K: Vzestup raketových dívek (Nathalia Holt)

27. září 2017 v 6:21 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Vzestup raketových dívek (Nathalia Holt)

"Vzestup raketových dívek" je jedna z těch knížek, nad jejíž pořízením jsem docela dlouho váhala. Když nakladatelství Omega zveřejnilo recenzní konkurz na tuto novinku, přečetla jsem si anotaci a usoudila, že to zřejmě nebude nic pro mě. Bála jsem se, že mě literatura faktů zaměřená na jakési vědkyně bude nudit. Jenže jak ubíhal den za dnem, otevírala jsem si stránku konkurzu stále znovu a znovu. Nakonec jsem se samozřejmě přihlásila. Vesmír mě vždy zajímal, tak proč nezkusit štěstí, no ne? Co myslíte, udělala jsem dobře?

Nakladatelství: Omega pro ČR

  • Ocenění: Mass Bay One Book Award (2016)
  • nominace v kategorii Historie & Biografie (Goodreads Choice Award 2016)
ANOTACE: Když za druhé světové války potřebovala nově zřízená JPL matematiky, kterým to rychle myslí a kteří dokáží vypočítat rychlost proudění nebo trajektorii rakety, přijali elitní skupinu mladých žen, kterým se přezdívalo "lidské počítače". Ty se pouze s tužkou, papírem a nadáním pro matematiku nesmazatelně podepsaly na výzkumu raketového pohonu. Díky nim např. Spojené státy vyvinuly své první balistické střely. Snem těchto žen však nikdy nebyl vývoj zbraní, ale výzkum vesmíru. Proto když se JPL stala součástí nové agentury zvané NASA, začaly pracovat na prvních sondách letících na Měsíc, Venuši, Mars a další vesmírná tělesa. Později, když digitální počítače téměř zcela nahradily lidské mozky, byla JPL jedinečná v tom, že si svůj tým žen uchovala a pouze změnila jejich náplň práce. Staly se z nich první programátorky a ženy-konstruktérky. Díky jejich úsilí jsme mohli do vesmíru vypustit rakety, které nám ukázaly obrysy naší sluneční soustavy.
Kniha Vzestup raketových dívek vypráví příběh těchto vědkyň, které nejen že utvářely dějiny vesmírného programu, ale také vyšlapaly cestu pro další ženy, které toužily po vědecké kariéře. Kniha je výsledkem rešerší a rozhovorů s bývalými zaměstnankyněmi JPL. Nabízí tak jedinečný pohled na úlohu žen ve vědě a vrhá nové světlo jak na naši minulost, tak na to, kam budou směřovat naše další kroky.

Tato knížka nás vrací do doby, kdy mohly studované ženy pracovat leda jako sekretářky. Punčocháče neexistovaly, takže i těhotné slečny musely nosit podvazkový pás, který se jim zařezával do bříška. Kalhotové kostýmy patřily pouze mužům. A lidé ještě stále věřili, že v naší sluneční soustavě existuje jiný život. Nikdo nevěděl, jak vypadá zblízka Venuše či Mars, natožpak Saturnovy prstence nebo Jupiterovy měsíce...

A pak se z tria podivínů, co pravidelně demolovalo univerzitní majetek šílenými pokusy, stanou zakladatelé společnosti JPL. Tato společnost byla za války pověřena vymýšlením balistických řízených střel, všichni zaměstnanci však toužili po objevování vesmíru pomocí raket. Pár let se sice načekali, nakonec se však dočkali. Bez chytrých mladých vědkyň by to ale daleko nedotáhli. Milovnice matematiky byly předchůdkyněmi počítačů. Všechny výpočty prováděly z hlavy, pouze s pomocí logaritmického pravítka a hromady papírů. Kalkulačka byla v té době vymoženost, kterou nepoužíval každý. Ženy byly jednoduše nenahraditelné. Přesto to neměly jednoduché - podceňování, nešťastná manželství, potrat, skrývání těhotenství,... to vše se jim nevyhnulo. Ony ale pracovaly o to usilovněji. A když se objevily první computery zabírající celou jednu místnost, nikdo strojům nevěřil - radši nechali počítat své "lidské počítače". My teď máme prostřednictvím knížky možnost prožít s některými vědkyněmi celý jejich život. Autorka nám přináší jedinečnou možnost nakouknout pod pokličku matematických zázraků, které zapadly prachem...

Při svém pátrání jsem narazila na fotografii z 50. let, na které byly zmíněné ženy zachycené, jak pracují u svých stolů. Na fotce bylo sice vše vidět velmi dobře, ale archiváři z NASA mi dokázali sdělit jen několik jejich jmen. Nevěděli, jaký byl další osud této skupiny. Zdálo se, že jejich příběhy zůstaly pohřbeny někde na smetišti dějin. (str.9)


Co se mi líbilo: Tak zaprvé: vesmír. Já už od dětství zbožňuju návštěvy planetária, knížky o hvězdách a pořady o kosmu. Dokonce jsem koukala i na videa z přednášek Stephena Hawkinga. Jsem prostě velký fanoušek smyšlených i reálných sci-fi. :D Překvapením pro mě bylo to, že mě na knížce mnohem více zajímaly části z běžného života žen, méně pak ty technické podrobnosti o raketách. Přesto beru za pozitivum, že jsem se dozvěděla zase něco navíc o prozkoumávání vesmíru. Autorka se navíc snažila psát čtivě a srozumitelně a přestože jsem měla s některými odbornějšími odstavečky problém, tak si její snahy cením.

Největším plusem pro mě ale byly dvě foto-přílohy, nacházející se zhruba za první a druhou třetinou knihy. Fotografie jsou barevné, na kvalitním lesklém papíře a ohromně mě potěšily. V textu jsou mimo jiné také černobílé obrázky, které vhodně doplňují text. Nejcitelněji na mě i tak zapůsobily fotky z příloh, protože nám ukazují vědkyně jako staré babičky. Člověk si pak uvědomí, jak rychle čas plyne a ptá se sám sebe, kolik toho ještě můžeme stihnout...


Co se mi nelíbilo: Když už jsme u těch foto-příloh, tak se mi nelíbilo jejich umístění. Zaprvé bych přehodila jejich pořadí tak, aby byly jednotlivé fotky řazeny dle data pořízení. Nakonec bych celou přílohu umístila až na úplný konec knížky. Jde o to, že se v popiskách objevuje mnoho odkazů na rakety, o kterých se v textu dozvídáme až mnohem později. V nejlepším případě si tedy vyspoilerujeme děj, v nejhorším to na nás nijak nezapůsobí, protože o daných situacích nebudeme nic vědět. Aby na nás knížka jako celek maximálně zapůsobila, musely by fotografie přijít v tu správnou dobu. Obzvlášť ty z posledních let by krásně ladily s doslovem autorky.

Grafickou stránku výsledného dílka přesto oceňuji. Líbilo se mi využití dobových reklam a plakátů, oceňuji milý dárek v podobě barevných fotek a do oka mi padly i roztomile "počmárané" předsádky parádně ladící k tématu knížky. Obálka je kapitola sama o sobě, protože se grafikům i tentokrát ohromně povedla (což je u Omegáckých knížek už téměř pravidlem). Musím říct, že máme opět jednou pěknější vnější vzhled, než původní vydání a těší mě, že máme v Čechách tak šikovné umělce. Přebal "Vzestupu raketových dívek" je totiž hotové umělecké dílo. Součástí je opět všitá záložka.

Hodnocení: 59% Musím se přiznat, že jsem s první polovinou knihy docela zápolila. Může to být i tím, že "Vzestup raketových dívek" je typ čtiva, které vyžaduje vaši plnou pozornost, takže byla chyba si ji brát na noční. Text obsahuje hodně technických popisů, na které jsem se v práci nedokázala dostatečně soustředit, proto jsem musela opakovat čtení některých stránek. Mnohem více mě pak bavily odstavce věnující se soukromému životu vědkyň, jejich manželům a dětem. Bavila mě také kapitolka o soutěži "Miss řízená střela" a ráda jsem se dočetla detaily o tehdejší dámské módě. Přesto jsem se musela prolouskat (pro mě v tu chvíli) trochu nudnějšími odbornými pasážemi.

Když jsem si o knížku žádala, nevěděla jsem přesně, co můžu očekávat. Doufala jsem jen v to, že se dozvím nějaké nové zajímavosti o vesmíru, který mě tolik fascinuje. V něčem se mé předpoklady dokonale naplnily - měla jsem například ohromnou radost z barevných fotek planet naší sluneční soustavy a vysvětlivek, jak k jejich pořízení došlo. Z druhé strany mě však některé úseky uspávaly, protože jsem si na čtení nevybrala nejvhodnější denní dobu. Druhá polovina knížky si mě však získala! Když vezmeme v potaz, že jsem se nad první půlkou trápila hned několik nočních po sobě, musím vyzdvihnout, že zbylou část jsem přečetla za jediný večer doma u televize. Poslední stránky mě dokonce tak pohltily, že jsem nemohla jít spát, dokud jsem je nedočetla. A ten doslov! Ten mě rozsekal. Jsem prostě citlivka a vždy mě rozpláče, když s hlavními hrdiny prožiju celý jejich život a pak mi je autor ukáže jako staré babičky či dědečky. Jestli bych si měla odnést ze čtení díla Nathalie Holt jen jednu věc, tak to dozajista bude její citlivý styl vypravování, který dokázal oživit minulost. Nakonec mi připadalo, jako by "Heleniny holky" byly moje vlastní kamarádky, což je úspěchem pro každého dobrého vypravěče.

Podobné knihy: Skrytá čísla (Margot Lee Shetterly) - taky vypráví příběh 3 ženských výpočtářek z NASA, tentokrát se ale autorka zaměřuje pouze na Afroameričanky

Pokud chcete, můžete ještě mrknout na skvělou upoutávku:


Knížku si můžete koupit na internetových stránkách http://www.knihyomega.cz/ nebo https://www.knihydobrovsky.cz/.

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Omega.

Pokud bych se teď, po dočtení, mohla znovu rozhodnout, zda si knížku pořídit nebo ne, tak je odpověď jasná - tuhle krasavici v knihovničce rozhodně chci. Ač mi některé kapitolky úplně nesedly, jako celek hodnotím dílko kladně. Odkrylo mi zase jeden důležitý milník historie, který by mi jinak zůstal skrytý. Byla by to škoda, protože tyto ženy -raketové dívky- si svůj úspěch řádně vydřely a rozhodně si zaslouží, aby se o nich mluvilo. Jsem ráda, že já už nepatřím mezi lidi, kterým jméno "Helen Lingová" nic neříká. :) A co vy?

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama