Květen 2019

S: Poslední číslo (Hayley Barker)

21. května 2019 v 19:11 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Poslední číslo (Hayley Barker)

S příběhy reagujícím na aktuální politickou situaci je jeden problém - můžou ve vás vyvolat protichůdné pocity. Například "Poslední číslo" je úžasně napsaná dystopie, kterou jsem přečetla jedním dechem. Výsledný dojem mi ale trochu kazí pocit, že se v nás autorka snaží vyvolat soucit s migranty. Nemám moc ráda nenápadně podsouvání něčích politických názorů, a to i v případě, že je knížka naprosto bombová. Což musím na druhou stranu uznat - tohle dílko se po literární stránce opravdu vydařilo...

Nakladatelství: King Cool (ČR)


1.DÍL: Poslední číslo

ANOTACE: Anglie, blízká budoucnost. Společnost je rozdělena na Čistou britskou rasu a Dreky, spodinu odsunutou do ghett, nucenou pracovat jen za nepoživatelnou stravu, a žijící v neustálém strachu, že jim ukradnou děti přímo z ulice a odvezou je do putovního cirkusu, aby tam vystupovaly v představeních, ve kterých jim noc co noc půjde o život. Hošiko je jedním z těch dětí, talentovaná dívenka, která se pohybuje po visutém laně jako kočka, jak se jí taky přezdívá. Ben se narodil na opačné straně, je Čistý a syn ambiciózní političky, zapřisáhlé nepřítelkyně Dreků. Jejich osudy se spojí v okamžiku, kdy Ben se svou rodinou navštíví cirkus a propadne kouzlu uhrančivé Kočky. Ani pro jednoho z nich už pak život nikdy nebude stejný, jako dřív.

Ocenění:
  • Nominace North East Teenage Book Award (2017)
Loni dostala matka zvláštní ocenění za služby vlasti. Pojila se s tím velká slavnost a vzpomínkový ceremoniál. Všichni ostatní ministři se domluvili a poslali jí domů dárek: velký klavír, který teď stojí v obývacím pokoji...
"Musel stát hotový majlant," říkal otec. "Nasbírat takové množství zubů. Opracovat je a naleštit, zbavit se všech těch kazů a skvrn."
"Je nádherný," řekla matka.
"Trvalá připomínka toho, jak skvělou práci odvádíme." (str.344)

Děj je zasazený do blízké budoucnosti, někdy okolo roku 2045, kdy se obyvatelstvo Británie dělí na dvě společenské vrstvy - původní obyvatele Čisté a na přistěhovalce Dreky. Čistí sami sebe označují za jedinou čistou rasu a Dreky odsunuli do ghett, kde umírají hlady a zimou, zakázali jim se vzdělávat nebo vydělávat peníze. Jediné, co můžou dělat, je otročit pro Čisté.

Mezi Dreky patří i hlavní hrdinka Hošiko, kterou jako malou holčičku odtrhli od rodičů a unesli do cirkusu, aby každodenně nasazovala vlastní život pro pobavení Čistých. Stala se z ní slavná provazochodkyně Kočka. Spolu s kamarádkou Aminou a malou Gretičkou trpí pod tyranskou vládou principála Silvia a snaží se přežít. Hošičin život se ale převrátí vzhůru nohami, když jí při vystoupení zachrání Čistý. Hošiko mu přesto nevěří. Proč by se nějaký Čistý měl starat o špinavou drekovskou cirkusačku? Tak to ve světě prostě nechodí...

"Podívej se na historii," říká. "Vždycky přijde změna, vždycky všechnno skončí. Zdi se hroutí, režimy padají, lidi se pozvedají."
Aminu mám moc ráda, ale v tomhle se plete.
Tenhle cirkus je tady už čtyřicet let. Čtyřicet let platí Čistí za to, aby sem mohli chodit. Čtyřicet let odtrhávání drekovských dětí od jejich rodin. Čtyřicet let je nutí se tady předvádět ve jménu zábavy. Čtyřicet let krutosti, bolesti a smrti. V srdci téhle společnosti je zlo zakořeněné. (str.23-24)

Druhým hlavním hrdinou je Ben, syn jedné z nejvlivnějších britských političek, která postavila svou kariéru na nenávisti vůči Drekům. Benova matka, otec i bratr Francis zastávají názor, že jsou Drekové jen špína, které se Briti musí nutně zbavit. Ben je jiný. Přátelí se s drekovskou služkou Prijou a fascinuje ho krásná provazochodkyně Kočka. Čím dál jasněji si uvědomuje, že všechno není tak, jak jim to ve škole a doma vnucují. Zatouží Kočku doopravdy poznat. Jejich setkání ale není takové, jaké si představoval - cirkus mu nahání hrůzu, krvelačnost diváků se mu hnusí a jeho idol Hošiko na něj kouká nenávistným pohledem, i když ji chytil při pádu z lana a pomohl jí zase nahoru. Bez jeho pomoci by už byla mrtvá. Ben touží, aby se na něj dívala jinak a aby ji mohl znovu spatřit. Takové myšlenky jsou v jeho světě velmi nebezpečné, jenže on prostě není jako ostatní...

Otec se podívá na mě.
"Neříkej mi, že je ti jich líto, Benedikte. Jsi taková měkkota! Jsou jako odporný hmyz: zamořují Zemi. Ani ti ubozí lvi by je nejspíš nedokázali strávit." Směje se a Francis se přidává - matce se podaří vykouzlit ledový úsměv.
Najednou je mi zima, připadám si od nich na míle vzdálený, jako bych se na ně díval přes sklo. Jako kdyby to byly další hladové šelmy, a ne moje rodina. (str.66)


Už při pohledu na obálku knížky je jasné, že tento příběh bude zatraceně temný. Přebal i celkové grafické zpracování je vydařené, přestože originál je možná o kapičku tajemnější a zajímavější. Korektura je taky v pořádku. Děj je rozdělený na krátké kapitoly, které jsou uvedeny vždy jménem vypravěče - jedné z hlavních postav. Právě menší rozsah jednotlivých kapitol přispívá k čtivosti knížky. Lehce se pak stane, že se od ní nebudete moct odtrhnout a stránky vám budou pod rukama doslova mizet. Autorka umí perfektně budovat napětí a kapitoly často ukončuje cliffhangerem, který prostě donutí pokračovat ve čtení.

Pozitivem pro mě také byla brutálnost některých scén. Hayley Barker se nebojí prolévat potoky krve, usekávat končetiny nebo předhodit vedlejší postavy divokým zvířatům. Některým čtenářům by to mohlo kazit čtení, protože ne každý má takovýto "naturální" styl rád. Já ale ano a potěšila mě autorčina odvaha nefiltrovat příběh, ale nechat ho opravdu natolik narvaný smrtí a bolestí, až z toho při čtení mrazí. K příběhu to dokonale sedlo.


Ale mám i nějaké ty výtky. Zaprvé mě děsně irituje označení příběhu za "fantasy". To teda fakt není. Sci-fi nebo dystopie ano, ale fantasy vážně ne. Je to jen drobná vada na kráse, ale vzhledem k tomu, že se knížka takto prezentuje přímo na obálce, mohlo by to některé čtenáře nemile překvapit. Já, jakožto velká milovnice dystopií, měla z žánru radost.

Mnohem výraznějším negativem je pro mě přehnaně krátký časový úsek, během kterého se děj odehrává. Přestože dokážu pochopit, že pubertální vzplanutí u Young Adult literatury je otázkou okamžiku, celá ta osudová láska vybudovaná za tři dny mi připadá jaksi přitažená za vlasy. Vůbec nic by se nestalo, kdyby autorka poskytla hlavním hrdinům trochu více času na vzájemné oťukávání, vyznívalo by to pak uvěřitelněji. Takhle jsem to Benovi a Hošiko sice přála, ale tak úplně nevěřila. I když chápu, že je romantická linka podstatnou součástí příběhu.

Co když se ale moje srdce a hlava neshodnou?
Moje srdce křičí, že nic z toho není správné. Ona, já, to všechno. Cirkus, svět - všechno špatně.
Srdce mi říká, abych šel za ní.
Hlava mi říká, abych nebyl blázen. Tohle není nějaká hloupá pohádka, tohle je svět, ve kterém žijeme. Takhle se věci mají, jaký by mělo smysl si přát, aby to bylo jinak? (str.137)

Největší problém mám však s něčím jiným, což jsem nastínila už v úvodu. V doslovu je zmíněno, že se autorka při psaní inspirovala aktuálními událostmi. Tato informace plus celkové směřování příběhu dává tušit, že naráží na vlnu migrace a naše opovrhování těmito nezvanými hosty. V něčem má samozřejmě pravdu - že přehnaně extrémistický pohled není v pořádku a mohl by vyústit v podobnou genocidu, o jakou se pokusil za druhé světové války Hitler (ostatně na něj sama autorka některými scénami naráží). Na druhou stranu mi však není sympatické ani podsouvání empatie. Nemám moc ráda, když autoři zapracovávají do děje aktuální politické otázky, protože svým pohledem na věc můžou (i neblaze) ovlivnit pohled společnosti.


Moje hodnocení: 90% Když přivřu oči a budu se tvářit, že nevidím autorčino připodobňování aktuální politické situace a jemný pokus o podsouvání empatie vůči migrantům, tak se mi knížka moc líbila. Pokud budu hodnotit jen samotný děj, musím uznat, že má spád, je nabytý akcí, nevyhýbá se krvavým scénám a celkově jde o velmi silný příběh, který se čtenáři silně vryje do paměti. Autorka vytvořila postavy, jejichž osud čtenáři není lhostejný, naopak i vedlejším postavám držíte palce. (Malou Gretičku prostě musíte milovat.) Samotní hlavní hrdinové mají sice spoustu chyb a často jednají zbrkle, k jejich věku to však patří a dělá je to tím mnohem reálnější. Nejspíš by příběhu prospělo, kdyby autorka využila delší časový úsek, protože opravdu nevěřím na osudovou lásku za tři dny, přesto chápu, že zrovna tento prvek byl pro děj podstatný.

Přestože jsem knížce pár věcí vytkla, považuji ji za nadprůměrně dílko, které si pozornost rozhodně zaslouží. Některé scény (například ta s klavírem z lidských zubů) mi vyrazily dech. Navíc se mi líbilo, že autorka nezapomněla ani na zvířecí obyvatele cirkusu a několikrát upozornila na jejich smutné osudy. Úžasné napsaná kniha. Ráda si přečtu druhý díl.

Z další klece se ke mně line nezaměnitelné povykování opic. Nechci se na ně dívat. Už nesnesu další pohled těch smutných očí a ze všeho toho zápachu hnoje se mi zvedá žaludek.
"Promiňte," říkám trochu přihlouplé lvům, kteří mě dál sledují nezaujatým pohledem.
"Je mi líto, že takhle musíte žít." (str.173)


Knížku si můžete pořídit na internetových stránkách

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knihám Dobrovský.

Další díly série:
2.díl: Show Stealer (RECENZE)
ANOTACE: Hoshiko and Ben have been on the run since they burned Silvio Sabatini's circus down to the ground at the explosive finale of SHOW STOPPER. But Ben's mother will stop at nothing to track him down and get her revenge: backing him into a corner where he is forced to sacrifice himself to save Hoshiko. The deadliest show on earth has been resurrected and if Ben thought he'd seen into its dark corners as an outsider, the true extent of the horrors that lurk beneath the Big Top are about to be revealed as he becomes the circus' new star attraction...