Květen 2017

K: Metoda 15/33 (Shannon Kirk)

23. května 2017 v 17:14 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Metoda 15/33 (Shannon Kirk)

Ani nevím, jak začít... Už nějakou dobu koukám do prázdného textového rámečku a nenapadá mě, jak popsat své dojmy z této knížky. Ale nejpozitivnější nebudou, to vám můžu prozradit už teď. Na jednu stranu si za to můžu sama - já se totiž po přečtení anotace na tento světový bestseller strašně moc těšila a vysnila si dokonalý děj, který mě uchvátí. Jenže realita mě nějak zklamala. Neměla jsem si radši nic představovat, protože jsem tím knížce v mých očích jenom uškodila...

Vydavatelství: Omega pro ČR

  • Ocenění: USA Best Book Award
  • Nejlepší kniha pro mládež (School Library Journal 2015)
  • Nejnapínavější Román (National Indie Excellence Award 2015)
  • Vítěz v kategorii Mystery/Suspense (IBPA Benjamin Franklin Awards 2016)
  • kniha byla přeložena do 21 jazyků
ANOTACE: ...Představte si těhotnou šestnáctiletou dívku, geniální hříčku přírody a skvělou manipulátorku, uvězněnou v úložném prostoru špinavé dodávky. Od první vteřiny únosu není její chladně kalkulující mysl posedlá ničím jiným, než záchranou svého ještě nenarozeného syna a vykonáním aktu nemilosrdné pomsty. Tu plánuje metodicky, vypočítavě a vědecky. Dá se dívka označit termínem klinický sociopat? Trpělivě vyčkává na pravý okamžik, neponechává nic náhodě, vše má dokonale načasováno. Když je oběť stejně nemilosrdná, jako její únosci, hodí se metoda 15/33. A na mysl se vkrádá vtíravá otázka: kdo je tu vlastně oběť a kdo agresor?...

Příběh má dvě dějové linky, které se vzájemně doplňují, místy dokonce překrývají a tak tvoří ucelený příběh. Každá je vyprávěná jednou postavou. První je z pohledu unesené těhule - naší hlavní hrdinky. Ta má velmi výjimečný mozek s rozhodovacím centrem o 101% větším, než u normálního člověka. Tím pádem je schopná úmyslně potlačovat pocity, aby byla výkonnější a mohla se lépe soustředit. Sama ze sebe děla sociopatku. Navíc je velmi chytrá (sama sebe označuje za geniální vědkyni), takže pro únosce těžký oříšek. Nedává najevo strach, naopak pečlivě plánuje pomstu. Připravuje si seznam výhodných položek, které ji mají pomoct zvítězit nad jejím věznitelem. Osvobodit se chce za 33 dní, do té doby se snaží navýšit své šance pozorováním. Únosce Ronald nosí jídlo každý den, ale není jediný zloduch. Ronaldovo homosexuální dvojče Brad je ještě větší blázen než on, součástí týmu je i Doktor a pan a paní Zřejmí, kteří chtějí novorozené děťátko naší hrdinky koupit. Jde totiž o obchod s dětmi a naši hlavní hrdinku čeká po porodu smrt na dně starého lomu... Ona je ale rozhodnuta bojovat o život nenarozeného synka do posledního výdechu a seznam položek je jen jednou z mnoha jejích výhod...

Druhou dějovou linku vypráví agent FBI Roger Liu. Ten vyšetřuje únos mladé těhotné blondýnky Dorothy, kterou neznámý muž naložil do vínové dodávky a od té doby se pohřešuje. Liu je doslova posedlý únosy a pro úspěšné uzavření případu je ochotný udělat úplně cokoliv. Z dětství si totiž nese svůj kříž, který ho navždy poznamenal. Pomáhá mu kolegyně Lola, která má ostrý jazyk a věčně prázdný žaludek. Jde však o složitý případ a ani tahle sympatická dvojka nemusí přijet na místo činu včas... Někdo umře a můžete jen doufat, že to nebude vaše oblíbená postava...


Co se mi nelíbilo: Výjimečně jsem se rozhodla začít první s negativy. Největším zklamáním je pro mě samotná hlavní hrdinka. Podle anotace (která je docela zavádějící) jsem si slečnu představovala jako nějakou vyšinutou vychytralou brutální démonku, která své únosce rozčtvrtí, strčí jim koule do svěráku nebo vyškrábe oči (jako ve filmech Saw nebo Plivu na váš hrob). Jenže hlavní hrdinka je sice chytrá, ale zároveň až neuvěřitelně samolibá a sebevědomá. Celé vyprávění z jejího pohledu ve mě vyvolávalo dojem toho, že se hlavní hrdinka vychvaluje, jaká je neuvěřitelně geniální a dokonalá, přitom pravda je úplně jinde. Vysvětlí mi někdo, jak inteligentka, která si pamatuje, v kterou minutu přesně začaly padat kroupy nebo si dokáže vypočítat váhu únosce podle jeho stínu, může zapomenout na druhého zloducha v domě? Chápala bych, že to je ze stresu, ale autorka nám celou dobu tvrdí, že slečna dokonale ovládá své emoce a stres necítí. Další absurditou je to, že si hlavní hrdinka z drátu držadla kyblíku + gumy z kalhot udělá luk, ale když má možnost vzít únosci pistoli, tak mu ji nechá? To jako vážně?! Později nám hrdinka sice poznamená, že ji to nenapadlo, jenže někoho, kdo má o 101% větší rozhodovací centrum v mozku by to prostě napadnout mělo. Celé to ve mně vyvolává dojem, že se autorka snažila napodobit rozumové schopnosti Sherlocka Holmese nebo pana Monka, ale bohužel na to nemá. Nechci být zlá, ale při tom, jak má být hlavní hrdinka neuvěřitelně inteligentní, tak je to, co předvedla OPRAVDU málo...

Co se mi líbilo: Nemůžu ale říct, že by byla knížka úplný odpad, to určitě není. Nápad je výborný, přestože by se dal pracovat mnohem lépe. Obchod s novorozenci, držení těhotných žen v zamčeném pokoji a čekání na porod, unesení bláznivé pomstychtivé sociopatky... to vše jsou velmi dobře zvolené stavební kameny příběhu. Plus závěrečné soudní konání s Doktorem, panem Zřejmým a paní Zřejmou - tento závěr mi pro změnu připomíná film Americký zločin, kde jde o velmi emotivní scénu, která mě doslova rozložila. V Metodě 15/33 mě to natolik citově nepoznamenalo, přesto autorku chválím za využití tohoto komponentu - určitě udělala dobře.

Velkým pozitivem je také postava agenta Rogera Liu, který je opravdový sympaťák. Jeho charakter je vystavěn skvěle, od stránek psaných z jeho pohledu se nedá odtrhnout a jeho vzpomínky z dětství jsem hltala jedním dechem... ty mě totálně chytily za srdíčko. Knížku to v mých očích pozdvihlo o level výš. Dokonce si myslím, že kdyby byl příběh psaný jen z pohledu Liua, mohl by dostat i pět hvězdiček.

Od Moziho jsme se nikdy nedozvěděli nic o tom, co s ním ti špinavci v tom domě dělali. Už to však nebyl náš veselý a bezstarostný Mozi. Už nikdy si nezabroukal žádnou písničku. Pokud si dobře pamatuji, už se potom ani jednou nezasmál. Po třetím pokusu o sebevraždu a třetím nepovedeném manželství se nastěhoval zpět k rodičům a odmítal vstoupit do sklepa nejen jejich domu, ale i kteréhokoliv jiného. Nikdy už také do žádného nevstoupil...

...A tak jsem se stal lovcem. Lovcem všech těch nechutných opovrženíhodných individuí, těch bezcenných nicek, oblud, které unášejí bezmocné děti a nezaslouží si ani to nejmenší slitování. (s.176-177)

Hodnocení: 58% Váhala jsem mezi čtyřmi a třemi hvězdami. Knížka mě vlastně dost bavila, přestože mi hlavní hrdinka šíleně lezla na nervy. Poslední kapitola mě ale utvrdila v mém názoru. Naše (o 17 let starší) sociopatka tam vypustí jednu úplně trapnou větu (kromě mnoha jiných): "Těch, kteří mne vzhledem k mé chladné vypočítavosti považují za sociopata, bych se zeptala: Co byste dělali vy, kdyby někdo přiložil hlaveň střelné zbraně ke spánku vašeho dítěte s odhodláním, že stiskne spoušť? Možná byste si přáli, abyste byli tak inteligentní a odvážní, jako jsem já." (s.215) Shannon Kirk se snažila vytvořit geniální hrdinku srovnatelnou s Sherlockem, ale nepodařilo se jí to. Stejně tak mi nepřipadala rozumná, ani nebezpečně krvežíznivá. Autorčiným cílem zřejmě bylo vyvolat ve čtenáři soucit s "chudinkou unesenou", aby jsme vnitřně schvalovali její touhu po pomstě. Jenže v mém případě se stal pravý opak. Díky tomu, že mi hlavní hrdinka přišla protivně samolibá a arogantní, nedokázala jsem se do ní vcítit. Dalším důkazem zle propracovaných detailů je to, že únosce, kterého jsem měla odsuzovat, jsem v poslední kapitole překvapivě litovala. Neměl to v dětství jednoduché a naše sociopatka ho chodí šikanovat do vězení, dokonce chce 70 letému dědovi sebrat i jeho poslední radost - pěstování kytiček. Nevím... ale myslím si, že při psaní knížky někdo udělal chybu a tohle není ten správný výsledek, kterého chtěl dosáhnout. Přesto všechno je příběh velmi čtivý. Možná vás to po všech mých výtkách překvapí, ale knížku doporučuju, dokonce si ji plánuji přečíst někdy znovu, protože děj byl zajímavý a pasáže s Liuem doslova výborné. Celkově jde o skvělé téma, za kterým pokulhává nedokonalé zpracování. Přesto jsem přesvědčená, že jde o zajímavé dílko, které si své čtenáře najde.

Nakonec tedy hodnotím třemi hvězdami: jednou za skvělý základní nápad (obchod s dětmi, unesená bezcitná sociopatka, závěrečné soudní slyšení), druhou za sympatického Liua (který si jistě podmaní nejednu čtenářku), třetí pak za čtivost a také za celkové zpracování (skvělá grafika, všitá černá záložka, kvalitní papír, minimum chyb, jen občasný přehozený slovosled věty). Když přihlédneme ke skutečnosti, že jde o autorčin debut, tak to rozhodně není žádná tragédie - naopak jde o velmi nápaditý kousek. Knížku doporučuji všem čtenářům, kteří mají rádi psychologické thrillery nebo filmy o únosech dětí.

Knížku si můžete koupit na internetových stránkách http://www.knihyomega.cz/ nebo https://www.knihydobrovsky.cz/.


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega.

Podobné knihy: Zmizení Samanthy Shipleyové (Joy Fielding), Manželé odvedle (Shari Lapena)

A už jsme na úplném konci recenze. :) Tentokrát to bylo trochu delší, než obvykle, ale snad to nikomu nebude vadit. Zajímal by mě váš názor na tuhle psycho knížku, takže budu moc ráda, když mi do komentářů napíšete, jak se líbila vám a co vás na příběhu zaujalo. Nelezla vám hlavní hrdinka trošku na nervy? Byl vám agent Liu sympatický? Nebojte se mi napsat, těším se na vaše komenty...

S: Nové Pompeje (Daniel Godfrey)

19. května 2017 v 21:27 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Nové Pompeje (Daniel Godfrey)

Přestože nejčastěji čtu fantasy a sci-fi literaturu, nevyhýbám se ani jiným žánrům. Když mi bylo 10 let, strašně jsem si oblíbila nekonečnou sérii Děsivé dějiny, pokračovala dětskými encyklopediemi o významných osobnostech (Alexandr Veliký) a do maturitní povinné četby jsem si zařadila hned několik významných historických románů (Ivanhoe, Quo vadis). Historie mě tedy lákala, přestože jsem k takové literatuře měla vždy respekt. Častokrát se totiž stane, že čtenář šlápne při výběru vedle a začte se do knížky, k jejíž dokonalému pochopení mu chybí znalosti. Při Nových Pompejích se toho ale bát nemusíme, protože sice jde o román zaměřený na antickou civilizaci, ale je vyprávěný z pohledu novodobého člověka. Tuto sérii může číst každý, koho baví dějiny, dobrodružství nebo cestování časem a rozhodně nebude zklamaný...

Vydavatelství: Omega pro ČR

1.DÍL: NOVÉ POMPEJE

...Ve snaze zachránit obnovitelné zdroje energie učiní vědci kontroverzní a nebezpečný objev: možnost transportovat hmotu z dávné minulosti. Jejich největším tajemstvím jsou Nové Pompeje, replika města plná Římanů z doby tři minuty před zničujícím výbuchem sopky Vesuv. Nick Houghton neví, proč si jej společnost vybrala jako historického poradce. On je prostě nadšený, že tu práci dostal. Dokud nenarazí na záhadné okolnosti kolem osudu svého předchůdce. Dokud si neuvědomí, že společnost má více tajemství, než se domnívají i ti nejbláznivější tvůrci konspiračních teorií. Dokud si neuvědomí, že své "zajatce" z dávné minulosti velmi podcenili...

  • Ocenění: zařazena mezi Nejlepší knihy roku 2016 (Financial Times)
Daniel Godfrey nám představuje svůj debutový thriller, který je zaměřený na antickou společnost kombinovanou s novodobým světem. Tento výtvor vhodně spojuje historický román, sci-fi a thriller. Co v něm ale nenajdete, je romance. Jedná se totiž o drsný, realistický a velmi krutý pohled na opravdový život v období starověku.

Příběh má dvě dějové linky. Hlavní příběh sleduje nadšeného mladého historika Nicka, který se delší dobu snaží najít vhodnou práci, ale je neúspěšný. Nikdo ho nechce přijmout kvůli chybě, které se dopustil jeho otec a vrhá to zlé světlo na celou rodinu. Nickův osud ale nabere nový směr, když se ocitne ve špatnou chvíli na špatném místě, a to s kamarádem Ronniem na výstavě v Britském muzeu. Ronnie je členem spolku, který chce odhalit temnou stránku firmy Novus Part (která je pořadatelem výstavy), proto se pokusí napadnout syna jednoho s představitelů přímo při slavnostním zahájení. Nick nestačí ani opustit budovu a už ho i s jeho kamarádem zadrží ochranka firmy Novus Part. Nepodají na ně ale trestní oznámení, naopak Nicka pozvou na jídlo do luxusní restaurace a nabídnou mu práci historického poradce na projektu "Nové Pompeje". Náš hlavní hrdina je nadšený možností promluvit si s opravdovými Římany o jejich zvycích a životě, proto nabídku přijme. Přijíždí do znovu postaveného města Pompeje, kde se nachází lidé, kteří měli být už tisíce let mrtví, ale Novus Part je svou technologií přesunul časem do současnosti. Nick je Pompejemi unešený, ale na mysl mu přichází i mnoho otázek. Proč si firma vybrala zrovna jeho - mladého nadšence bez doktorátu - aby nahradil zkušeného světoznámého profesora Samsona? Proč se římské obyvatelstvo chová tak podezřele a vyhýbá se mu? A hlavně... proč jsou na dveřích i na stolech v hostinci namalovaná mužská přirození? :D

Vedlejší dějová linka je tvořena krátkými (1-3 stránkovými) kapitolkami zaměřenými na pokojskou Kirsten. Ta se celá zmatená probudí ve vaně v koupelně a dost brzy pochopí, že s ní není něco v pořádku. Lidé ji nevidí, dokáže procházet zdí, mizne a objevuje se o týdny později opět ve vaně... Kirsten si myslí, že je mrtvá, ale ještě není. Je časovým paradoxem - někdo ji vysál z minulosti, i když neměla zemřít a teď je odsouzená k bloudění časem a prostorem. Její tělo je s každým dalším probuzením hmotnější a až se zhmotní úplně, čeká ji smrt. Na konci cesty ji totiž čeká McMahon (jeden z majitelů firmy Novus Part) a rozhodně ji nechce nechat uniknout. Má obyčejná pokojská šanci proti firmě, která si hraje s časem? Zastaví někdo Novus Part dřív, než jejich špatná rozhodnutí zničí celý svět? Mají obyvatelé Nových Pompejí šanci proti novodobé společnosti?

"Vy," začal Barbatus a vstával. "Kdykoli jste si nás pozvali do svého sídla, viděl jsem ve vašich tvářích pohrdání. Stejný výraz, který kdysi museli mít na svých tvářích Řekové, Egypťané, ba dokonce i Kartáginci, když se s námi poprvé setkali. Ale kde jsou teď? Jen se plazí a kroutí u našich nohou..." (s.335)

Co se mi líbilo: Ani nevím, čím začít, protože tato knížka má opravdu spoustu pozitiv. Hlavní hrdina Nick je skvěle napsaný, jeho charakter se mění (což je nutností každého dobrého románu) a rozhodně si svou povahou dokáže čtenáře získat. Je to takový ten typ "nadšeného ucha", který se raduje nad každým antickým chrámem nebo vázou. Na jednu stranu je až naivní, co se týče Novus Partu, ale na stranu druhou se pomalu vymaňuje z jejich vlivu a překračuje hranice sebe sama. Na konci knížky je nucen si zvolit stranu a jeho výběr určitě mnohé čtenáře překvapí. Musím říct, že i postavy Pompejanů jsou vykresleny povedeně, i když možná trošku moc jednoduše. Ta římská živočišnost, vzpurnost a vychytralost tam ale vidět je, což je pro děj nejdůležitější.

S antickou společností souvisí i další pozitivum, a to využití historického podkladu. Zjišťovala jsem si, že autor Daniel Godfrey nestudoval přímo historický obor, přesto má neuvěřitelné znalosti o římské kultuře. Díky tomu se čtenář dozvídá zajímavé informace, které by se na hodině dějepisu určitě nedozvěděl. Věděli jste například, že gladiátoři nebojovali na život a na smrt, ale byli to pouze herci? Pan Godfrey nás seznámí s brutálním zbavováním nechtěných novorozeňátek, nechutnými hygienickými návyky i se starověkým pohledem na ženy... ;) Nudit se určitě nebudete!

Grafická stránka je naprosto dokonalá! Česká obálka je mnohem lepší než původní britská. Rozhodně patří mezi nejpovedenější knížky od Omegy a stane se ozdobou každé knihovničky. Součástí je černá všitá záložka, matný papírový přebal a kvalitní papír. Gramatických chyb je v tomto dílku úplné minimum, takže i korektura je na jedničku. Celkově hodnotím zpracování na pět hvězdiček z pěti. :) Dobrá práce!

Co se mi nelíbilo: Jak už jsem zmínila v pozitivech, hlavní hrdina byl perfektně zpracovaný, ale ostatní postavy byly jen nastíněny. Určitě bych ocenila, kdyby dostaly i jiní trochu prostoru. Potenciál by určitě měl Patrick (syn jednoho z majitelů Novus Partu) a jeho vztah s pompejskou pekařkou. Mohlo by to přinést zajímavý pohled na míchání odlišných kultur. Další nevyužitou postavou byla Calpurnia - chytrá žena stojící ve stínu otce. Ale čeká nás ještě druhý díl, kde se snad o těchto postavách dozvíme víc a já se na to opravdu těším.

Hodnocení: 80% Nové Pompeje určitě mají něco do sebe. Největším tahačem je skvěle zpracovaný historický podklad a téma cestování časem, které snad nikdy nemůže zklamat. Hlavní hrdina je sympaťák, kterého si snad nejde neoblíbit. Všichni jsou na něho protivní, ať už jeho objekt obdivu (Pompejané) nebo ostatní zaměstnanci Novus Partu. On přesto neztrácí naději a doufá v lepší budoucnost. Můžeme to nazývat naivitou nebo optimismem, ale výsledek je stejný - Nick je prostě fajn chlap a budete mu držet palce, ať všechno zvládne. Děj je rozvláčný, zaměřuje se na detaily každého Nickova dne, jeho pocity z města i jeho neshody s Pompejany, přesto se však nedá říct, že by se čtenář nudil. Autor si umí hrát s napětím a snaží se kapitoly ukončovat tak, abyste prostě nemohli přestat číst. To se mu povedlo, protože já se vážně musela nutit knížku odložit a to jsem se měla učit na semestrální zkoušky! :D Jediné, co můžu výslednému dílku vytknout (a za to strhávám jednu hvězdičku) je nedostatečný prostor na závěr. Když vezmeme v potaz, kolik stránek autor věnoval popisování každé drobnosti ve městě, tak si určitě mohl najít i více času na epické ukončení. Přišlo mi to celé hodně narychlo zakončené. Přesto jsem si čtení opravdu užila a jsem přesvědčena, že druhý díl nám vytře zrak. Tam se podle mě dočkáme epického závěru, po kterém tak toužíme. ;) Nové Pompeje doporučuju všemi deseti a nemůžu se dočkat pokračování.

Pokud ještě nejste rozhodnuti, zda si Nové Pompeje ubytovat v knihovničce, možná vám pomůže krátká upoutávka. Stačí kliknout na obrázek a video se přehraje...



Knížku si můžete koupit na internetových stránkách http://www.knihyomega.cz/ nebo https://www.knihydobrovsky.cz/.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega.

2.DÍL: EMPIRE OF TIME (zatím nepřeloženo)

...Fifteen years on from the events of NEW POMPEII, and New Rome is cut off from the rest of the world in a new Cold War. The Romans, lead by Calpurnia, have control of the time travel technology, which keeps western governments at bay. But the public at large know nothing of this, and are eager for action to destroy New Rome, a place where slavery and deadly gladiatorial combat flourish. Meanwhile Calpurnia is fending off threats to her control over her people, aided by Decimus Horatius Pullus, the man who was once Nick Houghton Has Nick truly embraced the Roman way of life? Can the Romans harness the power of time travel or will the new world destroy them?"...


Ve druhém díle se dozvíme, jestli je Nick schopný doopravdy přijmout své římské jméno "Pullus" a žít podle pravidel Pompejanů. Přečteme si, jak se svět změnil 15 let po událostech v Nových Pompejích. Dokáží Římané ovládnout cestování časem nebo zničí celý svět? Nick a Calpurnia se vrací, aby změnili minulost i budoucnost...

No nevypadá to lákavě? Já se opravdu těším, až se do druhého dílu začtu, protože co může být lepší než římani vypuštění do našeho novodobého světa. Těším se na to, až začnou objevovat naši techniku. :D A co vy? Určitě mi napište, jestli jste Nové Pompeje viděli, četli a jak se vám líbily. Já jsem spokojená a myslím si, že koupi knížky určitě nikdo neolituje.

S: Alice Quentin (Kate Rhodes)

16. května 2017 v 0:43 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Alice Quentin (Kate Rhodes)

Znáte ten pocit, když je vám hned po přečtení anotace jasné, že tahle série bude patřit mezi vaše oblíbené? Tak ten jsem já měla u Alice Quentin od britské spisovatelky Kate Rhodesové. Autorčina národnost je cítit z každé kapitoly její tvorby, jelikož často využívá slavná (či méně známá) zákoutí Anglie - ať už Londýnské oko, metro nebo masový hrob prostitutek Crossbones Yard, který si rozhodně pozornost zaslouží. Když mi nakladatelství Omega napsalo, že mi knížku pošlou na recenzi, každý den jsem netrpělivě vyhlížela balíček s knížkou. Nemohla jsem se dočkat, až se začtu...

Vydavatelství: Omega pro ČR

1.DÍL: TAJEMSTVÍ HŘBITOVA CROSSBONES

...Seznamte se s Alicí Quentin, londýnskou psycholožkou s rodinným tajemstvím, která se ocitne ve středu děsivé série vražd. Alice Quentin je psycholožka s bolestnou rodinnou minulostí, ale je chytrá, schopná, má dobrou práci a hezkého přítele. Nyní má napsat posudek na vraha, který bude propuštěn z vězení. Vrcholem jejích dnů jsou dlouhé běžecké výlety Londýnem, při kterých zapomene na komplikované vztahy se svou matkou a bratrem a soustředí se jen na svůj dech. Dokud nenarazí na mrtvolu u bývalého hřbitova pro prostitutky Crossbones Yard. Rány na těle mrtvé ženy nesou rukopis Raye a Marie Bensonových, kteří mučili a zavraždili třináct žen, než byli konečně dopadeni a uvězněni. Pět z jejich obětí nebylo nikdy nalezeno. Všechno se odehrálo před šesti lety a poslední věc, po které Alice touží, je vrátit se do této špinavé stoky Bensonových zvěrstev. Ale když jí policie požádá o psychologický profil vraha nalezené dívky, že se několik let staré události vrací na světlo. Napínavá detektivka Kate Rhodes vás vtáhne do děje a pustí až na poslední stránce...


Hned ze začátku je třeba si říct, že tohle není detektivka psaná z pohledu vyšetřovatele. Vypravěčkou je psycholožka Alice Quentinová, která se dívá na svět očima odbornice na "vnitřek" člověka. Autorka se nám nesnaží vnutit dokonalou hrdinku, která je neomylná, neuvěřitelně odvážná a nikdy ji nikdo nepodfoukne. Právě naopak: Alice si nese velké břímě z dětství, které ji negativně ovlivňuje. Trpí klaustrofobií, necítí se dobře mezi lidmi ani v dlouhodobých vztazích s muži. Ale můžeme se jí divit? Otec ji v dětství týral, z bratra Willa se stal agresivní feťák, který žije ve vlastním světě a matka se se svými životními chybami vypořádává tak, že háže vinu na ostatní (obzvlášť na Alici). Výsledkem je psycholožka, která se uzavřela do sebe, neprojevuje emoce, ale soustředí se na slepování cizích životů.

Hlavní zápletkou knížky je ale zločin, ke kterému nás autorka přivede pozvolným tempem. Alici si vyžádá obézní policejní vyšetřovatel Don Burns, aby mu proklepla Morrise Claye - vězně, který má být propuštěn, přestože byl usvědčený z vraždy mladé ženy. Alice zjišťuje, že Clay je mentálně na úrovni sedmiletého dítěte, takže je těžké si představit, že by byl schopný úmyslně někomu ublížit. Jenže po jeho propuštění se věci dávají do pohybu a kolem naší hlavní hrdinky se začnou dít podivné věci. Při jednom ze svých nočních běhů objeví na hřbitově Crossbones Yard mrtvou dívku s krvavými křížky vyřezanými do kůže a brzy se najde druhá mrtvá, zabitá stejným způsobem... způsobem, který už dříve používal manželský pár psychopatických masových vrahů. Manželé Bensonovi vedli ubytovnu pro problémové obyvatele, kterou navštěvoval i Morris Clay. Mohla by se v něm doktorka Quentinová zmýlit? Nebo za vraždami stojí její bratr Will, na kterého ukazují všechny důkazy? Alice je pevně rozhodnutá dokázat bratrovu nevinu, proto pátrá na vlastní pěst, přestože riskuje svůj život. Vrah už ji má totiž v hledáčku: posílá jí výhružné dopisy, sleduje ji na každém kroku a ani ve vlastním bytě není v bezpečí. Naštěstí má po svém boku optimistickou kamarádku Lolu a charismatického španělského policistu Bena Alvareze, který se sice nikdy neusmívá, přesto si dokáže získat Alicino srdce. Dokáží se společně postavit proti vraždícímu monstru nebo je naposledy překvapí?

Člověk nepotřeboval titul z patologie, aby mu došlo, jak zemřela. Byla pořezaná na krku; rána byla tak hluboká, že byla vidět zpřetrhaná průdušnice a hrtan. Chvíli jsem zírala na šedou podlahu márnice a snažila se v sobě udržet svoji chemickou snídani. V kůži té dívky byly vyřezány stovky malých, ale hlubokých křížků: na prsou, trupu i vnitřních stranách stehen. Mohla jsem jen doufat, že jí je tam vrah vyřezal až po smrti... (s.44)

Co se mi líbilo: Kate Rhodesová jako přípravu na sérii zkoumala skutečné případy psychologů, navštěvovala věznice i psychiatrické léčebny a sledovala pitvu mrtvoly. Můžu jen pochválit autorčinu akčnost, protože na výsledném dílku je to rozhodně poznat. Popisy psychických poruch i osobností člověka zvládla skvěle a z vlastní zkušenosti se odvážím tvrdit, že i velmi realisticky. V práci jsem v kontaktu s různými typy osob, mimo jiné i s pánem, který má mentální věk sedmiletého dítěte a je vidět, že autorka věděla, o čem píše. Několik čtenářů vytklo přílišné řešení Aliciny minulosti, povahy a jejích traumat, na úkor akčnosti, ale mě to tak nepřišlo. Naopak si myslím, že to napomáhá vytvořit si k postavě vztah a poznat její motivaci. Přeci jen jde o komplikovanou osobu, takže jednostránkový popis by byl opravdu nedostatečný. Vražd, krve a mrtvol tam opravdu nebylo moc, ale vzhledem k tomu, že sledujeme příběh z pohledu psycholožky, ne policistky, tak mi to připadalo přiměřené. Celkově mi postavy přišly výborně propracované a líbilo se mi, že nám autorka přiblížila nejen hlavní hrdinku, ale také kamarádku Lolu (z lehkovážné pařmenky odvážná bojovnice) nebo Dona Burnse (korpulentní pán s dobrým srdíčkem).

Velkým plusem je i samotná grafická úprava. Pevná vazba s matným přebalem je z dobrého materiálu, součástí je i všitá záložka, na stránky je použitý kvalitní papír, knížka se příjemně drží v ruce a vypadá moc pěkně. Grafik si zaslouží velkou pochvalu za zajímavé písmo na obálce i cit pro detail, jakým je například drobný obrázek překřížených kostí na hřbetu, díky čemuž knížka láká k vytáhnutí z knihovničky.


Co se mi nelíbilo: Autorka se zaměřila více na kvalitu postav než na kvantitu, což zní sice chvalitebně, ale má to i své mouchy. Ve výsledku máme malé množství velmi dobře propracovaných charakterů, jenže v detektivce je třeba trošku širší spektrum osob. Nevím jak vy, ale já ráda hádám, kdo je vrah... Díky menšímu počtu osob je ale čtenáři podsunuto zhruba čtyři nebo pět možných pachatelů, což je málo. Vylučovací metodou brzy získáte dva nejvíce podezřelé a je obrovská pravděpodobnost, že jeden z nich opravdu bude vrahem. Jde ale o první díl delší série, takže to nepokládám za závažný problém. Je jasné, že šlo hlavně o seznámení s hlavní hrdinkou a další díly budou určitě z hlediska "hledání vraha" mnohem podrobnější.

Samotná hlavní hrdinka je dost komplikovaná, tvrdohlavá, místy příšerně naivní, jindy až přehnaně nezodpovědná, přesto oceňuji, že se autorka snažila o maximální realističnost. Akční scény jsou až mrazivě opravdové, Alice se bojí, klepe se strachy, ale zároveň je schopná kvůli záchraně života vypnout mozek a chovat se instinktivně. V mnoha knížkách je hrdinka přehnaně přemoudřelá i ve chvílích, kdy to normálnímu člověku prostě nepřemýšlí. To v této knížce nehrozí: Alice je obyčejná ženská, která dělá chyby. Občas vám může lézt na nervy, ale tak samo vás může naštvat i vaše kamarádka nebo sestra. :) Asi proto si mě autorka svým stylem psaní tolik získala.

Hodnocení: 80% Přestože byl vrah lehce předvídatelný, takže pečlivý čtenář ho odhalí brzy a snadno, knížka mě vůbec nezklamala, naopak naplnila moje očekávání. Příběh byl čtivý, kriminální zápletka nápaditá, stránky se otáčely skoro samy a kapitoly často končily tak napínavě, že jsem nemohla knížku zavřít, i kdybych chtěla. Největším tahačem celého dílka však není samotné vyšetřování vražd, ale detailně propracované charaktery postav, se kterými si dala spisovatelka opravdu práci. Je vidět, že práci psychologů pečlivě zkoumala a nezakládala psaní jen na své fantazii. Myslím si, že tato knížka může čtenáři kromě dobrého počtení přinést i beletrií nezkreslený pohled na různé psychické poruchy nebo komplikované osobnosti. Věděli jste například, že sadističtí psychopati nejsou schopni plně projevovat city, přesto navenek často vypadají normálně, protože dokáží emoce výborně předstírat? ;) Pokud vás zajímá sonda do duší nemocných lidí, rozhodně tuto sérii zkuste. Jen nečekejte plnokrevnou detektivku, krimi linka je tu sice zajímavá, ale není ji věnováno tolik prostoru, jako psychologii.

Narazila jsem ale ještě na jednu věc, kterou tu musím zmínit a tou je už otřepané téma pravopisných chybiček. Já jsem skromný čtenář a zhltnu s radostí všechno, co mě baví číst, ale na druhou stranu vím, že některým čtenářům překlepy strašně vadí. Pokud jste gramatickým lovcem papoušků, tak tady se vám bude lovit dobře. První polovina knížky se drží statečně (cca 5 chybiček), ale za polovinou jich přibývá (celkově 30-40). Na straně 287 se například nacházejí hned čtyři drobné chybky najednou. Pokud vám to nevadí, tak nemáte co řešit a knížku si honem šupejte koupit. Mě příběh opravdu nadchnul a od čtení mě to neodradilo. Příběh je skvělý a druhý díl si stoprocentně plánuju přečíst taky, až ho Omega vydá. Nemůžu se dočkat. ;)

Knížku si můžete koupit na internetových stránkách http://www.knihyomega.cz/ nebo https://www.knihydobrovsky.cz/.


Za zaslání recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega.

Na závěr jako bonus přidávám drobný nástin toho, co Alici čeká v dalších dílech... (Překládala jsem si anotace na Goodreads a moje angličtina je příšerná, takže jestli něco napíšu zle, nebojte se mě na to upozornit a já to hned opravím. ;))

2.DÍL: A KILLING OF ANGELS Na druhém dílu už nakladatelství Omega pilně pracuje. Můžeme se těšit na případ, který sice na první pohled vypadá jako sebevražda, ale pak najdou oběti (mrtvému bankéři) v kapse obrázek anděla s hrstkou bílých pírek. Strčil ho do kolejí metra Anděl pomsty? Jaké jsou hříchy jeho obětí?

3.DÍL: THE WINTER FOUNDLINGS Alice je ráda, že se konečně zbavila všech policejních případů a může se vrátit do běžného života. Je rozhodnutá zaměřit se jen na svou práci psycholožky, když se na schodech muzea objeví tělo mladičké dívky, oblečené celé v bílém. Čtyři dívky se pohřešují: tři z nich se našly mrtvé, ale čtvrá je možná stále naživu. Alice se vrací do hrůzného světa zločinů, aby zachránila život dítěte, do cesty se jí připlete známý dětský vrah Louis Kinsella...

4.DÍL: RIVER OF SOULS Před rokem se v Temži málem utopila dcera ministra vlády, kterou někdo napadnul. Její rodiče poprosí doktorku Quentinovou o prošetření případu. Alice netuší, že si řeka brzy vyžádá další oběť. Temže vyplaví na břeh tělo postaršího kněze s rukou ozdobenou tajemným korálkem. Ministrova rodina něco hrozivého tají a dokud nepromluví, řeka bude žádat další a další duše...

5.DÍL: BLOOD SYMMETRY Zatím poslední vydaný díl přivede hlavní hrdinku k malému chlapci, který má ve vzpomínkách ukrytý klíč k dopadení pachatele. Mikey byl se svou maminkou Clare unesený. O hodinu později byl vystrašený dezorientovaný chlapeček nalezen, ale po jeho matce jako by se slehla zem. Jedinou stopou je Clareina krev na prahu dveří v srdci Londýna. Dokáže Alice pomoct Mikeymu čelit jeho strachu a vypátrá jeho maminku?

Máme se tedy rozhodně na co těšit. Ani se nedokážu rozhodnout, který z dílů mi připadá nejlákavější. :) Druhého dílu se ale nemůžu dočkat a věřím, že vy taky ne... Co si myslíte o sérii Alice Quentin vy? Líbí se vám pohled do práce psycholožky nebo preferujete klasické policejní detektivky? Zaujal vás první díl nebo některé pokračování? Určitě se nebojte mi napsat do komentářů, každý názor potěší, ať už pozitivní nebo negativní. Pro tentokrát je to ode mě všechno... :)

S: Čáry života (Veronica Roth)

11. května 2017 v 22:36 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Čáry života (Veronica Roth)

Veronica Roth je známá díky své dystopické trilogii Divergence, která se dočkala i skvělého filmového zpracování. Já tuto sérii nečetla, ale viděla jsem film a ten se mi líbil. Když jsem se tedy dozvěděla, že autorka vydala první díl nové série, kterou tentokrát zasadila přímo do vesmíru, popisuje nejpodivnější planetky a vypráví příběh zamilovaných mimozemšťanů se šílenými schopnostmi, hned jsem věděla, že je to knížka pro mě. ;) Hvězdami jsem byla fascinovaná vždy, takže proč si nepřečíst vesmírnou předělávku Romea a Julie? Co myslíte... líbila se mi?

Vydavatelství: CooBoo pro ČR / Slovart pro SK

1.DÍL: ČÁRY ŽIVOTA (Zárezy smrti)

...Ve světě, kde vládne násilí a právo silnějšího, v galaxii, v které mnozí trpí, má každý člověk zvláštní dar. Většina dokáže ze svého daru vytěžit to nejlepší, ale Akos a Cyra jsou kvůli němu zneužíváni. Cyra je sestrou tyrana, jenž vládne celému válečnickému národu, a má dar bolesti, kterou její bratr zneužívá k tyranizování svých nepřátel. Cyra však chce být něčím víc než nástrojem v bratrových rukách. Akos pochází z mírumilovného národa a je nadevše oddaný rodině. Když ho společně s bratrem zatknou vojáci vyslaní Cyrinou rodinou, snaží se jen o jediné - zachránit bratra na úkor vlastního bezpečí. Akos a Cyra stojí před rozhodnutím - pomoci si navzájem a možná přežít, nebo přinést jeden druhému neodvratnou zkázu?...

  • Ocenění: nominace v kategorii YA Fantasy & Sci-Fi (Goodreads Choice Awards 2017)
O hlavních hrdinech této nápadité sci-fi série se říká, že připomínají vesmírného Romea a Julii. Proč? Podobnost je jasně zřetelná: Cyra Noavek je sestrou vůdce Šotetů (divokých bojovníků), zatímco Akos Kereseth je synem Thuvhesitské jasnovidky. Tyto dva národy spolu bojují o území i uznání a jejich životy nemůžou být rozdílnější... Autorka Veronica Roth tentokrát nevymyslela pravidla nové země, vytvořila celou sluneční soustavu s těmi nejbizardnějšími planetkami a národy. Planeta Pitha je celá pokrytá oceány, její obyvatelé proto musí žít v průhledných domech na hladině i pod ní. Ogra je temná planeta, polovinu Zoldu pokrývá podivný šedý prach z rostlin, povrch Tepes je tak vařící, že tam lidé nemůžou chodit bez ochranných obleků a Thuvhe (kde žije Akos s Cyrou) je planeta mrazu. Akos žije ve věčně zasněženém městě spolu se svým bratrem Eiahem, sestrou Cisi a rodiči. Pěstují vzácné ledové květy a matka učí Akose vařit lektvary i jedy. Jednou jim však do domku vtrhnou Šotetští vojáci, zabijí jim tatínka a bratry odtáhnou přes pole perovnice do města nepřátel.

Navíc v tomto vesmíru existuje stuha proudu propojující všechny planety. Proud je síla, která propůjčuje všem lidem zvláštní dary - některé jsou výhodné, jiné prostě zvláštní. Jenže Cyřin i Akosův dar se probudil dřív než by měl, proto Cyře způsobuje nikdy nepřestávající bolest (kterou však může předávat dál, dokonce jí i zabít), zatímco Akosova síla ruší dary ostatních. Proto vůdce Šotetů Ryzek daruje sestře mladého zajatce jako sluhu, který ji má zbavovat bolesti. Ryzek to nedělá pro sestřino štěstí, ale pro to, aby ji mohl dál zneužívat jako královskou popravčí. Jenže mladá Noavečka v sobě nosí až moc bolesti. Pomáhá jí Akosův dotek, jeho léčivé lektvary, ale taky jeho ušlechtilé srdce, které dokáže roztopit to její... Může dva úhlavní nepřátele nakonec spojit láska? Dokáží se postavit nejen svým rodinám, ale také celým národům? Rozpoutá jejich cit opravdovou intergalaktickou válku?


"Mám ťa eště odniesť?" ponúkol sa Akos.
"To bolo ponižujúce a už nikdy sa to nezopakuje."
"Ponižujúce? Normálni ľudia by na to použili iné slovo. Napríklad... romantické."
"Vieš čo," oborila som sa naňho, "jedného dňa ťa ponesiem ako decko pred kopou ľudí, ktorých uznanie sa snažíš získať, a uvidíme, ako sa ti to bude páčiť..." (s.328)

Co se mi líbilo: Velkým plusem jsou dary proudu. Samozřejmě ve fantasy příbězích se nejrůznější zvláštní schopnosti objevují poměrně často, ale autorka tento trend povýšila z prvoplánovosti na amatérskou psychologii postav. Poukazuje totiž nejen na výhody plynoucí z darů, ale také na jejich negativa. Čtenář pak má možnost vcítit se i do nezajímavých postav, či dokonce politovat záporáky. Dokonalým příkladem je Ryzekova pravá ruka Vas, který necítí bolest, proto je nepřekonatelný bojovník. V jedné scéně ale Vas vypráví Cyře, jak mu jeho dar komplikuje život: musí si nastavovat budík, aby se najedl, protože necítí hlad a po bojích se musí celý pečlivě prohlížet, aby mu na těle nezůstala zapomenutá řezná rána, do které by bez ošetření mohl chytit infekci. Akosova sestra Cisi má pro změnu dar uklidňovat ostatní, který je pro všechny okolo velmi lákavý, jenže jí brání projevovat emoce, které by mohly ostatní zneklidnit (například brečet, hádat se nebo se vůbec bavit o vážném tématu). Je opravdu skvělé, jak se autorka s tímto tématem popasovala a zaslouží velkou pochvalu.

Co se mi nelíbilo: Když bych měla zhodnotit hlavní postavy, tak Cyru oznámkuju kladně. Získala si mě získala hned od prvních kapitol a chápala jsem důvody její uzavřenosti. Líbil se mi i vývoj jejího charakteru z uzavřené osamělé dívky žijící bolestí, v dospělou ženu schopnout vidět i dobré stránky života. K této změně chápání ji přivedl Akos, ale ten mi jako postava bohužel tolik sympatický nebyl. Chápu, že se na Noavečku díval jako na nepřítele, ale otřít si rukou rty, když mu dala pusu? To bych chlapovi nikdy neodpustila! Celkově mi Akos přišel strašně zahleděný do sebe, plochý a jednoduchý. Do děje zapadl, ale přesto bych byla radši, kdybych některé jeho názory nečetla, háže to pak špatné světlo na jejich "velkou lásku". Romea a Julii bych si představovala trošku... osudověji? Nevím, jak to lépe slovně popsat, ale líbilo by se mi, kdyby si Akos odpustil utírání pusy a podobné blbiny. ;) Hned by z něho byl větší sympaťák.

"Ak ti to ešte nedošlo, malo by ti pomaly svitať, že tvoja mama a tvoja priateľka majú veľmi podobnú povahu. Na chvíľku sa odmlčím, aby ťa ten nepopieratelný fakt mohol náležite vydesiť." (s.345)

Hodnocení: 80% Čáry života se mi líbily. Bavil mě dvojí pohled na dary proudu, který výslednému dílu dodal mnohem hlubší význam. Taky oceňuju to, že přestože se jedná o Young Adult literaturu, autorka se nevyhýbá vášnivým scénám, bolesti, krvi nebo skalpování kůže... Díky tomu si výsledný příběh můžou přečíst i starší čtenáři a rozhodně si nebudou připadat divně, že čtou knížku pro náctileté. Drobným mínusem je pro mě příliš razící podobnost s Dcerou kostí a dýmu, kde si jeden z dvou znepřátelených národů také dělá do kůže na rukou zářezy za zabité protivníky. Už jsem několikrát říkala, že mi nevadí podobnost dvou příběhů, ale zároveň nemůžu nezhodnotit to, který z autorů téma zpracoval lépe. A v tomto souboji by za mně s přehledem zvítězila Laini Taylor, do jejíž postav jsem se tak zamilovala, že jsem kvůli nim několikrát málem uronila slzičku. U Čar života jsem si tak silné pouto k hlavním hrdinům nevytvořila. Ale jde jen o první díl a seznámení se světem (který je mimochodem opravdu výborně vymyšlený), takže celkově knížku hodnotím kladně. Nemůžu dát plný počet, ale co není, může být a rozhodně mi může druhý díl vytřít zrak. ;) Těším se, co nám paní Rothová přinese v pokračování a doufám, že to pořádně rozbalí, ať můžu dát pět hvězdiček. Základní nápad je totiž skvělý, teď už je jen na autorce, jestli ho dokáže využít naplno.


Ještě pár slov ke zpracování... já četla slovenskou verzi od Slovartu, která má kvalitní přebal se stříbrným písmem a knížka je zároveň pěkná i pod ním (stejný obrázek zářezů, jen bez nápisů). Líbilo se mi, že byla zabalená v průhledné fólii, která bránila poškrábání obalu - typ pogumovaného materiálu, ze kterého je přebal, se poškrábe dost rychle, takže je fajn, že jsem si knížku donesla domů bez jediného škrábanečku. Viděla jsem i českou verzi, která je taky povedená, ale víc se mi líbí slovenský překlad názvu "Zárezy smrti" než "Čáry života". Přeci jen značí smrt lidí, ne jejich život. Bez mrtvých by nebyly žádné zářezy nebo čáry, ne? :) Taky se mi trošku víc líbí slovenská pojmenování vymyšlených zvířat a květin. Co je lepší podle vás? Perovnica (SK) nebo pernatka (CZ), tíška (SK) nebo mlčenka (CZ)?

Shrnutí DUBEN (04/2017)

7. května 2017 v 21:23 | Deni |  SHRNUTÍ MĚSÍCE

Shrnutí DUBEN (04/2017)


Tak to šetření mi vydrželo opravdu dlouho, že? :D Hlavně, že jsem si slíbila, jak se budu držet pod 10 knížek měsíčně... No, peněženka pláče, přeplněné poličky pláčou a já se raduju hned ze šestnácti nových přírůstků. Jednu knížku jsem vyhrála, dvě získala k recenzi a kolik jsem si jich vlastně koupila? Celkem dost... :D Takže pojďme se na to moje utrácení a čtení kouknout trošku více zblízka...

Koupené knihy: (13)

1) EON: Znovuzrození Dračího oka (Alison Goodman)
2) Urban Games (A.T. Jurasek)
3) NHM #18: Deadpool
4) Nesmrtelnost (J.R. Ward)
5) Vytoužený milenec (J.R. Ward)
6) Král (J.R. Ward)
7) Darren Shan 9: Zabijáci úsvitu (Darren Shan)
8) Darren Shan 8: Spřeženci noci (Darren Shan)
9) Daren Shan 7: Lovci z přítmí (Darren Shan)
10) Daren Shan 6: Upíří kníže (Darren Shan)
11) Rozum a cit (Jane Austen)
12) Pokrevní pouta 6: Rubínový kruh (Richelle Mead)
13) Věk X2: Nesmrtelná koruna (Richelle Mead)


Úplně první koupenou knížkou měsíce byl Eon: znovuzrození dračího oka, kterého jsem (s velkým překvapením) ulovila v Levných knihách. Jde o knížku, která má velmi dobré hodnocení a je čtenáři často poptávána po různých bazárcích. A v Levných knihách ji měli v pěkném stavu za pár šupů! Super. :) Potom mi dorazila knížka od jednoho z mých nejoblíbenějších booktuberů, a to Urban games od Ondry z Ondrova knižního špajzu. Všechna jeho videa poctivě sleduju, proto mi neunikly ani ukázky z této knížky. Hned jsem věděla, že si ji dřív nebo později objednám.
Třetím přírůstkem je Deadpool, který je překvapivě jediným komiksem koupeným v březnu. Většinou kupuju více svazků, ale v černé UKK mě nic extra nezaujalo a Falcona z červené NHM řady opravdu nemusím. Deadpoola mám už i přečteného, takže ho budu zmiňovat ještě jednou v "přečtených"...


Pak mi dorazila trošku opožděná objednávka z Baronetu. Denně mi chodí hromady informativních mailů, které nečtu, proto jsem si vůbec nevšimla, že mi z Baronetu psali ohledně jakési chybičky ve výběru Zásilkovny. Takže jsem čekala na balíček, který ještě nemohl být ani poslaný... :D Nakonec jsem ale mail naštěstí otevřela, vybrala si znovu Zásilkovnu ve městě a knížek se dočkala. Šlo o poslední (šestý) díl série Padlých andělů: Nesmrtelnost, který mi chyběl ke zkompletování série. Přečtené mám jen první dva, ale určitě ji plánuju dorazit celou. :) Krom této série autorka J.R. Ward píše i Bratrstvo černé dýky. Zatím mám jen tři díly, ale snažím se sehnat ostatní. Když jsem viděla jedenáctý a dvanáctý díl ve slevě, hned putovaly do košíku.


Ke konci měsíce jsem navštívila Levné knihy podruhé. Mamča odtud chtěla Petrolejové lampy a novější Obraz Doriana Graye, protože doma máme staré vydání psané nečitelnou staročeštinou. Obě knížky vypadají moc pěkně, takže si je možná někdy taky přečtu. Já si ale samozřejmě vybrala i něco pro sebe - devátý díl Darrena Shana: Zabijáci úsvitu za neuvěřitelných 19,- korun! Tuhle sérii jsem si chtěla přečíst už jako malá holka, kdy jsem některé díly okukovala v knihovně, ale nakonec si je nikdy nepůjčila. Myslím, že je správný čas dohnat, co jsem zameškala. Využila jsem tedy slevy v Knižním klubu a objednala si i šestý, sedmý a osmý díl. :) Už jen sehnat ten zbytek a můžu začít číst...


V Knižním klubu měli taky slevněné nějaké knížky od mé oblíbenkyně Richelle Mead, takže jsem neváhala ani vteřinku a přiobjednala si knížky, které mi ještě chyběly. Druhý díl série VěkX: Nesmrtelná koruna (první díl doma mám, ale ještě jsem nečetla) a poslední díl Pokrevních pout: Rubínový kruh. Z této řady mám zatím jen druhý díl a mrzí mě, že ji ještě nemám přečtenou, protože VA mě moc bavila. Musím sehnat chybějící díly a konečně ji přečíst. :) Musím, musím, musím!
Poslední koupenou knížkou je slovenské vydání klasiky Rozum a cit od Jane Austenové. Původně jsem chtěla Pýchu a předsudek, do které jsem se totálně zamilovala, ale ta byla vyprodaná, proto jsem se rozhodla jinak. Rozum a cit jsem si taky chtěla přečíst, takže to pro mě nebyla žádná velká oběť. Navíc tohle romantické slovenské vydání s květinkami je vážně dokonalé! :) Jsem nadšená, že ho mám v knihovničce.

Vyhrané knihy: (1)

1) Volání netvora (Patrick Ness)


V dubnu se mi na FB stránce Freeman Entertainment CZ - Milujeme filmy poštěstilo vyhrát knížku, kterou jsem si chtěla koupit. Po všech těch reportážích z autogramiád Patricka Nesse jsem příšerně záviděla každému, kdo měl podepsanou knížku, dokonce i těm, co už jeho knížky četli... Chtěla jsem si taky něco přečíst, takže jsem si už-už objednávala Volání netvora, když se mi čirou náhodou podařilo vyhrát nejen filmové vydání knížky, ale také audioknihu. Jinak... víte, že audioknihu namluvil pán, který dabuje hlavního hrdinu seriálu Mentalista - Patricka Janea? Jůůůůů! :3

Recenzní výtisk: (2)

1) Nejchladnější dívka ve Městě chladu (Holly Black)
2) Norr, ochraňuj Britániu! (Peter Jelínek)


Minulý měsíc jsem se taky zúčastnila konkurzu na upírskou novinku od nakladatelství Omega: Nejchladnější dívka ve městě Chladu. Od autorky jsem už dávněji četla dětskou sérii Kronika rodu Spiderwicků, která se mi líbila, takže jsem neváhala. Musím ale říct, že Spiderwickovi měli pro mě nějaké osobní kouzlo, které jsem v Nejchladnější dívce úplně nenašla. Tím ale nechci naznačit, že by se mi nelíbila, protože se mi líbila moc. Určitě jde o kombinaci toho nejlepšího z upířího světa a kdyby autorka překvapila pokračováním, jsem si stoprocentně jistá, že bych si ho koupila. ;) Pokud si budete chtít přečíst celou recenzi, najdete ji TADY.


Druhým recenzákem byla steampunková prvotina od slovenského autora Petera Jelínka: Norr, ochraňuj Britániu! Tahle sbírka povídek o přisprostlém vyšetřovateli paranormálních jevů mě totálně dostala! Jsem strašně ráda, že jsem na ni mohla napsat recenzi, protože je to jedna z nejlepších knížek, které jsem kdy četla a zaslouží si pozornost. Kéž bych ji mohla vnutit všem čtenářům v okolí. Zatím jsem navnadila alespoň mamču, ale rozhodně plánuju v ozpěvování Norra pokračovat... :D Recenzi najdete TADY.

Přečteno v dubnu: (6)

1) Žiadotivosť (J.R. Ward) .....456 stran
2) Nejchladnější dívka ve Městě chladu (Holly Black) .....328 stran
3) Norr, ochraňuj Britániu! (Peter Jelínek) .....238 stran
4) Pýcha a předsudek (Jane Austen) .....324 stran
5) Anita Blake 18: Flirt (Laurell K. Hamilton) .....144 stran
6) NHM #18: Deadpool .....170 stran
Celkem: 6 knížek / 1660 stran


Čtecí plány jsem tentokrát plnila tak padesát na padesát. Některé plány jsem sice splnila, ale pár restů mi zůstává. Například několikrát odložené Psí poslání jsem ani v dubnu nepokořila a nedostala jsem se ani ke Kočičímu hostovi, na kterého jsem se vážně těšila, jen mi nějak nezbyl čas... Na druhou stranu jsem ale úspěšně dočetla další díl Padlých andělů ve slovenštině, a to Žiadostivosť od J.R. Ward. Tento díl byl sice mnohem akčnějsí a napínavější než první díl, přesto mi ale k plnému počtu hvězdiček chyběla jedna drobnůstka. Neseděl mi název s obsahem knížky... Nebudu se tu o tom víc rozepisovat, nechám si to do připravované recenze na celou řadu... ;)
Potom jsem se nadšeně vrhla na dva recenzní výtisky. Nejdřív jsem přečetla Nejchladnější dívku ve městě Chladu, kde trošku hořel termín. Knížka mi totiž docestovala domů 11. a do čtyř dní jsem měla mít zveřejněnou recenzi. Holly Black ale umí psát čtivě, takže s dočtením jsem neměla žádným problém. Na druhý recenzáček jsem měla mnohem víc času, který jsem ani nepotřebovala, protože jak jsem se do povídek začetla, tak jsem nemohla přestat číst... Dokonalost!


Po Norrovi jsem měla problém se znovu začíst, protože se mi nic nezdálo tak dobré. :D Zní to divně, ale chápete mě, ne? Taky míváte ten pocit, když dočtete FAKT dobrou knížku, že teď nenajdete žádnou stejně dobrou? Zkusila jsem třetí díl Padlých andělů, ale nějak jsem se do čtení nutila, proto jsem se nechala ukecat mamkou k Pýše a předsudku. Stejně jsem si tuhle klasiku chtěla přečíst do projektu My čteme, takže rozumná volba. A byla jsem překvapena, jak moc mě pan Darcy chytil za srdce... Ach! Skvělá skvělá skvělá knížka! Moje nadšené ochkání nad panem Darcym si můžete přečíst ve výsledné recenzi. :D Jsem stašně ráda, že mě projekt společného čtení motivoval si knížku přečíst, potože bych jinak o hodně přišla.
A úplně ke konci měsíce jsem stihla přečíst ještě dvě tenké knížečky. Jednou byl 18. díl Anity Blake: Flirt, který mě až překvapivě zaujal, což jsem nečekala. Byla to jen zkouška, jestli mě bude série bavit a zjistila jsem, že je to určitě něco pro mně, takže plánuju začít shánět zbylé díly. Teď už ale začnu od prvního. :D Poslední přečtenou knížkou se stal komiks Deadpool z červené NHM řady. Pěkná moderní kresba, vtipný humor a klasická akční zápletka. Nic světoborného, ale ani žádné zklamání. Jestli chcete vědět víc, TADY je recenze.


DUBEN ve zkratce: Z které koupené knížky mám největší radost? Váhala bych mezi tím nádherným květinkovým vydáním Rozum a cit a mezi Urban games, nakonec by to ale nebylo tak těžké rozhodování, protože o Austenovou jsem se začala zajímat až teď, kdežto po Ondrově knížce pokukuju už pořááádně dlouho. Jsem ráda, že ji konečně mám a za koupenou knížku měsíce vybírám Urban games. (I když ten Darren Shan za 19,-Kč mě taky hodně potěšil... :D) Vybrat nejlepší přečtenou knížku měsíce je pro mě tentokrát hrozně těžké. Nečekala bych, že mě takhle nadchnou knížky, které budu číst hned po sobě. Určitě už tušíte, že váhám mezi sbírkou povídek Norr, ochraňuj Britániu! a klasikou od Jane Austenové Pýcha a předsudek. Oběma knížkám jsem dala 100% a každá je úplně jiná... vůbec se nemůžu rozhodnout, která se mi líbila víc. Obě byly maximálně úžasné. Ale s pistolí u hlavy bych pravděpodobně vybrala Pýchu a předsudek, protože přeci jen je to klasika, nad kterou hodně lidí ohrnuje noc, přitom si to knížka vůbec nezaslouží. Možná kvůli tomu, aby se lidi nenechávali ovlivňovat předsudky... Nevím... Ale moc moc moc doporučuju obě dílka.
Zklamání mě v dubnu nepotkalo žádné, takže tento titul zůstane volný. Deadpool nedostal pět hvězdiček, jen čtyři, ale zklamaná jsem nebyla, Flirt mě bavil a Nejchlachladnější dívka mohla mít možná uzavřenější konec, ale alespoň můžu doufat v pokračování. Naděje umíra poslední, ne? ;)

Plány na KVĚTEN: Udělat zápočty! To je hlavní plán... plus začít konečně zpracovávat otázky k absolutoriu. Jsem z toho šíleně vynervovaná, takže nevím, jak si budu hledat čas a nadšení pro čtení. :/ Každopádně mi mají přicestovat hned tři recenzáčky od Omegy, u kterých jsem doufala, že je budu mít přečtené ještě před zkouškovým, ale pošta zatím nic nenosí, tak nevím... :D Jestli vás zajímá, o které knížky přesně jde, tak jsou to Nové Pompeje, Tajemství hřbitova Crossbones a Metoda 15/33. Nejvíc se asi těším na tu poslední zmíněnou. ;) Ze své knihovničky bych ráda vytáhla Zárezy smrti od Veronicy Roth a potom možná ještě nějaký komiks... Uvidíme, jak na tom budu s časem.

Tak už jsme konečně na konci shrnutí. Držte mi palečky u zkoušek (budu to potřebovat) a napište mi, jestli jste četli něco z mých koupených novinek a co byste mi doporučovali. (Ocením i jakýkoliv tip pro zvládání nervozity před zkouškama. :D) Taky můžete napsat, jestli budete recenzovat některou z Omegáckých novinek, na kterou se těšíte nejvíc a jestli jste už taky tak netrpěliví, kdy se konečně budete moct začíst... Děkuju za váš čas a za každý komentář. :)

K: Pýcha a předsudek (Jane Austenová)

1. května 2017 v 21:48 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Pýcha a předsudek (Jane Austenová)

Už v březnu jsem se s radostí zapojila do společného čtení Hobita, ten mě ale nakonec příliš nezaujal. Dubnová knížka mi sedla mnohem lépe, v "My čteme" totiž vyhrála Jane Austenová s románem Pýcha a předsudek. Výhodou je, že si můžu zároveň odškrtnout i další bod z letošní výzvy na Databázi knih (8: oblíbená kniha rodičů, prarodičů). Mamča se mi totiž Austenovou snaží vnutit už delší dobu. Bude mít radost, že jsem konečně podlehla. A jsem ráda, že mě osud donutil přečíst si tuhle knížku, protože i když jsem to vůbec nečekala, tak mě totálně nadchla!


Vydavatelství: různá (viz. foto)... Knížka vyšla v mnoha vydáních, za zmínku například stojí nová verze od Omegy (2015), jednoduchá květinová obálka od slovenského Slovartu (2006) nebo filmové vydání od Academie (2003). Já osobně četla starší vydání (z roku 1967) od Odeonu.

ANOTACE: Pýcha a předsudek je jedním z nejoceňovanějších děl Jane Austenové i všeobecně. Vypráví příběh Elizabeth Bennetové, která žije se svými čtyřmi sestrami, sarkastickým otcem a maloměšťáckou, úzkoprsou matkou, která myslí jen na jediné - jak své dcery výhodně provdat. Když se na nedalekém panství Netherfield usadí mladý, svobodný a bohatý pan Bingley, je jasné, že se jej paní Bennetová pokusí získat pro jednu ze svých dcer. S Bingleyem přijíždí jeho dvě snobské sestry a zdánlivě pyšný pan Darcy, bohatý pán a majitel sídla Pemberley a poloviny hrabství Derbyshire, který na svéhlavou Elizabeth neudělá právě nejlepší dojem, narozdíl od přátelského Bingleyho, který si velmi rozumí s Lizzynou sestrou Jane. Na scéně se také objevuje pan Wickham, zapřísáhlý nepřítel Darcyho a chudý pěšák, který přijel s regimentem na zimu do města, a získává si Elizabethiny sympatie. Nic však není, jak se zdá být...

Bennetovi mají pět pěkných dcer: Jane, Elizabeth, Mary, Kitty a Lýdii. Nejmladší sestry Kitty s Lýdií jsou divoké, drzé a nevychované. Chodí si kam chtějí, dělají hlouposti a utrácí všechny peníze, ke kterým přijdou. Prostřední Mary zajímá jen vzdělání a potřebuje být ve všem nejlepší, aby svou inteligenci mohla předhazovat ostatním. Nejstarší Jane je tak neuvěřitelně milá, až to můžeme nazvat naivitou. Nechce totiž na nikom vidět nic zlé, a to ani na lidech, kteří opravdu zlí jsou. Taky je ze všech slečen nejhezčí, proto se nemůžeme divit, že se do ní nový soused (bohatý pan Bingley) na první pohled zamiluje a protože i on sám je milý a přátelský člověk, Jane mu city vděčně opětuje. Elizabeth má z jejich lásky radost, přestože je skeptická vůči Bingleyho protivným sestrám a nafoukanému kamarádovi panu Darcymu. Jenže Lízinka prostě taková je, její povaha je dost složitá, často je drzá, protivná a nechá se lehce ovlivnit předsudky. Samu sebe však pokládá za velmi chytrou a bystrou. ;)

"...Není divu, že tak urostlý mladík, z dobré rodiny, bohatý, se všemi možnými přednostmi, si sám sebe vysoko cení. Má na to právo, být hrdý, smím-li to tak vyjádřit."
"Máš úplnou pravdu," odvětila Elizabeth, "i já bych mu ochotně prominula jeho pýchu, kdyby byl nepokořil mou." (s.21)

Přestože panu Darcymu odmlouvá jak může, hádá se s ním kvůli každé hlouposti, on se do ní i tak zamiluje. Ona mu ale city neopětuje, naopak mu vyčte všechno možné i nemožné. Jejímu negativnímu názoru na pana Darcyho přispěje i chudý voják Wickham, který se dokáže vetřít do přízně každé ženy a milými řečičkami vnutit svoje názory. Ještě víc než Elizabeth Wickhama obdivují nejmladší sestry Kitty s Lýdií. Darcyho trápí Elizabetin názor, proto jí napíše dopis, ve kterém se snaží všechno vysvětlit. Panovačná Elizabeth si nejdříve odmítá přiznat, že by mohl být její pohled zaujatý, ale postupem času začne pochybovat... Mohla by se v něm mýlit? Mohla by věřit špatnému člověku a kvůli svým neobjektivním předsudkům pošlapat Darcyho city? Mohla by se nakonec zamilovat do muže, kterým opovrhovala? A jak do jejího života zapadá pan Collins - muž, který zdědí veškeré majetky Bennetovic rodiny a požádá Elizabeth o ruku?

"Dobrá. Tím se dostáváme k jádru celé věci. Naše maminka trvá na tom, že ho musíš vyslyšet. Je to tak, paní manželko?"
"Ano, anebo mi už nesmí na oči."
"Čeká tě strastiplné rozhodování, Elizabeth. Ode dneška ztratíš jednoho z rodičů. Nevezmeš-li si pana Collinse, nesmíš matce na oči, a vemeš-li si ho, nesmíš na oči mně."

Co se mi líbilo: Pan Darcy... :) Na základě filmových zpracování, které jsem viděla, jsem doteď nechápala, co na něm všechny ty obdivovatelky vidí. Teď už to chápu. Jeho postava je napsaná naprosto dokonale a je snad nemožné si ho nezamilovat. Obzvlášť když přihlédneme k tomu, že i po Elizabetině drzém odmítnutí ji nepřestal milovat a snažil se pomoct celé její rodině, kterou (oprávněně) opovrhoval.

Co se mi nelíbilo: Naopak postava Elizabeth mě pořádně štvala. Do Darcyho rýpala kvůli jeho opovrhování chudšími, panovačnosti a povrchnosti, přitom sama Lízinka byla stokrát panovačnější, povrchnější a nechala se zmanipulovat předsudky. Jako negativum knížky bych to ale určitě neoznačila, protože právě tato myšlenka a tato skutečnost byla hlavní pointou celého příběhu. Muselo to být, bez toho by knížka nebyla tak dobrá. :) Dalšími protivnými charaktery byly nejmladší sestra Lýdia (kterou bych hlavně na závěr nejradši vytáhla z knížky a profackala - vážně by zasloužila!) a matka Bennetová (která byla tak nevychovaná, že jsem se za její řeči styděla i já). Opět to ale do příběhu skvěle zapasovalo.

Hodnocení: 100% Vážně jsem nečekala, že dám plný počet. Když se řekne "Pýcha a předsudek", většina lidí převrátí oči v sloup a zamrmlá cosi o slaďárně, kterou číst nebude. Přitom je tahle knížka milionkrát lepší, než mnoho novodobých knížek podobného tématu (rodinný román - domestic novel). Rýpalové by mohli říct, že je příběh moc jednoduchý a chybí akce (něco podobného vytkla i Brontëová), ale podle mě dokonalost tohoto románu tkví právě v jeho jednoduchosti. Díky tomu jde o nadčasové dílo, které nás může ovlivnit v dnešní době ještě více, než v době jeho vzniku. Navíc Jane Austenovou chválil i Sir Walter Scott, který napsal mého oblíbeného Ivanhoa a který je považován za jednoho s nejvýznamnějších pisatelů historických románů vůbec. Něco na Austenové tvorbě asi bude, když se líbila i takovému velikánovi, ne? ;) Podle mého názoru jde o dokonalou knížku, která má v sobě mnoho poučení, přesto je ale dostatečně čtivá a zajímavá. Jemný humor vhodně zlehčuje stinnou stránku tehdejších charakterů lidí a sarkasmus pana Benneta je vtipný i pro dnešního čtenáře. Dávám obří palec nahoru a doporučuju všem čtenářkám, které mají chuť na něco trošku jemnějšího.


Ještě pár slov k vydání, které jsem četla... Jak už jsem zmínila, šlo o starší výtisk z roku 1967 od Odeonu, který patří mojí mamče. Byl psaný starší češtinou, ale k příběhu se to hodilo. Trošku mi ale vadilo oslovení "Lízinka", víc se mi líbí překlad z jiného vydání, kde Elizabeth říkají "Lizzy". Ale jinak se knížka četla velmi dobře, neměla jsem problém s porozuměním textu.


Když jsem ale dělala průzkum jiných vydání pro tuto recenzi, objevila jsem nádherné květinkové vydání od Slovartu a to byla láska na první pohled. :) Jde o slovenský překlad a momentálně je vyprodaný. Připravuje se však dotisk, takže si ho brzy budete moct pořídit i vy, kdo ho ještě nemáte... ;)

Filmy: Pýcha a předsudek (2005) s Keirou Knightley, TV seriál Pýcha a předsudek (1995), Moje velká indická svatba (2004), Pýcha, předsudek a zombie (2016)


Tak už jsme na konci recenze. Knížka si mě získala a jsem ráda, že mě projekt "My čteme" namotivoval k tomu, abych ji přečetla. Pokud chcete znát ještě nějaké zajímavé informace navíc, rozklikněte si obrázek nahoře. Osobně doporučuju i dobře zpracovanou bollywoodskou parodii "Moje velká indická svatba", která sice má na ČSFD špatné hodnocení, ale mě se líbí. Ale hlavně si zkuste přečíst knížku. Třeba vás nebude bavit tolik, jako bavila mě, ale i tak si určitě zaslouží šanci a trošku pozornosti ze strany čtenářek... ;)