K: Blackout (Marc Elsberg)

10. srpna 2017 v 19:20 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Blackout (Marc Elsberg)

Když se naskytla možnost zrecenzovat mezinárodní bestseller, kterého se ve světě prodalo více než 2 miliony výtisků a byl přeložen do 15 jazyků, nedokázala jsem odolat. Knížka mi dorazila ještě před oficiálním vydáním, které je v ČR naplánováno na začátek října 2017. Slovenští bratři si ji ale mohli přečíst už v roce 2016, originální rakouské vydání je pak z roku 2012. Překvapivé je, že nebezpečí blackoutu (tak, jak si ho představuje Marc Elsberg) zní dnes úplně stejně realisticky jako před 5 lety. Jak by se nám v Evropě žilo bez elektrického proudu? To se dozví každý, kdo si přečte tuto hrozivou apokalyptickou předpověď...

Nakladatelství: Omega pro ČR/ Zelený kocúr pro SK

  • Ocenění: Nejnapínavější vědecká kniha roku 2012 (Německo)
ANOTACE: Thriller o kolapsu evropských dodávek elektrické energie. Otřesný, ale realistický scénář... Jednoho chladného únorového dne zhasnou světla v Itálii. A nejen tady. Všude v Evropě se hroutí elektrická síť, přestanou fungovat výtahy, metra uváznou v tunelech... Italský bývalý hacker a programátor Piero Manzano věří, že ví, kdo je za to zodpovědný, a tak se to snaží sdělit odpovědným orgánům. Ale nikdo mu nevěří. Až francouzský komisař Europolu François Bollard je ochoten ho poslouchat. Ale když mladá a atraktivní novinářka Lauren Shannon objeví, že z Pierova počítače byly odeslány podezřelé emaily, začne klást nepříjemné otázky, a Bollard jej začne podezřívat. Manzano má proti sobě mazaného a neviditelného soupeře a je z něj lovná zvěř. Mezitím se situace v ulicích stává stále více dramatičtější. Zdá se, že v Evropě nic nefunguje. Několik evropských jaderných elektráren je v kritickém stavu a ohrožují životy milionů lidí. Závod s časem začíná. Závod, který lze jen stěží vyhrát.

Myslíte si, že svět bez elektrického proudu není tak strašidelný jako zamrznutí ve filmu "Den poté" nebo zombie apokalypsa ze "Světové války Z"? Ono to tak první den může vypadat. Mnoho postav z knížky to také nejdřív bere na lehkou váhu - jsou jen podráždění, že si v únoru nemůžou zatopit a okoupat se v teplé vodě. Jenže pak zjišťují, že nefungují semafory, na pumpách nejde natankovat, nejezdí autobusy, potraviny se rychle kazí, peníze nejdou vybrat z automatů, kuřátka ve velkochovech mrznou a kravičky umírají v bolestech na přeplněná vemena, protože je lidi nestíhají bez strojů všechny podojit. Obyvatelé Evropy si sice ze začátku vzájemně pomáhají, ale když se situace každým dnem zhoršuje, ukazuje se pravá tvář lidstva. Kradou benzin, vloupávají se do obchodů, rabují, vydírají, vyhrožují ostatním, podléhají davovému šílenství... A když přestane fungovat chlazení jaderných elektráren, tak už je opravdu velký důvod k panice...

Místo chladících věží se za reportérem rozprostřel oblak jako po výbuchu. Dokonce i v televizi zaslechl Manzano tupou ránu.
"Hej, co to bylo?" Turner se trhnutím otočil a zadíval se na narůstající oblak kouře. "Došlo k výbuchu!" křičel do mikrofonu. "V jaderné elektrárně právě došlo k výbuchu!" (s.125)

Knížka je členěná do krátkých 1-3 stránkových kapitolek, které jsou pojmenovány názvem města, kde se děj právě odehrává. Sledujeme velké množství postav - některé jsou důležité, jiné jsou jen komparz - jejich linky se často vzájemně proplétají a působí na sebe. Nejdůležitější postavou je dozajista italský hacker Piero Manzani, který odhalí způsob, jakým došlo ke ztrátě elektrického proudu. Díky tomu je mu nabídnuta možnost spolupracovat s týmem francouzského vyšetřovatele Fronçoise Bollarda a odhalit viníka. Chytit nebezpečného teroristu, opravit chybný software a vrátit Evropě elektřinu ale není tak jednoduchý úkol. A jestli Piero něco pokazí, jeho nová kámoška Lauren Shannonová to ukáže celému světu. Oplatí se mít za zády vlezlou reportérku, která touží po slávě? A dokážou spolu zachránit Evropu? Tajemný protivník je sleduje a vůbec se mu nelíbí Pierova vychytralost. Je schopný podstoupit jisté kroky, aby se ho zbavil a co může být lepším řešením, než z něj před očima všech udělat svého komplice? Piero rozhodně bude mít co vysvětlovat. Náš sympatický hrdina ale není z těch, co by se vzdávali bez boje - klidně se nechá i postřelit, jen aby očistil své jméno a zachránil svět před nebezpečným teroristou...

Pochopí, jak jsou bezmocní. Jak bezmocná je jejich vláda, jejich mocní a bohatí, jejich takzvané elity, celý jejich systém, ve kterém už se dávno necítí dobře ani bezpečně, ale který ostatním klidně podsouvají. Dojde jim, že zůstali úplně sami. Už dávno. Že vypukla nová éra činů, ve kterém si své vlastní teritorium můžou a musejí sami vytvořit. (s.155)


Co se mi nelíbilo: Začněme první s negativy. Vadily mi odborné termíny použité v kapitolách o továrnách: rozvaděče, generátory, statory, Kaplanovy turbíny, hřídele, rozvodny, dieselové agregáty a uzavřené ventily... :D Mužští čtenáři určitě neměli problém text pochopit, ale já jsem ten typ ženy, co si bez chlapa neumí ani nahodit pojistky - prostě totální antitalent na elektroniku i vše okolo. Takže se asi není co divit, že jsem měla velké problémy některé odbornější odstavce přelouskat. Už na základní škole jsem měla problémy chápat ve fyzice elektrické obvody a dnes na tom nejsem o moc líp. Navíc autor podle mě používá technické pojmy až přehnaně často. Stejně rád využívá i nekonečné množství názvů ministerstev, ministrů, kancléřů, státních orgánů i různých specializovaných složek, které kombinuje s mixem pro mě nezapamatovatelných francouzských a italských jmen: Bollard, Manzano, Bondoni, Curazzo, Livasco, Tedesci, Solarenti,... Já se snažím číst začátek knížky vždy pečlivě a aby mi něco neuniklo, snažím se zapamatovat si každou postavu, který by mohla být pro děj důležitá. Jenže Marc Elsberg nám nedávkuje důležité a nedůležité postavy postupně, ale zahlcuje nás stovkami jmen a názvů, které čtenář není schopen při klasickém čtení pobrat.

Co se mi líbilo: První pozitivum úzce souvisí se zmíněnými negativy, protože i když mi přehnané množství termínů vadilo, dodávalo to ve výsledku celé knížce na odbornosti a důležitosti. Co vás vyděsí víc? Když vás někdo straší tím, že můžou elektrárny vybuchnout nebo když vám někdo vysvětlí, jak lehce k tomu může dojít? Bavily mě i kapitoly o davovém šílenství. Sice jsem se strašně navztekala nad tím, jak odporní a zlí dokážou lidi být, ale zároveň je mi jasné, že ve špatných životních situacích takoví opravdu jsou. Dostatečným důkazem jsou koncentrační tábory. Ze strachu, hladu a zimy jsou schopní udělat úplně cokoliv. A Marc Elsberg se nám určitě nesnaží podsunout opak - jeho knížka je vzorem realističnosti. ;)

Úplně nejvíc mě ale dostala kapitolka věnovaná nucené eutanázii, kdy se náš hlavní hrdina dostává do nemocnice, která byla evakuována, jenže pacienty neschopné pohybu (ležáky) tam bohužel museli nechat. Bez funkčních výtahů a benzínu by je nedokázali nikam přemístit. Piero v noci sleduje doktorku a asistenta, kteří jako jediní v nemocnici zůstali a se slzami v očích vstřikují starým pohublým pacientům poslední injekce. Kdyby to neudělali, čekala by je pomalá smrt v zimě, hladu a žízni. Piero se k nim přidá a drží za ruku stařičkou 94letou Eddu, kterou skolila mrtvička a postupně jí selhávají orgány. Při čtení řádků o Eddě se mi chtělo brečet, a to běžně u knížek nebrečím...

Byla to jemná ruka se štíhlými, pěstěnými prsty. Na dotek působila studeně a ztuhle. Manzano nezaznamenal na svůj dotek žádnou reakci, její ruka spočívala v té jeho bez hnutí. Jak mrtvá rybička, pomyslel si, i když se mu to srovnání nijak nelíbilo...
Ve tmě nepouštěl Eddinu ruku a cítil, jak mu po tvářích stékají slzy. (s.179+180)

Z grafické stránky se jedná o velmi povedené dílko. Česká obálka se podobá na původní, což není na škodu, protože i ta je dostatečně zajímavá. Symbol rudého vypínače výborně sedí k tématu a výsledná knížka je díky němu vizuálně originální a zapamatovatelná. Já měla recenzní paperback, ale na pultech knihkupectví najdete pevnou vazbu. Osobně by mi vůbec nevadila ani tato matná měkká vazba, menší formát se totiž vejde pěkně do kabelky a knížku si tak můžu s sebou nosit kamkoliv chci. Korektura je provedena kvalitně - objevila jsem jen 2 nebo 3 menší překlepy, které budou v konečné verzi jistě vypilovány.

Hodnocení: 68% Ohodnotit toto dílko pro mě bylo vážně těžké. Původně jsem byla pevně rozhodnutá dát 3 hvězdičky, protože jsem se nad první třetinou příběhu dost natrápila. Líbily se mi sice krátké kapitolky, díky kterým čtení plynulo rychleji, na druhou stranu mě zpomalovalo opakované čtení některých odbornějších pasáží. Knížku jsem měla se sebou na noční, takže jsem musela vyvinout o to víc snahy, abych udržela pozornost. Záplavy nicneříkajících jmen a názvů ministerstev tomu taky nepřidalo. Pak se ale některé postavy začnou postupně vyčleňovat, autor si s jejich charaktery pěkně hraje - poznáváme jejich rodinu, jejich strach i odvahu. Přestože vám Piero, Shannonová nebo francouzský komisař můžou ze začátku lézt pořádně na nervy, nakonec si k nim určitě najdete cestu a prožíváte s nimi každý moment. Kapitola s eutanázií mě navíc hodně chytla za srdíčko. Kdyby se autor věnoval víc této civilní lince než té odborné zaměřené na terorismus a hackerství, tak bych možná dala i 5 hvězd. Jde vidět, že Marc Elsberg opravdu umí pracovat s citově vyhrocenými situacemi. Jen to schovává mezi spoustu jmen, názvů a termínů. Proto bych knížku doporučovala spíše mužům nebo ženám, které trošku rozumí proudu a zároveň jim nevadí špionážní romány. Věčné romantičky by mohli mít problém se v knížce zorientovat.

Na druhou stranu si myslím, že je Blackout až strašidelně realistický, autor si dal se zpracováním opravdu práci, zaměřil se na psychologii postav a poukázal na hrozící nebezpečí katastrof. Z doslovu se dokonce dozvíme, že bylo toto dílo doporučeno na zařazení mezi povinnou školní četbu. Souhlasím, že si Blackout pozornost zaslouží. Ať už se vám nakonec bude líbit nebo nebude, přečíst byste si ho měli. V poslední době mi připadá, že bereme některé věci jako samozřejmost a hodí se vidět, jak by se nám bez takového přepychu žilo. Takže i když si myslím, že by se knížka dala trošku upravit, aby byla o něco stravitelnější a srozumitelnější, nemůžu jí nedat tu čtvrtou hvězdičku. Zaslouží si ji. Blackout si musíte přečíst.

Knížku si můžete koupit na internetových stránkách http://www.knihyomega.cz/ nebo https://www.knihydobrovsky.cz/.


Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Omega.

Při této recenzi jsem se trošku víc rozepsala, že? :D No snad vás to nenudilo. Vím, že někdo říká, že recenze mají být krátké a úderné, jenže někdy se prostě najde knížka, která se rychlým shrnutím zhodnotit nedá. A to je Blackout. Musíte si ho přečíst, abyste si udělali svůj názor. A je jedno, jestli se vám autorův styl bude líbit nebo nebude - přečíst si to musíte... ;)
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama