Leden 2020

S: Snílek Neznámý: Múza nočních můr (Laini Taylor)

15. ledna 2020 v 23:42 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Snílek Neznámý (Laini Taylor)

Laini Taylor je prostě sázka na jistotu a přesvědčuje mě o tom znovu a znovu. Když jsem přesně před rokem otevírala Snílka Neznámého, bála jsem se zklamání... Co když mě nebude bavit tolik, jako autorčina předchozí série "Kost přání"? Upřímně - Dcera kostí a dýmu bude zřejmě už navždy moje nejmilejší fantasy romance a z vrchní příčky ji nic nesundá, ale Snílek taky nebyl špatný. Vlastně byl skoro stejně úžasný. Laini Taylor má vzácný dar, doslova vdechuje život nejšílenějším fantaziím a její příběhy čtenář musí milovat. Závěrečný díl této duologie je jen dalším důkazem... :)

(VAROVÁNÍ! Pokud jste ještě nečetli první díl, honem to napravte! Moje recenze by vám mohla vyspoilerovat důležité momenty prvního dílu a zkazit vám tím překvapení, takže doporučuju si nejdříve přečíst "Snílka Neznámého". Spoiler-free hodnocení "Múzy" v jedné větě: stejně úžasná jako Snílek a ještě o drobek lepší... Doporučuju!)

Vydáno: CooBoo, 2018 (CZ)

#2: Múza nočních můr

ANOTACE: Sarai vysílala každou noc své můry a myslela si, že už zná všechny hrůzy světa. Mýlila se. Po tragédii ani Lazlo, ani Sarai nejsou tím, čím byli dříve. Jeden bůh, druhý duch. Lazlo čelí nemyslitelné volbě - zachránit dívku, kterou miluje, nebo zachránit všechny ostatní a ji ztratit. A Sarai se cítí bezmocnější než kdy předtím. Na obzoru se objevují noví nepřátelé, ti staří znovu získávají sílu… Ale nejdůležitější ze všeho je otázka: Musí hrdinové vždy zabíjet nestvůry, nebo je místo toho mohou chránit?


Ocenění:
  • Nominace v kategorii "YA fantasy & sci-fi" (Goodreads Choice Award 2018)
Přání se jenom tak neplní.
Je to jenom terč, který si namaluješ kolem toho, co chceš.
Trefit ho pořád musíš sama. (s.451)

Druhý díl přímo navazuje na závěr "Snílka" - Sarai je mrtvá a Lazlo modrý. Pomocí svých nově objevených schopností vysedne na meshartiovou příšeru Rasalase a spolu se zakrvaveným tělem své milé odletí do citadely požádat o pomoc vládkyni duchů Minyu. Sarai je zachráněna (tedy pokud tak můžeme nazvat její novou nemrtvou existenci), ale není důvod k radosti, Minya se totiž rozhodla využít situaci ve svůj prospěch. Přichází s ultimátem: buďto ji Lazlo okamžitě dostane do města, aby se obyvatelům Pláče konečně pomstila za vyvraždění její rodiny, nebo propustí Sarainu duši a ta navždy zmizí v nicotě...

Uděláš všechno, co ti řeknu. Jinak propustím její duši.
Cítila, jak Lazlo ztuhl. Odtáhl se a podíval se jí do tváře. Záře z jeho očí vyprchala a vystřídala ji hrůza stejná jako ta její, když jim oběma došlo, v jaké situaci se ocitli. (s.24)

Byla by vážně schopná udělat něco tak strašného, jen aby se dočkala své vysněné vendety? Stane se Lazlo spolupachatelem masakru nebo odmítne a bude riskovat, že o svou múzu nočních můr navždy přijde?

Minyu utvářel Masakr.
Kým mohla být, obě dvě, kdyby vyrostly v jiné době? K čemu by Minya mohla využívat svůj dar a jakým způsobem by ho používala Sarai? Jedna ovládala duše, druhá sny. Jakou moc by měly společně.
Sarai si toho rána přála mít dar svojí matky, aby mohla Minyu zbavit nenávisti. Ale to nemohla. Jejím darem byly sny.


Navíc Minya není jediná, kdo sní o krveprolití. Chystá se na ně někdo mnohem mocnější a nebezpečnější... Daleko od citadely, v jiném světě a jiné dimenzi sledujeme tragický příběh dvou sester. Ženy tu nemají valnou cenu - stojí jen tolik, kolik je ochotný za ně zaplatit některý z postarších vesnických slizounů. Sestry doufají, že by je z koloběhu šikany a otročení mohli zachránit bohové, kteří mezi sebe přijali jejich matku. Ve světě Kory a Novy se totiž každý rodí s drobným darem, ale bohové mají zájem jen o ty nejrozvinutější a nejmocnější dary. Jejich matka vzácná byla a ony doufají, že výjimečnost podědily. Když se nad vesnicí konečně zjeví božské plavidlo ve tvaru vosy, dívky ví, že je to jediná šance změnit svůj život. Netuší, že jejich sen má blíž k noční můře a z Novy se stane žena bez slitování, žijící jen ničivou pomstou. Dokážou se Nova a Minya přes svou bolest přenést nebo spálí vše okolo sebe až do základů?

"Můžeme nechat minulost za sebou?" zeptala se.
"To je pro minulost výborné místo," odpověděla jí Suheyla. "Když ji tam nenecháš, zaneřádí úplně všechno a pořád se o ni jenom zakopává." (s.257)


Abych byla upřímná, musím přiznat, že prvních pár kapitol jsem měla trochu problém se začíst. Autorčin styl psaní je úžasný, ale začátek knížky má veeeelmi pomalý náběh. Až příliš stran je věnovaný dětinskému dohadování se s Minyou a neplechám, kterými se snaží přinutit Lazla k poslušnosti. Minya je postavou, které je v tomto díle věnováno skutečně hodně prostoru a já nemám ani tak problém s ní samotnou (právě naopak, úplně jsem její touhu po pomstě chápala), jen si myslím, že osekání úvodní části by neuškodilo.

Naopak závěrečná část knížky je EPICKÁ. Úplně přehlušila jakékoliv mé výtky k úvodu, protože je tak narvaná akcí, zvraty a dramatickými scénami, že jsem se od čtení nemohla odlepit. Oceňuju i myšlenku, že je třeba žít přítomností, jinak nás tíha hněvu připraví o všechnu chuť do života. Strašně velkou radost mi autorka udělala také skrytými odkazy na "Dceru kostí a dýmu" a propojení obou světů do jednoho magického multiverza. Strašně moc doufám, že nám v budoucnosti přinese další sérii, kde se Sarai potká s Karou. Taky bych všemi deseti přijala objevování dalších zmíněných světů... Jednoduše nadšeně sáhnu po čemkoliv, co nám Laini Taylor do budoucna přinese. Nepochybuju, že nezklame.

A ještě musím zmínit jednu drobnost, kterou si mě autorka získala - věnováním na konci knížky, kde poděkovala svým kočkám. :D Roztomilé. ("Mým dvěma kočkám: díky za to, že mi necháváte tenhle malinký kousek stolu na práci. Je to od vás velkorysé.")


Hodnocení: 100% Přestože mojí největší láskou navždy zůstane "Dcera kostí a dýmu", druhý díl "Snílka" obstál ve velmi nelehkém boji na výbornou. Často se stává, že mě některý autor nadchne jednou sérií a druhou zklame, tady se to ale nestalo. "Snílek Neznámý" je dokonalá série a druhý díl této duologie byl ještě o drobek lepší než jeho předchůdce. Rozhodně důstojné zakončení s dramatickými zvraty a epickým závěrem! Líbilo se mi, že se autorka rozhodla příběh ústřední dvojice stáhnout do pozadí a mnohem více prostoru věnovat Minye, která byla úžasně napsaná - její vzpomínky mě úplně rozsekaly! Laini Taylor to s komplikovanými charaktery prostě umí. Jediným drobným mínusem je úvod knížky, který byl trochu rozvláčný. Naopak závěr by klidně snesl pár kapitol navíc. Nebo další díl. Nebo rovnou další sérii ze stejného multiverza. Prosíííím! Nutně potřebuju nášup! :D Laini Taylor je v mých očích vrcholem zahraničních fantasy YA a všechno, co kdy pod jejím jménem vyjde si okamžitě pořídím. Takže za mě neváhejte, a pokud jste "Múzu" ještě nečetli, napravte to! ;)

Oba díly si můžete koupit na internetových stránkách
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Megaknihám.



V sérii "Snílek Neznámý" vyšlo:


Autorčina další série "Kost přání":





S: Robert Hunter: Dvojitý kříž (Chris Carter)

4. ledna 2020 v 20:48 | Deni |  Recenze (rozcestník)

SÉRIE: Robert Hunter (Chris Carter)

Chris Carter - legenda mezi milovníky thrillerů a autor, jehož jméno zná snad každý čtenář. Můžete jeho tvorbu milovat nebo se jí vyhýbat, ale nemůžete ho neznat. Když už nic jiného, tak fotky jeho slavné série o detektivu Hunterovi pravidelně plní nástěnky Instagramu i knižních skupin na facebooku. Já o něm poprvé slyšela před lety ve videu od Rodaw z Knihánkova. Už tehdy mě Chris Carter zaujal a já si říkala, že to bude přesně můj šálek kávy... bohužel jsem se roky nedokopala nějakou knížku si pořídit. Až do letošních Vánoc, kde mě pod stromečkem čekala skoro celá série. :) Den po Vánocích jsem se pustila do prvního dílu a samozřejmě jsem se okamžitě zamilovala... Takže tu máme recenzi na poslední přečtenou knížku roku 2019 - úžasného, dokonalého, dechberoucího Chrise Cartera...

Vydáno: BB Art, 2013 (CZ) / Aktuell, 2018 (SK)

#1: Dvojitý kříž

ANOTACE: Popravený vrah ožívá a pokračuje ve svém zrůdném díle. Nebo se jeho odkazu chopil šílený napodobitel? A proč? To musí zjistit ostřílený samotář, detektiv Robert Hunter s pomocí svého partnera, nadšeného nováčka Carlose Garcii. Pod luxusem a září neonů města Los Angeles kvasí zločin, temnější než noc… Detektivu Hunterovi se vrací stará noční můra - bestiální vrah znovu útočí. Tentokrát to má ale háček: pachatel, který mučí své oběti s řemeslnou zručností, byl před léty dopaden a popraven. Napodobuje ho někdo? Vrací se nestvůra z onoho světa, aby pokračovala ve svém krvavém řemesle? Nebo snad za hrůzné činy pykal nevinný? Žádná z těch možností není právě lákavá - a je na Hunterovi, aby případ vyřešil; ale možná přitom hodně ztratí. Hlavní obětí se má totiž ve čtivém a napínavém thrilleru Chrise Cartera stát právě on.

Nevím, jestli vůbec ještě existuje člověk, který by Chrise Cartera nečetl, anebo alespoň neznal jeho hlavní hrdiny. Nejspíš takových knihomolů moc nebude, proto děj nastíním jen velmi zběžně. Hlavními postavami jsou detektivové Divize loupeží a vražd policie LA - Robert Hunter a Carlos Garcia. Robert je ostřílený profesionál, který již od dětství exceloval ve všem, do čeho se pustil. Má neuvěřitelný pozorovací talent a dokáže podle vnějších tělesných signálů rozpoznat, kdy podezřelý lže. Zároveň však na něm jeho zaměstnání, ztráta kolegy a další tragické události zanechaly nesmazatelné stopy, které řeší útěkem k alkoholu. Žije sám a se ženami se stýká spíše jednorázově. To se má však změnit - vypadá to, že konečně našel takovou, která se nezalekne jeho práce ani smyslu pro humor...

"Jsem detektiv Divize loupeží a vražd u Losangelské policie, přidělený ke speciální sekci 1. Řešíme jen sériové vrahy, případy, které upoutají mimořádnou pozornost veřejnosti, a další, co vyžadujou hodně času. Jinými slovy - mám na starosti hlavně ujeté, přehnaně brutální případy. Lidi, se kterými se běžně stýkám, jsou buď hodně zlí, nebo hodně mrtví. Z věcí, které vidím každý den, by se většině lidí udělalo špatně od žaludku. Povídání o mém životě bezpochyby zabije každou konverzaci tak, jak by to nic jiného nedokázalo."
Odmlčel se a znovu si usrkl vína.
"Věř mi, nechtěj vědět, čím trávím dny a na čem dělám." (s.185)

Carlos Garcia je nadšený nováček, který byl Hunterovi přidělen jako náhrada za ztraceného parťáka. Robert však po žádném novém "kámošovi" netouží, a už vůbec ne po mladičkém bažantovi, který přijde do kanceláře v obleku. Garcia si ho ale postupně získává svým pozitivním přístupem a přátelskou povahou. Na rozdíl od Huntera je ženatý a manželka vůbec není nadšená jeho novým zaměstnáním - celé dny se nevidí a navíc je tu velké riziko, že by se Garciovi mohlo něco stát. A jak se dozvíme hned z prologu knížky, opravdu je důvod pro strachování se, ke svému dílu se totiž vrátil nebezpečný šílenec, který nemá obdoby. Hunter už proti němu jednou stál a všichni si mysleli, že zvítězil. Jak je tedy možné, že je znovu na scéně? A tentokrát je mnohem osobnější...

"Ahoj, Roberte. Mám pro tebe překvapení."
Hunter ztuhl, div neupustil kelímek s kávou. Ten kovový hlas náramně dobře znal. Věděl, že když ho uslyší, znamená to jen jediné - další znetvořenou mrtvolu.
"Mluvil jsi poslední dobou se svým parťákem?" (s.9)


Jedno z hlavních pozitiv knížky by pro některé mohlo být i negativem. Pro mě, jakožto úchylného fanouška filmů SAW, je podobnost mezi těmito dvěma dílky vnímána velmi kladně. Na druhou stranu by někdo mohl namítnout, že zde už můžeme mluvit téměř o kopírování námětu, protože už na prvních stránkách robotický hlas vraha nahraný na kazetě oznamuje Robertu Hunterovi, že si zahrajou takovou hru. Parťák Carlos je uvězněný v kleci z neprůstřelného skla a náš hlavní hrdina ho má zachránit dřív, než vyprší čas, jinak umře... Není vám ten scénář tak trochu povědomý? Ústřední záporák si oběti navíc značkuje zvláštním symbolem - dvojitým křížem (stejně jako Skládačka vyřezával kousky puzzle). Ano, jisté propojení mezi zmíněným filmem a knížkou je, ale úplně bych za to Chrise Cartera nehaněla. Ve výsledku jde přeci hlavně o to, jestli je dané zpracování tématu dobré, a Carterovo dílo dobré je. Navíc dokáže překvapit a přijít s nečekanými dějovými zvraty. Brala bych to proto spíše jako doporučení - pokud máte rádi SAW, bude vás stoprocentně bavit i tohle. :)

Dalším velkým pozitivem jsou hlavní hrdinové. Hunter je skvěle napsaný a je vidět, že se v něm autor prostě našel. Při každé další kapitole si k Robertovi čtenář vytváří silnější pouto. A Garcia? Toho se prostě nedá nezbožňovat! :) Je mi jasné, že v průběhu série budou jejich charaktery procházet vývojem, ale už teď můžu říct, že mi jejich osud není lhostejný a budu jim držet palečky při řešení každého dalšího případu.

Pokud bych něco vážně musela vytknout, tak jsou to jen stylistické drobnůstky českého překladu. Trochu bych ubrala na citoslovcích, které mi místy přišly vyloženě vtipné (úúú, jejda, júva,...), pak nahradila některé zvláštní výrazy známějšími synonymy (např. olbřímí/impozantní) a opravila překlepy. Obálka knížky je totožná s původním anglickým vydáním a není vyloženě zlá, ale novější zahraniční vydání se mi líbí víc. Víc by se mi líbilo, kdybychom našemu vydání vymysleli úplně novou super nezapomenutelnou obálku, která by byla stejně epická, jako obsah knížky... ;) Všechno jsou to ale jen drobnosti, které nic nemění na tom, že Chris Carter píše prostě skvěle.


Hodnocení: 100% Chris Carter je mnohými čtenáři považován za krále thrillerů a teď už chápu proč. Chvalozpěvy na autorovo jméno jsou plně zasloužené. Jeho tvorba je právem označováno jako must-read pro milovníky napínavých krimi románů - "Dvojitý kříž" je to nejlepší, co jsem v rámci žánru četla. Skvělí hrdinové, ke kterým si okamžitě vytvoříte citové pouto. Napínavý děj plný zvratů, kde vás autor překvapí i v moment, kdy si myslíte, že jste vraha stoprocentně odhalili. Navíc všechny ty vedlejší linky, které čtenáři představují pro děj nepodstatné postavy jen proto, aby hned v další kapitole padly do rukou psychopata a umřely... Žádná oběť tu není jen neznámou mrtvolou - mají jména, charakter, životní příběh. Carterův cit pro detail je naprosto odzbrojující a já jsem z něho jednoduše unešená. Třešničkou je morbidita, která v přiměřeném množství skvěle okořeňuje výsledné dílko. Několikrát mě při čtení slušně zamrazilo a první oběť "bez obličeje" mi vážně vyrazila dech. Přečetla jsem sice zatím jen jeden díl, ale obávám se, že velmi brzy budu muset sáhnout po dalším. Série o Robertu Hunterovi je závislost a já nutně potřebuju další dávku! :)

V sérii vyšlo:

(recenze doplním dodatečně po přečtení dalších dílů)

ODKAZ na skvělé video od Rodaw, kde shrnuje celou sérii o Robertu Hunterovi ♥