla při čtení zmatená. Hlavně ze začátku, než jsem si zvykla.

Nakonec něco o celkovém designu: pod pěkně upraveným papírovým přebalem se skrývala bílá obálka. To je stoprocentně ta nejhorší barva, kterou jako vydavatel můžete knížce dát. Já například přebal sundávám a knížku tahám "nahatou" s sebou v kabelce do školy nebo v cestovní tašce na Slovensko. Při matné bílé barvě si pořád musím dávat pozor na to, kam ji pokládám, jestli nemám na ruce drobeček od čokolády... ach jo! Samozřejmě po dočtení už bílá není bílou, přestože jsem se VÁŽNĚ snažila nic si neušpinit. :( Navíc ten přebal je tak hezký, proč radši neudělali v podobném stylu pevnou vazbu? Nechápu.


Hodnocení: 71% Přestože mi ze začátku nesedl použitý přítomný čas, knížka mě nadchla. Popravdě... nečekala jsem to. Anotace totiž není ani zdaleka tak zajímavá jako samotný příběh, což je velká škoda. Život hlavní hrdinky je plný zvratů a opravdu dobře jsem si početla. Jsem strašně moc ráda, že jsem knížku vyhrála a seznámila se s autorčiným talentem. Už jsem stihla kouknout i na další její tituly, protože si plánuju ještě minimálně jeden pořídit. Tentokrát ale ve slovenčině. Tím samozřejmě vůbec nechci zavrhnout překlad, protože Češi se s tím poprali statečně a určitě je hromada lidí, kteří dají přednost našemu jazyku. (například moje slovenská kámoška trucovitě odmítá číst v jiném jazyce než je slovenčina :D) Mě se ale k těm názvům měst (Piešťany) a jmen (Stano) přeci jen hodí trošku víc. Každopádně knížka byla skvělá i v češtině. Určitě oceňuju, že se naši vydavatelé rozhodli překládat i něco trošku lokálnějšího než jen americké trháky. :)

Tak to bude pro dnešek asi všechno. Toužila jsem po dobrém počtení, což tento román opravdu naplnil a co vy? Četli jste? Líbilo se? Nebo se alespoň chystáte? Já rozhodně doporučuju. Co je lepší téma na odpočinkovou četbu, než naplněné a nenaplněné sny úplně obyčejné ženy? ;)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama