S: Dvůr trnů a růží (Sarah J. Maas)

17. června 2018 v 2:52 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Dvůr trnů a růží (Sarah J. Maas)

Někde jsem četla, že styl psaní Sarah J. Maas prostě milujete nebo nesnášíte a že je tomu tak i u této fantasy série - má své obdivovatele, kteří ji milujou nebo zklamané čtenáře, které Feyřin příběh nenadchl. Byla jsem strašně nedočkavá, až se k prvnímu dílu taky dostanu a udělám si vlastní názor. Obzvlášť proto, že jsem od této slavné autorky zatím nic nečetla, i když mám v knihovničce první díly obou sérií (Dvoru i Skleněného trůnu). Jak se mi Dvůr trnů a růží líbil? No řekněme, že se neřadím ani ke skupině milovníků, ani ke zklamaným - jsem někde na hranici mezi nimi. Nenadchla jsem se tolik, kolik bych chtěla, přesto nemůžu říct, že by mě vílí svět nezaujal...

Vydavatelství: CooBoo (CZ), Slovart (SK)

1.DÍL: Dvůr trnů a růží (Na dvore z z tŕňov a ruží)


ANOTACE: Keď devätnásťročná lovkyňa Feyre zabije v lese vlka, na prah jej domu dorazí nebezpečný netvor, ktorý sa dožaduje odplaty. Feyre sa razom ocitá uprostred zákernej čarovnej krajiny, ktorú pozná len z rozprávok a legiend. Až tam zistí, že jej uchvatiteľ nie je žiadny netvor, ale príslušník rasy smrteľne nebezpečných a nesmrteľných férov, ktorí kedysi vládli celému svetu. A volá sa Tamlin. Na jeho panstve si postupne uvedomuje, že ľadová nevraživosť, ktorú k nemu pociťovala, sa premieňa na spaľujúcu vášeň, čo pohlcuje všetky klamstvá a výstrahy o prekrásnom, no nebezpečnom svete férov. Férsku krajinu však zahaľuje prastarý zlovestný tieň. Feyre musí objaviť spôsob, ako ho zastaviť... inak má na svedomí Tamlina a celú férsku rasu.

Devatenáctiletá Feyre žije v malé polorozpadlé chajdě se svým neschopným otcem a lenivými staršími sestrami. Kdysi byli bohatou měšťanskou rodinou, pak ale rodičům nevyšel obchodní plán a o peníze ze dne na den přišli. Matka zemřela a když pak přišli vymahači, bylo zle - Feyřina otce dokopali tak, že už se nikdy nemohl bezbolestně postavit na nohy. (Nebo se tak alespoň tvářil.) Starší sestry by se práce nikdy nechytly, tak padl chod domácnosti na mladou Feyre. Naučila se lovit, aby všechny uživila. Jednoho dne se jí podaří dotáhnout z lesa zvláštní úlovek - stříbřitou vlčí kůži, kterou stáhla z opravdového féra. (Já četla slovenské vydání, kde je vílí národ přeložen jako "férové", což se mi i víc líbí, než číst o mužských postavách jako o vílách...)

Posledný raz som pozrela na mŕtvolu vlka. Jeho druhé zlatisté oko teraz pozeralo na oblohu obťažkanú snehom a na chvílu som si priala, aby som dokázala cítiť ľútosť k tomuto mŕtvému zvieraťu.
Lenže toto bol les a panovala tu krutá zima. (s.16)


Jen co se ale sestrám podaří kožešinu prodat na trhu, do domečku jim vtrhne děsivá bestie. Zlatý vlk s parožím, který žádá odplatu za smrt svého přítele. Cenou za zabití féra je smrt, netvorovi se ale mladé lovkyně zželí a rozhodne si ji odvést na svůj dvůr. Tam musí zůstat až do smrti. Feyra nemá moc na výběr a s nenávistí v srdci se vydává na území férů, které ji už od dětství učili nenávidět. Brzo ale poznává skutečnou tvář vládce jarního dvoru Tamlina a zjišťuje, že nic není takové, jak se na první pohled zdá. Dostává se do světa, kde ji chcou skřítci nalákat do křoví a tam sežrat, kde jí beztvará mlha šeptá do uší, že by si jejím masem ráda naplnila bříško a kde vílám trhají silnější férové ze zad křídla... Oproti vší té bolesti ale stojí Tamlin - krásný, tajemný a divoký nejvyšší lord, který se snaží ke své zajatkyni chovat nejlépe, jak dokáže...

Až na záver sa Tamlin pozrel na maľbu lúky s hviezdnym svitom. Uznanlivo prikývol. Ukázal však na obraz zasneženého lesa. "Tento. Chcem tento."
"Je chladný a smutný," povedala som kŕčovito. "Vôbec sa na toto miesto nehodí."
Pristúpil k nemu a úsmev, ktorý mi venoval, bol krajší ako hocijaká čarovná lúka alebo jazero hviezd.
"Aj tak ho chcem," povedal potichu. (s.209-210)


Jak už jsem zmínila, koupila jsem si slovenskou verzi, a to prostě proto, že se mi víc líbila obálka. Ona si je s tou českou dost podobná, ale font písma je bližší anglickému originálu a má bílou barvu, na rozdíl od české stříbrné (která se, jak jsem si všimla, ráda rychle ošoupává). Slovenské vydání má i více trnitých ornamentů, které jsou vyvedené průhledným gelem, takže je objevíte, až při pohledu zblízka. Nádherný design. Za sebe tuto verzi doporučuju i po stránce překladu, přestože nemám s čím porovnávat, jelikož jsem českou ani anglickou verzi zatím nečetla. Každopádně se mi knížka četla dobře, na korekturu tedy nadávat nemůžu.

Co se ale týče obsahu, pár věcí mi přeci jen nesedlo. Největší problém jsem měla s postavami - většina mi buďto lezla na nervy nebo mi byla úplně lhostejná. Hlavní hrdinka byla místy tak nablble naivní, až jsem měla chuť ji vytáhnout z knížky a zatřást s ní, aby se probrala. Obzvlášť první třetina knížky byla utrpením - Feyre si pořád tvrdohlavě stála na svém a chovala se jako trucovité děcko. Nechápala jsem ani její motivaci, s jakou se neustále táhla domů. Její rodina si z ní udělala Popelku a ona se i tak zajímala jen o to, jak Tamlinovi zdrhnout zpátky k nim. Nepochopitelné. Na druhou stranu ani postava Tamlina mi nijak k srdci nepřirostla. Přišel mi strašně plochý a nevýrazný, místy dokonce falešný. V závěru knížky nám sice autorka vysvětlí, oč Tamlinovi celou dobu šlo, přesto mi to nepomohlo, si k tomuto vílovi vytvořit vztah. Jediná postava, která mě zaujala, byl temný Rhysand. Toho ale bylo v příběhu příliš málo na to, aby se děj mohl postavit pouze na něm. Kdyby byl hlavní postavou on, možná bych hodnotila knížku lépe - snad v příštím díle... ;)


Hodnocení: 70% Jak "Na dvore z tŕňov a ruží" nakonec zhodnotit? Ještě teď jsem ze svých dojmů zmatená. Rozhodně jsem se u čtení nenudila, ale to spíš zásluhou autorčina úžasného spisovatelského umění, než že by snad děj byl natolik zajímavý. Vlastně jde spíš o průměrnou (leč hezky napsanou) fantasy o vílách a bubácích. První třetina knížky je kombinace Popelky s Kráskou a Zvířetem, což by mi nevadilo, v dnešní době se neokoukaný námět hledá vážně těžko. Jenže Hlavní hrdinka se neustále nimrá ve svých pocitech a krom toho se nic moc neděje. Sledujeme, jak jí Tamlin podstrojuje a snaží se být milý, zatímco Feyre ofučaně trucuje a mračí se na všechny okolo. Někde v polovině knížky příběh naštěstí přidá na otáčkách a dočkáme se příchodu nové (a konečně zajímavé) postavy Rhysanda, který dokáže pozdvihnout výsledné dílko o hvězdičku výš. Feyre se začíná chovat dospěleji, odhaluje tajemství záhadné kledby, kvůli níž si nemůže nikdo z jarního dvora sundat z obličeje masku a přichází taky hlavní záporačka,... Co se týče těch záporných postav, ty autorka dokázala vykreslit skvěle - všichni mě štvali. Bohužel si mě nedokázaly dostatečně získat ty kladné. Uvidím, jak tomu bude u druhého dílu, ale pokud se dočkám víc Rhysanda a míň Feyřina kňourání, mohlo by to dopadnout ještě líp. Nakonec mě čtení "Dvoru" bavilo a hlavně závěrečná část měla tu správnou šťávu, kterou jsem od všemi opěvované autorky čekala. Právě díky závěru (a Rhysandovi) dávám konečné hodnocení 4 hvězdy. Doufám, že další díly budou jenom lepší...

Další díly série:
2.díl: Dvůr mlhy a hněvu (Na dvore z hmly a besu)
3.díl: Dvůr křídel a zmaru (slovenský název neznámý)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Adelle Adelle | Web | 17. června 2018 v 16:50 | Reagovat

Jojo, to ošoupávání taky nesnáším -_- Skleněný trůn už mám skoro celý dole.
S tímhle dílem jsem taky byla trochu na vážkách, ale věř, že dvojka je naprostý luxus. A jestli se ti Rhysand líbil tady, tak tam bude stoprocentně. ♥ :)

2 Deni (majitelka blogu) Deni (majitelka blogu) | 17. června 2018 v 19:02 | Reagovat

[1]: Tak to se na druhý díl začínám hodně těšit... ;) Ale asi si počkám na vydání slovenské verze, ať mi k sobě oba díly ladí... Jsem na tohle trošku pedant. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama