Pavel Kohout: KATYNĚ (samizdat)

25. dubna 2017 v 15:15 | Deni |  POVINNÁ ČETBA


Pavel Kohout (*1928)

Český a rakouský básník, jeden z představitelů budovatelské poezie, prozaik, dramatik, překladatel a později významný spisovatel samizdatu v exilu. Byl tři krát ženatý. Známý je také tím, že prošel osobnostním vývojem od počáteční bezvýhradné podpory stalinismu, přes postupné vystřízlivění až po účast na Pražském jaru a nucený odchod do exilu v 70. letech, přičemž patřil vždy mezi ty nejaktivnější v daném proudu. Stál také u zrodu Charty 77, za což byl StB otevřeně šikanován.

V roce 1978 mu bylo povoleno vyjet s manželkou na pracovní pobyt do Rakouska, kde měl roční smlouvu s Burgtheatrem. Návrat jim ale byl znemožněn a oba byli zbaveni čs. občanství. Usadili se v Rakousku, kde v roce 1980 dostali občanství. Žijí ve Vídni, často navštěvují Prahu.

Dílo:
→Nápady svaté Kláry (příběh dívky, která zjistí, že předpovídá budoucnost, režim to nedokáže pochopit, svou moc ztrácí prvním polibkem)
→Konec velkých prázdnin (rozsáhlý román o emigrantech, podle něhož byl natočen seriál, většina emigrantů azyl dostane, jen slovenská rodina se rozhodne vrátit do Československa, protože nemají dost sil začít znovu a úplně od začátku)
Kde je zakopán pes (autor vychází z vlastních vzpomínek, název podle jezevčíka, kterého Kohoutovým právě StB otrávila)
August, August, August (divadelní hra o smutném klaunovi v cirkuse, který chce drezírovat 8 bílých lipicánů, proto plní všemožné úkoly od ředitele, ten na něj ale stejně na konci pustí tygry)

KATYNĚ

Počet stran: 352 (Československý spisovatel 1990), 374 (Mladá fronta 2000), 359 (Academia 2008)

Postavy:
Lízinka Tachecí - asociální psychopatka žijící ve vlastním světě, mnohdy nevnímající okolí (zabývá se naprosto nepodstatnými věcmi, např. mouchou na skle), nemluví, je lehce zmanipulovatelná: když jí někdo něco přikáže, tak to udělá, nezamýšlí se nad morálkou či důsledky, typ "mouchy snězte si mě", kdyby jí někdo řekl, ať skočí z okna, tak skočí a cestou dolů bude počítat sudé patra pro Líz a liché Inka. :) zároveň je přímo andělsky krásná blondýnka, která svou jemností okouzlí každého muže ve svém okolí
doktor Emil Tachecí - zajímají ho známky a jazyky, nerad se pře s lidmi, je nekonfliktní (pokud se nejedná o ochranu své dcery), je zásadový, ale prostoduchý, své ženě naivně věří každé slovo, protože ji i přes uplynulé roky stále vášnivě miluje, jeho snem je kniha, kterou vlastní otec Lucie Tachecí
paní Lucie Tachecí - černovlasá, pluje s dobou, povyšuje se nad svého manžela, chápe ho jako zaostalce (vzala si ho z trucu, protože její deflorovač Oskar byl holkař)
profesor Bedřich Vlk - uzavřený zbabělý šedesátník, černé vlasy, srostlé obočí, člověk dvou tváří, povýšený nad "obyčejné smrtelníky", ale ukazující jen svou sečtělou inteligentní stránku, rád se poslouchá a rád cituje, považuje se za hrdinu katovnictví (k. je podle něj očista světa od zločinců, kterou odsuzují jen hloupí lidé), dělá vše tak, aby se měl co nejlépe, má ženu Markétu
docent Pavel Šimsa - mladší než Vlk, jeho učedník, založili spolu školu pro katy, je Vlkovi vděčný, ale připadá si mnohem nadanější, žije sexem (jeho "typem" jsou černovlasé ženy s mohutným poprsím - má poměr i s paní Tachecí),

Spolužáci:
Richard Mašín (17) - chytrý, vysoký, štíhlý kluk s vysportovanou postavou a sklony k sebevraždě, syn řezníka - jeho rodiče jsou sice bohatí, ale mluví jako hovada, Richard kvůli nemoci s plícemi nemůže dělat s masem, v sanatoriu se zamiluje do sestry, kterou si chce vzít (před svatbou ne), ale ona ho chce pouze svést, proto se snaží utonout v bazénu s romantickou představou své smrti, díky tomu se z něj stane výborný plavec, bruslař i lyžař, vášnivě miluje Lízinku, zabije a sám umrzne
František (15) - tlustý, hloupý, syn vězeňského dozorce
Petr a Pavel (15) - dvojčata rozlišitelná jen pěšinkou
Albert (16) - nevelký svalnatý hrbáč, velmi chytrý, otec sadistický vrah, matka si podřezala žíly
Šimon (19) - velmi hloupý, věšel učitelům kočky na kliky, otec byl proslulý kat Karl Hus, nezmaturuje

DĚJ:
Časové období, kdy se děj odehrává, není přesně určeno. Ale lze vyvodit, že je to někdy v době totalitního režimu na našem území. Lízinku nevzali ani na dramatickou konzervatoř (protože je příliš chytrá) ani na gymnázium (protože je příliš hezká). Lízinku to netrápí, matka Lucie šílí a ze všeho obviňuje svého manžela. Nakonec se paní Tachecí podaří pro dceru najít školu, která hledá dívku příjemného vzezření, takovou, jakou by chtěl člověk vidět u zubaře. Do bytu manželů Tachecích přichází tři muži: Vlk, Šimsa a řidič Karlík. Podrobí Lízinku zkoušce, při které má zabít slepici a kapra, což zvládne na výbornou. Pan Tachecí má s představou své dcery jako katyně problém, ale po výstupu rozzlobené paní Tachecí bude souhlasit a dceru na školu odveze. Lízinka mezitím sleduje mouchu na okně a šilhá.

Na škole SUPOV (Střední učiliště popravčích věd) se dívka seznámí s novými spolužáky. Všichni jsou oslněni její krásou, včetně obou profesorů. Richard Mašín je jí tak okouzlen, že na ni čeká každý den před domem a nehne se od ní na krok. Před Vánocemi od něj dostane Lízinka jako dárek hromadu masa a sošku představující dívku, která láme kolem ležícího chlapce. Před dívčinými rodiči pozve Lízinku bruslit. Lucie Tachecí radostně souhlasí, pan Tachecí v tu chvíli neví, že jde o budoucího kata, takže také souhlasí a Lízinka si hraje na křečka (schovává si do pusy pecky z kompotu). Po odchodu Richarda se pan Tachecí dozví, o koho jde a hodí soškou do Betléma. Po výstupu paní Lucie se uklidní a nepořádek pouklízí. Na zimním lyžařském výletě se Richard několikrát marně snaží sblížit s Lízinkou. Tu v tu chvíli svádí i vrstevník z vedlejší školy. Nakonec Richard svého soka rozláme kolem, na tělo mu vypálí romantickou báseň složenou pro Lízinku, uteče a umrzne pod stromem, kde se s ním měla dívka den předtím sejít.

Docentu Šimsovi se mezitím zlatovlasá studentka líbí čím dál více. A to i přesto, že jeho typem jsou vyvinuté černovlasé zralé ženy. (Proto také svede Lucii Tachecí, ale nedotáhnou to "do konce", protože si Šimsa uvědomí city k Lízince a v tu chvíli přichází domů Emil Tachecí.) Když se dozví, že byl výlet pro SUPOV zrušen, rozhodne se toho využít ve svůj prospěch a Lízinku o tom neinformuje. Naopak pro ni ve smluvenou dobu přijede a tváří se překvapeně, že nikde nikdo není. Odveze ji do své vilky, opije ji ve vaně... Jenže když se k ní připojí a zkusí překonat spodní díl jejich plavek, zjistí, že má problémy s tvrdostí svého nástroje. Lízince je všechno jedno. Docenta napadne, že by mu mohl opět "povstat" při pohledu na umírajícího a jelikož má mít další den úkon, rozhodne se na svého zákazníka kouknout. I s dívkou jdou do věznice a pověsí násilníka na zkoušku. Konečně se je schopen "akce", ale zároveň se ozve LUP a násilník je mrtev. Další den měl být osvobozen, proto je Šimsa prohlášen vrahem. Zinscenuje svou smrt a utíká. (v této části knihy se dozvídáme i o Šimsově minulosti u tajné vládní organizace, kam ho dostal První za vystřílení všech telat, jenže organizace trpí vzájemnou paranoiou, nikdo si nevěří, hledají se špehové a mladý Šimsa postupuje výš proto, že mučí při výsleších své přátele, aby udávali další a další, nakonec zastřelí v kufru i Jedničku, jenž mu byl skoro otcem a stává se sám vedoucím, jenže zároveň se dozvídá, že všechna přiznání byla falešná a jedno takové bylo napsáno i za něho, je vydírán a únik nachází v práci úkonáře, nakonec je po pár letech přítomen popravě vedoucích organizace a oddychne se mu).

V další části knihy se řeší vztah profesora Vlka k Lízince, jeho minulost (udal všechny své přátele, nakonec podpálil vyšetřovatele před davem lidí) a závěrečné zkoušky. Vlk Lízinku znásilní ve vlaku, dívka otěhotní, proto se profesor rozvede s manželkou zubařkou Markétou, která mu sice připadá krásná, ale příliš chlapecká. Závěrečné zkoušky mají formu divadelního představení pro rodiče a zvládnou je všichni až na Šimona. Lízinka při nich oběsí docenta Šimsu na lampě. Markéta předstírá Vlkovu matku a pomůže mu získat dívčinu ruku od jejich rodičů. Pomůže i získání knihy od otce Lucie, kterou profesor obratem věnuje panu Tachecímu. V závěru má Vlk erotické představy o Lízince, Markétě i Lucii. Přemýšlí, proč by nemohl mít všechny tři. A Lízinka pronese svou první a jedinou větu. "Ani se mi neuprd," řekne šťastně směrem k visícímu Šimsovi.


Hlavním konfliktem, který autor chce zachytit, je odhalení některých etických problémů. V pozadí této knihy můžeme vypozorovat souvislost s totalitním režimem. Bedřich Vlk zde měl znázorňovat takzvané agenty STB, kteří udávali ostatní lidi jen pro svoje osobní štěstí. Kniha vychází ze střídání časových linií, aby vzbudila větší zájem o knihu u čtenářů a dynamiku vyprávění.

Román Katyně vydal poprvé Ludvík Vaculík v Edici Petlice. Poté kniha obešla celý svět, byla přeložena do většiny evropských jazyků včetně japonštiny, než se směla vrátit k českým čtenářům.
______________________________________________________________________

Poznámka: Tento článek NENÍ knižní recenze, tudíž jde o objektivní výklad obsahu knihy obsahující spoilery i podrobný popis postav. Slouží pouze jako pomocný výukový materiál k ústní zkoušce z maturity z českého jazyka. Zpracovala jsem ho já pro vlastní potřebu dle mých dojmů z přečtené knížky, proto jestli Vám tam něco chybí, nebojte se si to doplnit... ;)


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama