S: Evelyn Talbot: Jsem zpět (Brenda Novak)

10. ledna 2019 v 2:45 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Evelyn Talbot (Brenda Novak)

Když vyšel první díl série o doktorce Talbotové, bála jsem se klišoidního tématu, čímž psychiatrické ústavy aktuálně jsou. Co si budeme namlouvat, v žánru thrillerů psychopati letí a objevují se v každé druhé knížce, stejně jako postavy psycholožek nebo vyšetřovatelek. Každopádně první díl Nejhorší noční můra mě mile překvapil - děj byl sice dost předvídatelný a hlavní hrdinka se musela do všeho cpát, i na úkor svého zdraví, ale příběh byl dobře vystavěný, napínavý a přidalo mu také zvolené prostředí mrazivé Aljašky. Nakonec ode mě získal 5 hvězdiček. Jenže tohle není recenze prvního dílu, ale druhého. I když bych si mohla usnadnit práci a zkopírovat sem děj Nejhorší noční můry, pokračování se totiž nese úplně ve stejném duchu. Přestože jsem se na pokračování série ohromně těšila, už po pár desítkách stránek mi bylo jasné, že hodnocení prvního dílu nepřekoná...

Nakladatelství: Omega (ČR)

2.DÍL: JSEM ZPĚT

ANOTACE: Psychiatrička Evelyn Talbot se vrací do nápravného zařízení pro nejděsivější psychopaty z celé Ameriky. Evelyn neustále myslí na svou ponurou minulost. Její bývalý přítel Jasper Moore ji unesl, mučil a málem zabil. Evelyn zmizela beze stopy. O dvacet dva let později má Evelyn stále pocit, jako by na ni ve stínu někdo číhal. A dál se věnuje svému poslání: v Hanover House se snaží pomáhat a studovat ty nejkrutější psychopatické mozky. Když je přijat nový pacient Lyman Bishop, Evelyn si uvědomí, že by mohl být ideálním kandidátem pro výzkum. Je inteligentní a důvěryhodný, velmi jí připomíná Jaspera. Sotva kdo by tipoval, že tento muž byl odsouzen za únosy a vraždy několika žen. Ale jestli Evelyn ze svých děsivých zkušeností něco pochopila, pak je to fakt, že takoví lidé bývají nejnebezpečnější...

"Máte strach pracovat s inteligentním psychopatem?" zeptala se.
Všichni jsou inteligentní."
"Chytří, manipulativní a snad i zrádní, to ano.
Ale zdaleka ne tak inteligentní jako doktor Bishop."
"Teď jste skutečně probudila můj zájem." (s.20)

Další případ z ústavu Hanover House - místa, kde se nachází ti nejděsivější američtí psychopati. Doktorka Talbotová má radost z nového přírůstku, do věznice se totiž nově přesunul "Stvořitel zombie", tedy postarší inteligentní Lyman Bishop, do kterého by nikdo neřekl, že je schopný něčeho tak strašného. Že po nocích přepadává mladé ženy vyzbrojený sekáčkem na led, s jehož pomocí jim provádí lobotomii, aby si tak vytvořil dokonale poslušnou partnerku...

Evelyn se těší, až se bude moct pustit do zkoumání Lymanova mozku a konečně světu dokáže, že její ústav přináší výsledky ve zkoumání psychopatie. Daří se jí i v osobním životě - nastěhovala se do domu svého přítele seržanta Murphyho, kterému nikdo neřekne jinak než Amarok a pomalými krůčky překonává trauma z minulosti, které v ní vyvolal bývalý přítel Jasper. Přesto ale nedokáže přijmout Amarokovu žádost o ruku nebo návrh na založení rodiny.

"Ale stejně, i navzdory Jasperovi, vedu docela spokojený život," namítla.
"Jenomže nikdy nebude naplněný, ne pokud se budeš muset neustále ohlížet přes rameno."
"Zatím mě ale nedostal," podotkla. Oba ovšem věděli, že tam někde je a číhá. Vyčkává. Osnuje plán. A ani po těch jednadvaceti letech neměla Evelyn nejmenší pochybnosti: Jasper se ji jednoho dne znovu pokusí připravit o život... (s. 38)

Do města se blíží další sněhová bouře a s ní i nové postavy. Dokáže Amarokova bývalka Samantha zničit vztah seržanta a doktorky? Narozdíl od Evelyn, Samantha je připravená se uvázat nadosmrti vesničce Hilltop, vdát se a založit rodinu. A co těhotná Jen, sestra jedné z obětí Stvořitele zombie? Podaří se jí z Lymana vymámit místo, kam její sestru zahrabal nebo své miminko porodí na Aljašce? Je vůbec Lyman opravdu vrah? A nakonec ta nejdůležitější otázka - kde je Jasper? Evelyn ví, že se ho nezbaví, ale netuší, jak blízko jí už je...

Kdybyste se Jaspera Moorea, alias Andyho Smithe zeptali, odpověděl by vám, že mu práce ve vězení nepřipadá jako úplně špatné zaměstnání.
A pokud doufal, že se mu podaří znovu dostat do bezprostřední bízkosti Evelyn Talbotové, potřeboval získat zkušenosti právě jako vězeňský dozorce... (s.39)


Přetrvávajícím pozitivem je prostředí. Ona ta zasněžená Aljaška, kde je většinu dne tma, rozhodně má hodně co do sebe a je pro tento žánr jako dělaná. Já navíc četla knížku v prosinci, takže na mě mrazivá atmosféra stoprocentně zapůsobila. Oproti prvnímu dílu mi však připadalo, že autorka v popisech krajiny a počasí dost polevila, což je škoda. Nejsem zrovna fanda zdlouhavých nudných výplní, ale tady bych víc mrazu a sněhu ocenila.

Ubrala bych ale hlavní hrdinky, protože mi přišlo, že jí v tomto díle bylo jaksi "moc". Ona mi Evelyn nebyla úplně sympatická ani v prvním díle - zaprvé je trochu klišé mít hlavní hrdinku s komplikovanou minulostí (někdy bych ocenila, kdyby někdo psal o vyšetřovatelce, která má skvělý život a svoji práci dělá prostě proto, že ji baví) a zadruhé nesnáším přehnaně sebevědomé postavy, které se po hlavě vrhají do nebezpečí a tím ohrožujou jak sebe, tak i své blízké. Úplně nejvíc mi však na doktorce vadilo to neustálé popisování jejího traumatu. Chápu, že oběti mají tendenci se ve své minulosti pořád přehrabovat, ale jako čtenářka nepotřebuju, aby mi hlavní hrdinka dvacetkrát opakovala, jak moc minulost ovlivňuje její budoucnost a jak strašně je traumatizovaná. Pořád dokola a dokola. Navíc ne v jedné větě, ale vždy to zabere tak stránkový monolog. Eh...

Seržant Amarok je ale pořád stejně úžasný. To je postava, kterou si nejde neoblíbit, stejně jako jeho roztomilého huskyho Makitu. Jako velký milovník zvířat oceňuji také scénu, kdy se Evelyn rozhodne i přes hrozící nebezpečí chytit svého kocoura a odnést ho ze sebou. Tím u mě stoupla jak hrdinka, tak i autorka. Nesnáším, když má hlavní hrdina mazlíčka, tváří se, jak ho zbožňuje, ale když příjde na nějakou katastrofu nebo jakékoliv nebezpečí, běží ze dveří jako první a na zvířátko se vykašle. Tady to tak nebylo a jsem za to ráda.

Co se týče grafického provedení, obálka se k ději opět výborně hodí a modrá barva skvěle ladí k prostředí Aljašky. Přesto se mi v tomto případě o kapku víc líbí původní obálka. Navíc mám trochu problém s tím, že na české verzi obálky prvního dílu je tmavovláska a na obálce druhého je blondýnka. Nevím jak ostatním čtenářům (já jsem trochu perfekcionitka), ale mě to hned udeřilo do očí. Každopádně v knihovničce vypadají obě pěkně a korektura je taky na jedničku.


Hodnocení: 70% Druhý díl hodnotím o něco méně nadšeně než díl první, který byl pro mě velkým překvapením. Asi za to můžou má přehnaná očekávání, ale po "Nejhorší noční můře" jsem prostě čekala minimálně stejně vydařené dílko, obzvlášť, když autorka přichází s tak nápaditým záporákem, jako je "Stvořitel zombie". Už jen on sám o sobě stojí za pět hvězd, no ne? Jenže ve výsledku knížce uškodilo právě to, nakolik jsem se na ni těšila. Záporák byl sice úžasně vymyšlený, ale nedostal tolik prostoru, kolik bych si přála. Autorka také ubrala na popisech prostředí Aljašky, které mi v prvním díle dávaly pocit, jako bych se sama nacházela s hlavními hrdiny v zasněženém ponurém Hilltopu. Postrádala jsem i citáty slavných psychopatů, které se nacházely v prvním díle a já je tolik vychválila.

Největší problém jsem ale měla s hlavní hrdinkou, která mě nekonečným upozorňováním na svou minulost vysloveně prudila. Už jsme to přece slyšeli tolikrát! Ostatně, to je další problém druhého dílu - jako přes kopírák opakuje svého předchůdce. Evelyn je pořád traumatizovaná (i když díky Amarokovi o něco méně), objeví se nebezpečný psychopat, Evelyn ho zkoumá, v městečku se objeví mrtvoly a Evelyn je zase v nebezpečí. I konec je velmi předvídatelný...

Přes všechna uvedená negativa mě čtení bavilo. Ano, knížce by neuškodilo trochu ji osekat o Evelyniny citové výlevy a pár dalších změn v ději, no i tak nemůžu říct, že bych se nudila. Kdybych tento díl četla dřív, než první, určitě bych mu dala vyšší hodnocení. Brenda Novak má skvělý styl, kterým si čtenáře dokáže získat na svou stranu. A ač je zápletka už trochu okoukaná a opakuje se, mě prostě bavila. Nevyrazila mi dech, ale bavila mě. Navíc se dozvídáme nové informace o Jasperovi, což dává tušit, že třetí díl bude opravdu stát za to. Jen doufám, že autorka trochu pozmění koncept děje a já nebudu zklamaná. Ono držet se toho, co mělo dříve úspěch je fajn, ale nikdo nechce mít sérií tří úplně stejných příběhů, jen s jiným záporákem. Ať je jak chce zajímavý...


Další díly série:

1.DíL: Nejhorší noční můra (RECENZE)
ANOTACE: Evelyn Talbot ví, že psychopat může vypadat naprosto normálně. Bylo jí teprve šestnáct, když jí její přítel Jasper věznil a mučil, a opustil ji v domnění, že je mrtvá. Nyní je respektovanou psychiatričkou, která se specializuje na myšlení zločinců, Evelyn pracuje v Hanover House, léčebném zařízení s maximální ostrahou, které se nachází v malém městečku na Aljašce. Má rozpory se seržantem Amarokem, který je přesvědčen, že Hanover je pro místní obyvatele hrozbou, i když osobně je ke krásné Evelyn velmi přitahován a hrozí, že se jeho svět převrátí vzhůru nohama. Život ve městě se změní v noční můru poté, kdy je nalezeno zmrzačené tělo místní ženy. Pro Amaroka je to důkaz, který potřeboval: Hanover se musí zrušit. Evelyn má důvod k obavám, že se jí tento zločin osobně dotýká, že vrah, který jí straší ve snech, si jí opět našel, a že život, který si tak pečlivě vybudovala, už nikdy nebude takový, jaký byl.

3.DÍL: Face Off (český název zatím neznámý)

Knížku si můžete koupit na internetových stránkách

Za zaslání recenzního výtisku moc děkuji skvělému nakladatelství Omega.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama