K: Rolling Stones (Terry O'Neill, Gered Mankowitz)

30. listopadu 2017 v 2:53 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Rolling Stones (Terry O'Neill, Gered Mankowitz)

Minulý měsíc jsem v recenzi ozpěvovala dokonale zpracovanou knížku pro fanoušky rockové skupiny Bon Jovi (recenze ZDE), která mě nadchla. Ani tento měsíc se hudebnímu žánru nevyhneme, protože jsem tu zase s další legendou. Tentokrát jde o Rolling Stones - miláčky našich rodičů. Přestože nejde o kapelu našich vrstevníků, nenajde se snad nikdo, kdo by "Stouny" neznal. I já je znám, přestože jsem jejich písničky nikdy neposlouchala. O knížku jsem si požádala kvůli tomu, že si chci rozšiřovat znalosti o různých umělcích. Hudba zaslouží stejně pozornosti jako i malování, v obou případech jde o formu umění. A já, jakožto umělecká duše, ráda obdivuju výsledky tvorby člověka. Měl by se však po knížce poohlédnout i běžný čtenář? Co může tato publikace poskytnout člověku, který není fanouškem Rolling Stones?

Nakladatelství: Omega pro ČR


ANOTACE: V červenci 1962 odehrála skupina mladých mužů koncert v The Marquee Club na Oxford Street v Londýně. Říkali si "Rollin' Stones" a vůbec netušili, že brzy budou psát hudební historii. Tato fotografická publikace zachycuje zrod a mladého ducha skupiny Rolling Stones. V letech 1963-1965 dva mladí fotografové právě startovali své kariéry. Pětadvacetiletý Terry O'Neill měl již několikaleté zkušenosti s fotografováním muzikantů a věděl, že tato skupina má stejné kouzlo jako jiný britský fenomén té doby - The Beatles. Gered Mankowitz se přidal na prvním turné skupiny. Jeho první snímky z dnes již legendární Mason´s Yard Session byly tak skvělé, že byl požádán, aby se připojil i k turné do Ameriky. Geredovi bylo jen 19 let, když v roce 1965 fotil členy této kapely. Tito dva legendární fotografové na svých snímcích zachytili začátky kapely, která se nesmazatelně zapsala do historie hudby.

Na úvod ještě jedno ohlédnutí za encyklopedií o Bon Jovi. Co má s Rolling Stones společného? Obě knížky mají stejný rozměr, takže jim to spolu sluší v poličce. Krásně se vyjímají například u hi-fi věže či v poličce pod televizí, kde je mám i já. Jde o velkoformátové knihy s křídovým papírem a všitou záložkou. Obě v černé barvě s červeným písmem. Prostě dokonalá kombinace. Vzhledově oba tituly zaslouží pochvalu. Jeden rozdíl však mezi nimi najdeme. Zatímco Bon Jovi byla encyklopedie, Rolling Stones je fotokniha. Moc textu tedy nečekejte. Připravte se spíš na úchvatnou práci dvou fotografů, která potěší vaše oko, k tomu navíc dostanete pár vtipných popisků a citací. Připraveni? :)


Kniha je rozdělena do dvou částí, kde je každá z nich zaměřená na práci jednoho ze dvou fotografů. První polovina patří Terrymu O'Neillovi, který je jeden z nejslavnějších fotografů na světě. Možná nepoznáváte jeho jméno, ale dozajista znáte jeho práci. Fotil totiž legendy jako je Frank Sinatra, Amy Winehouse, Audrey Hepburn nebo Brigitte Bardot. Nezaměřoval se však jen na umělecký obor, před jeho objektiv se postavil i bojovník za lidská práva Nelson Mandela a bývalý britský ministr Winston Churchill. Taky fotil všechny představitele agenta 007, od Seana Conneryho po Daniela Craiga. A pak samozřejmě i Beatles a Rolling Stones.

Terryho polovina knihy sleduje začátky kapely od roku 1963 po rok 1965. V tu chvíli nešlo o megaznámé hvězdy s vyprodanými koncerty. Přesto měli něco do sebe a Terry zachytil jejich první krůčky, které nakonec vedly až k prvním příčkám hitparád. Na fotkách vidíme pětici mladých kluků, kteří se teprve hledají - nejdříve hrají v slušňáckých oblecích, později si každý nachází svůj rebelský módní styl. Imidž "zlobivých kluků" jim už pak nikdo nesebere. Když si však přečteme první slova těchto drsňáků, kde se radují z nových botek do špičky, které si koupili za první honorář nebo jak byli na sebe hrdí, když o nich vyšel první pochvalný článek v novinách... musí vám připadat prostě roztomilí. :)


Fotografie jsou doplněny citacemi zpěváků i komentáři samotného Terryho. Zde musím říct, že popisky byly zvoleny opravdu výborně. Jsou krátké, vtipné a zajímavé. Hodněkrát jsem se pořádně zasmála a ještě víc mě to utvrdilo v mém pocitu, že listuju soukromým fotoalbem mých známých. Tohle dílko to ze sebe opravdu vyzařuje. A to se mi na něm nejvíc líbilo.

(Terryho komentář k fotce: "Když jsem fotky Rolling Stones poslal svému redaktorovi do novin, rozzuřil se.
,Jsou oškliví - sežeň mi nějakou pohlednou kapelu, jako jsou Beatles.")


(Copak to v tom jídle asi Bill našel? :D)

Druhou polovinu knihy pak tvoří fotografie Gereda Mankowitze. Když navázal spolupráci s Rolling Stones, bylo mu teprve 18 let a s fotografováním sotva začal. Jeho fotky však měly jiskru, čehož si všiml i agent kapely a neváhal mladičkého Gereda přizvat do týmu. Byl to pro něj skvělý nástup mezi profesionální fotografy celebrit, v budoucnu pak pracoval s osobnostmi jako například Kate Bush, Jimi Hendrixem či britskou glam rockovou kapelou Slade.


Na Geredových snímcích je patrná snaha o to, přinést kapele co nejlepší materiál. Mnoho jeho fotek se díky tomu objevilo na přebalech alb či na plakátech. Vyznačují se originalitou, kdy si fotograf různě hraje se světlem, stíny, barvami, tvary či pohledy z všemožných úhlů. Navíc si potrpí na zajímavé prostředí. Kluky fotil v letadle cestou na koncert, na letišti či na staveništi.


Práce Terryho O'Neilla a Gereda Mankowitze je jedinečná, jejich fotky vyzařují zvláštní kouzlo. Proč tomu tak je? Protože jde o momentky. Většina ze záběrů zachycuje členy kapely jak jí oběd, pijou kafíčko, kouří cigaretu, povídají si, češou se, holí se, vesele mávají do objektivu,... :) Prostě vidíme zpěváky, kteří hrají neobyčejnou muziku, pořád jsou to ale obyčejní kluci jako mnozí z nás. Podstatná je také doba, ve které fotky vznikly. Kdyby podobné snímky vyfotil fotograf v dnešní době, označili bychom je za vlezlou práci paparazziho. Tehdy to ale fungovalo jinak a fotografové jako Terry a Gered si ctili soukromí celebrit. Snímky, které v knize najdeme vypadají roztomile a osobně, ne však vulgárně. Škoda, že tomu tak není i dnes a většina současných fotografů se spíš snaží lidi šokovat, než vytvořit něco nadčasově krásného.

Co se mi nelíbilo: Vlastně mám jen jednu drobnou výtku. Na dvojstranách, kde bylo více fotografií, jakoby ze stejného filmu, se mi nelíbilo rozvržení. Když se dá do jedné řady 5 fotek, jedna musí být nutně uprostřed a ta pak bude ve středu rozpůlena kvůli sešití. Bylo by vhodnější, kdyby byly vedle sebe pouze 4 snímky. Mnohem lépe by to vypadalo.


Hodnocení: 80% Tahle kniha není pro každého. Je pro umělecké duše, které chtějí mít v knihovničce něco výjimečného. Je pro profesionální i amatérské fotografy, kteří se chtějí pokochat prací mistra. A je pro fanoušky Rolling Stones, samozřejmě. Díky tomuto dílku si budete připadat, jako by členové kapely byli vaši staří známí a vy si u nich v obýváku prohlíželi jejich fotoalbum. Vidíte obyčejné kluky, kteří snídají, pijou kafe a upravují si vlasy jako my - obyčejní smrtelníci. Jde o úchvatné umělecké dílo, jehož krása je v jednoduchosti. Knížku přečtete rychle (já ji měla dočtenou zhruba za 2 nebo 3 hodiny), ale tady nejde o texty, i když i ty jsou skvěle vybrané. Komentáře jsou totiž jen doplňkem úžasných fotografií a těm třeba věnovat čas a pozornost. Tohle není dílko pro všechny - tohle je pro umělce, fotografy, fanoušky a nadšené čumily. Pokud jste obyčejní, tak se vám líbit nebude. Ale pokud ve vás dřímá malý zvědavec, prahnoucí po něčem esteticky dokonalém, tak tuhle knihu nemůžete nemít...

Pokud chcete, můžete si prolistovat ukázku
nebo mrknout na lákavý video trailer:


Knížku si můžete koupit na internetových stránkách

Za recenzní výtisk mockrát děkuji nakladatelství Omega.


Podobné tituly: Bon Jovi (Bryan Reesman),


Na závěr vás čeká ještě jedna fotka stažená z internetu, kterou v knížce nenajdete. Dávám ji sem kvůli kontrastu. Vždy mě dojímaly životní příběhy lidí, které začínaly v dětství a končily stářím. Proto mě tolik zaujal "Vzestup raketových dívek". A stejně tak i při Rolling Stones je šílené vidět členy kapely jako natěšené klučíky a pak je vidět jako staré děduly...

Súvisiaci obrázok

Je šílené, jak život čaruje s lidským zevnějškem, nemyslíte?
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama