Říjen 2017

S: Evelyn Talbot (Brenda Novak)

30. října 2017 v 23:04 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Evelyn Talbot (Brenda Novak)

Tak to tu máme zase... Přehnaně sebevědomá hlavní hrdinka, která si myslí, že její úžasně geniální nápad nikoho neohrozí, protože ho přece důkladně promyslela. Ale opravdu někdo může shromáždit nejnebezpečnější šílence v jedné budově a očekávat, že se pak nestane nic zlého? Prostřednictvím doktorky Evelyn Talbotové se podíváme do dodnes řádně neprobádané oblasti psychopatie. Avšak připravte se na to, že tato knížka ve vás vyvolá obrovské množství otazníků, které vám nikdo nebude moci zodpovědět... Nakladatelství Omega opět přišlo s velmi zajímavým literárním počinem, které může na první pohled vypadat tuctově (přeci jen je na téma ústavů už hromada knih), na druhou stranu čtenáře ochromí mrazivou atmosférou Aljašky a nečekanou přidanou hodnotou...

Nakladatelství: Omega pro ČR

1.DÍL: NEJHORŠÍ NOČNÍ MŮRA

ANOTACE: První díl elektrizující nové série Brendy Novak, autorky bestsellerů New York Times.
Evelyn Talbot ví, že psychopat může vypadat naprosto normálně. Bylo jí teprve šestnáct, když jí její přítel Jasper věznil a mučil, a opustil ji v domnění, že je mrtvá. Nyní je respektovanou psychiatričkou, která se specializuje na myšlení zločinců, Evelyn pracuje v Hanover House, léčebném zařízení s maximální ostrahou, které se nachází v malém městečku na Aljašce. Má rozpory se seržantem Amarokem, který je přesvědčen, že Hanover je pro místní obyvatele hrozbou, i když osobně je ke krásné Evelyn velmi přitahován a hrozí, že se jeho svět převrátí vzhůru nohama. Život ve městě se změní v noční můru poté, kdy je nalezeno zmrzačené tělo místní ženy. Pro Amaroka je to důkaz, který potřeboval: Hanover se musí zrušit. Evelyn má důvod k obavám, že se jí tento zločin osobně dotýká, že vrah, který jí straší ve snech, si jí opět našel, a že život, který si tak pečlivě vybudovala, už nikdy nebude takový, jaký byl.


Doktorka Evelyn Talbotová měla pořádně krušné mládí. V období, kdy její vrstevnice řešily šminky, módu, slavné zpěváky či první sexuální zážitky, ona málem vykrvácela na podlahu chaty, kam chodívala se svým přítelem Jasperem. On byl také ten, kdo naší hlavní hrdince způsobil zranění - zavraždil tři její kamarádky, podřezal jí krk a pokusil se všechny důkazy zničit podpálením chatky. Evelyn však jako zázrakem přežila a upsala svou duši ďáblu - rozhodla se totiž zasvětit zbytek svého života zkoumání psychopatie. Vystudovala se samými jedničkami a vrhla se na hledání "léku", který by napravil choré mysle prahnoucí po vraždění. Největším profesním úspěchem se pro ni stane projekt "Hanover House", což je vlastně ústav pro ty nejnebezpečnější a nejmorbidnější psychopaty ze států. Vždyť co může být geniálnější, než postavit vězení s nic-moc zabezpečením v opuštěných zasněžených pustinách Aljašky a spoléhat na to, že se nic zlého nestane. Evelyn je skálopevně přesvědčená, že všechno dokonale promyslela...

Pak se však začnou pohřešovat dvě ženy a najde se znetvořená useknutá hlava s vyloupnutým okem. Sen naší hlavní hrdinky se začíná bortit jako domeček z karet. Zjišťuje, že její okolí je stejně prohnilé, jako obyvatelé věznice - žárlivý zhrzený kolega, nymfomanka posedlá hledáním největšího penisu na Aljašce či podezřelí vězenští dozorci ... Je vrahem někdo z nich nebo se snad vrátil Jasper, aby dokončil, co před léty nestihl? Evelyn už neví, komu může důvěřovat, naštěstí má po boku sexy seržanta Amaroka, který je připravený ji ochránit před celým světem...

Narodil jsem se s ďáblem v těle.
Nemůžu se ubránit faktu, že jsem vrah,
stejně jako se básník nemůže ubránit inspiraci.
-H.H.HOLMES, sériový vrah, podvodník, bigamista-

Co se mi nelíbilo: Na jednu stranu musíme doktorku obdivovat za její odvahu čelit svému strachu. Na stranu druhou mi však připadá přišerně nelogické, aby někdo po takovém traumatu pracoval v oblasti, která ony děsy pouze umocňuje. Jak může žena, která v mládí přežila útok psychopatického přítele pracovat s psychopaty? Obzvlášť po tom, co ji mnozí z nich napadli, obtěžovali nebo pronásledovali... Jako psycholožka by přece sama měla vědět nejlépe, že si svůj strach pouze zhoršuje. A dost se divím i tomu, že by nějaký šéf nechal takovou doktorku velet celému ústavu. Vždyť ji její minulost zcela viditelně ovlivňuje! Při čtení knížky se mi takové myšlenky neustále dokola vkrádaly do mysli...

Navíc samotný námět není bůhvíjak originální - opuštěné místo, strašidelný ústav, nečekané vraždy plus hlavní hrdinka s komplikovanou minulostí,... to vše už tu mnohokrát bylo. V knížkách i na filmovém plátně. Mě osobně okoukanost tématu nějak extra nevadí, pokud je zpracováno kvalitně a autor přinese i něco nového. Nicméně se neubráním srovnání s jinými zpracováními a malinké mínus pro mě je, že hlavní hrdinka nijak nevybočuje z tradice přehnaně sebevědomých naivek, které se bez rozmýšlení hrnou do problémů. Co by bez onoho klišé tento žánr dělal, že? :D

Co se mi líbilo: Knížka má přesto mnohé co nabídnout. Jednou z nejvýznamnějších pozitiv jsou citáty slavných psychopatů, které uvádějí každou kapitolu. Při mnohých z nich mě řádně zamrazilo a mimo jiné také nalákalo na shánění více informací o těchto nebezpečných chlapících. Ráda bych si přečetla i jejich skutečné životní příběhy - to by mě opravdu bavilo. I tento fiktivní příběh je hodně zajímavý. Autorka má navíc talent na to, aby na čtenáře pořádně zapůsobila, postrašila je a napínala... Knížka má dozajista největší efekt, pokud ji čtete o zimních večerech, to pak jen trnete. Čtivost se tedy Brendě Novak rozhodně upřít nedá.

To, co jsem udělal, nebylo díky nadbytku žen v dnešní době tak hrozné.
Každopádně jsem si to užil.
-RUDOLF PLEIL, německý sériový vrah-

Záleží na tom, jestli je na světě o jednoho člověka méně, nebo více?
-TED BUNDY, sériový vrah, násilník, únosce a nekrofil-

Hodnocení: 97% Brenda Novak vsadila na lehce klišoidní, avšak diváky oblíbené téma. Přesto vás však dokáže natolik vtáhnout do děje, že jí tu tuctovost námětu rádi odpustíte. Hlavní hrdinka je sice neuvěřitelně naivní a způsobuje si tím jen další problémy, nicméně mi nebyla nesympatická. Právě naopak, i když nesnáším přiblble důvěřivé postavy, Evelyn byla tak výborně napsaná, že jsem si ji rychle oblíbila a držela jí palečky. Stejně vnímám i romantickou linku příběhu, která je jen dlaším neuvěřitelným klišé s láskou na první pohled. No i tak mě odstavečky se seržantem Amarokem bavily. No co k tomu říct - svalnatý sexy policista s dobrým srdíčkem... Která čtenářka by si nad ním nezavzdychala? ;-) Když to shrnu, čtení jsem si opravdu užila. U tohoto žánru je nejdůležitější správná atmosféra a tu se autorce podařilo vybudovat díky prostředí zasněžené temné Aljašky a dobře zvolenému mixu realistických postav. Stejnou péči jako hlavním postavám totiž věnovala i těm vedlejším. Psychopat Hugo, doktor Fitzpatrik či rozverná Danielle,... Všechny měly něco, co bylo důležité pro posun v ději, zároveň však skvěle dobarvovaly příběh.

V závěrečném hodnocení jsem musela strhnout pár bodů za nepříliš originální námět, naopak jsem nějaké body přidala za přidanou hodnotu ve formě citátů slavných psychopatů.

Grafická úprava je opět super. Naše obálka je viditelně inspirovaná tou původní, což neberu za negativum, protože i ta je velmi povedená. Líbí se mi použití modré barvy, která působí chladně a ladí k prostředí, kde se příběh odehrává. Korektura na jedničku s hvězdičkou a celkový dojem z knížky jasně vyzařuje, že koupě nebudete litovat. Minimálně po stránce kvality vydání určitě ne.

Nejhorší noční můra je skvělá knížka, která sice staví na všemi známých základech, přesto se jí podařilo vybudovat tu správnou atmosféru, která k thrillerům patří. Já jsem z knihy nadšená a o přečtení dalšího dílu nepochybuji ani na vteřinu. Po poslední kapitole se pokračování nemůžu dočkat!!!

Knížku si můžete koupit na internetových stránkách http://www.knihyomega.cz/ nebo https://www.knihydobrovsky.cz/.


Za zaslání recenzního výtisku moc děkuji skvělému nakladatelství Omega.

2.DÍL: JSEM ZPĚT

(Knížka u nás ještě v překladu nevyšla. Plánovaný termín vydání je březen 2018. Zatím se ale můžeme navnadit anotací...)

ANOTACE: Psychiatrička Evelyn Talbot se vrací do nápravného zařízení pro nejděsivější psychopaty z celé Ameriky. Evelyn neustále myslí na svou ponurou minulost. Její bývalý přítel Jasper Moore ji unesl, mučil a málem zabil. Evelyn zmizela beze stopy. O dvacet dva let později má Evelyn stále pocit, jako by na ni ve stínu někdo číhal. A dál se věnuje svému poslání: v Hanover House se snaží pomáhat a studovat ty nejkrutější psychopatické mozky. Když je přijat nový pacient Lyman Bishop, Evelyn si uvědomí, že by mohl být ideálním kandidátem pro výzkum. Je inteligentní a důvěryhodný, velmi jí připomíná Jaspera. Sotva kdo by tipoval, že tento muž byl odsouzen za únosy a vraždy několika žen. Ale jestli Evelyn ze svých děsivých zkušeností něco pochopila, pak je to fakt, že takoví lidé bývají nejnebezpečnější...


Co si myslíte vy o použití klišoidních námětů? Řešíte spíše originalitu nebo zpracování? Já vždy hodnotím hlavně to, jak si autorka se zadaným tématem poradila a Brenda Novak to podle mě zvládla na výbornou. Plánujete se po tomto mrazivém thrilleru taky poohlédnout?

S: Akta Illuminae (Amie Kaufman, Jay Kristoff)

29. října 2017 v 21:17 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Akta Illuminae (Amie Kaufman, Jay Kristoff)

Nad touto recenzí jsem hodně váhala, nebyla jsem si totiž jistá, jestli chci popisovat mé dojmy z knížky, kterou už dávno všichni četli a zrecenzovali. Obzvlášť, když přihlédnu k tomu, že se můj názor nijak neliší od většiny nadšených čitatelů - i já byla z prvního dílu totálně unešená. Nakonec jsem se ale rozhodla pár řádků přeci jen napsat. Hodně mi pomohl komentář od Zdenky z Medvědí oázy, která nazvala své recenze čtenářským deníkem, do kterého sem tam ráda zpětně nakoukne... Je to hezká myšlenka. :) Vlastně si i já po sobě starší recenze sem tam přečtu, abych si osvěžila mé názory na některé tituly. Byla by asi škoda, kdybych si nemohla zavzpomínat na to, jak moc jsem byla z Illuminae nadšená, ne? :)

Nakladatelství: CooBoo pro ČR

1.DÍL: ILLUMINAE

  • Ocenění: nominace v kategorii Nej YA Fantasy & Sci-Fi (2015)
  • nominace v kategorii Nejlepší Sci-Fi novelu (Aurealis Award 2015)
  • ABIA - Australian Book Industry Award (2015)
  • nominace: Nej zahraniční román (Premio El Templo de las Mil Puertas 2016)
  • Gold Inky (2016)
  • nominace v Evergreen Teen Book Award (2018)
Píše se rok 2575 a dvě znepřátelené korporace jsou ve válce kvůli planetě, která je stěží něčím víc než obřím kusem kamene pokrytým ledem. Obyvatele o útoku nikdo nevaroval, nikomu na nich nezáleží. Kady je nucená spojit se s bývalým přítelem Ezrou a pod nepřátelskou palbou se snaží dostat k evakuační lodi, která oba dostane do bezpečí. Jenže po celé planetě se šíří zmutovaná epidemie. Úniková flotila se snadno může stát pastí a jejich hrobem.


Příběh už asi většina milovníků knížek zná, proto se ho pokusím jen tak rychle shrnout... Kady s Ezrou jsou sedmnáctiletí spolužáci, kteří se právě rozešli (a čtenář se celkem dlouho nedozví proč). Nepříjemné "porozchodové trapno" jim však naruší útok na jejich planetu. Kerenza je pokrytá ledem a nachází se zde významné látky, které její obyvatelé načerno těží. Gigantická společnost BeiTech se rozhodla nelegální činnost zatrhnout. Vztyčený ukazováček nebo bonznutí příslušným orgánům jim však nestačí - rozhodnou se planetu vybombardovat. Růžovovlasá Kady je na svého expřítele pořádně naštvaná, takže chvíli váhá, jestli mu má při útěku pomoct nebo ho radši přejet, nakonec ale jedou do bezpečí spolu. Bezpečím jsou tři vesmírná plavidla, která náhodou letěla kolem Kerenzy: bojový křižník Alexandr, vědecké plavidlo Hyppatia a létající skladiště Koperník.

Společnost BeiTech ale netouží po tom, aby existovali nějací svědci jejich vyvražďovací akce, proto se jejich nejlepší bojová loď Lincoln vydává pronásledovat naše hrdiny. Je to ale běh na dlouhou trať, Kady se mezitím na Hyppatii zlepšuje ve svých hackerských dovednostech a Ezru učí na Alexandrovi řídit bojový letoun. Komunikují spolu jen prostřednictvím tajných chatů a čekají, až je Lincoln dožene. To ale není jejich jediným problémem. Co když se v prostorách lodí začne šířit (zombie) virus, který dělá z obyčejných civilistů extrémně agresivní paranoiky. A co když se inteligentní řídící systém lodi - Spiro - zblázní a rozhodne se všechny živé povraždit?

Co se mi líbilo: Prvním, co čtenáři udeří do očí, je neobvyklý formát textu. Jak už jistě víte, Illuminae není psána obyčejně (jako příběh), ale formou různých dokumentů: přepisů rozhovorů, záznamů z kamer, chatů mezi nejrůznějšími postavami, mailů či utajených vládních lejster, které Kady kdesi nelegálně vyhrabala. Knížka tím získává velký plusový bod za originalitu, protože zaplnila volné místo na trhu - nic takového jsme tu ještě neměli. Některé knížky sice pracují s "bonusy" ve formě komunikací hlavních hrdinů - například se mi vybavil První konec nebo i dvojstrana s obrázkem galaxie ze série Loď mezi hvězdami, ale žádný spisovatel ještě nezašel tak daleko, že by se úplně vzdal běžné formy vyprávění a nechal čtenáře, aby si děj sestavil z indícií sám. Dílko tak ve mě jako celek budilo spíš dojem strategické PC hry, než knihy. Rozhodně se mi to moc líbilo.

Stejně tak si mě získala i hlavní hrdinka Kady. Byla správně bláznivá, sympatická, odvážná a chytrá. Konečně nějaká hrdinka, která opravdu racionálně přemýšlí a nemusí ji pořád někdo zachraňovat. Fandila jsem jí a to je při každé knížce důležité - aby hrdina přirostl čtenáři k srdci a jeho osud mu pak nebyl lhostejný...

Co se mi nelíbilo: Lhostejný mi ale byl osud Ezry, který mi nijak k srdci nepřirostl. Může to být i tím, že dostal mnohem méně prostoru, než Kady. Nebo taky tím, že nesnáším přecitlivělé bábovky a tak na mě bohužel Ezra působil. Možná to bylo tím, že jsem ho mohla sledovat jen prostřednictvím jeho zpráv, které -přiznejme si- nebyly zrovna mistrovská díla. Jeho mluva a obsah většiny rozhovorů reálně odpovídal jeho věku. Přesto mi jako hlavní hrdina nebyl sympatický. Jde prostě o naprosto tuctového, obyčejného kluka, zatímco já mám radši pana Darcyho... ;)

Hodnocení: 100% Když se nad knížkou hlouběji zamyslím, tak bych ji nejspíš označila za skvělý mix všech možných populárních děl. Prostředí mi velmi silně připomíná trilogii Loď mezi hvězdami, kapitoly o viru ve mě vyvolávaly podobný pocit, který mívám při sledování zombie filmů Světová válka Z a Den poté, problém s inteligentním řídícím systémem mi zase připomněl Červenou královnu z Resident Evilu 1, no a zamilovaný pár plus nenaplněná nešťastná láska... Romeo s Julií jak vyšití... :D Přesto je knížka jako celek jedinečným originálem, který se vám vryje do paměti. Jednak je tu neobvyklá forma vypravování, která zaujme i zatvrzelé nečtenáře. Pak musím pochválit sympatickou hlavní hrdinku.

Nakonec ale největším důvodem, proč dát Illuminae vysoké hodnocení je to, že těch 600 stran prolítnete jedním dechem. To je podle mě u knížky opravdu podstatné. Ač nebyla zápletka úplně nejoriginálnější, já hltala každou stránku a odolávala pokušení nalistovat si závěr. Autoři si se svými postavami hrají jako s panáčky na herní desce - posunují je směrem, který čtenáře překvapí nejvíc a nebojí se vyvraždit půlku osazenstva jen proto, aby nám přivodili menší infarkt. Musím se přiznat, že Illuminae je jedna z mála knížek, kde jsem absolutně netušila, kdo nakonec přežije a vyhraje. Čtení jsem si doopravdy užila a proto dávám nejvyšší hodnocení. A komu tuhle krvavou sci-fárnu doporučuju? VŠEM! Všem těm, komu nevadí krev, umírání a troška bombardování. Tohle si musíte přečíst!

Poznámka: Já četla "Reading Copy" v paperbacku, kterou jsem vyhrála v soutěži, ale rozhodně musím mít i pevnou vazbu. Ta je totiž úúúúžasná! Navíc mám úchylku, která mě nutí kompletovat série ve stejných vydáních a jelikož recenzní výtisk druhého dílu asi neseženu, musím si koupit hardback prvního. :D Jsem blázen a knihokřeček. Já vím, já vím,... je to se mnou vážné... :D

2.DÍL: GEMINA

Knížka u nás v ČR ještě nevyšla, je pouze v originále. Termín vydání je naplánovaný na listopad 2017.

Hanna pobyt na vesmírné stanici v galaxii kdesi na konci vesmíru vždy vnímala jen jako ztrátu normálního společenského života. Nikdo jí ale neřekl, že jí pobyt tady může stát život. Sága, která začala již v Illuminae, nyní pokračuje na palubě Skokové stanice Heimdall, kde se dva noví hrdinové musí střetnou s vražedným komandem BeiTechu. Hanna je hýčkanou dcerou velitele stanice, Nik naopak rebelujícím členem ze špatné rodiny. A zatímco se oba potýkají se životem na tom nejnudnějším místě v celém vesmíru, netuší, že se k nim blíží zkáza. Když elitní útočný tým BeiTechu napadne stanici, Hanna a Nik jsou donuceni spolupracovat, aby bránili svůj domov. A aby toho nebylo málo, cizí forma života zabíjí jednoho obyvatele stanice po druhém a porucha na červí díře hrozí, že časoprostorové kontinuum může být rozerváno ve dví. Brzy tak Hanna a Nik nebojují jen o svůj vlastní život - osud celého Heimdallu a možná i celého vesmíru je v jejich rukou.

3.DÍL: OBSIDIO

Knížka ještě nevyšla ani v ČR, ani v zahraničí.

Kady, Ezra, Hanna, and Nik narrowly escaped with their lives from the attacks on Heimdall station and now find themselves crammed with 2,000 refugees on the container ship, Mao. With the jump station destroyed and their resources scarce, the only option is to return to Kerenza-but who knows what they'll find seven months after the invasion? Meanwhile, Kady's cousin, Asha, survived the initial BeiTech assault and has joined Kerenza's ragtag underground resistance. When Rhys-an old flame from Asha's past-reappears on Kerenza, the two find themselves on opposite sides of the conflict. With time running out, a final battle will be waged on land and in space, heros will fall, and hearts will be broken.


A co vy? Četli jste tohle mega originální dílko? Líbil se vám první díl a plánujete si pořídit i pokračování? Já se druhého dílu nemůžu dočkat a netrpělivě čekám na den vydání,... Už ať mám tu modrou krásku doma! :)

Shrnutí ZÁŘÍ (09/2017)

24. října 2017 v 5:01 | Deni |  SHRNUTÍ MĚSÍCE

Shrnutí ZÁŘÍ (09/2017)

Tak jsem tu opět s měsíčním shrnutím. Pořáááádně opožděným - já vím, já vím. :D Jak už jsem několikrát na omluvi zmínila, poslední měsíce pro mě byly dost hektické, protože jsem se stěhovala na Slovensko kvůli škole. Kdyby vás zajímalo na jakou školu jsem se nechala mamkou ukecat, tak je to Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave, filozofická fakulta. Ale neházejme všechnu vinu jen na mamču, s výbĚrem jsem nakonec moc spokojená a studium mě zatím až překvapivě baví. (Počkejme, až přijde zkouškové - to budu mluvit úplně jinak... :D) No takže to běhání kolem kartičky do školy, zařizování bytu, sestavování nábytku (deteď ještě nemám složenou skříň - věci mám v taškách na zemi), plovoučka, vrtání garnýže, vyřizování povolení k pobytu a navíc i nová práce jako noční recepční v hotelu,... No měla jsem toho celkem dost. Proto jsem nestíhala moc utrácet za nákupy knížek a bohužel jsem toho ani moc nepřečetla. Pojďme se ale kouknout i na ti málo - pár pěkných kousků za pozornost stojí... ;)

Koupené knihy: (8)

1) Sny andělů a chimér (Laini Taylor)
2) Pomsta nosí Pradu (Lauren Weisberger)
3) Válečníci 2: Oheň a led (Erin Hunter)
4) Lví král
5) Princezné dávnoveku
6) NHM #24: Defenders
7) NHM #26: Doctor Strange
8) Plants vs. Zombies: Trávogeddon


První tři nové úlovky jsou objednávka z Knižního klubu, z toho dvě jsou jen do počtu. Doopravdy nutně jsem potřebovala pouze novinku od Laini Taylor - Sny andělů a chimér. Stejně jako všichni ostatní, kteří četli první dva díly, jsem čekala celá natěšená na den vydání závěrečného dílu trilogie. Jestli jste ji nečetli, tak to hned napravte, protože tohle je NAPROSTO boží. Na první dva díly jsem již zveřejnila recenzi, kterou najdete ZDE. Teď ještě k samotné knížce... Dvě věci mi na ní vadí. Zaprvé se mi nelíbí zelená barva obálky - první dva díly mají odstíny modré, tak proč to najednou změnili? Vždyť to nebude ladit! Druhou výtku mám pak k názvu, jelikož se mi mnohem víc líbil původní anglický "Dreams of Gods and Monsters", neboli doslovně přeloženo "Sny bohů a nestvůr". I tak jsem ale vděčná, že jsme se knížky po letech dočkali.

Pomsta nosí Pradu (pokračování světoznámého románu Ďábel nosí Pradu) a Válečníci (druhý díl série Oheň a led) byli ve slevě. Chápete... knížku o kočkách jsem tam prostě nemohla nechat! Další dílek do mojí sbírky. :D A Pomsta nosí Pradu jsem objednala spíš kvůli mamce, ale plánuji si ji taky přečíst. Jsem na knížku zvědavá.


Potom jsem se nechala zlákat reklamou v televizi a běžela do stánku pro Lvího krále. Stál neuvěřitelných 10 korun, jde totižto o první díl mnohosvazkové edice Disney pohádek, která bude pravidelně vycházet. Já už spoustu Disneyovek doma mám ještě v původním vydání z Mickeyho knižního klubíku (nebo jak se to jmenovalo). Mimo jiné vlastním druhý díl Lvího krále, ale první mi chyběl, proto jsem se moc potěšila, že vyjde a ještě za tak skvělou cenu. Líbí se mi zlatý hřbet a béžová obálka s hvězdičkami, nelíbí se mi ale formát, který mi nesedí ke zbytku sbírky a hlavně k Simbově příběhu. I tak mám ale radost. Lví král byl vždy moje srdcovka... ;)


Jinak tohle je má nejoblíbenější scéna (jak z knížky, tak z filmu), kde se malý Simba nechá napálit strýčkem Scarem a díky tomu málem umře pod kopyty splašených pakoní. Naštěstí má odvážného tatínka, který mu přiběhne na pomoc... A většina z nás asi i ví, jak to nakonec dopadne. :(


Krásné ilustrace má i další přírůstek, který mi přibyl do knihovničky. Tentokrát jde ale o knížku ve slovenčině, kterou jsem si koupila v novomestském Tescu. Jde o Princezné dávnoveku. První přitáhla můj pohled třpytková obálka - já byla vždy trošku na kýče a co se týče stříbrných, zlatých, třpytivých, perleťových nebo okamínkovaných obálek... ty prostě nejvíc zbožňuju. :D


Po zběžném prolistování jsem ale zjistila, že knížka skrývá mnohem víc, než co naznačuje název. Mohli byste očekávat dětskou sbírku pohádek, ale tak to vůbec není. Princezné dávnoveku je vlastně výběr ze starých řeckých bájí a pověstí, zaměřených na ženské hrdinky. Knížka má 116 stran rozdělených do 7 kapitol. Ty pak sledují tyto hlavní postavy: Európu, Nausiku, Danae, Andromedu, Lédu, Ariadnu a Atlantu.


Nejsilnějším důvodem ke koupi jsou ale dozajista ilustrace umělkyně Cathy Delanssay. Já obdivuju pěkně graficky zpracované dílka a tahle kniha se mezi ně rozhodně řadí. Bude krásnou ozdobou mé knihovničky.


A málem bych zapomněla na svoji pravidelnou měsíční dávku komiksů. Jak už je zvykem, koupila jsem si nové NHM#26: Doctor Strange. které tento měsíc nově vyšlo. Ale když už jsem byla v Tescu, všimla jsem si, že tam mají i starší čísla, takže jsem do košíku rovnou přihodila i NHM#24: Defenders. Postupně si doplňuju sbírku Nejmocnějších hrdinů Marvelu, a i když mi ještě dost svazků chybí, obrázek na hřbetech se přeci jen rýsuje,... Nakonec je možná sesbírám komplet všechny. ;)

To ale nebyl úplný konec příběhu. Z Tesca jsem si totiž odnesla celkem 3 komiksy, ten třetí ale nebyl od Marvelu. Dokonce ani od DC. Jde o můj první komiks od společnosti DarkHorse (u nás CPress) a jde o sešit Plants vs. Zombies: Trávogeddon. Na téhle mobilní hře jsem před třemi roky strávila značnou část mého volného času. proto jsem si komiks opravdu nemohla nechat ujít! Byla jsem vůbec hodně překvapená, že nějaký komiks na téma hry existuje. Většinou takové počiny nedopadají zrovna nejlíp, přesto mám z tohoto úlovku dobrý pocit. Snad se nemýlím. :) Pokud budu spokojená, tak se dozajista poohlédnu i po následujících 3 dílech.

Recenzní výtisky: (4)

1) Rande naslepo (Saliya Kahawatte)
2) Vzestup raketových dívek (Nathalia Holt)
3) Lidé, kteří mě znali (Kim Hooper)
4) Bon Jovi (Bryan Reesman)


Nepřipadá vám, že nakladatelství Omega v poslední době vydává samé pecky? No já mám teda velký problém odolat a nepřihlásit se úplně do všech recenzních konkurzů, které pořádá. :D Tento měsíc mi přišly 4 jejich knížky. Rande naslepo a Vzestup raketových dívek jsou skutečné životní příběhy lidí, kteří bojovali proti nepřízni osudu. Obě už mám přečtené, takže se o nich více zmíním v "přečtenu". Lidé, kteří mě znali od čerstvé spisovatelky Kim Hooper vypráví příběh dívky, která využila tragédii k razantní změně života. V přečtenu ji ještě nenajdete, protože jsem ji skolila až na začátku října, můžete si ale přečíst recenzi.


Čtvrtá omegácká novinka je větších rozměrů než předcházející tři. Je to odborná publikace o Bon Jovi. Obsahuje mnoho fotek kapely, rozhovorů a zajímavostí o jejich tvorbě. Já se neřadím mezi nejvěrnější fanklub Bon Joviho, přesto si o jejich cestě za slávou ráda přečtu. Kdo by neznal slavný hit "It´s My Life"? Já ho teda v mobilu mám a rozhodně chci vědět něco víc o jejích talentovaných tvůrcích.

Dáreček: (2)

1) Velké dějiny zemí Koruny české: Lidová kultura
2) Musela jsem zabíjet (China Keitetsi)


Před měsícem mělo nakladatelství Paseka lákavé (skoro 50% slevy) na svazky z řady Velkých dějin zemí Koruny české. Tehdy jsem si objednala "Zločinnost a bezpráví", ale pokukovala jsem i po "Lidové kultuře". Nakonec mi ji maminka koupila k narozeninám (2.9.) a mám z ní ohromnou radost - jsou to úžasně zpracovaná dílka!

Druhým dárečkem byla knížka Musela jsem zabíjet, kterou autorka China Keitetsi sepsala podle vlastních děsivých zážitků. Tohle už ale nebyl narozeninový dárek - podaroval mi ji na rozloučenou sekuriťák z bývalé práce na recepci ubytovny, protože věděl o mém čtecím koníčku a tohle byla jeho nejoblíbenější knížka. Výpověď jsem dala kvůli stěhování na Slovensko, ale na bývalou práci a lidi tam rozhodně nezapomenu... ;)

Jinak získané: (3)

1) Malý princ (Antoine de Saint-Exupéry)
2) O chytré kmotře lišce (Josef Lada)
3) Malá čarodějnice (Otfried Preussler)


V srpnu a září se síť obchodních řetězců Albert vytasil s bezva akcí - po všech těch hrncích, talířích a skleničkách s mimoni konečně přišla řada i na milovníky knížek. Pokud jste pravidelně navštěvovali supermarket či hypermarket a sbírali bodíky (za 200Kč nákupu 1bod), mohli jste svému dítěti (případně sobě) pořídit sbírku pěkných dětských knížek. Celkem bylo na výběr 8 titulů: Hurvínek, Kubula a Kuba Kubikula, Z deníku kocoura Modroočka, České dějiny očima psa, Dášeňka, Malý princ, O chytré kmotře lišce a Malá čarodějnice.

Mě a mamce se podařilo nasbírat 4 z 8. Hurvínka nemám ráda, takže mi nevadí, že mi na něj bodíky chyběly. Z deníku kocoura Modroočka už doma mám ve větším a pěknějším vydání, proto jsem ho oželela. Ale neodolala jsem novému vydání Dášeňky (získáno na konci srpna) a Malého prince (získáno tento měsíc). Doma máme ošuntělého starouška z antikvariátu, kterého se nechceme vzdát, ale novější verzi jsem prostě musela mít taky!


České dějiny očima psa už mám v původním obalu doma taky, proto jsem ho nechala na poličce v obchodě - přesto musím říct, že jde o skvělou naučnou knížku a bylo mi líto, že si ji u nás bralo do košíku tak málo lidí. Poslední dvě knížky běžela mamka do obchodu vybrat den před koncem Albertovské akce - věděla jsem, že rozhodně musím mít Ladovu pohádku O chytré kmotře lišce, ale druhý výběr jsem nechala na mamce (a na obsahu poličky v obchodě). Maminka mi nakonec přinesla Malou čarodějnici a po zběžném prolistování jsem moc ráda, že vybrala právě tuto. :)

Jen ještě pár slov k samotné akci... Vím, že se na internetu objevilo pár článků na téma nedostatečné kvality a nevýhod "Alberťáckých" knížek. Obecně některým lidem vadilo hlavně viditelné logo obchodu na přední vazbě, nedostupnost zboží a poměr kvality provedení s cenou, kterou při sečtení sumy bodíků za knížku zaplatíte. Mě osobně to připadá nevděčné. Počítat, kolik stojí body, které za knížku dáte? To vážně. Jako bychom i bez sběratelských akcí nechodili nakupovat nebo co... :D Viditelné logo mi nevadí, kvalita mi připadá dobrá a jsem ráda, že Albert pořádá takovéto osvětové programy pro nejmenší čtenáře. Co si o tom myslíte vy? (Jinak moc pěkný článek na toto téma napsala Dragell z blogu Dragellin kulturní web, tak můžete mrknout. ;))

Přečteno v září: (4)

1) Maminčin mazánek (Sarah Flint) .....272 stran
2) Se záští (Eileen Cook) .....256 stran
3) Rande naslepo (Saliya Kahawatte) .....232 stran
4) Vzestup raketových dívek (Nathalia Holt) .....312 stran
Celkem: 4 knížky / 1072 stran



Popravdě už ani přesně nevím, jaké čtecí plány jsem si na tento měsíc předsevzala. Jednak tohle shrnutí píšu s doooost velkým zpožděním, ale taky jsem se nějak dostala do čtecí krize, která mi veškeré plány nabourala. Já moc krize nemívám, většinou jsem o nich jen četla a poslouchala u jiných blogerů, jenže jak se říká - na každého jednou dojde... U mě to pravděpodobně spustily starosti okolo stěhování, nové školy a nové práce. Já jsem hodně přecitlivělá, takže mě to balení několikrát rozplakalo a ani radost z přijetí na zajímavý obor to nedokázala přehlušit.

Každopádně první dvě knížky, které jsem četla mi problém nedělaly. Maminčin mazánek byl napínavý krimi román s velmi dobrým tématem - sama znám lidi, kteří upřednostňují jedno dítě nad druhým a moc ráda bych jim dala tenhle krvák přečíst. Potom by si možná začali víc vážit všech svých dětí. Recenze ZDE. Se záští mě pak překvapilo ještě více. Přestože šlo o docela neoriginální hlavní myšlenku se ztrátou paměti, autorka se pyšní úžasným vypravěčským talentem, díky kterému jsem těch 250 stran doslova zhltla. Velmi dobře napsané, to musím uznat. Více ZDE.


Potom jsem se s chutí vrhla na Rande naslepo, kde mě však dostihla zmiňovaná čtecí krize. Knížka byla jiná, než jsem od ní čekala a přestože jsem autora obdivovala za jeho odvahu čelit zlému osudu, nemohla jsem se příběhem prokousat. Navíc jsem všechny knížky četla na nočních směnách v nové práci, kde jsem byla ještě ze všeho nervózní a vyjukaná, takže jsem si nedokázala čtení pořádně užít. Stejný osud postihl i darovanou autobiografii Chiny Keitetsi. Musela jsem zabíjet je rozhodně zajímavé dílko, plné smutku a bolesti a to byl i důvod, proč jsem ji musela odložit. Vzhledem k mé aktuální náladě jsem potřebovala něco veselejšího. Přesto se k ní za pár týdnů stoprocentně vrátím - musím vědět, jak to s hlavní hrdinkou nakonec dopadlo! Je to silný příběh. Poslední přečtenou knížkou je Vzestup raketových dívek, kterou jsem považovala za pozitivní literaturu faktů, nakonec jsem však byla překvapená, nakolik strastiplná a složitá byla cesta za uznáním "lidských počítačů". Přestože to opět nebylo nic příliš veselého, závěr jsem hodně procítila a knížku jsem ohodnotila vyšším počtem bodů, než Saliya Kahawatte. Recenze na obě přečtené novinky najdete TU a TU.


Jinak, všimli jste si, že všechny knížky, které jsem tento měsíc dočetla, byly recenzáčky od Omegy? :)

SRPEN ve zkratce: Moc knížek jsem nenakoupila, přesto je pro mě překvapivě těžké vybrat nejlepší koupenou knihu měsíce. Váhám... Nakonec to asi budu muset rozlousknout takhle: nejlepší koupenou knížkou jsou Sny andělů a chimér, protože je to třetí díl trilogie, u které jsem snad ani nedoufala ve vydání a mám z něj proto obrovskou radost. Největším překvapením však tento měsíc byla dětsky vypadající kniha Princezné dávnoveku, která v sobě skrývala mnohem více, než o sobě zvenku dával tušit.

Nejlepší přečtenou knížkou měsíce bylo Se záští. Jednoduchý, ale velmi čtivý děj s realistickými postavami - co víc si přát? :) Doporučuju se po této novince poohlédnout v knihkupectví nebo knihovně.

Zářijové zklamání vás asi taky nepřekvapí, protože vybírám Rande naslepo. Přestože mě film opravdu bavil, knížka byla úplně odlišná. Nebyla sice nudná, přesto jsem měla problém se do některých kapitol začíst. S tím souvisí i další nominace, kterou tento měsíc poprvé udělím, a to za nejotravnější knižní postavu. Hádejte, kdo titul získá? Kdo četl recenzi, určitě uhodl, že mě přímo neuvěřitelně prudily samolibé řeči Salyho (hlavní hrdina a zároveň autor Rande naslepo). Pokud nechápete, co mi na něm vadilo, přečtěte si knížku a snad pochopíte... :D


Plány na ŘÍJEN: Snad radši ani nic neplánovat. :D Hlavní je dostat se ze čtecí krize, nedepkařit kvůli změnám v životě, zabydlet se v novém bytíku a vybalit konečně knížky z tašek do knihovničky. Čeká na mě ještě hromádka recenzáčků, takže se budu věnovat hlavně jim. Vzhledem k tomu, že toto shrnutí píšu s velkým zpožděním, tak vám můžu prozradit, že už jsem na tom se čtením mnohem lépe, ale o tom více až příště...

Co děláte vy, když se vám vůbec nechce číst? Nebo když se vám sice číst chce, ale nejde vám se začíst do knížky, kterou máte rozečtenou? Moc děkuju za každý komentář a uvidíme se zase za měsíc u dalšího shrnutí. ;)

K: Bon Jovi (Bryan Reesman)

19. října 2017 v 4:11 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Bon Jovi (Bryan Reesman)

Ať už jste fanoušky skupiny Bon Jovi nebo vám tvrdší hudba nic neříká, tahle knížka stojí za vaši pozornost! Já sama se mezi nejvěrnější fanklub jaerseyských vlasatých rockerů neřadím (znám jen nějakých 5-10 nejslavnějších písniček), přesto jsem si tuto velkoformátovou publikaci ráda prolistovala a přečetla. Už když jsem rozbalila balíček a poprvé knížku otevřela, byla jsem unešená! Zpracování musí nadchnout každého, kdo má alespoň trošku uměleckého cítění - po grafické stránce nejde absolutně nic vytknout. Ale obstojí kniha i jako celek? Zaslouží si plných pět hvězdiček? Nejde přeci jen o vzhled, kvalitní výtvor musí čtenáři nabídnout i lákavý obsah...

Nakladatelství: Omega pro ČR


ANOTACE: Hudební novinář Bryan Reesman popisuje v této fotografické publikaci bohatý a úspěšný repertoár skupiny Bon Jovi, včetně pozoruhodných a nezapomenutelných hitů jako "Runaway", "Livin' on a Prayer", "Keep the Faith", It's My Life", "Bad Medicine", "Raise Your Hands", "Lay Your Hands on Me" nebo "Who Says You Can't Go Home". A to jen několik opravdových hitů z mnoha. Autor se věnuje se sestavám skupiny, mapuje vzestupy a pády jednotlivých členů a nezapomněl ani na divoká světová turné, natáčení videoklipů nebo sólové projekty jednotlivých členů kapely. Původní, nepřikrášlené rozhovory, vzpomínky a a více než 130 barevných fotografií. Tuto kniha jistě ocení každý fanoušek Bon Jovi!

Moje recenze mají svoji osnovu, kterou pečlivě dodržuju. V tomto odstavci bych vám tedy měla stručně popsat děj. Jenže tady vlastně mluvíme o encyklopedii, která sleduje životní příběh slavných osobností. Ve skutečnosti tedy dějovou linku nemá - jde pouze o interpretaci informací a dat ze života Jona Bon Joviho a zbytku kapely. To je nutné vypíchnout, protože autor se opravdu věnuje mnohem více frontmanovi kapely, než zbývajícím hudebníkům, přestože i jim nějaký menší prostor přeci jen poskytne. Kapitoly jsou pak vhodně zvolenými milníky, které ovlivnily chod kapely.


První kapitola nám přibližuje založení kapely a Jonovo prvotní nadšení do hudby, které ho provázelo celou kariérou. Tady musím poznamenat, že pokud čekáte "jobovky" z Jonova mládí, tak se nedočkáte - autor zpěvákovo dětství jen jemně nakousne, ale nevěnuje mu více než pár vět. Jde poznat, že v rukou držíme odbornou knihu a ne časopis drbů pro puberťačky. Celé dílko je pak psáno stejně opatrně a uctivě - autor je očividně fanoušek skupiny a nesnaží se vyhrabat na jednotlivé muzikanty špínu. Naopak vyzdvihuje ty dobré momenty a citlivě popisuje ty méně silné chvilky kapely. Přiznává, že do jejich záležitostí nevidí, že při nich osobně nebyl, proto nemůže objektivně sepsat, jak se co událo. Radši hovoří prostřednictvím slov jiných - cituje mnohé slavné osobnosti, známé a přátele. Opět to ve výsledku přidává knížce na odbornosti.


Co se mi líbilo: Grafické zpracování je prostě parádní - je to to první, co vám přijde na mysl, když knížku otevřete. Encyklopedie bývají v posledních letech velmi kvalitně graficky zpracované, často je i vzhled na úkor obsahu. Tato publikace však vyčnívá i mezi těmi nejhezčími encyklopediemi. Sladění barev (modré, černé a červené) lahodí oku, textové fonty jsou také dobře zvolené, všechny fotky jsou upravené, aby na první pohled zaujaly, navíc skvěle doplňují text. Nechybí ani popisky fotek, které pomůžou i neználkům kapely v orientaci. Nejvíc mě ale oslovila práce s detaily - teď se podívejte na některou z fotek a všimněte si podkladů. Bylo by snadné dát pouze modré nebo čistě černé pozadí, ale grafici nešli tou jednodušší cestou. Naopak využili nejrůznější vzory, ať už šrafování či hadí kůži. Přesto to nevyznívá vulgárně, ani neodvádí pozornost čtenáře od textu.


Velmi milé bylo také využití detailů různých fanouškovských předmětů, jako jsou klíčenky, placky a plakáty. Pravého fanouška kapely musí pohled na tyto blbůstky pěkně rozněžnit. ;) Taky mě ohromně bavil příběh první a druhé verze desky "Slippery When Wet". Původně měla být na obalu fotka prsaté slečny v upnutém roztrhaném tílku s názvem desky. Jakmile to ale Bon Jovi uviděli (až když už se obaly tiskly), lekli se. Připadalo jim to laciné. Neměli ale čas vymýšlet nový design, proto Jon schmatl pytel na odpadky, postříkal ho vodou a prstem načmáral název alba. Rychle to vyfotili a poslali do tiskárny. Tak vznikl kultovní obal slavného alba Slippery When Wet. :)

Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt slippery when wet Súvisiaci obrázok

Co se mi nelíbilo: Vlastně nemám moc co vytknout. Mě se kniha opravdu moc líbila, a to jak po stránce grafické, tak po stránce obsahové. Dokonce i překlad a korekturu bych ohodnotila jedničkou s hvězdičkou. Snad jen jedna drobnost... Do jednotlivých kapitol jsou zařazeny také okénka s popisy vydaných alb. Najdeme zde název, jména osob, které se na tvorbě podílely, nejslavnější skladby a osnovu řazení stop, jak šly na disku za sebou. Chybělo mi ale něco víc o jednotlivých písních. Autor se o nich sice obecně zmiňuje, ale já bych v takovéto publikaci čekala i výňatky z jednotlivých textů. Obzvlášť když vezmeme v potaz, že si členové skupiny své písně často psali sami a autor se vyjadřuje k jejich obsahu. Podle mě by bylo moc fajn, kdybychom je my čtenáři mohli najít v knížce. Chápu, že jde o encyklopedii a ne o zpěvník, ale sem tam nějaký citát z písně by dílku jen přidal na dokonalosti. ;)


Hodnocení: 99% Jak už jsem několikrát zmínila, mě si toto dílko opravdu získalo. Jde o kvalitně zpracovanou encyklopedii o životní cestě kapely Bon Jovi, autor všechny informace podává jednoduchým jazykem, snaží se nás nezahlcovat nezajímavými informacemi a udržet objektivní ráz textu, přestože je z něj cítit velký respekt a náklonost k frontmanovi skupiny. Pokouší se vyhnout tomu, aby kniha vyzařovala dojem bulvárního plátku, naopak nechává promlouvat spíše osoby z Jonova okolí než sebe jako spisovatele. Výběr fotek a bonusových ilustrací je perfektní a můžeme vidět, že i zde si dali tvůrci záležet na hodnotě. Nakladatelství Omega použilo kvalitní papír (který je častý hlavně u komiksů) a zvolilo také zajímavý velký formát knihy, díky čemuž fotky pěkně vyniknou. Na obrovského Jona Bon Joviho se dívá fakt hezky! ;) Ale abych nechválila jen vzhled... Knihu mě bavilo číst, přestože nejsem Bon Joviho věrný fanoušek. Já rock poslouchám, dokonce mám i dvě jejich písničky v mobilu (It´s My Life a Livin´On A Prayer), nicméně nemůžu říct, že bych byla zrovna cílová skupina pro tuto encyklopedii. I tak jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Myslím, že stejně tak, jako je důležité mít rozhled, co se týče válek a panovníků, tak i historie hudby by neměla být opomíjena. Přesto tomu tak povětšinou je - známe slavné umělce, známe architekty, spisovatele a skladatele klasické hudby, ale nevíme téměř nic o počátcích moderní hudby. Je to škoda, protože tyto kapely si zaslouží mít své vlastní odborné encyklopedie. I vlasatí členové skupiny Bon Jovi ovlivnili svět. A my bychom to měli znát.

Pokud vám nestačila moje (tentokrát pořádně ukecaná) recenze, můžete ještě mrknout na video-upoutávku:


Knížku si můžete koupit na internetových stránkách http://www.knihyomega.cz/ nebo https://www.knihydobrovsky.cz/.

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Omega.


Tak už jsme na konci recenze. Pokud jsem vás svými chvalozpěvy ještě neuspala, můžete mi do komentářů napsat, jestli jste knížku četli (a jak se vám líbila) nebo zda jste o ní už alespoň slyšeli. Taky by mě zajímalo, kolik fanoušků skupiny si plánuje tuhle krasavici koupit - posloucháte Bon Jovi? Máte taky v mobilu některou jejich pecku? Budu ráda za každý komentář a uvidíme se zase u další recenze... ;)

K: Lidé, kteří mě znali (Kim Hooper)

14. října 2017 v 1:24 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Lidé, kteří mě znali (Kim Hooper)

Jak jsem již zmiňovala na FB Knižní Mixér, poslední týdny pro mě byly dost hektické - nová škola, nová práce, nové bydlení v jiném městě... Na knížky mi bohužel moc času nezbývalo. Už jsem se ale konečně zabydlela a jsem tu se slibovanou recenzí na novinku nakladatelství Omega. Při recenzním konkurzu na tuto knížku jsem trošku zaváhala - nebyla jsem si stoprocentně jistá, jestli mě bude bavit psychologická sonda "ze života". Připomělo mi to můj komplikovaný vztah k románům slovenských spisovatelek Táni Keleové-Vasilkové a Zuzany Široké. U obou dvou jsem dlouho váhala nad tím, jestli se mi dílko vlastně líbí nebo ne. Přes prvotní pochybnosti nakonec obě dvě knihy dostaly po čtyřech hvězdičkách. A při hodnocení debutu americké spisovatelky Kim Hooper jsem nakonec neváhala ani vteřinu...

Nakladatelství: Omega pro ČR


ANOTACE: Čtrnáct let po odchodu z New Yorku bylo vše v pořádku, ale následující den se všechno změnilo... Emily se dostalo štěstí dříve než většině ostatních. Jako velmi mladá se vdala za muže, jehož vášnivě milovala, a budovala si život, jaký vždycky chtěla. Ale nic netrvá věčně. Pár ukvapených rozhodnutí, zamilování do jiného muže, nechtěné těhotenství - a život Emily je vzhůru nohama. Emily se rozhodne manželovi vše říct a odejít za otcem svého dítěte. Avšak její plány vezmou za své 11. září 2001. Strašlivá tragédie je jejím vysvobozením, dává jí možnost beze stopy zmizet z New Yorku a začít nový život. Není to snadné, ale Emily - nyní Connie Prynne -, si v Kalifornii vybuduje nový spokojený život. Ale když jí lékaři oznámí fatální diagnózu, Emily je nucena vše přehodnotit - pro dobro své třináctileté dcery. Strhující debut, v němž je obyčejná žena konfrontována se svou minulostí, aby zajistila budoucnost své dcery, Základní otázka zní: "jak byste se zachovali vy?"

Hlavní hrdinkou je Emily, která nám skrze vzpomínky vypráví celý svůj životní příběh. Dozvídáme se o komplikovaném vztahu s matkou i o studijních letech, kdy se jako náctiletá Newyorčanka seznámila se svým budoucím manželem Andrewem. Byla to láska na první pohled - tak trochu zvláštní účes, zářivě modré oči a milý úsměv. Em okamžitě věděla, že s jiným klukem už na rande nechce. Začali spolu chodit, dali si první pusu, pronajali si příšerný byt v Bronxu, pořídili si labradora Bruce a měli svatbu. Emilin život vypadal jako pohádka. Jenže pak se jejich šťastný domeček z karet začal sypat... Nemohli si dovolit studovat oba, takže Emily musela do práce. Drew vystudoval kuchařinu a založil si restauraci s tacos, která však po roku zbankrotovala a naši mladí hrdinové přišli i o poslední úspory.

"Myslíš, že jsme spokojení s ničím?" zeptala jsem se ho. Podíval se na mě zmateně.
Vysvětlila jsem to: "Nepřijde ti, že se jeden den jen tak přelije do dalšího?"
"Jasně" řekl, jako by to byla dobrá věc. Možná byla.

Pak se Drewově mamince zhorší zdravotní stav a kvůli Parkinsonově chorobě přichází o možnost starat se sama o sebe. Potřebuje 24 hodinový dozor aby se neudusila oblíbenou sušenkou nebo si při pádu ze schodů nezlomila vaz. Drew s Emily nemají peníze na opatrovatelku, musí si tedy starou paní nastěhovat do bytu. Naše hrdinka to po pár měsících nezvládá. Chce žít sen dvacetileté zamilované novomanželky, ráda by jela na líbánky, touží po miminku a hezčím bydlení. Jenže to mít nemůže. Život, který žije, ji čím dál více ubíjí, až si je jistá, že to už dál nezvládne. Už si ani není jistá svými city. Přijde vysvobození?

Vzbudila jsem se zpocená. Peřina byla studená, lepila se na kůži. Mívala jsem tyhle sny - nebo spíše noční můry - poslední dobou často. Někdy je v nich Drew, někdy moje matka, Marni nebo Nancy. Lidé, kteří mě znali. (s.246)

Druhou dějovou linku tvoří Emilino vyprávění 14 let po pádu dvojčat. Má práci v jednom kalifornském baru, vlasy obarvené na blond, nové jméno (Connie) a pubertální dceru Claire. Nepřijímá do své blízkosti žádné nové osoby, nechodí na rande, nemá kamarádky. Veškerý čas věnuje své dceři a práci. Ale jen do doby, než zjistí, že má rakovinu prsu. Uvědomuje si, že nemá nikoho, komu by své dítě bez obav svěřila. A Claire netuší, že její otec ve skutečnosti neumřel. Dokáže se Emily po tolika letech postavit minulosti tváří v tvář? Je nebezpečnější rakovina nebo nevyřešené záležitosti? Vyhraje Connie nebo Emily?

Přibližující se hrozba smrti vás nutí přemýšlet o tom, kdo jste (kdo jste byli), o rozhodnutích, které jste učinili. Ptáte se sami sebe, jestli jste mohli být lepším, milejším člověkem. Je to bezpředmětná, masochistická otázka, protože bez ohledu na to, kdo jste, je odpověď vždycky ano. (s.175)

Co se mi líbilo: Autorčin styl psaní je úžasný. Dokáže vás neuvěřitelně lehce vtáhnout do děje, že doslova hltáte stránku za stránkou a nechce se vám knížku zavřít. Já si ve škole plánovala zkrátit čekání na další hodinu jednou kapitolou, jenže jsem se tak začetla, že jsem přehlédla příchod profesorky. Ona a všichni spolužáci už byli dávno v učebně a já si vesele četla na chodbě knížku. Tak se pozná kvalitní chytlavý příběh. :D

Kromě čtivosti musím pochválit také práci s postavami. Přestože je Kim Hooper nováčkem mezi spisovateli, zvládla navrhnout dokonale realistické postavy, které jsou nedokonalé, opravdové a čtenář se do nich dokáže velmi lehce vcítit. Autorka nám ukazuje, že každá mince má dvě strany a nic není jen černé nebo bílé. Její postavy mají své ctnosti, ale i chyby. Ač můžeme Emily odsuzovat za její nenávist k tchýni, uvnitř ji přeci jen trošku chápeme. Navíc můžeme sledovat postavu Emily v různých etapách života, s čímž si autorka poradila opět výborně. Postavila vedle sebe dvě naprosto odlišné osoby - naivní nedospělou Emily a zodpovědnou matku Connie. Sledujeme vývoj charakteru z nešťastně zamilované manželky ve smrtelně nemocnou třicátnici, která se na své staré chyby dívá zcela jinýma očima. Lituje svých rozhodnutí? Udělala by něco jinak, kdyby mohla? A co byste dělali na jejím místě vy? Zatímco si Connie nastavuje zrcadlo, aby v něm viděla své mladší já, ve čtenáři to vyvolává nutkání ohlédnout se po vlastních chybách. Je už jen na nás, jestli to bereme jako pozitivum - já ano. Každý z nás by mohl být na Emině místě. Jste si jistí, že byste byli lepší?

Co se mi nelíbilo: Nemám vlastně ani moc co vytknout. Tahle knížka se mi opravdu líbila! Jediným mínusem by snad bylo to, že ve mně Emin životní příběh při čtení vyvolával lehké deprese. V některých situacích a větách jsem totiž viděla samu sebe. Děsilo mě, jak realisticky celý děj vyznívá. Autorka mě opravdu dostala. Každá z nás by mohla být Emily a Drewem. Každý vztah by mohl takhle dopadnout - stačí jen několik nešťastných rozhodnutí, trocha pasivního přikyvování, nerozhodnosti nebo zbabělosti... Ale jsem ráda, že to vím, protože si díky tomu budu opět chvíli vážit svého štěstí. Život by přece mohl vypadat mnohem tragičtěji. ;)

Grafická podoba se Omeze opět povedla. To už je trochu nuda, pořád ty úžasné obálky chválit. :D Česká verze je zase jednou pěknější, než ta původní (i když i ta má něco do sebe). Grafici prostě ví, co dělají. Součástí je všitá žlutá záložka, papír je kvalitní a ani korektura není zlá. Chybičky jsem nenašla téměř žádné, jen mi někdy neseděl slovosled vět, ale nebylo to nijak tragické. Naopak oceňuji překlad, který se nenechal zviklat ani mnoha hovorovými frázemi. Chválím.

Hodnocení: 100% Čtení této knížky jsem si strašně moc užila! Bavily mě postavy, zaujal mě samotný příběh a oceňuji i realističnost, která dodala výslednému dílku lehce depresivní podtón. K Emily jsem si rychle našla cestu a přestože jsem s mnoha jejími rozhodnutími nesouhlasila, držela jsem jí palečky. Při čtení posledních stránek mi bylo líto, že už jsem na konci příběhu. Samotný závěr mi přišel až příliš otevřený - na druhou stranu si pozorný čtenář může mnohé vyvodit z náznaků... Autorka si zakládá hlavně na dialozích, díky čemuž se knížka četla velmi svižně. Zápletka byla zajímavá a v rámci žánru poměrně neokoukaná. Jde o autorčinu prvotinu a já doufám, že bude v psaní pokračovat. Až Kim Hooper opět něco napíše, rozhodně si to ráda přečtu. Přestože se bojím toho, že (jako většina spisovatelek věnujících se psychologickým románům) sklouzne i Kim k nekonečnému přepracovávání jedné a té samé osnovy životního příběhu, tak se mi tato kniha natolik líbila, že to ochotně risknu. Emilin příběh na mně velmi silně zapůsobil a jsem moc ráda, že jsem se nakonec rozhodla recenzního konkurzu zúčastnit. Neumím si ani představit, že by mi tak úžasná knížka utekla! Byla by to věčná škoda - "Lidé, kteří mě znali" si pozornost čtenářek opravdu zaslouží.

A jestliže máte chuť na krátký zajímavý rozhovor s autorkou Kim Hooper, kde prozradí něco o své rodině i názoru na hlavní hrdinku Emily, stačí kliknout TADY.

Knížku si můžete koupit na internetových stránkách http://www.knihyomega.cz/ nebo https://www.knihydobrovsky.cz/.


Za recenzní výtisk mnohokrát děkuji skvělému nakladatelství Omega.

Podobné téma: Touhy (Táňa Keleová-Vasilková), Tiene bieleho orgovánu (Zuzana Široká), Svet masiek (Danica Haláková)

Pokud máte rádi složitá životní dramata, kde hlavní hrdinka bojuje pro každou chvilku štěstí, tak tuhle knížku musíte mít. Taky ji doporučuji všem milovnicím tvorby Táni Keleové-Vasilkové. Kim Hooper je ještě o něco lepší - nebudete litovat. A v neposlední řadě by román mohli vyzkoušet i čtenářky ve čtecí krizi - tahle pecka je totiž tak ohromně čtivá, že vás z ní určitě dostane. ;) Plus je prostě krásná na pohled, no ne? :)