S: Nové Pompeje: Impérium času (Daniel Godfrey)

26. ledna 2019 v 11:56 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Nové Pompeje (Daniel Godfrey)

Už je to rok a půl, co jsem dostala k recenzi první díl Nových Pompejí - originální sci-fi, které kombinuje cestovaní časem se zajímavostmi z antického Říma. Po dočtení jsem byla mile překvapená tím, jak je knížka v mnoha ohledech úplně odlišná od jiných knih podobného žánru a moc jsem se těšila na pokračování. Konečně jsem se dočkala! A jestli se někdo těšil na druhý díl ještě víc, než já, tak je to moje mamka. Poslední dva týdny mě vytrvale bombarduje zprávami, kdy jí Impérium času konečně půjčím. A to ještě neví, že autor v doslovu označil Nové Pompeje za trilogii... Takže se máme v budoucnu ještě pořád na co těšit...

Vydavatelství: Omega pro ČR

2.DÍL: IMPÉRIUM ČASU

ANOTACE: Patnáct let po událostech, kterým byl čtenář svědkem v předchozí knize Nové Pompeje, světem zmítá nová studená válka. Nový Řím je odříznutý od zbytku světa a Římané, vedení Calpurnií, mají ve své moci technologii, jež jim umožňuje cestovat časem a zároveň odrazuje západní vlády od jakýchkoli pokusů město zničit. Mnozí, kteří pobývají za hradbami města, však o této technologii nic netuší, a proto jsou odhodláni Nový Řím, místo, v němž bují otroctví a gladiátorské zápasy, zničit. Calpurnia se mezitím horlivě snaží vnější i vnitřní hrozby zbavit, s čímž jí pomáhá Decimus Horatius Pullus, muž, který kdysi býval Nickem Houghtonem. Ztotožnil se však Nick s římským způsobem života? Zvládnou Římané využít novou technologii ve svůj prospěch, nebo nový svět dřív jejich dominium zničí?.

Pán Pompejí se stane vládcem Impéria času. (s.10)

Děj "Impéria času" se odehrává 15 let po událostech prvního dílu. Znovu se shledáváme s naším hrdinou Nickem Houghtonem - natěšeným milovníkem historie, který před patnácti lety přišel do Nových Pompejí jako zaměstnanec firmy Novus Part. Jeho práce se však brzy stala součástí jeho samého a znovuzrozené římské město nedokázal zradit. Obzvlášť, když se seznámil s krásnou a chytrou Calpurnií - dcerou významného pompejského politika Barbata. Po městské vzpouře a zbavení se nadvlády Novus Partu, Nick přijal jméno Decimus Horatius Pullus a stal se velvyslancem Nových Pompejí. Při jeho pracovních výletech do Neapole ale zjišťuje, že se čím dál více odlučuje od moderního světa, před kterým nedokáže obhájit svůj styl života. Jak může někdo v dnešní době legálně vlastnit třicet otroků? Není to barbarství? Nick nenachází pochopení ani u svých spolupracovníků, u novinářů, odborníků na historii, dokonce ani u své kamarádky Chloe.

"Antikrist povstal.
Je to syn Nicka Houghtona a té jeho římské coury, Calpurnie." (s.203)

Bohužel se Nickovi nedaří ani jako Pullovi - obyvatelé Nových Pompejí mu stále stoprocentně nevěří. Polovina ho uctívá jako miláčka bohů a klaní se jeho soše v chrámu Fortuny Augusty. Druhá polovina ho však sleduje podezíravými pohledy. Nerespektuje ho už ani Calpurnia a její pubertální syn Mark. Calpurnia se Pullovi vyhýbá, skrývá před ním informace, špehuje ho prostřednictvím své otrokyně a to vše jen proto, aby si mohla strojem času vrátit svého manžela, který zemřel před mnoha stoletími v Herculaneu. Podaří se jí to? Kdo je Mark, volající jim z budoucnosti? Opravdu se má Calpuriin sadistický syn stát vládcem impéria času? A proč se ve vykopávkách původních Pompejí objevují nápisy, které tam rozhodně nepatří? Nezničí znovuzrození Římani svými manipulacemi s časovou osou celou budoucnost?

Soucitně se na něj podívala.
"Může být těžké rozluštit, co po nás bohové - ti v budoucnosti - chtějí," řekla.
"Kdysi jsi mi řekl, že občas stačí pouhá jedna myšlenka, nahodilá poznámka, a napadne nás řešení." (s.334)


Příběh je stylizován do krátkých kapitol zaměřujících se na tři dějové linky. První dvě sledují hlavního hrdinu: jedna řeší aktuální dění v Nových Pompejích, druhá se vrací pár měsíců zpátky do Neapole, kde je Nick na pracovní cestě jako velvyslanec. Stejně jako u prvního dílu, i zde máme navíc i vedlejší linku zaměřenou na jinou postavu - tentokrát je jí bývalá gladiátorka Achyllie. Drsná žena s ostrým jazykem v aréně pomůže přežít bohaté dámičce, kterou císař poslal na smrt. Ta se jí odvděčí zvláštním darem - vezme ji k vědmě Sibyle, aby gladiátorce předpověděla budoucnost. Předpověď ale jejich cestu pořádně zkomplikuje...

"Zemři jako Římanka," řvala Achyllia. "Zemři jako posraná římanka!"
...Achyllia se znovu postavila a pravou nohou kopla do ležícího meče tak, že přistál v ženině klíně.
"Nezemři jako lidská hračka!" (s.22)

Výhodou je krátkost jednotlivých kapitol (většinou 3-4 strany), díky čemuž se knížka čte velmi dobře a svižně. Nejvíce to dozajista ocení čtenáři, kteří si berou četbu do vlaku nebo autobusu - nemusíte se bát, že přejedete zastávku nebo budete muset skončit v polovině kapitoly. Dalším plusem je to, že autor téměř vždy zakončuje jednotlivé kapitolky cliffhangerem v těch nejnapínavějších momentech, takže vás láká ve čtení pokračovat. Navíc jsem oproti prvnímu dílu neměla takový problém zorientovat se a pochopit systém cestování časem. Jen na začátku mi chvilku trvalo, než jsem se opět dostala do děje, jelikož autor nijak extra neshrnul, co se v minulém díle odehrálo. Ve většině knížek mi leze na nervy, jak spisovatelé čtvrt knížky popisují předchozí události, ale tady bych alespoň krátké shrnutí ocenila.

Taky mi chyběla postava ducha uklízečky a syna zakladatele Novus Partu. Chápu, proč se v ději nenachází, ale přesto je mi líto, že už jsme se o nich nic dalšího nedozvěděli. Druhý díl díky tomu ztratil hned dva zajímavé prvky, a to trochu strašidelnosti a kapičku zakázané romance. Nejvíc mě ale mrzel vývoj postavy Calpurnie. Vždycky to byla panovačná mrcha, ale pořád jsem doufala, že se její osud nějak spojí s tím Nickovým. Připadalo mi, jakoby to tak autor v prvním díle původně zamýšlel, ale v druhém se odklonil úplně jiným směrem. Dostali jsme ale tři nové ženské postavy - otrokyni Taedii, archeoložku Amel a gladiátorku Achyllii. Všechny tři stejně protivné a panovačné. Bohužel jsem měla velký problém s tím, abych si našla postavu, které bych fandila. Samotný Nick je asi nejvhodnějším kandidátem, ale ani on není stoprocentní. Je tak trochu slaboch a posera, ale líbí se mi jeho nadšení pro Pompeje. A nakonec ukáže i trošku té kuráže... ;)

Grafická stránka je opět naprosto dokonalá! Stejně jako u prvního dílu, i tady musím pochválit vydavatelství Omega za skvěle zpracovanou obálku. Nechci se opakovat, ale české vydání mi pořád připadá o dost hezčí, než originál. Oba díly k sobě ladí a v knihovničce vypadají úžasně.



Hodnocení: 85% První a druhý díl Nových Pompejí svádí celkem vyrovnaný boj. Každá z knížek má hned několik plusů, ale také nějaké ty mínusy. Obě pracují s velmi zajímavým tématem cestování časem a přináší čerstvý vítr do žánru technothrillerů pro dospělé. I když označení "thriller" je nejspíš trochu moc silné - první díl byl mnohem více "thrillerózní", než tento. Přišlo mi, že Impérium času mělo mnohem blíže ke špionážnímu románu či dramatu. Oceňuji také to, že ač je autor pouze amatérský nadšenec historie, dal si práci se zpracováním informací a vytvořil dílko, které by mu mnozí odborníci mohli závidět. (Je milé, jak v doslovu přiznává, že se v pár věcech nejspíš spletl a raduje se, že mu bylo umožněno navštívit ruiny pravých Pompejí. Na první pohled jde poznat, že ho historie baví.) Knížka je navíc kvalitně zpracovaná i po stylistické stránce. Oceňuji krátké kapitoly plné zvratů a střídání dějových linek, díky čemuž je výsledné dílko čtivé a napínavé.

Zároveň však musím trochu zkritizovat postavy, které se sice do děje hodí, přesto jsem měla problém si s některou vytvořit vztah. Ženské byly příšerně nesympatické - ať už přisprostlá gladiátorka Achyllea, vychytralá otrokyně Taedia nebo panovačná Calpurnie. Hlavní hrdina není vysloveně špatný, ale také mě nijak vyjímečně neokouzlil. Přesto mě jeho osud zajímal a čtení mě opravdu bavilo. Dokonce o drobek víc, než první díl, který mi přišel ke konci trochu moc zmatený a zrychlený. Impérium času je vystavěné mnohem lépe, je vidět autorův pokrok, co se týče psaní a s ukončením tohoto dílu jsem spokojená. Jde o velmi vydařený druhý díl, který má co nabídnout i náročnějšímu čtenáři. Doporučuji každému milovníkovi historie a těším se na závěrečný díl. Jen doufám, že na něj nebudeme čekat moc dlouho...


Knížku si můžete koupit na internetových stránkách

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega.


Další díly série:

1.DÍL: Nové Pompeje (RECENZE)
ANOTACE: Ve snaze zachránit obnovitelné zdroje energie učiní vědci kontroverzní a nebezpečný objev: možnost transportovat hmotu z dávné minulosti. Jejich největším tajemstvím jsou Nové Pompeje, replika města plná Římanů z doby tři minuty před zničujícím výbuchem sopky Vesuv. Nick Houghton neví, proč si jej společnost vybrala jako historického poradce. On je prostě nadšený, že tu práci dostal. Dokud nenarazí na záhadné okolnosti kolem osudu svého předchůdce. Dokud si neuvědomí, že společnost má více tajemství, než se domnívají i ti nejbláznivější tvůrci konspiračních teorií. Dokud si neuvědomí, že své "zajatce" z dávné minulosti velmi podcenili.

3.DÍL: (název zatím neznámý)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama