K: Stretneme sa na svadbe (Natalie Liu)

17. září 2018 v 22:08 | Deni |  Recenze (rozcestník)

KNIHA: Stretneme sa na svadbe (Natalie Liu)

Nedávno jsem při recenzí na jednu z Evitovek zmiňovala, že touto knižní řadou nepohrdám a přestože mi některé kousky absolutně nesednou, najdou se mezi nimi i zajímavá a povedená dílka. Slovenské nakladatelství EvitaPress vydává různé žánry - od romantiky, přes Young Adult, až po detektivky. Osobně mě ale nejvíce lákají příběhy "že života" a úplně nejvíc životní zkušenosti žen, které podlehnou cizinci. Je zajímavé sledovat, co ženy dokážou tolerovat kvůli lásce a jak takové vztahy nakonec dopadnou... Příběh Slovenky Natalie, která podlehla kouzlu Indie jsem si s sebou vzala na dovolenou. Bylo to ideální prázdninové čtení?

Vydavatelství: EvitaPress (SK), Motto (CZ)


ANOTACE: Skutočný príbeh Slovenky, ktorá povedala ÁNO mužovi z Indie. Evitovka, vďaka ktorej preniknete do mentality mužov, čo stále voňajú exotikou.Knižka, v ktorej svet nie je čierno-biely - ale farebný a korenistý, knižka, v ktorej kráča osudová láska ruka v ruke s obrovskou obeťou. Knižka, v ktorej nazriete do života obyčajných indických rodín, do vzťahov medzi manželmi... Je svedectvom lásky plnej rozdielov, vrcholov a pádov.

Natálie Liu je autorkou a zároveň i hlavní hrdinkou knížky. Se svým prvním manželem se seznámila jako hodně mladá - byl to dobrý chlap, miloval ji, rodiče ho schvalovali a vše vypadalo na první pohled ideálně. Jenže nebylo... Ani narození dcerky Kobylky nedalo Natálii ten správný náboj, který od vztahu potřebovala. Ten našla až na dovolené v zahraničí. První u beduína, pak u snědého prodavače ve Vídni, kam odešla za práci a nakonec u Inda, kterého potkala u kašny...

India znamená, že nosíte slnečné okuliare, lebo je to cool, najlepšie k turbanu a k štýlovej košeli, aj keď je pod mrakom, je krupobitie alebo je práve zatmenie slnka. Slnečné okuliare nosia v Indii všetci. (s.73)

Raviho modrooká černovláska s bledou kůží okamžitě zaujala a i jí nebyl indický krasavec lhostejný. Natalia se rozhodla pro velký životní krok - už nechtěla žít v manželství bez vášně. Dceru Kobylku nechala manželovi na Slovensku a sama se přestěhovala do Vídně k Ravimu a jeho třem spolubydlícím. Začátky neměli jednoduché - malý špinavý být, málo peněz, rozdíly dvou etnik a samozřejmě problémy s vízem... Pravá láska ale překoná všechno. Nebo ne? Kdy přeteče pověstná poslední kapka?

"Mami, brala som si chalana, který pil, mäso jedol na kilá a bol upravený a ostrihaný. Teraz vyzerá ako talibanský aktivista a najradšej by aj odo mňa chcel, aby som vyzerala ako žena z lesa. Nevydepilovaná, s vlasmi po kolená... (s.260)

Příběh je psaný volným stylem, ale jde spíše o sdělovanou zkušenost, než o text s literární hodnotou. V první čtvrtině knížky jsem měla s autorčiným psaním trochu problém, přišlo mi až moc jednoduché a nedokázala jsem se do hlavní hrdinky vcítit, protože mi přišla příšerně arogantní. Rozhodně by neuškodilo, kdyby se vynechaly kapitoly o beduínovi a snědém prodavači. Natálie díky tomu vypadá jakoby měla úchylku na "opálené cizince". To je taky ten důvod, proč jsem její lásce k Ravimu ze začátku nevěřila - přišlo mi, že jen skočila po dalším chlapovi, který byl ožehnutý od sluníčka.

Dalším negativem pro mě byly větičky psané v angličtině. Nějak nechápu smysl toho, proč je autorka nenapsala normálně ve slovenštině. Dialogy s Ravim taky nepsala v němčině, tak nechápu tu angličtinu. Já s porozumenim problém neměla, ale znám spoustu lidí, kteří anglicky neumí a zbytečně by se nad touhle kapitolou potrápili.

A třetím mínusem pro mě (hlavně že začátku) bylo přílišné opěvování kamarádky Evity. Jestli to dobře chápu, tak jde o Evitu - majitelku vydavatelství. V tom případě jsou popisy její dokonalosti a úžasnosti nedůvěryhodné a vyznívají až podlízavě. Je možné, že je Evita skvělá žena, ale autorka to se svými chvalozpěvy kapku přeháněla.


Hodnocení: 70% Přestože mi hlavní hrdinka přišla neskutečně arogantní a často mi lezla na nervy, nemůžu říct, že by mě knížka zklamala. Právě naopak - líbila se mi. Bavilo mě poznávat kouzlo indického jídla a dozvídat se zajímavé informace o cizí kultuře. Oceňuju také to, že se autorka snažila ukázat čtenářkám jak krásy Indie, tak i její temnou stránku. S mnoha Natáliinými rozhodnutími nesouhlasím a často jsem nad ní kroutila hlavou, i tak mě ale její životní příběh zaujal. Samozřejmě nejde o žádný literární skvost, ale svůj účel knížka plní dokonale - jako lehké čtení na dovolenou, které čtenáři přinese pár nových poznatků o jiném národu i jako varování před muži (ať už cizokrajnými nebo domáckými podpapučáky)...

Manželky alkoholikov plačú, že im muži pijú, a pritom si ich vyhliadli v krčme.
Druhé a tretie manželky v poradí plačú, že ich muži podvádzajú, pritom oni podvádzali svoje bývalé manželky s nimi.
A ja som svojho bývalého manžela našla sedieť doma v papučiach vo foteli.
Pochopila som, že je márne oddávať sa planej nádeji, že svojho partnera nejako podstatne zmeníte. (s.25)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama