K: Lidé, kteří mě znali (Kim Hooper)

14. října 2017 v 1:24 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Lidé, kteří mě znali (Kim Hooper)

Jak jsem již zmiňovala na FB Knižní Mixér, poslední týdny pro mě byly dost hektické - nová škola, nová práce, nové bydlení v jiném městě... Na knížky mi bohužel moc času nezbývalo. Už jsem se ale konečně zabydlela a jsem tu se slibovanou recenzí na novinku nakladatelství Omega. Při recenzním konkurzu na tuto knížku jsem trošku zaváhala - nebyla jsem si stoprocentně jistá, jestli mě bude bavit psychologická sonda "ze života". Připomělo mi to můj komplikovaný vztah k románům slovenských spisovatelek Táni Keleové-Vasilkové a Zuzany Široké. U obou dvou jsem dlouho váhala nad tím, jestli se mi dílko vlastně líbí nebo ne. Přes prvotní pochybnosti nakonec obě dvě knihy dostaly po čtyřech hvězdičkách. A při hodnocení debutu americké spisovatelky Kim Hooper jsem nakonec neváhala ani vteřinu...

Nakladatelství: Omega pro ČR


ANOTACE: Čtrnáct let po odchodu z New Yorku bylo vše v pořádku, ale následující den se všechno změnilo... Emily se dostalo štěstí dříve než většině ostatních. Jako velmi mladá se vdala za muže, jehož vášnivě milovala, a budovala si život, jaký vždycky chtěla. Ale nic netrvá věčně. Pár ukvapených rozhodnutí, zamilování do jiného muže, nechtěné těhotenství - a život Emily je vzhůru nohama. Emily se rozhodne manželovi vše říct a odejít za otcem svého dítěte. Avšak její plány vezmou za své 11. září 2001. Strašlivá tragédie je jejím vysvobozením, dává jí možnost beze stopy zmizet z New Yorku a začít nový život. Není to snadné, ale Emily - nyní Connie Prynne -, si v Kalifornii vybuduje nový spokojený život. Ale když jí lékaři oznámí fatální diagnózu, Emily je nucena vše přehodnotit - pro dobro své třináctileté dcery. Strhující debut, v němž je obyčejná žena konfrontována se svou minulostí, aby zajistila budoucnost své dcery, Základní otázka zní: "jak byste se zachovali vy?"

Hlavní hrdinkou je Emily, která nám skrze vzpomínky vypráví celý svůj životní příběh. Dozvídáme se o komplikovaném vztahu s matkou i o studijních letech, kdy se jako náctiletá Newyorčanka seznámila se svým budoucím manželem Andrewem. Byla to láska na první pohled - tak trochu zvláštní účes, zářivě modré oči a milý úsměv. Em okamžitě věděla, že s jiným klukem už na rande nechce. Začali spolu chodit, dali si první pusu, pronajali si příšerný byt v Bronxu, pořídili si labradora Bruce a měli svatbu. Emilin život vypadal jako pohádka. Jenže pak se jejich šťastný domeček z karet začal sypat... Nemohli si dovolit studovat oba, takže Emily musela do práce. Drew vystudoval kuchařinu a založil si restauraci s tacos, která však po roku zbankrotovala a naši mladí hrdinové přišli i o poslední úspory.

"Myslíš, že jsme spokojení s ničím?" zeptala jsem se ho. Podíval se na mě zmateně.
Vysvětlila jsem to: "Nepřijde ti, že se jeden den jen tak přelije do dalšího?"
"Jasně" řekl, jako by to byla dobrá věc. Možná byla.

Pak se Drewově mamince zhorší zdravotní stav a kvůli Parkinsonově chorobě přichází o možnost starat se sama o sebe. Potřebuje 24 hodinový dozor aby se neudusila oblíbenou sušenkou nebo si při pádu ze schodů nezlomila vaz. Drew s Emily nemají peníze na opatrovatelku, musí si tedy starou paní nastěhovat do bytu. Naše hrdinka to po pár měsících nezvládá. Chce žít sen dvacetileté zamilované novomanželky, ráda by jela na líbánky, touží po miminku a hezčím bydlení. Jenže to mít nemůže. Život, který žije, ji čím dál více ubíjí, až si je jistá, že to už dál nezvládne. Už si ani není jistá svými city. Přijde vysvobození?

Vzbudila jsem se zpocená. Peřina byla studená, lepila se na kůži. Mívala jsem tyhle sny - nebo spíše noční můry - poslední dobou často. Někdy je v nich Drew, někdy moje matka, Marni nebo Nancy. Lidé, kteří mě znali. (s.246)

Druhou dějovou linku tvoří Emilino vyprávění 14 let po pádu dvojčat. Má práci v jednom kalifornském baru, vlasy obarvené na blond, nové jméno (Connie) a pubertální dceru Claire. Nepřijímá do své blízkosti žádné nové osoby, nechodí na rande, nemá kamarádky. Veškerý čas věnuje své dceři a práci. Ale jen do doby, než zjistí, že má rakovinu prsu. Uvědomuje si, že nemá nikoho, komu by své dítě bez obav svěřila. A Claire netuší, že její otec ve skutečnosti neumřel. Dokáže se Emily po tolika letech postavit minulosti tváří v tvář? Je nebezpečnější rakovina nebo nevyřešené záležitosti? Vyhraje Connie nebo Emily?

Přibližující se hrozba smrti vás nutí přemýšlet o tom, kdo jste (kdo jste byli), o rozhodnutích, které jste učinili. Ptáte se sami sebe, jestli jste mohli být lepším, milejším člověkem. Je to bezpředmětná, masochistická otázka, protože bez ohledu na to, kdo jste, je odpověď vždycky ano. (s.175)

Co se mi líbilo: Autorčin styl psaní je úžasný. Dokáže vás neuvěřitelně lehce vtáhnout do děje, že doslova hltáte stránku za stránkou a nechce se vám knížku zavřít. Já si ve škole plánovala zkrátit čekání na další hodinu jednou kapitolou, jenže jsem se tak začetla, že jsem přehlédla příchod profesorky. Ona a všichni spolužáci už byli dávno v učebně a já si vesele četla na chodbě knížku. Tak se pozná kvalitní chytlavý příběh. :D

Kromě čtivosti musím pochválit také práci s postavami. Přestože je Kim Hooper nováčkem mezi spisovateli, zvládla navrhnout dokonale realistické postavy, které jsou nedokonalé, opravdové a čtenář se do nich dokáže velmi lehce vcítit. Autorka nám ukazuje, že každá mince má dvě strany a nic není jen černé nebo bílé. Její postavy mají své ctnosti, ale i chyby. Ač můžeme Emily odsuzovat za její nenávist k tchýni, uvnitř ji přeci jen trošku chápeme. Navíc můžeme sledovat postavu Emily v různých etapách života, s čímž si autorka poradila opět výborně. Postavila vedle sebe dvě naprosto odlišné osoby - naivní nedospělou Emily a zodpovědnou matku Connie. Sledujeme vývoj charakteru z nešťastně zamilované manželky ve smrtelně nemocnou třicátnici, která se na své staré chyby dívá zcela jinýma očima. Lituje svých rozhodnutí? Udělala by něco jinak, kdyby mohla? A co byste dělali na jejím místě vy? Zatímco si Connie nastavuje zrcadlo, aby v něm viděla své mladší já, ve čtenáři to vyvolává nutkání ohlédnout se po vlastních chybách. Je už jen na nás, jestli to bereme jako pozitivum - já ano. Každý z nás by mohl být na Emině místě. Jste si jistí, že byste byli lepší?

Co se mi nelíbilo: Nemám vlastně ani moc co vytknout. Tahle knížka se mi opravdu líbila! Jediným mínusem by snad bylo to, že ve mně Emin životní příběh při čtení vyvolával lehké deprese. V některých situacích a větách jsem totiž viděla samu sebe. Děsilo mě, jak realisticky celý děj vyznívá. Autorka mě opravdu dostala. Každá z nás by mohla být Emily a Drewem. Každý vztah by mohl takhle dopadnout - stačí jen několik nešťastných rozhodnutí, trocha pasivního přikyvování, nerozhodnosti nebo zbabělosti... Ale jsem ráda, že to vím, protože si díky tomu budu opět chvíli vážit svého štěstí. Život by přece mohl vypadat mnohem tragičtěji. ;)

Grafická podoba se Omeze opět povedla. To už je trochu nuda, pořád ty úžasné obálky chválit. :D Česká verze je zase jednou pěknější, než ta původní (i když i ta má něco do sebe). Grafici prostě ví, co dělají. Součástí je všitá žlutá záložka, papír je kvalitní a ani korektura není zlá. Chybičky jsem nenašla téměř žádné, jen mi někdy neseděl slovosled vět, ale nebylo to nijak tragické. Naopak oceňuji překlad, který se nenechal zviklat ani mnoha hovorovými frázemi. Chválím.

Hodnocení: 100% Čtení této knížky jsem si strašně moc užila! Bavily mě postavy, zaujal mě samotný příběh a oceňuji i realističnost, která dodala výslednému dílku lehce depresivní podtón. K Emily jsem si rychle našla cestu a přestože jsem s mnoha jejími rozhodnutími nesouhlasila, držela jsem jí palečky. Při čtení posledních stránek mi bylo líto, že už jsem na konci příběhu. Samotný závěr mi přišel až příliš otevřený - na druhou stranu si pozorný čtenář může mnohé vyvodit z náznaků... Autorka si zakládá hlavně na dialozích, díky čemuž se knížka četla velmi svižně. Zápletka byla zajímavá a v rámci žánru poměrně neokoukaná. Jde o autorčinu prvotinu a já doufám, že bude v psaní pokračovat. Až Kim Hooper opět něco napíše, rozhodně si to ráda přečtu. Přestože se bojím toho, že (jako většina spisovatelek věnujících se psychologickým románům) sklouzne i Kim k nekonečnému přepracovávání jedné a té samé osnovy životního příběhu, tak se mi tato kniha natolik líbila, že to ochotně risknu. Emilin příběh na mně velmi silně zapůsobil a jsem moc ráda, že jsem se nakonec rozhodla recenzního konkurzu zúčastnit. Neumím si ani představit, že by mi tak úžasná knížka utekla! Byla by to věčná škoda - "Lidé, kteří mě znali" si pozornost čtenářek opravdu zaslouží.

A jestliže máte chuť na krátký zajímavý rozhovor s autorkou Kim Hooper, kde prozradí něco o své rodině i názoru na hlavní hrdinku Emily, stačí kliknout TADY.

Knížku si můžete koupit na internetových stránkách http://www.knihyomega.cz/ nebo https://www.knihydobrovsky.cz/.


Za recenzní výtisk mnohokrát děkuji skvělému nakladatelství Omega.

Podobné téma: Touhy (Táňa Keleová-Vasilková), Tiene bieleho orgovánu (Zuzana Široká), Svet masiek (Danica Haláková)

Pokud máte rádi složitá životní dramata, kde hlavní hrdinka bojuje pro každou chvilku štěstí, tak tuhle knížku musíte mít. Taky ji doporučuji všem milovnicím tvorby Táni Keleové-Vasilkové. Kim Hooper je ještě o něco lepší - nebudete litovat. A v neposlední řadě by román mohli vyzkoušet i čtenářky ve čtecí krizi - tahle pecka je totiž tak ohromně čtivá, že vás z ní určitě dostane. ;) Plus je prostě krásná na pohled, no ne? :)

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hatsepsut Hatsepsut | 14. října 2017 v 8:45 | Reagovat

skvělá knížka, nemohla jsem se od ní odtrhnout

2 Tánička Tánička | E-mail | Web | 14. října 2017 v 11:51 | Reagovat

Zajímavá knížka, nikdy jsem o ní neslyšela. Ale i přesto se mi líbí její obálka jak v originále tak i v naší verzi není špatná. Anotace je taky trochu zvláštní nikdy jsem snad nečetla knihu, která by měla hlavní postavu co už je matkou. Povětšinou a ne jen v YA jsou hlavní hrdinové mladší a více.... Prostě mi připadá že ta kniha je fakt ze života, alespoň podle anotace soudím, protože jsem jí ještě nečetla.

Tánička

3 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 14. října 2017 v 13:31 | Reagovat

Zajímavá kniha. Už jsem o ní slyšela a docela mě zaujala, takže se po ní asi mrknu v knihovně. :)

4 Deni (majitelka blogu) Deni (majitelka blogu) | 14. října 2017 v 19:35 | Reagovat

Děkuju moc za komentáře. :)

-Hatsepsut: souhlasím, já se taky nemohla odtrhnout. ;)

-Táničko: Je to opravdu hodně realistický příběh, který by mohla zažít kterákoliv z nás. O to víc mě příběh zasáhnul.

-C.ind.ere.lla: Rozhodně se mrkni, je to skvělá knížka. Doporučuju.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama